Nepatrný konkurs jako zjednodušený způsob řešení úpadku dlužníka konkursem
Na úvod je třeba uvést, že konkurs představuje způsob řešení úpadku spočívající v poměrném uspokojení pohledávek věřitelů z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. Konkurs ve své podstatě představuje likvidační způsob řešení úpadku.
Nepatrný konkurs pak představuje zvláštní případ konkursu, ustanovení týkající se konkursu se tak aplikují i při nepatrném konkursu. Zvláštní ustanovení o nepatrném konkursu upravují výjimky, jejichž použití má za cíl podstatné zjednodušení řízení. Věřitelům je ovšem dána možnost, aby na své schůzi vyloučili některé z vyjmenovaných odchylek nepatrného konkursu, čímž je opět posílen vliv věřitelů na samotný průběh insolvenčního řízení.
O nepatrný konkurs může jít pouze ve dvou případech. Za prvé tehdy, je-li dlužníkem fyzická osoba, která není podnikatelem, a to bez ohledu na rozsah svého majetku nebo počet věřitelů. U fyzické osoby nepodnikatele půjde zpravidla o případy, kdy dlužníkovi nebylo připuštěno řešení jeho úpadku formou oddlužení či dlužník nedodržel podmínky povoleného oddlužení. Za druhé pak tehdy, je-li dlužníkem kterákoli osoba bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu či podnikatele nebo nepodnikatele, pokud její celkový obrat za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2.000.000,-Kč a zároveň nemá více než 50 věřitelů.
O tom, že se úpadek dlužníka bude řešit formou nepatrného konkursu, musí soud vždy rozhodnout. Rozhodnout však může i bez návrhu, a to kdykoli v průběhu insolvenčního řízení. S ohledem na aplikaci zásady rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů by měl insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku dlužníka formou nepatrného konkursu vždy, budou-li pro to splněny podmínky. Pokud dodatečně vyjde najevo, že podmínky pro nepatrný konkurs nejsou splněny, insolvenční soud přijaté rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší.
Pro nepatrný konkurs jsou výslovně, nerozhodne-li schůze věřitelů jinak, stanoveny následující odchylky, a to (i) namísto věřitelského výboru mohou věřitelé ustanovit zástupce věřitelů,
Nad to, není-li to v rozporu s rozhodnutím schůze věřitelů, může insolvenční soud pro nepatrný konkurs stanovit i další odchylky od zákona za podmínky, že povedou k rychlému a hospodárnému průběhu insolvenčního řízení. Takovou odchylku může představovat například umožnění insolvenčnímu správci provést prodej majetkové podstaty i bez souhlasu věřitelského orgánu. V rámci nepatrného konkursu ovšem žádný úkon nesmí jít k tíži zajištěných věřitelů ani být v rozporu se zásadami insolvenčního řízení.
Hlavním účelem zavedení institutu nepatrného konkursu je maximální urychlení insolvenčního řízení, kdy zájem na rychlosti řízení převažuje nad jinými zájmy, a to včetně zájmu na přísné kontrole insolvenčního správce. Ruku v ruce se zásadou rychlosti řízení tak jde i snaha o minimalizaci nákladů insolvenčního řízení, neboť právě nepatrné konkursy nebudou zpravidla zahrnovat majetek rozsáhlejší hodnoty.
JUDr. Lubomír Lanský, Mgr. Anna Bartůňková
AK HOLEC, ZUSKA & Partneři
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
