epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    5. 1. 2012
    ID: 79808upozornění pro uživatele

    Penzijní reforma - několik poznámek

    Jedním z nejvýznamnějších legislativních počinů roku 2011 bylo bezesporu schválení penzijní reformy. Na konci prosince byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů tři zákony, které představují právní rámec penzijní reformy - zákon o důchodovém spoření, zákon o doplňkovém penzijním spoření a změnový zákon.[1] Tyto zákony obecně nabývají účinnosti od 1.1.2013, nicméně některá jejich ustanovení jsou účinná již od počátku letošního roku, resp. nabudou účinnosti v jeho průběhu (např. ohledně licencování penzijních společností). V rámci penzijní reformy dojde k vytvoření nových důchodových fondů 2. pilíře penzijního systému a k zásadním změnám v systému fungování stávajících penzijních fondů v rámci 3. pilíře penzijního systému. Stávající průběžně financovaný systém starobních důchodů bude fungovat s určitými změnami i nadále.

     

    logo BBH

    Nový 2. pilíř - důchodové spoření

    Právní rámec druhého pilíře penzijního systému vymezuje především zákon o důchodovém spoření. Účast v důchodovém spoření je dobrovolná. Účastníkem může být každá osoba starší 18 let až do doby přiznání starobního důchodu podle zákona o důchodovém pojištění,[2] byť s určitými omezeními. Osoby, které budou k 1. lednu 2013 starší 35 let se budou moci pro účast v důchodovém spoření rozhodnout pouze do poloviny roku 2013. Osoby, které se po 1.1.2013 nově stanou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, se do systému mohou zapojit do 6 měsíců po dni, kdy se staly těmito poplatníky. V rámci důchodového spoření jsou do důchodových fondů shromažďovány prostředky placené účastníky jako pojistné na důchodové pojištění - přesněji se bude jednat o část tohoto pojistného.[3] Je potřeba poznamenat, že účastníci důchodového pojištění budou platit pojistné o 2% vyšší než ostatní poplatníci, kteří se do důchodového spoření nezapojí. Tyto prostředky jsou následně investovány na finančním trhu za podmínek stanovených zákonem o důchodovém spoření a prováděcími právními předpisy.

    Důchodový fond je konstruován podle modelu podílového fondu upraveného zákonem o kolektivním investování. [4] Důchodový fond však na rozdíl od podílového fondu nevydává cenné papíry. Podíly účastníků na důchodovém fondu jsou vyjadřovány prostřednictvím tzv. důchodových jednotek, které mají povahu evidenčního záznamu. Hodnota důchodové jednotky se stanoví vydělením vlastního kapitálu důchodového fondu počtem důchodových jednotek. Tyto důchodové jednotky za jednotlivé důchodové fondy jsou vedeny pro každého účastníka na osobním důchodovém účtu.

    Penzijní společnost v rámci provozování důchodového spoření vytvoří a obhospodařuje čtyři důchodové fondy, které mají zákonem předepsanou strukturu aktiv, do kterých mohou investovat, investiční limity a podmínky pro investování. Jedná se o důchodový fond státních dluhopisů, konzervativní důchodový fond, vyvážený důchodový fond a dynamický důchodový fond. Každý důchodový fond musí mít depozitáře, který vykonává určitou kontrolní funkci a plní povinnosti obdobné jako depozitář fondů kolektivního investování.

    Obhospodařování důchodových fondů budou zajišťovat penzijní společnosti, které získají licenci podle zákona o doplňkovém penzijním spoření a které splní určité dodatečné podmínky - např. výši vlastního kapitálu 300 mil. Kč. Předpokladem pro vytvoření důchodových fondů je potom získání povolení ČNB.

    3. pilíř - doplňkové penzijní spoření

    Úpravu třetího pilíře penzijního systému obsahuje zákon o doplňkovém penzijním spoření. Jedná se o dobrovolný systém, kdy jsou shromažďovány příspěvky účastníků, příspěvky zaměstnavatelů a státní příspěvek do účastnických fondů, které je následně investují na finančním trhu. Za účelem provozování doplňkového penzijního spoření vytvoří penzijní společnost minimálně jeden nový účastnický fond - povinný konzervativní fond, který má podrobně zákonem předepsanou investiční strategii. Dále může vytvořit další účastnické fondy, u kterých jsou stanovena přípustná aktiva, do kterých mohou investovat, základní limity a techniky jeho obhospodařování, nicméně volba konkrétní investiční strategie je v rámci těchto limitů ponechána na penzijní společnosti. Každý z těchto účastnických fondů musí mít depozitáře, stejně jako je tomu v současnosti u penzijních fondů. Pro činnost depozitáře účastnického fondu potom platí obdobné zásady jako pro depozitáře standardních fondů kolektivního investování podle zákona o kolektivní investování.

    Fungování účastnických fondů je analogické k fungování standardních podílových fondů určených pro veřejnost podle zákona o kolektivním investování. Ty ostatně posloužili tvůrcům zákonů o důchodové reformě jako předloha. Nicméně podíl na účastnickém fondu není vtělen do cenného papíru, jako je tomu u podílových fondů. Podíl jednotlivých účastníků penzijního spoření na majetku v účastnickém fondu je kvantifikován pomocí tzv. penzijních jednotek. Ty představují evidenční položku, jejíž hodnota je stanovena jako podíl vlastního kapitálu účastnického fondu a všech penzijních jednotek v příslušném účastnickém fondu. Penzijní jednotky účastníka jsou evidovány na jeho osobním penzijním účtu. Základním dokumentem účastnického fondu je jeho statut, přičemž právní úprava zde opět reflektuje strukturu a obsah statutu standardního fondu kolektivního investování.

    Penzijní spolčenost

    Samotná penzijní společnost má postavení analogické investiční společnosti dle zákona o kolektivním investování. Stejně jako investiční společnost obhospodařuje fondy kolektivního investování, obhospodařuje penzijní společnost účastnické fondy. Nicméně zákon o doplňkovém penzijním spoření stanoví na penzijní společnost přísnější nároky, než se uplatní pro investiční společnosti. Kupř. jsou to požadavky na minimální výši počátečního kapitálu 50 mil. Kč, požadavky na organizační a technické zabezpečení či specifické požadavky na odbornost osob, jejichž prostřednictvím vykonává svou činnost.

    Transformace stávajících penzijních fondů

    Zákon o doplňkovém penzijním spoření upravuje rovněž proces transformace stávajících penzijních fondů působících podle zákona o penzijním připojištění.[5] Dojde k oddělení majetku akcionářů penzijního fondu a majetku, který náleží účastníkům stávajícího penzijního připojištění a penzijní fond se přitom transformuje do specifického transformovaného fondu. Zároveň dojde k vytvoření penzijní společnosti, která bude transformovaný penzijní fond obhospodařovat. Za tím účelem musí stávající penzijní fondy do konce února 2012 předložit na ČNB příslušnou žádost o povolení penzijní společnosti a žádost o provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Klíčovou přílohou žádosti bude transformační projekt, který obsahuje mj. popis vyčlenění majetku z penzijního fondu do transformovaného fondu a strategii jeho další činnosti. O obou těchto žádostech rozhodne ČNB společným rozhodnutím.

    Den právní moci rozhodnutí ČNB je rozhodným dnem pro transformaci a vyčlenění majetku z penzijního fondu. Do té doby postupuje penzijní fond podle stávající úpravy penzijního připojištění, byť s některými omezeními. Po rozhodném dni se na transformovaný fond vztahují předpisy o penzijním připojištění s určitými modifikacemi - např. specificky je upravená povinnost penzijní společnosti doplnit majetek v transformovaném fondu, pokud majetek v něm nebude dostatečný pro pokrytí závazků z penzijního připojištění. Majetek v transformovaném fondu je zcela oddělen od majetku penzijní společnosti, která jej provozuje. Zákon výslovně neupravuje právní povahu transformovaného fondu a používá odkaz na přiměřenou aplikaci ustanovení upravující účastnický fond.

    Vzhledem k tomu, že zákon o doplňkovém penzijním spoření vylučuje, aby účastník stávajícího penzijního připojištění byl zároveň účastníkem doplňkového penzijního spoření, bude nutné, aby se účastníci stávajícího penzijního připojištění rozhodli, zda v něm budou pokračovat, nebo zda se zapojí do nového doplňkového penzijního spoření. Po určité době, která však může být poměrně dlouhá, budou postupně uspokojeny nároky z penzijního připojištění všech stávajících účastníků a činnost transformovaného fondu bude utlumena. Ovšem i k zániku transformovaného fondu bude potřeba přivolení ČNB.

    Průběh důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření a výplata důchodů

    Vzhledem ke konstrukci obou systémů jakožto systémů dobrovolných je předpokladem pro vznik jak doplňkového penzijního spoření, tak důchodového spoření sjednání smlouvy o doplňkovém důchodovém spoření nebo smlouvy o důchodovém spoření. Jedná se o speciální smluvní typy, jejichž náležitosti upravují příslušné zákony. Při sjednání smlouvy o doplňkovém penzijním spoření vzniká účastníkovi povinnost platit příspěvek ve sjednané výši do účastnického fondu. V průběhu trvání doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření jsou účastníkům poskytovány informace o počtu a hodnotě penzijních jednotek, resp. důchodových jednotek, evidovaných na jejich osobních penzijních, resp. důchodových účtech.

    Při ukončení doplňkového penzijního spoření lze prostředky účastníka v účastnickém fondu použít několika způsoby - především půjde o výplatu starobní penze na určenou dobu. Dále je možné tyto peněžní prostředky použít na úhradu jednorázového pojistného na pojištění doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu. Rovněž je přípustná výplata jednorázového vyrovnání.

    U důchodového spoření je situace odlišná -  po skončení spořící fáze v důchodovém fondu zákon o důchodovém spoření předepisuje v zásadě jediný způsob použití prostředků účastníka[6] - a to na úhradu jednorázového pojistného na pojištění důchodu. Toto pojištění budou oprávněny poskytovat pojišťovny s licencí k poskytování životního pojištění  v České republice. Zákon předpisuje tři základní varianty výplaty starobního důchodu z toho pojištění - doživotní starobní důchod, doživotní starobní důchod s výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let a starobní důchod na dobu 20 let.

    Pravidla jednání penzijní společnosti

    Jak zákon o doplňkovém penzijním spoření, tak zákon o důchodovém spoření obsahuje podrobnou úpravu pravidel jednání penzijní společnosti jednak je vztahu k obhospodařovaným účastnickým a důchodovým fondům, jednak ve vztahu k účastníkům. Speciálně se zavádí obecná povinnost jednání s odbornou péčí, která pokrývá veškerou činnost penzijní společnosti včetně jejího organizačního uspořádání a provozu, obhospodařování účastnických a důchodových fondů a jednání ve vztahu k účastníkům. Z hlediska podmínek, za kterých jsou účastnické a důchodové fondy obhospodařovány, jsou stanoveny poměrně přísné limity úplaty, kterou si penzijní společnost smí účtovat. Tato úplata kryje veškeré náklady spojené s obhospodařováním, včetně nákladů na distribuci, marketing a reklamu. Rovněž je zaveden obecný zákaz poskytování a přijímání pobídek, který jednak má omezit motivaci k porušení povinnosti odborné péče, jednak by měl přispět k limitování nákladů důchodových a účastnických fondů.

    Oproti stávající situaci u penzijních fondů dochází ke zpřísnění podmínek pro nabízení důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření. V zásadě se uplatní stejná pravidla, jako dnes platí při nabízení standardních fondů kolektivního investování a jaká musí dodržovat obchodníci s cennými papíry při jednání vůči svým zákazníkům. V případě propagace se zavádí podrobná reglementace obsahu a způsobu propagace a reklamy. Velký důraz je kladen na zajištění informovanosti účastníků. Oba zákony předpokládají, že základním informačním dokumentem bude sdělení klíčových informací ve vztahu ke každému účastnickému fondu, resp. ohledně důchodového spoření a důchodového fondu. Vedle toho bude mít penzijní společnost, resp. osoby nabízející penzijní nebo důchodové spoření, povinnost poskytnout účastníkům celou řadu doplňujících informací a vysvětlení a splnit další povinnosti. Např. před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření bude nutno od účastníka získat určité informace a provést vyhodnocení vhodnosti strategie penzijního spoření pro tohoto účastníka. Specifické povinnosti jsou stanoveny v případě poskytování poradenství (tzv. penzijní doporučení, resp. důchodové doporučení). Zde se uplatní stejně přísná pravidla jako v případě investičních doporučení poskytovaných obchodníky s cennými papíry podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. [7]

    Nabízení a distribuce důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření

    Pro distribuci účastnických a důchodových fondů bude možno využít pouze zaměstnanců a vázaných zástupců penzijní společnosti a investičních zprostředkovatelů. Ovšem tyto osoby musí doložit ČNB splnění speciálních odborných požadavků v oblasti doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření. Penzijní společnost má stanoveny další specifické povinnosti rovněž při využití externích distributorů, analogicky jako je tomu v případě využívání investičních zprostředkovatelů podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Mj. bude muset zavést mechanismus kontroly jejich činnosti při distribuci doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření. Rovněž investiční zprostředkovatelé budou povinni zavést adekvátní vnitřní procesy a kontrolní opatření pro distribuci doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření.


    Zdeněk Husták

    Zdeněk Husták,
    of counsel


    BBH, advokátní kancelář, v. o. s.  
     
    Klimentská 1207/10
    110 00 Praha 1

    Tel.:  +420 234 091 355
    Fax:  +420 234 091 366
    e-mail: legal@bbh.cz

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření
    Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření
    Zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření
    [2] Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
    [3] Konkrétní výši plateb na důchodové spoření upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Kupř. pro zaměstnance který se účastní důchodového spoření činí sazba pojistného na důchodové pojištění 8,5 % z vyměřovacího základu (což je v zásadě úhrn příjmů ze zaměstnání, které jsou předmětem daně z příjmů). Z toho je 3,5 % určeno jako platba na důchodové pojištění do státního rozpočtu a 5 % je určeno jako platba na důchodové spoření. Osoby, které se důchodového spoření neúčastní mají sazby pojistného ve výši 6,5%
    [4] Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů
    [5] Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
    [6] Výjimkou je situace v případě účastníka, který žádá o výplatu starobního důchodu a pobíral invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a dále převod prostředků do důchodového systému Evropských společenství nebo jejich institucí.
    [7] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Zdeněk Husták ( BBH )
    5. 1. 2012
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K problematice zjišťování nemoci z povolání
    • Novelizace zákona o léčivech – další krok k elektronizaci zdravotnictví a nenápadná, leč zásadní, nová povinnost hlásit ceny léčivých přípravků
    • Svítá naděje na soulad postupu SÚKL při vnější cenové referenci se zákonem?
    • Kdy zaměstnavatel nehradí škodu za pracovní úraz?
    • Protipadělková regulace léčiv aneb co přináší za změny
    • Úhrada poukazových zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění
    • Vynětí pozemní komunikace ze zimní údržby (čili „Chodník se v zimě neudržuje“) podléhá soudnímu přezkumu
    • Problematika příspěvku na péči rodičům dětí postižených cystickou fibrózou
    • Nespravedlivost duality způsobu odškodňování při náhradě bolesti a ztížení společenského uplatnění
    • Valorizace náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity k 1. 1. 2019
    • Rok 2018 ve znamení legislativních změn a judikatorních výkladů problematiky poúrazových rent – náhrad za ztrátu na výdělku

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 20.04.2023Whistleblowing v souvislostech – vše, co potřebujete vědět o nových pravidlech pro ochranu oznamovatelů (online - živé vysílání) - 20.4.2023
    • 21.04.2023Rodinné právo v aktuální praxi soudů (střídavá péče, péče o jmění, participační práva dítěte a vypořádání společného jmění manželů) (online - živé vysílání) - 21.4.2023
    • 10.05.2023Důsledky porušení dotačních podmínek (online - živé vysílání) - 10.5.2023
    • 17.05.2023Spotřebitelské právo v roce 2023 – co změnila novela občanského zákoníku a zákona o ochraně spotřebitele (online - živé vysílání) - 17.5.2023
    • 23.05.2023Jak na IT smlouvy v praxi (online - živé vysílání) - 23.5.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (březen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 30.05.2023Rodina v právu a bezpráví - Patchworkové rodiny - právní a neprávní souvislosti - 30.5.2023
    • 15.06.2023XXX. Konference Karlovarské právnické dny
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemocensky nepojištěné OSVČ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.