obchodní právo

Jak vyplývá z ustanovení § 667 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), změny na pronajaté věci (např. stavební úpravy) je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce po pronajímateli požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li nájemní smlouva jinak…

Je třeba změnit současný způsob stanovení ceny za akcie minoritních akcionářů při povinných nabídkách převzetí? Má nad určováním ceny na základě znaleckého posudku v souladu s evropskou legislativou bdít Česká národní banka?

V květnu tohoto roku ukončila svou poměrně dlouhou legislativní pouť novela zákona o kolektivním investování[1]. Tato novela dlouho očekávaná a odbornou veřejností diskutovaná novela nabyla účinnosti dne 23.5.2006 a představuje jednu z nejzásadnějších změn v oblasti činnosti investičních společností a investičních fondů, která současně nabízí…

Snížení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným je proces skládající se z několika fází, které ve svém důsledku vedou ke změně výše základního kapitálu. Při snížení základního kapitálu může a nemusí dojít ke snížení výše obchodního podílu jednotlivých společníků (v této souvislosti se rozeznává tzv. rovnoměrné a nerovnoměrné snižování…

Dobrá pověst (dobré jméno) právnické osoby nebývá velmi často primárním zájmem podnikatele, nicméně se jedná o hodnotu, jež by měla být při podnikání cílevědomě vytvářena a ochraňována. Pokud tomu tak je, bývá z ekonomického hlediska tím nejcennějším, co obchodní společnosti – právnické osobě náleží.

Smluvní pokuta jakožto jeden z právních prostředků zajištění závazků je zakotvena v ust. § 544 a § 545 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.). Jejím účelem je donutit dlužníka k řádnému splnění zajištěného závazku pod pohrůžkou majetkové sankce. Smluvní pokuta je tedy peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že…

Dne 1.7.2006 nabyla účinnosti nová právní úprava zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, která je nyní regulována zejména zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a zákonem č. 139/2006 Sb., koncesním zákonem. I když právní úprava ideově vychází z nyní již zrušeného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, snaží se reflektovat…

K povinnostem poskytovatelů v oblasti veřejných podpor (tedy např. i obcí) stanovených Smlouvou o založení ES, zejména čl. 88, stanovuje bližší prováděcí pravidla Nařízení Rady ES č. 659/1999 a k jejímu provedení rovněž zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory. Za protiprávní podporu je považována podpora…

Obchodní podíl, jak jej definuje obchodní zákoník v § 114 odst. 1, představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Obchodní podíl jako soubor práv a povinností společníka je spojován…

Funkce jednatele společnosti s ručením omezeným může zaniknout hned několika možnými způsoby. Mezi jeden z nejčastějších z nich přitom bez pochyby patří i odstoupení z funkce (rezignace na funkci) jednatele.

Odpovědní členové představenstva mají nejen povinnost k náhradě škody způsobené své společnosti, ale zároveň jim obchodní zákoník ukládá zákonné ručení za závazky společnosti, pokud jí způsobenou škodu neuhradili a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení svých pohledávek z majetku společnosti pro její platební neschopnost nebo z důvodu, že…

Aukce na internetu, přesněji možná prodej zboží prostřednictvím internetu, je možné rozdělit podle toho, kdo zboží prodává.

Na vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti, se aplikují přiměřeně dle obchodního zákoníku ta ustanovení, podle nichž členové představenstva akciové společnosti, resp. jednatelé společnosti s ručením omezeným, jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře…

V zákoně o konkursu a vyrovnání (zákon č. 328/1991 Sb.) je hned na několika místech uložena dlužníkovi povinnost sestavit seznam svého majetku (tj. movitých i nemovitých věcí, pohledávek, jakož i jiných práv a penězi ocenitelných hodnot a závazků, např. ochranných známek). Třebaže zákon blíže nestanoví, k jakému dni má být seznam majetku a…

Většinou je pochybení členů statutárních orgánů či dozorčích rad v obchodněprávní rovině. Také se ale může stát, že jednání těchto osob naplní skutkovou podstatu trestného činu. V takovém případě přistupuje ještě trestněprávní odpovědnost. Při výkonu funkce člena orgánu společnosti se dotyčná osoba může dopustit například trestného činu…

Doména „.EU“ byla zřízená nařízením EC č. 733/2002 (dále jen „nařízení“) ze dne 22. dubna 2002. Nařízení kromě jiného pojednává o právním rámci pro zřízení Registru „European Registry for Internet Domains, též EURid“, jako samostatného subjektu, pověřeného organizací, správou a řešením otázek souvisejících s doménou „.EU“, včetně udržování…

Jak plyne z ustanovení § 194 odst. 5 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.), členové představenstva akciové společnosti jakožto členové jejího statutárního orgánu jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře. Stejně tak jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím…

Evropská družstevní společnost je formou obchodní společnosti, která se v našem právním řádu objevila na základě přímo použitelného nařízení Rady (ES) č. 1435/2003. V souvislosti s tímto nařízením byla zároveň přijata směrnice Rady č. 2003/72/ES, jejíž implementace je povinností členských států ES. Česká republika zpracovala tuto směrnici zákonem…

Není nic neobvyklého, má-li společnost s ručením omezeným pouze jediného společníka. Jak plyne z logiky věci, nemůže se v takovém případě konat zasedání valné hromady společnosti. Valná hromada společnosti jakožto její nejvyšší orgán je totiž především orgánem kolektivním. To znamená, že je tvořena dvěmi či více společníky společnosti. Tito…

V souvislosti s nově přijatým insolvenčním zákonem č. 182/2006 Sb. účinným od 1. července 2007 se v českém právním řádu objevil nový subjekt - insolvenční správce. Jeho postavení je upraveno rovněž i v novém zákoně č. 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích účinném taktéž od 1. 7. 2007.