epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
20. 1. 2021
ID: 112395upozornění pro uživatele

Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací

S účinností novely zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) se zásadně mění koncept odpovědnosti členů statutárních orgánů. Novela přinesla změny mj. v případech vzniku jejich odpovědnosti a řízení o úpadkových deliktech. Vrcholní manažeři by se měli s těmito změnami jistě seznámit.

Dosud se mohli členové statutárních orgánů obchodních korporací obeznámit s pravidly pro výkon jejich funkce v ustanoveních § 62 a § 68 ZOK. Týkala se povinnosti vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce a zákonného ručení členů statutárních orgánů za dluhy obchodní korporace v úpadku. Nyní však byla tato pravidla sjednocena a modifikována ustanovením § 66 ZOK.

Záměrem novelizace bylo v první řadě sladění s aktuálními evropskými legislativními tendencemi. Podle nich se má za účelem podpory podnikání manažerům v případě selhání usnadnit znovuzahájení činnosti, kdy se budou moci poučit z předchozích zkušeností.[1] Dále bylo cílem předejít výkladovým a aplikačním nejasnostem daných roztříštěností úpravy.[2]

Vznik a povaha odpovědnosti

Dosavadní úprava umožňovala členům statutárních orgánů využívat mezery v případech, kdy měli vydat prospěch nabytý ze smlouvy o výkonu funkce či jiný od obchodní korporace získaný profit.[3] Rozhodné období dvou let se totiž počítalo až ode dne právní moci rozhodnutí o úpadku obchodní korporace. V takovém případě bylo možné vydání rozhodnutí různým způsobem oddalovat. Tím pádem členové statutárních orgánů posouvali i dobu, v níž by měli povinnost získaný prospěch vydávat.[4] Takovým možnostem se však nyní zamezí napojením zmíněné doby již na okamžik zahájení insolvenčního řízení.[5]

V praxi navíc nebylo zřejmé, kdy přesně povinnost vydat takový prospěch vzniká. Bylo ji možné určit pouze deklaratorním soudním rozhodnutím.[6] Podobné problémy nastávaly i v případě vzniku zákonného ručení za dluhy obchodní korporace podle ustanovení § 68 ZOK. Nově tak bude vznik obou povinností vázán na pravomocné rozhodnutí insolvenčního soudu.[7]

Zmíněné zákonné ručení podle dosavadní úpravy ustanovení § 68 odst. 1 ZOK bylo samo o sobě poměrně problematické i v dalších ohledech. Pokud ručící člen statutárního orgánu neplnil svoji povinnost dobrovolně, bylo třeba domáhat se nároku soudní cestou. Nejednalo se však o incidenční spor, ale o klasické civilní řízení, jež mohlo probíhat vedle řízení insolvenčního. Obzvláště v případě konkurzních řešení se mohlo stát, že insolvenční řízení skončilo dříve než řízení o plnění povinnosti z ručení. Obchodní korporace tak zanikla a spolu s ní i dluh a akcesorické ručení. Věřitel proto podstupoval nepřiměřené riziko, že se svého práva nijak nedomůže.[8] Zákonné ručení se však nyní změnilo na povinnost člena statutárního orgánu poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace. Při určení výše se přihlédne zejména k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty.[9] Jedná se tak o zvláštní povinnost k náhradě škody. Řízení je navíc nově incidenčním sporem.

Osobní působnost byla navíc rozšířena o bývalé členy statutárního orgánu či osoby v obdobném postavení,[10] popř. tzv. stínové vedoucí.[11]

Pokud jde o samotné porušení povinností člena statutárního orgánu při výkonu jeho funkce, tím se rozumí zejména porušení povinnosti spravovat záležitosti obchodní korporace či povinnosti při obchodním vedení závodu a nesplnění péče řádného hospodáře.[12] Je tak třeba upozornit na skutečnost, že případné dodržení takových povinností prokazuje právě dotyčný člen statutárního orgánu.[13]

Řízení o úpadkových deliktech

Spolu se sjednocením hmotněprávních povinností došlo i k úpravě procesních postupů. Odpovědnost členů statutárních orgánů je nově možné řešit již jen u insolvenčního soudu v rámci incidenčního sporu,[14] přičemž otázka míry porušení jejich povinností bude zodpovídána jako prejudiciální otázka.

K podání žaloby je nově aktivně legitimován výlučně insolvenční správce.[15] Povinnost takovou žalobu podat mu může uložit svým závazným rozhodnutím taktéž věřitelský výbor.[16] Problémy mohou do budoucna nastat v případech, kdy na sebe podá insolvenční návrh sama obchodní korporace.[17] V takových případech totiž nebude možné požadovat vydání prospěchu nabytého ze smlouvy o výkonu funkce či jiného profitu získaného od obchodní korporace.[18]

Novelou dochází také k určité koordinaci s novou úpravou řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce podle ustanovení § 63 až 65 ZOK. Insolvenční soud má totiž v případě svého rozhodnutí oznamovací povinnost vůči soudu, který by o otázce vyloučení z výkonu funkce rozhodoval.[19]

Náklady řízení jsou potom hrazeny z majetkové podstaty. Jestliže není majetková podstata dostačující, hradí se ze zálohy poskytnuté věřiteli. V případě procesního úspěchu insolvenčního správce se nárok věřitelů stává pohledávkou za majetkovou podstatou.[20]

Závěr

Do určité míry lze předpokládat, že primární záměr novely úpravy odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací bude naplněn. Nová úprava může přispět k mírnějšímu postihu osob, jež v podnikání selhaly, zbytečně je nestigmatizovat a motivovat je k dalším pokusům o úspěch. To však spíše jen v dílčích ohledech.

Na druhou stranu totiž může být tento úmysl v praxi značně vychýlen. Lze předpokládat, že na členy statutárních orgánů obchodních korporací budou kladeny nové nároky. Reálně se je totiž možné domnívat, že instituty pro uplatnění jejich odpovědnosti budou používány daleko častěji. Z důvodu očekávání účinnějšího uspokojení věřitelů budou totiž insolvenční správci daleko více motivováni žaloby proti členům statutárních orgánů podávat. Insolvenční řízení se bude navíc týkat veškerých přihlášených pohledávek. Tedy i věřitelů, kteří by jinak pravděpodobně byli ve vztahu k členům statutárních orgánů pasivní. Samotné předpoklady určení povinnosti člena statutárního orgánu vložit do majetkové podstaty plnění jsou navíc patrně širší než původní zákonné ručení za dluhy úpadce.

Členům statutárních orgánů obchodních korporací tak lze v první řadě doporučit, aby se s těmito novinkami co nejpodrobněji seznámili. V návaznosti na to je pak možné přijmout žádoucí změny interních compliance programů, popř. též revidovat pojistné smlouvy.


Mgr. Vladimír Lajsek, Ph.D.
,
advokát



Z/C/H Legal v.o.s., advokátní kancelář

Národní 973/41
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 225 020 500
Fax:    +420 225 020 555
e-mail:    office@zchlegal.cz

 

[1] Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2013/30/EU.

[2] Důvodová zpráva k zákonu č. 33/2020 Sb.

[3] Jedná se v podstatě o jakýkoli prospěch, který byl členu statutárního orgánu v daném období reálně poskytnut. Srov. ŠTENGLOVÁ, I. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 228.

[4] ŠTENGLOVÁ, I. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 226.

[5] Srov. ust. § 66 odst. 1 písm. a) ZOK.

[6] Opačný názor, tedy že se jedná o rozhodnutí konstitutivní, byl uveden v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1319/2018. S takovou myšlenkou však nelze souhlasit, neboť povinnost vzniká z logiky věci jednáním člena statutárního orgánu. Soud ji tedy deklaruje, nikoli zakládá.

[7] Srov. ust. § 66 odst. 1 písm. a) a b) ZOK.

[8] Srov. Např. ŘEHÁČEK, O., VRBA, M.: Nová úprava obchodních korporací a některé její souvislosti s insolvenčním právem. Právní rozhledy, 2012, č. 10. Je však třeba podotknout, že daný názor byl později korigován rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1319/2018, který možnost založení ručení po zániku obchodní korporace v konkurzu připustil.

[9] Srov. ust. § 66 odst. 1 písm. b) ZOK.

[10] Typicky zejména opatrovníky či likvidátory.

[11] Srov. ust. § 69 odst. 2 ZOK. Jedná se tedy o bývalé členy statutárních orgánů či osoby v obdobném postavení člena statutárního orgánu a další osoby, jež se v takovém postavení fakticky nacházejí bez zřetele k tomu, jaký mají vztah k obchodní korporaci.

[12] Důvodová zpráva k zákonu č. 33/2020 Sb.

[13] Srov. ust. § 52 odst. 2 ZOK.

[14] Podle ust. § 159 a násl. insolvenčního zákona.

[15] Srov. ust. § 66 odst. 1 ZOK.

[16] Srov. ust. § 66 odst. 2 ZOK.

[17] Smyslem je patrně snaha zákonodárce motivovat členy statutárních orgánů k podání insolvenčního návrhu v případě, kdy by jim taková povinnost vznikla. Srov. ŠTENGLOVÁ, I. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2020, str. 229.

[18] Srov. ust. § 66 odst. 1 písm. a) ZOK.

[19] Srov. ust. § 66 odst. 3 ZOK.

[20] Srov. ust. § 239 odst. 2 insolvenčního zákona.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Vladimír Lajsek, Ph.D. (Z/C/H Legal)
20. 1. 2021
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Co je to WHITE-WASH REPORT aneb zpráva o poskytnutí finanční asistence
  • Náhrada škody dle krizového zákona a výklad v neprospěch poškozených provedený Ministerstvem vnitra
  • Akciová společnost ve světle novely zákona o obchodních korporacích
  • Lhůta k uplatnění práv z vadného plnění se při výměně spotřebního zboží nebo jeho součásti neobnovuje, ale pokračuje lhůta původní
  • Postřehy z praxe při převodech nemovitých věcí
  • Nároky plynoucí z porušení zákazu konkurence dle § 5 z. o. k.
  • Kamerový systém dle zákona o odpadech ve světle GDPR
  • Bankovní identita – posun v digitalizaci nejen veřejné správy
  • Limity pro hotovostní platby a výjimky
  • Přerušení elektronické evidence tržeb (EET) do 31.12.2022

Související produkty

Online kurzy

  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • Smluvní pokuta
  • Praktické aspekty rozhodčího řízení
  • Aktuální problémy práva proti nekalé soutěži v praxi
Lektoři kurzů
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr.  Adam  Janováč
Mgr. Adam Janováč
Kurzy lektora
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povaha překážek v práci na straně zaměstnavatele vzniklých v souvislosti preventivními opatřeními přijatými vládou proti šíření koronaviru SARS-CoV-2
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Koronavirus – praktická příručka zaměstnavatele
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Senátní výbory se neshodly, v jaké úpravě vrátit mediální zákon

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů