Otazníky kolem konečné podoby novely zákona o veřejných zakázkách

V uplynulých několika týdnech se rozhořela legislativní bitva o novelu zákona o veřejných zakázkách (č. 137/2006 Sb.) mezi oběma komorami Parlamentu ČR. Konečná podoba půldruhého roku vznikající novely zákona je po hlasování v Poslanecké sněmovně a Senátu v některých ohledech nejasnější než na svém počátku, kdy byla Parlamentu ČR předložena vládou ČR.

Primárním účelem novely zákona je změna národní úpravy zadávání veřejných zakázek tak, aby se omezila korupční rizika při jejich zadávání. Jakými prostředky má novela zákona o veřejných zakázkách k naplnění tohoto účelu přispět? Především zvýšením transparentnosti celého procesu zadávání a posílením možnosti kontroly vynakládání veřejných prostředků. Novela zákona by mohla být uvedena heslem „snižovat, uveřejňovat a rozkrývat“. Pokud jde o snižování, novela zákona přináší snížení zákonných limitů pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Stávající limity 2 miliony Kč bez DPH pro veřejné zakázky na dodávky a služby a 3 miliony Kč na veřejné zakázky na stavební práce mají být od 1. dubna příštího roku sníženy na polovinu s tím, že od 1. ledna 2014 má být shodný limit 1 milion Kč pro všechny druhy veřejných zakázek.

Nový zákon by měl rovněž podstatně rozšířit a prohloubit povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování. Uveřejňovány by měly být uzavřené smlouvy na veřejnou zakázku (s výjimkou smluv na veřejné zakázky malého rozsahu, u nichž cena nepřesáhne 500 tisíc Kč a dalších výjimek) včetně jejich změn a dodatků, výše zadavatelem skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Zadavatel bude dále nově povinen vypracovat a uveřejnit na profilu zadavatele odůvodnění účelnosti veřejné zakázky, přiměřenosti požadavků na technické a kvalifikační předpoklady, jakož i vymezení obchodních a technických podmínek veřejné zakázky a stanovení základních a dílčích hodnotících kritérií a způsobu hodnocení nabídek ve vztahu k potřebám zadavatele. Na profilu zadavatele by dále měla být uveřejňována alespoň textová část zadávací dokumentace. Zadavatelé nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek budou nově (s výjimkou případů stanovených zákonem) povinni uveřejnit předběžné oznámení o záměru zadat veřejnou zakázku jeden měsíc před zahájením zadávacího řízení. Novela současně přináší novou definici uveřejňování včetně upřesnění způsobu uveřejňování.

Zatímco na výše uvedených otázkách týkajících se snižování limitů a uveřejňování se obě komory Parlamentu shodly, jisté komplikace přineslo senátní projednávání otázky rozkrývání vlastnické struktury vítězů veřejných zakázek a jejich subdodavatelů. Oproti poslaneckou sněmovnou navrhovanému znění novely, které požadovalo identifikovat vlastnickou strukturu uchazeče v případě akciové společnosti, přinesly pozměňovací návrhy přijaté v Senátu požadavek rozkrytí celého dodavatelského a subdodavatelského řetězce vítězného uchazeče včetně tzv. nepřímých subdodavatelů a úplné vlastnické struktury těchto osob. Nadto musí svou vlastnickou strukturu dokládat i každá osoba, která v rámci realizace jedné či více veřejných zakázek v průběhu jednoho účetního období obdrží z veřejných zdrojů alespoň 20 milionů Kč. Jakkoli jsou tyto požadavky případně vedeny dobrým úmyslem, mohou ve svém důsledku (zejména z důvodu značné časové a administrativní náročnosti prokazování úplné vlastnické struktury) omezit účast dodavatelů na veřejném zadávání.

Výše uvedený přehled změn, které by mohla přinést novela zákona o veřejných zakázkách, není v žádném případě úplný. Návrh novely dále přináší mimo jiné zrušení možnosti omezit počet uchazečů v užším řízení a v jednacím řízení s uveřejněním. Dále se zavádí tzv. významná veřejná zakázka, povinnost jejího schvalování, zavedení seznamu hodnotitelů, z něhož budou losováni členové hodnotících komisí u významných zakázek. Členy hodnotící komise u nadlimitních veřejných zakázek mají nově být osoby se zvláštní způsobilostí. V oblasti prokazování kvalifikace je nově upraveno prokazování splnění ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů pomocí čestného prohlášení o ekonomické a finanční způsobilosti. Nadále nebude možné prokázat splnění těchto předpokladů prostřednictvím subdodavatele. Změn dozná i stávající úprava lhůt v zadávacím řízení.

O tom, v jaké podobě bude novela zákona o veřejných zakázkách nakonec přijata, rozhodne Poslanecká sněmovna, která bude o konečné podobě návrhu novely zákona o veřejných zakázkách hlasovat nejspíše v lednu 2012. Poslanecká sněmovna může přijmout návrh zákona buď ve znění schváleném Senátem, anebo v tom znění, v jakém jej schválila dne 4. listopadu 2011. Nechme se tedy překvapit.

Tereza Juráková