Nový režim pro fondový byznys v České republice

ZISIF transponuje směrnici o správcích alternativních investičních fondů[1] ("AIFMD") a připravovanou novelu směrnice UCITS.[2] Nový režim dopadá na mnohem širší okruh subjektů než stávající ZKI[3], který nahrazuje. Vedle regulace fondů shromažďujících peněžní prostředky od veřejnosti, reguluje ZISIF také jakékoliv shromažďování prostředků od dvou a více investorů, kde návratnost investice či zisk investora je, byť jen částečně, závislý na hodnotě nebo výnosu majetku, do kterého byly investovány. ZISIF reguluje také nabízení zahraničních fondů ze zemí mimo EU v České republice, včetně private placementu.

Výjimky z režimu ZISIF se uplatní pro holdingové společnosti či společnosti, které se věnují primárně výrobní či obchodní činnosti, nikoliv investování či akvizicím jiných společností. Mimo působnost jsou též fondy rodinného majetku (family offices).

ZISIF upravuje fondy a další subjekty, které fondy obhospodařují a administrují, resp. vykonávají další specifické činnosti, jejich postavení, základní povinnosti a dohled nad jejich dodržováním. Navazující nařízení vlády upravují podmínky pro činnost pro investování jednotlivých typů fondů a sdělení klíčových informací. Podrobnější pravidla činnosti obhospodařovatelů a dalších subjektů stanoví prováděcí nařízení vlády, vyhlášky České národní banky ale také přímo závazná nařízení Komise.[4] Režim fondů EuVECA (evropských fondů rizikového kapitálu) a EuSEF (evropských fondů sociálního podnikání) upravují nařízení EuVECA[5] a EuSEF[6] a navazující prováděcí nařízení. To vše je doprovázeno řadou obecných pokynů ESMA a dalšími metodickými materiály ESMA a ČNB.

ZISIF dopadá obecně na správu majetku realizovanou prostřednictvím specifických investičních entit. Primárně reguluje tzv. investiční fondy a jejich správce, nicméně dopadá i na další formy správy majetku investorů, který je investován na základě určené strategie. ZISIF tak potenciálně může dopadnout i na některé správce svěřeneckých fondů. Takový správce musí plnit určité požadavky, byť jen v omezeném rozsahu (mj. zápis do seznamu u ČNB, informační povinnosti). ZISIF zakazuje jiné formy správy majetku, jehož správci nemají příslušné povolení či nejsou zapsáni v seznamu ČNB.

Pojem investičního fondu je nově používán jako obecná kategorie pro všechny druhy fondů, bez ohledu na jejich právní formu. Další členění zahrnuje fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů, podle toho zda shromažďují prostředky od veřejnosti nebo od kvalifikovaných investorů. U fondů kolektivního investování je zachována stávající dualita standardních fondů (režim UCITS) a fondů speciálních (režim AIFMD). ZISIF zvyšuje flexibilitu podmínek pro zakládání fondů, když připouští širokou paletu právních forem fondů včetně svěřenského fondu, komanditní společnosti či akciové společnosti s variabilním kapitálem (SICAV).

Zákon přebírá řadu standardních institutů ze zemí s rozvinutým fondovým sektorem. Klíčové je zavedení funkce administrátora, což by u speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů mělo významně usnadnit zřízení obhospodařovatele těchto fondů, který tak administraci fondů nemusí zajišťovat sám, ale využije služeb externího administrátora. Novinkou je institut promotéra, jakožto osoby, která iniciuje založení investičního fondu a určuje jeho obhospodařovatele či depozitáře, či institut hlavního podpůrce (prime broker), který mj. poskytuje finanční služby související s podporou financování fondu.

Daňový režim investičních fondů bude upraven v rámci novelizace daňových předpisů souvisejících s rekodifikací soukromého práva. Navrhuje se zisk základního investičního fondu licencovaného podle ZISIF zdanit sazbou 5 %. Výplata podílů na zisku fondu po zdanění investorům by měla být od daně osvobozena. Nový daňový režim by měl být projednán v Poslanecké sněmovně během srpnové schůze.

Tento moderní právní rámec pro fondový byznys by mohl být impulsem pro investice prostřednictvím investičních fondů v České republice. Nicméně pro efektivní zavedení nového režimu bude potřebná také adekvátní implementace do každodenních procesů jak na straně ČNB, jakožto regulátora finančního trhu, tak na straně správců aktiv, obchodníků s cennými papíry či depozitářů a samozřejmě stabilita celkového podnikatelského prostředí.

Nová právní úprava skýtá celou řadu obchodních příležitostí, jak pro fondy private equity a venture kapitálu, fondy kvalifikovaných investorů, případně i speciální fondy kolektivního investování. Nabízí totiž celou paletu fondových struktur, poskytovatelů různých typů fondových služeb a obsahuje další pravidla zcela srovnatelná s podmínkami v zemích s vyspělým fondovým sektorem.

Zdeněk Husták,
of counsel BBH

BBH, advokátní kancelář, v. o. s.  
 
Klimentská 1207/10
110 00 Praha 1

Tel.: +420 234 091 355
Fax:  +420 234 091 366
e-mail: legal@bbh.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010
[2] Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/65/ES, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů
[3] Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování
[4] Např. Nařízení Komise (EU) č. 447/2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o volbu regulatorního režimu správců alternativních investičních fondů do působnosti směrnice 2011/61/EU
[5] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu
[6] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz