Odmítnutí elektronicky nepodepsaných příloh e-mailového podání aneb sofistikovaně odůvodněná zřejmá nespravedlnost?
Možnost podepsat datové zprávy zaručeným elektronickým podpisem je s námi již více než 13 let[1]. Ode dne 1. 7. 2012 jsou pak advokáti povinni používat datové schránky. Pokračující elektronizace komunikace se soudy, a státní správou obecně, rozdělila uživatele elektronických komunikačních prostředků na dva tábory. Jedni změny vítají a spatřují v nich usnadnění a zefektivnění jejich práce, druzí poukazují na problémy a neduhy toho či onoho způsobu elektronické komunikace. Nutno podotknout, že soudy tuto změnu účastníkům řízení nijak neulehčovaly. Koncem srpna letošního roku ovšem zasáhl Ústavní soud[2] a dost možná celou situaci změnil.
 |
Ústavní soud se ve výše zmíněném nálezu zabýval případem, kdy stěžovatel zaslal e-mailem opatřeným elektronickým podpisem dovolání Obvodnímu soudu pro Prahu 3, přičemž podepsal pouze průvodní dopis, nikoli však přiložené dovolání a další přílohy[3]. Nejvyšší soud k dovolání nepřihlédl, neboť „...bylo učiněno elektronicky, aniž by bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, a ve lhůtě nebylo doplněno podání shodného znění písemně...“. Stěžovatel se tak obrátil na Ústavní soud, který konstatoval, že popsaným postupem obvodního soudu bylo zasaženo do ústavního práva stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces a rozhodl, že Nejvyšší soud musí o dovolání jednat a rozhodnout.
V odůvodnění citovaného nálezu Ústavní soud konstatoval, že „netoleruje orgánům veřejné moci a především obecným soudům přehnaně formalistický postup za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zřejmé nespravedlnosti“. Někteří čtenáři by jistě vznesli námitku, kterou argumentoval i Nejvyšší soud, tedy, že nejde o pouhou formalitu, jelikož elektronický podpis má identifikovat osobu podávající dovolání a zároveň garantovat, že nedošlo následně ke změně podepsaného dokumentu. Pokud byl podepsán průvodní dopis, je tedy nedostatkem identifikace autora příloh. Připusťme, že existují podvodníci, kteří vkládají do e‑mailových zpráv advokátů vlastní odůvodněná dovolání a tím poškozují či zvýhodňuji jejich klienta. Přesto je však, dle mého názoru, na místě dát zapravdu Ústavnímu soudu v tom, že záruku autorství neposkytuje, snad s výjimkou vlastnoručně sepsaného podání, ani podání písemné. V případě podepsání průvodního dopisu je tedy nutno vykládat podání ve smyslu „jsem ten, kdo vložil tyto přílohy“. Ústavní soud tak uzavírá s tím, že by jistě bylo lepší podepsat i přílohy e‑mailové zprávy, nicméně spojovat s tímto nedostatkem následek spočívající v odepření soudní ochrany je nepřiměřené.
Zmíněné rozhodnutí je krůčkem na cestě k uvolnění formálních nároků na elektronická podání a tím by snad mohlo dojít i k větší popularizaci elektronické komunikace se soudy.
Petr Mundl
Charles Square Center
Karlovo náměstí 10
120 00 Praha 2
Tel.: +420 225 385 333
Fax: +420 225 385 444
e-mail: wl@weinholdlegal.com
--------------------------------------------------------------------------------
[1] od doby, kdy byl schválen zákon 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
[2] Nález Ústavního soudu ze dne 27. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 3042/12
[3] v průvodním dopisu uvedl, že v příloze zasílá dovolání k určité spisové značce
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
