Ochranné známky a jejich rozlišovací způsobilost ve světle soudní judikatury (čast II.)
V první části našeho pojednání o ochranných známkách jsme se věnovali vysvětlení, která označení mohou tvořit ochrannou známku a mohou být v tomto důsledku zapsána do rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví. Následující text se bude věnovat zejména vysvětlení často užívaného pojmu „rozlišovací způsobilosti“ ochranné známky, tzv. distinktivita a dále bude upozorňovat na tvary označení, která podle současné právní úpravy nemohou tvořit ochranou známku.
Co se týká rozlišovací způsobilosti (distinktivity) označení, lze konstatovat, že ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vyloučena označení druhová, popisná a běžná v obvyklém jazyce, tedy označení, která nejsou způsobilá odlišit výrobky a služby podnikatele, k jejichž rozlišení má označení sloužit. Jedná se o označení stávající se z údajů o druhu, původu, jakosti, kvality výrobků či služeb, názvy písmen, číslic, základní geometrické obrazce atd.
Nicméně do rejstříku ochranných známek může být zapsáno i označení, které samo o sobě rozlišovací způsobilost postrádá, ale které ho získalo v důsledku svého předchozího užívání určitým podnikatelem pro specifické výrobky a služby. Evropský soudní dvůr svým rozhodnutím č. C-104/01 Libertel Groep BV v Benelux-Merkenbureau, 2003 mimo jiné stanovil, že barva sama o sobě rozlišovací způsobilost nemá, ale může být zapsána jako ochranná známka za předpokladu, že ji svým užíváním získala (zejména kombinace barev).
Národní judikatura dále upřesnila, konkrétně v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Ca 110/2003 ze dne 29.11.2004, že pokud používají dva rozdílní podnikatelé na trhu totéž zaměnitelné (podobné) označení v rozhodné době dvou let před podáním přihlášky ochranné známky k označení výrobků stejného druhu, je vyloučeno, aby takové označení získalo rozlišovací způsobilost pro výrobky pouze jednoho z nich.
Označení, která nemohou tvořit ochrannou známku
Ze zápisu do rejstříku ochranných známek jsou vždy vyloučena označení, která:
- jsou v rozporu s dobrými mravy a, veřejným pořádkem;
- která mohou klamat veřejnost;
- která jsou přihlašována pro vína či lihoviny, které obsahují zeměpisné označení, aniž by měly takovýto zeměpisný původ;
- která obsahují erby, znaky, emblémy, náboženské symboly atd.
V neposlední řadě jsou ze zápisu do rejstříku ochranných známek vyloučena i označení, která jsou shodná s již registrovanou ochrannou známkou nebo která jsou shodná či podobná registrované ochranné známce, která je přihlášena pro podobné výrobky a služby, v jehož důsledku by mohlo dojít na straně spotřebitelské veřejnosti k záměně přihlašovaného označení s ochrannou známkou (za předpokladu, že nebyl dán k registraci souhlas vlastníka starší ochranné známky). K posouzení podobnosti přihlašovaného označení a ochranné známky slouží námitkové řízení vedené Úřadem průmyslového vlastnictví.
Často jsou do rejstříku ochranných známek přihlašovány slogany. O jejich způsobilosti být ochrannou známkou se také diskutuje, ale v praxi se aplikuje názor, že slogan může být zapsán do rejstříku ochranných známek za předpokladu, že bude vedle běžně užívaných slov obsahovat prvek umožňující průměrnému spotřebiteli identifikovat slogan a individualizovat ho pro určité výrobky a služby. Podobně by měla být posuzována i způsobilost k zápisu označení, které je tvořeno výhradně tvarem výrobku, na jehož způsobilosti být ochrannou známkou jsou také nejednotné názory. Označení tvořené výhradně tvarem výrobku může být ochrannou známkou za předpokladu, že bude obsahovat jiný identifikující prvek.
Mgr. Klára Radkovská
autorka působí na pozici Associate v advokátní kanceláři NOVÁK & SABOLOVÁ v. o. s., spolupracující s poradenskou společností TACOMA
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
