epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 9. 2021
    ID: 113531upozornění pro uživatele

    Obstojí i dnes snížená odměna pro advokáty podle § 12a advokátního tarifu?

    Ministerstvo spravedlnosti se v nedávné době připravovalo navrhnout zrušení § 12a vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, která se týká snížené odměny a náhrady hotových výdajů ustanovených advokátů soudem, čímž chtělo reagovat na nevýhodné podmínky, které vůči advokátům panovali. Je potřeba říci, že k tomuto kroku ze strany ministerstva spravedlnosti prozatím bohužel nedošlo.

    Pro základní pochopení, proč byla odměna advokátům snížena a proč v současnosti už toto snížení nemá své opodstatnění, je potřeba se podívat trochu do historie. V roce 1997 zachvátily Českou republiku rozsáhlé povodně, které způsobily značné škody na majetku. Jak vyplývá z důvodové zprávy k výše uvedenému návrhu, reakcí státu bylo zavedení určitých úsporných opatření vedoucích ke snížení finančního zatížení státu. Tehdy byla přijata novela advokátního tarifu 235/1997 Sb., která zakotvila § 15a, v jehož důsledku byla snížena odměna obhájce ustanoveného v rámci trestního řízení o 10%. Dalších změn dozněla odměna zkraje roku 2011, kdy novelou 399/2010 Sb. byly zakotveny nové § 12a až § 12c na jejíchž základě došlo ke snížení odměny o 30 %, přičemž toto snížení mělo platit pouze do 31. 12. 2012. Důvodem proč k tomuto kroku došlo, kromě reakce státu na tehdejší ekonomickou krizi, byl zájem státu na snižování mandatorních výdajů a snaha o snižování státního dluhu. Je potřeba dodat, že už v té době se ozývaly hlasy upozorňující, že tato sleva by neměla nedůstojným způsobem znehodnocovat profesi advokáta.[1] Poslední změna týkající se odměny byla zavedena novelou 486/2012 Sb., která ustálila snížení odměny na 20 %, přičemž tato výše platí dodnes.

    Snížení odměny bylo opakovaně předmětem soudního přezkumu. V nedávné době se k této slevě na odměně vyjádřil i Ústavní soud ve svém nálezu Pl. ÚS 4/19 ze dne 24. září 2019, který uvádí, že: „V odůvodnění k novele advokátního tarifu - jež byla následně přijata jako vyhláška č. 399/2010 Sb. a která mimo jiné zavedla plošné snížení výdajů státu na odměny ustanovených advokátů (včetně advokátů jako opatrovníků) o 20 % - se uvádí, že mandatorní výdaje státu na ustanovené advokáty neúměrně rostou, což odporuje snaze snížit veřejný dluh a dosáhnout vyrovnaných veřejných rozpočtů. Připomíná se zde také již provedené snížení novelou advokátního tarifu z roku 1997, a to jako prostředek k získání finanční podpory na odstranění důsledků povodní z téhož roku. Cílem sledovaným uvedeným zafixováním tarifní hodnoty v případě sporu, kde účastníka řízení zastupuje advokát jako opatrovník, je tedy snížit mandatorní výdaje státu spojené se zajištěním práva na právní pomoc. Vychází se implicitně z toho - jak uvádí ministerstvo ve svém vyjádření - že funkce opatrovníka je méně (finančně) náročná. Snížení státem vyplácené odměny přitom může vést ke snížení veřejného dluhu - zmíněné opatření tak je způsobilé dosáhnout sledovaného cíle (přispět k vyrovnaným veřejným rozpočtům).“ Je otázkou, zda  závěry výše uvedeného nálezu Ústavního soudu jsou i v dnešní době nadále obhájitelné. Autoři tohoto článku se domnívají, že nikoliv. A to na základě důvodů uvedených níže.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V posledních několika letech vidíme, že dochází k obecně ke změně cenové hladiny a k  nárůstu platu zaměstnanců v tzv. nepodnikatelské sféře – k poslednímu takovému navýšení došlo na základě nařízení vlády č. 603/2020 Sb, kdy došlo k plošnému navýšení platu zaměstnanců státní správy o 1.500,- Kč. K podobným tendencím dochází i u právnických profesí jako jsou soudci a státní zástupci, proti čemuž nelze nic namítat. V tomto kontextu nelze nezmínit nedávný návrh předsedy vlády ČR týkající se zmrazení platů ústavních činitelů pro následující rok a vůči kterému se někteří soudci (např. předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec) a státní zástupci oprávněně vyjádřili v tom smyslu, že takovýto postup by byl v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu.[2] Advokátní tarif ale od roku 2013 žádných úprav směřujících k jeho navýšení do roku 2021 nedoznal, na rozdíl například od notářského tarifu.  Notář je odměňován na základě vyhlášky 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif). Notářský tarif na základě nedávné novely 341/2020 Sb. správně navýšil odměnu notáře za úkony činěné jakožto soudní komisař. K tomu je třeba dodat, že notáři na rozdíl od advokátů nemají podle notářského tarifu odměnu nikterak snižovanou. V tomto ohledu můžeme pozorovat ze strany státu nerovný přístup k jednotlivým právnickým profesem.

    Stát také zcela zjevně upustil od snahy snížit veřejný dluh a mít vyrovnané rozpočty. Aktuálně přistoupil ke schodkovému hospodaření a to rozhodně ne pouze ve snaze zmírnit důsledky covidové pandemie. Z těchto skutečností vyplývá, že jeden z cílů, kterým stát odůvodňoval snížení odměny, tedy snižování mandatorních výdajů státu a dosažení vyrovnaných rozpočtů již neplatí a tento argument dnes již neobstojí.

    Reklama
    Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    26.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V kontextu shora naznačeného nerovného přístupu státu k odměňování jednotlivých právnických profesí je potřeba zmínit i usnesení Ústavního soudu II. ÚS 2207/20, ze dne 24.11.2020, kde výslovně konstatoval, že: „….obecné snížení (jak lze dovodit i z tamtéž citované judikatury Evropského soudu pro lidská práva) není bez dalšího rozporné se základními právy, neboť po advokátu lze požadovat, aby některé činnosti vykonával v přiměřeném rozsahu bez nároku na odměnu nebo za odměnu sníženou; rozhodné je, aby se tak nedělo diskriminačně, na základě nevhodných (svévolných) kritérií (bod 39 nálezu). Jde ostatně o konstantní závěr Ústavního soudu, který již v minulosti mnohokrát rozhodl, že snižování nároku advokáta o 20 % podle § 12a advokátního tarifu je z ústavněprávního hlediska přípustné (srv. usnesení sp. zn. I. ÚS 2488/17 ze dne 27. 2. 2018, usnesení sp. zn. IV. ÚS 1213/17 ze dne 30. 5. 2017 či usnesení sp. zn. I. ÚS 2082/15 ze dne 12. 8. 2015).“ Pokud vezmeme v úvahu vzrůstající platy zaměstnanců tzv. nepodnikatelské sféry, nárůst platu u ostatních právnických profesí jako jsou soudci a státní zástupci, vzrůstající odměnu u notářů a konfrontujeme tyto skutečnosti se závěry výše uvedeného usnesení Ústavního soudu, dospějeme k závěru, že přístup státu je v tomto ohledu vůči advokátům diskriminační.

    Autoři článku by chtěli připomenout ještě jedno hledisko, ke kterému je potřeba při hodnocení 20% snížení odměny pro advokáty přihlédnout a hodnotit diskriminační charakter snížené odměny v širším kontextu. Tímto hlediskem je inflace, respektive její meziroční nárůst. Pokud se podíváme na tabulky[3] uvedené na stránkách Českého statistického úřadu, tak zjistíme, jaký byl vývoj inflace od posledního navýšení odměny za úkony podle advokátního tarifu na základě novely advokátního tarifu 276/2006 Sb. ze dne 31.5.2006. Už samotný inflační vývoj od roku 2006 fakticky poskytl státu k dnešnímu dni velmi výraznou slevu na právních službách (prostý součet roční inflace za období 2006-2020 je 32,7%), které v rámci ustanovování advokátů čerpá. Z tohoto důvodu další setrvání na snížené odměně není už s přihlédnutím ke změněné rozpočtové politice státu a nárůstu odměňování v jiných právních profesích udržitelné.

    Na závěr by chtěli autoři článku uvést, že Ministerstvo spravedlnosti momentálně nevyvíjí reálnou snahu k tomu, aby tento nedostatek byl napraven. Z tohoto důvodu by se s touto sníženou odměnou, která se opírá o podzákonný právní předpis, měly alespoň vypořádat soudy v rámci přiznávání odměny advokátům.

    Mgr. Petr Hanousek,
    advokátní koncipient

    JUDr. Ervín Perthen,
    MBA, advokát


    PPS advokáti s.r.o.
     
    Velké náměstí 135/19
    500 02  Hradec Králové
     
    Tel.:      +420 495 512 831-2
    Fax:      +420 495 512 838
    e-mail:   pps@ppsadvokati.cz
     

    [1] Svejkovský, J., Vychopeň, M., Krym, L., Pejchal, A. a kol. Zákon o advokacii. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, s. 566

    [2] K dispozici >>> zde.

    [3] K dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Hanousek, JUDr. Ervín Perthen (PPS advokáti)
    6. 9. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Základní kapitál
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Společné jmění manželů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde

    Soudní rozhodnutí

    Zastavení exekuce

    Co se rozumí exekucí, jejíž zastavení by odporovalo dobrým mravům, není v soudní praxi dosud vymezeno. S ohledem na znění ustanovení § 55 odst. 9 EŘ jako celku a zjevný záměr...

    Základní kapitál

    Neurčí-li společenská smlouva jinak, pak neudělí-li valná hromada souhlas podle § 222 z. o. k. a nestanoví-li „dodatečnou“ lhůtu pro převzetí vkladové povinnosti osobou, jíž byl...

    Vrácení věci státnímu zástupci k došetření

    Odsouzení pachatele trestné činnosti je primárně věcí státního zastupitelství (viz čl. 80 Ústavy). Je to státní zastupitelství, kdo nese odpovědnost za to, aby soudu předložená...

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.