epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 5. 2006
    ID: 40335upozornění pro uživatele

    Obíhat by měla informace, ne podnikatel

    Vládní návrh č. 1191 na vydání zákona, kterým se mění zákon 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, který je v současné době předložen Senátu, je součástí projektu označovaného zkratkou ZAP ( Zjednodušení administrativních postupů při zahájení a v průběhu podnikání). Nová právní úprava by měla zásadně usnadnit podnikatelům jednak zahájení podnikatelské činnosti, ale i provádění změn v registraci v průběhu podnikání.

    K tomuto účelu by měla sloužit zejména centrální registrační místa ( CRM ), která začala při živnostenských úřadech vznikat v průběhu března loňského roku. Cílem, jenž má být dosažen, je snížení počtu úkonů a návštěv úřadů, které je podnikatel povinen v souvislosti s podnikáním činit. Navrhovaná novela staví na elektronické  komunikaci a  (byť ne zcela) odbourává tak klasickou „papírovou“ komunikaci veřejné správy s podnikateli i veřejné správy navzájem.
     
    První podstatnější změnu zaregistrujeme již u § 6 odst. 1 citovaného zákona, kde bylo upuštěno od předkládání dokladu týkajícího se daňových nedoplatků a nedoplatků na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V návaznosti na toto ustanovení je do uvedeného paragrafu vložen nový odstavec 3, který upravuje způsoby prokázání tzv. bezdlužnosti ( potvrzení příslušného orgánu státní správy, možnost živnostenského úřadu ověřit si danou skutečnost u příslušného orgánu státní správy nebo v příslušném informačním systému veřejné správy).  Příslušným informačním systémem veřejné správy je zde myšlen registr dlužníků, jehož vznik se v budoucnosti předpokládá. Novinkou v § 6 odst. 1 je zařazení mezi všeobecné podmínky provozování živnosti i bezdlužnost v oblasti pojistného na veřejném zdravotním pojištění. V tomto případě však bude postačující doložení stavu formou čestného prohlášení.

    Jedním z požadavků pro provozování živnosti fyzickými osobami je i jejich bezúhonnost. Ke zjednodušení administrativy  by měla přispět i úprava způsobu prokazování bezúhonnosti u cizinců z třetích zemí. Nadále by již nemuseli dokládat bezúhonnost i dokladem ze států dlouhodobého pobytu ( pokud se tam zdržovali  více než tři měsíce nepřetržitě ) v posledních třech letech.

    Nesporně zajímavým návrhem je zrušit povinnost ustanovovat odpovědného zástupce v případě volných živností pro právnické osoby ( dosud § 11 odst. 4 písm. b), čímž dojde ke sjednocení právní úpravy pro právnické a fyzické osoby. Pokud se týče odpovědného zástupce, ruší se omezení možnosti vykonávat tuto funkci osobě, které bylo její živnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování živnosti po dobu delší než 4 roky.

    Zjednodušení stávající právní úpravy by se mělo týkat i prokazování právního důvodu pro užívání prostor, ve kterých má podnikatel místo podnikání, resp. právnická osoba sídlo či organizační složku podniku. Současné znění § 46 požaduje, aby fyzická osoba k ohlášení živnosti připojila doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektům nebo prostorám na území České republiky, v nichž je místo podnikání (liší-li se od bydliště), nebo k objektu či  prostorám, v němž je na území České republiky umístěna organizační složka podniku zahraniční osoby. U právnických osob se požaduje připojit doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektu nebo prostorám, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo. Navrhované znění požaduje doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila fyzická osoba místo podnikání, resp. v nichž má právnická osoba sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsaná v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci. K doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí., případně obdobné prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, Nové znění jak pro fyzické osoby, tak pro osoby právnické sjednocuje prokazování právního důvodu užívání s úpravou obsaženou v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, obsaženou v § 37 odst. 2 , podle které  navrhovatel při návrhu na zápis do obchodního rejstříku doloží právní důvod užívání prostor, do nichž umístil sídlo nebo místo podnikání; to platí obdobně také pro jejich případnou změnu. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, případně prohlášení osoby oprávněné nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním souhlasí. Máme za to, že tato úprava je praktická a lze ji jen uvítat.

    Reakcí na novelu občanského zákoníku provedenou zákonem 554/2004 Sb., konkrétně pak § 480d odst. 1, podle které může  zůstavitel  stanovit, aby po jeho smrti až do skončení řízení o dědictví spravoval veškerý jeho majetek náležející do dědictví nebo podnik, nemovitost či jinou část jeho majetku náležejícího do dědictví správce dědictví, je vypuštění textu z § 13, který správci dědictví umožnil pokračovat v provozování živnosti při úmrtí podnikatele pouze za předpokladu, že byl k tomuto účelu ustanoven orgánem, který projednává dědictví.
     
    V úvodu tohoto krátkého zastavení nad novelou živnostenského zákona jsme se zmínili o Centrálních registračních místech, která by podnikatelům měla ulehčit zejména zahájení jejich činnosti. Zásadním ustanovením ( a jedná se o ustanovení nové ), které upravuje soustředění činností pod CRM, je ustanovení § 45a. Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádosti o koncesi na příslušném živnostenském úřadě též podat přihlášku k daňové registraci nebo příslušné oznámení, oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti, podat přihlášku k důchodovému pojištění, podat přihlášku k nemocenskému pojištění, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení a podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vše se bude možno předkládat na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Následně pak toto nové ustanovení řeší některé aspekty komunikace mezi jednotlivými úřady a institucemi ( finanční úřad, okresní správa sociálního zabezpečení, úřad práce a zdravotní pojišťovna ). Jedná se tedy o zásadní ustanovení ( na něj pak v novele navazuje celá řada konkrétních úprav ), které má po legislativní stránce umožnit fungování živnostenských úřadů jako CRM. Na jedné straně bude tedy živnostenský úřad předávat příslušným orgánům ( konkrétně vymezenému okruhu subjektů ) potřebné údaje, na straně druhé bude mít však možnost získávat některé potřebné doklady bez nutnosti přímé účasti žadatele ( např. vyžádat si výpis z Rejstříku trestů při změně odpovědného zástupce). Toto by mu mělo umožnit zejména doplnění § 46 odst. 6 citovaného zákona. Je nutno uvést, že tyto údaje mohou být vyžádány a předávány i v elektronické podobě, a to též způsobem umožňujícím dálkový přístup. V případě, kdy si bude živnostenský úřad vyžadovat údaje od jiných úřadů či institucí, dojde ke stavení procesních lhůt. Tím se má zabránit případům, kdy nebude z objektivních důvodů možno splnit lhůtu pro vydání živnostenského listu podle živnostenského zákona. Doufejme jen, že tímto nedojde k přílišnému prodloužení doby na vydání živnostenského listu.

    Jako pozměňovací návrhy byly k tomuto návrhu připojeny změny jiných zákonů, mimo jiné změna zákona o některých službách informační společnosti, změna zákona o některých podmínkách v oblasti cestovního ruchu, změna zákona o hospodaření energií, změna zákona o ochraně spotřebitele a změna zákona o státní sociální podpoře. Jak je vidět, ani tento návrh zákona se nevyhnul tzv. přílepkům, ale na to jsme si již v poslední době skoro zvykli.

    Pokud vše půjde dobře a zákon projde Senátem a bude podepsán prezidentem republiky, nabude účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.


    Karel Zuska, Luboš Lanský
    Advokátní kancelář HOLEC,ZUSKA&Partneři


     



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Karel Zuska , Luboš Lanský
    10. 5. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.