občanské právo

Je možné, že jste o připravované směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu („Směrnice“) z dílny Evropské komise díky enormní pozornosti věnované GDPR příliš neslyšeli. Mezi řadou odborníků i podnikatelů však návrh Směrnice vyvolal vášnivé diskuze o vhodnosti a potřebnosti dané úpravy, a to především s ohledem na kontroverzní povahu…

Směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní[1] ("zákazová směrnice") zavádí celou řadu nových povinností a omezení v oblasti civilního držení zbraní. Lhůta pro implementaci uplyne 14. září 2018. Návrh české implementace – vládní novela zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (sněmovní tisk č. 92) zatím leží ve…

Dne 19. 6. 2018 vyšel na www.epravo.cz článek s názvem „Povinnost mlčenlivosti zaměstnance ve vztahu k osobním údajům“, k jehož závěru si dovolíme několik kritických poznámek.

V článku uveřejněném na portálu epravo.cz dne 16. 2. 2018 s názvem „Absolutní zákaz smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv. Opravdu?“ jsem upozorňoval na to, že nelze s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013 dovozovat neplatnost smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách toliko z …

Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými, dodnes zcela nevypořádala.

U kvalifikačních dohod je nezbytné důsledně rozlišovat, zda se jedná o dohodu o zvýšení kvalifikace, nebo o dohodu o prohloubení kvalifikace. Z § 234 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že dohodu o zvýšení kvalifikace je možné uzavřít bez ohledu na výši předpokládaných nákladů, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace…

Rada Evropy a Úmluva 108

Ve stínu mediální bubliny jménem GDPR, neboli obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1], zůstala tak trochu nepovšimnuta skutečnost, že na půdě Rady Evropy došlo na jaře tohoto roku ke shodě nad návrhem modernizace tzv. Úmluvy 108, plným názvem Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních…

Nejvyšší soud potvrdil, že nárok na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví blízké osobě, přechází na dědice za stejných podmínek jako bolestné. A proto i dosud neuspokojený nárok na odškodnění je možno zdědit.

Stále více společenství vlastníků jednotek řeší problém, kdy s blížícím se koncem funkčního období voleného statutárního orgánu není žádný zájemce, který by se do čela SVJ nechal zvolit a svoji funkci dobrovolně přijal. Mnohdy se totiž stává, že takto zvolené osoby přijmou svou funkci pouze z důvodu toho, že není nikdo jiný, kdo by se této funkce…

Při své praxi jsem se setkala se zajímavým případem zániku zástavního práva věřitele při nedobrovolné dražbě dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“), se kterým bych chtěla čtenáře Právních rozhledů seznámit.

Svatební den. Je dnem, na který se pár velice dlouho připravuje a plánuje jej k „dokonalosti“ mnohdy i rok či dva dopředu, avšak při plánování, koho pozvat a jakou barvu svatby zvolit často lidé zapomínají i na povinnosti, které sebou uzavření manželství přináší, a to zejména ohlášení změny osobních údajů na příslušných úřadech, a s tím…

Je možné se domáhat změny obsahu již uzavřené smlouvy? Jaké jsou možnosti v případech, kdy po uzavření smlouvy dojde ke změně okolností? A co dělat v případě, kdy druhá strana smlouvy odmítá o změně obsahu smlouvy jednat? Na tyto otázky poskytneme odpověď v následujícím příspěvku.

V poslední době po internetu kolují různé vtipy na téma GDPR. Na některých z nich jsou zobrazeny náhrobky s nápisem: „Nebožtík nedal souhlas se zveřejněním svého jména dle směrnice[1] EU“ nebo s nápisem: „Nebožtík nedal souhlas se zveřejněním svých osobních údajů“ či prázdné parte údajně vyhovující GDPR.

Podílové spoluvlastnictví je možné zrušit a vypořádat dohodou spoluvlastníků. Při absenci shodné vůle spoluvlastníků přichází na řadu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem. Z právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) pak zcela jasně vyplývá, jak má soud při následném vypořádání spoluvlastnictví…

Autonomní vozidla jsou v současné době tématem nejen zpravodajských článků referujících o pokrocích v této oblasti nebo i dílčích neúspěších, ale i předmětem seriózních analýz z hlediska své technologické, byznysové či právní stránky[1]. Zároveň jsou úvahy na téma autonomních vozidel zařazovány do širšího kontextu transformace individuální…

Celkový dojem je klíčovým faktorem, který určuje rozsah ochrany průmyslového vzoru. Předmětem následujícího článku tak je rozbor pojmu celkového dojmu, když jeho obsah je základním stavebním kamenem pro posouzení, zda podobné výrobky spadají pod ochranu zapsaného průmyslového vzoru či nikoli. Článek neopomíjí ani pojmy informovaného a průměrného…

Ve svém nedávném nálezu se Ústavní soud věnoval problematice, kterou obecné soudy řeší velmi často, a to styku jednoho z rodičů s dětmi na větší vzdálenost. Jednalo se o nález zamítavý, kdy Ústavní soud neshledal, že by bylo zasaženo do základních práv stěžovatele – otce nezletilých dětí.

Tímto článkem navazujeme na článek „Padělání dokladů v kontextu nelegálního zaměstnávání“, který se rovněž věnoval problematice nelegálního zaměstnávání cizinců. Mimo jiné jsme se zabývali tím, zda jsou zaměstnavatelé povinni ověřovat pravost dokladů svých zaměstnanců, resp. zda mají být odpovědni za přestupek, který byl spáchán výlučně trestnou…

V právních vztazích často právní předpisy zakládají konkrétní osobě práva nebo povinnosti nebo zakládají jiný následek, pokud osoba věděla nebo mohla vědět o v daný okamžik právně významné skutečnosti. Kdy lze ale mluvit o tom, že daná osoba o té které skutečnosti věděla? U fyzické osoby o tomto bude případný spor v zásadě jen ve skutkové rovině.

Zákonná úprava smlouvy o důchodu se v právním řádu platném na území dnešní České republiky objevuje již od Rakouska-Uherska,[1] jedná se tak o poměrně tradiční institut, který je dle našich zkušeností však používán spíše okrajově, zejména pak v rámci rodinného a insolvenčního práva.