Důvodem je zvýšení efektivnosti ve výběru daně v České republice, kdy český stát má omezené prostředky k vybrání daně od subjektů nemajících v České republice sídlo. Sraženou daň odvádí plátce daně, kterým je zpravidla český rezident. Druhy příjmů, které představují pro české nerezidenty příjmy na území České republiky, jsou vyjmenovány v § 22 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), v § 36 ZDP jsou uvedeny příjmy českých nerezidentů, které pak podléhají srážkové dani. V § 38d ZDP je stanoven termín pro sražení daně a její odvedení správci daně. V § 38d, resp. § 38da ZDP jsou pravidla, za kterých je plátce povinen správci daně zaslat oznámení o sražení daně.

Odvedení sražené daně je plátce daně povinen oznámit správci daně, přičemž do 1. dubna 2019 byla oznamovací povinnost zakotvena v § 38d odst. 3 ZDP.

S účinností od 1. dubna 2019 bylo novelou č. 80/2019 Sb. (dále novela) do ZDP doplněno nové ustanovení § 38da ZDP, v jehož důsledku došlo ve srovnání s dosavadní úpravou k rozšíření okruhu případů, kdy je nutné oznámení podávat. Důvodem je v souladu s důvodovou zprávou jednak získání a následné využití dalších relevantních dat pro povinnou automatickou výměnu informací dle právních předpisů, kterými je Česká republika vázána, a dále poměrně vysoký odliv důchodů z přímých zahraničních investic, který má být v mezinárodním srovnání ojedinělý.

Dle stavu zákona o daních z příjmů do 1. dubna 2019 byla podávána oznámení u příjmů, které

• jsou daněny prostřednictvím srážkové daně a
• podléhají srážkové dani a
• příjemcem byl zahraniční subjekt.

Reklama

Trestní právo daňové (online - živé vysílání)
12.11.2020 09:002 790 Kč s DPH

Více informací

Od 1. dubna 2019 se podání oznámení týká příjmů, které

• jsou daněny prostřednictvím srážkové daně a
• tento příjem
  • podléhá zdanění nebo
  • je od této daně osvobozen nebo
  • příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění stanoví, že příjem nepodléhá zdanění v Česku, ale pouze v zemi státu příjemce příjmu a
• příjemcem je daňový nerezident

Přestože tedy z příjmu není srážena daň, je plátce povinen o takové výplatě českému nerezidentovi informovat správce daně. Typickými dnes již v převážné většině osvobozenými příjmy, resp. příjmy nepodléhajícími zdanění ve státě jejich dosažení, ale ve státě příjemce, které by byly daněny srážkovou daní, patří např. výplata dividend, úplata za poskytnuté know how, výplata úroků nebo poskytnutí služeb na území České republiky nespadající pod stálou provozovnu.

Níže jsou uvedeny příjmy českých nerezidentů, u kterých by za předpokladu, že by podléhaly zdanění, byla aplikována srážková daň (srážková daň se nevztahuje na příjmy stálých provozoven umístěných na území České republiky) a je u nich tedy nutno testovat, zda nepodléhají oznamovací povinnosti:

• podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku, jiné příjmy z držby kapitálového majetku, zisk tichému společníkovi, ze zisku svěřenského fondu nebo rodinné fundace a úroky
• služby poskytované na území České republiky
• příjmy nezávislých profesí a osobně vystupujících umělců na území České republiky
• náhrady z práv průmyslového vlastnictví, licence autorům
• odměny členům orgánů právnických osob
• vypořádací podíl při zániku účasti společníka, komanditisty nebo člena družstva
• příjem společníka obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu
• příjmy z nájemného movité věci nebo její části umístěné na území České republiky
• úplaty u finančního leasingu
• sankce ze závazkových vztahů
• příjmy ze svěřenského fondu
• bezúplatné příjmy od českých daňových rezidentů ve formě darování nemovitosti, obchodního podílu nebo obchodního závodu umístěných na území České republiky
• částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva

Oznámení se dle původního i dle současného znění zákona o daních z příjmů nepodává v případě, kdy příjem podléhající srážkové dani:

• plyne tuzemským subjektům a v případech
• příjmů podléhajících zdanění srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, tj. zejména příjmy na základě dohod o provedení práce s odměnou maximálně ve výši 10 tisíc korun za kalendářní měsíc

Termín pro podání

Termín, v jakém je oznámení podáváno správci daně, je stejný jako dle úpravy platné do 1. dubna 2019, tj. ve lhůtě, ve které je plátce povinen sraženou daň odvést. U příjmů, které jsou od daně buď osvobozené, nebo podléhají zdanění ve státě příjemce tohoto příjmu, je oznámení podáváno ve lhůtě, která by pro daný příjem platila, kdyby z nich musela být daň odvedena.

Způsob podání

Oznámení lze podat:

• na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
• na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle bodu výše, nebo
• datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně,
  • podepsáno způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
  • s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
  • dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

Pokud má plátce daně datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je plátce povinen podat oznámení výlučně prostřednictvím této datové schránky.

Osvobození od oznamovací povinnosti

Tak jako do přijetí novely nepodléhají oznamovací povinnosti příjmy plynoucí českým rezidentům, a zároveň nepodléhají oznamovací povinnosti příjmy ze závislé činnosti dle § 6 odst. 4 ZDP.

Dále nevzniká oznamovací povinnost u příjmů podléhajících srážkové dani, které jsou od daně osvobozené nebo dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění nepodléhají zdanění v Česku, a zároveň úhrnná hodnota těchto příjmů nepřesahuje částku ve výši 100 tisíc korun za  měsíc.

Žádost o zproštění povinnosti

Plátce daně má dle § 38da odst. 7 zákona o daních z příjmů možnost požádat správce daně o zproštění oznamovací povinnosti, a to až na dobu 5 let. Po uplynutí doby, po kterou bylo příslušné žádosti vyhověno a plátce je osvobozen od oznamovací povinnosti, má daňový subjekt možnost podat žádost o zproštění oznamovací povinnosti znovu.

V praxi se ukazuje, že správci daně zpravidla žádostem buď vyhoví pouze v časově omezeném rozsahu, tj. není jimi využita maximální pětiletá osvobozovací lhůta, případně žádostem nevyhoví. Částečné vyhovění žádosti správce daně zdůvodňuje mimo jiné tím, že ustanovení § 38da ZDP představuje nové ustanovení zákona a je tudíž potřeba zavést správní praxi, kdy není do budoucna vyloučena změna tohoto ustanovení a v důsledku toho by muselo dojít k opětovnému přezkoumání vydaného rozhodnutí. U zamítnutých žádostí je relativizována námitka časové náročnosti s vyhotovením oznámení, stejně tak je odmítnuta námitka duplicitního vykazování požadovaných údajů, kdy se plátce odkazoval na povinnost vyplňování samostatných příloh ke spojeným osobám jako příloh k daňovému přiznání. V tomto případě je jednak namítáno, že v praxi často dochází ke změnám ve vlastnických strukturách daňových poplatníků a dále rovněž tím, že údaje poskytované prostřednictvím samostatných příloh a prostřednictvím oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí nejsou totožné.

Postihy za nesplnění oznamovací povinnosti

Za nepodání nebo pozdní podání oznámení může správce daně v souladu s § 247a zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád uložit plátci pokutu za porušení povinnosti nepeněžní povahy, konkrétně za „nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti“, a to až do výše 500.000 Kč.

Pakliže plátce daně oznámení podá v jiném než předepsaném formátu, vyměří správce daně plátci daně pokutu ve výši 2.000 Kč, přičemž může uložit pokutu až do částky 50.000 Kč, pakliže daňový subjekt jiným než elektronickým podáním závažně ztěžuje správu daní. S účinností od 1. ledna 2021 správce daně vyměří pokutu ve výši 1.000 Kč, pokud podání nebylo učiněno předepsaným způsobem nebo ve stanoveném formátu nebo struktuře. Zároveň ale správce daně může rozhodnout o zvýšení pokuty až do výše 50.000 Kč a to tehdy, když v důsledku nesprávného podání došlo k závažnému ztížení správy daní.

Novela zákona o daních z příjmů

V Poslanecké sněmovně se v současné době nachází novela zákona o daních z příjmů, která se týká také § 38da zákona. Novelou má dojít k úpravě způsobu plnění oznamovací povinnosti. Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí se bude podávat v různých lhůtách v závislosti na tom, zda je z oznamovaného příjmu srážena daň či zda oznamovaný příjem je od daně osvobozen či nepodléhá zdanění v České republice. U prvního typu příjmu by oznamování bylo podáváno ve stejném režimu jako doposud. U druhého typu příjmu má být oznámení podáváno pouze 1x ročně, a to vždy do konce ledna následujícího roku.

Novela dále zvyšuje měsíční limit pro vyloučení z oznamovací povinnosti, a to z dosavadních  100.000 Kč na 300.000 Kč. Do ročního oznámení tedy budou zahrnuty pouze příjmy za měsíce, ve kterých bude tento limit překročen.

Zároveň dochází k rozšíření okruhu příjmů vyňatých z oznamovací povinnosti: týká se příjmů, které je plátce povinen oznámit dle zákona č. 164/2013 SB., o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Ing. Jana Vejrová,
daňová poradkyně
Senior Associate

Rödl & Partner Tax, k.s.  

Platnéřská 2 
110 00  Praha 1

Tel.: +420 236 163 111
e-mail: prag‎@‎roedl.cz