epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
22. 11. 2021
ID: 113877upozornění pro uživatele

Podmínky jsou splněny… aneb posun od formálního přístupu k faktickému ověřování uplatněných daňových výhod

Kam směřuje trend daňových kontrol u přeshraničních plateb? Jednoznačně k prokazování naplnění podmínek pro uplatnění výhodných daňových režimů – a to nikoliv pouze formálně, ale fakticky. Není to ojedinělý trend, různé nástroje a opatření daňových správ ve světě cílí posledních pár let na jediné – zabránit daňovým únikům a zamezit situacím, kdy jsou příjmy daněny ve státech s nižší nebo nulovou mírou zdanění. A nejjednodušší cesta vede přes kontrolu těch společností, které dané příjmy do zahraničí vyplácí. Z tohoto důvodu se v tomto článku budeme zabývat zejména kontrolami zdanění plateb pasivních příjmů (dividend, úroků a licenčních poplatků) do zahraničí.

 

Trendy daňových kontrol

V poslední době sledujeme rostoucí trend daňových kontrol u českých společností, které vyplácejí příjmy jiným subjektům do zahraničí. To, že v hledáčku kontrol jsou zejména velké subjekty – tzv. nadnárodní společnosti – není žádným tajemstvím. Již několik let i sama česká finanční správa uvádí, že oblast přeshraničních plateb, vnitroskupinových transakcí a nastavení převodních cen je pro ni prioritou (i vzhledem k objemu finančních toků). V poslední době se ale finanční správa zaměřuje také na původně české skupiny, které mají část svých aktivit v zahraničí.

K tomuto trendu se však přidávají i stálé častější kontroly, které cílí na uplatnění případných výhod čili správného režimu srážkové daně. Režimu srážkové daně podléhají zejména příjmy tzv. pasivní – příjmy, které plynou od českých společností směrem do zahraničí – nejčastěji jde o úroky, licenční poplatky a příjmy z podílu na zisku (zjednodušeně dividendy).

Reklama
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
27.5.2022 09:003 025 Kč s DPH
2 500 Kč bez DPH

Koupit

Srážková daň a pozice plátce

V českém prostředí probíhá zdanění těchto příjmů zahraničních subjektů technicky prostřednictvím českého plátce, který je odpovědný za výpočet a odvod srážkové daně ve správné výši. Zatímco v minulosti byl výhodný režim na straně plátce uplatňován v podstatě automaticky a daňová kontrola na srážkovou daň byla dlouhou dobu spíše otázkou náhody než nějaké cílené strategie, s tím, jak se zavádí do praxe různé reportovací povinností a posiluje se mezinárodní spolupráce daňových správ, dochází k jednodušší identifikaci plátců nebo plateb, na které správce daně zaměřuje svoji pozornost.

Trend digitalizace se nevyhýbá ani daňové správě, většina podání se již dělá elektronicky a k daňovému přiznání a účetní závěrce přibyly další zdroje informací,  tzv. TP příloha k přiznání k dani z příjmů právnických osob poskytující přehled transakcí se spojenými osobami, případně vykazování dle zemí (CbC reporting), a v neposlední řadě také oznamování příjmů plynoucích do zahraničí. Zatímco dříve podléhaly hlášení jenom příjmy zdaňované srážkovou daní, od dubna 2019 mají čeští plátci povinnost oznamovat všechny příjmy podléhající srážkové dani,  tedy i ty, které jsou od ní osvobozené anebo nedochází ke zdanění na základě uplatnění příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojímu zdanění (původní hranice pro reportování byla postupně zvýšena ze 100 tis. Kč na 300 tis. Kč).

Výše uvedené zdroje tak odhalují v podstatě do naha transakce nebo struktury, u kterých správce daně následně může zkoumat uplatněný daňový režim a je na plátci, aby vše náležitě prokázal a obhájil svůj postup. Neboť jak pravidelně shrnuje i Nejvyšší správní soud ve svých rozsudcích, je to daňový subjekt, kdo nese břemeno tvrzení ve vztahu ke své daňové povinnosti i břemeno důkazní ve vztahu k těmto svým tvrzením. Plátce daně má tedy povinnost řádně doložit režim, který byl aplikován ve vztahu k příjmům vypláceným nerezidentům a prokázat i nároky na případné osvobození nebo výhody přiznané ze smluv o zamezení dvojímu zdanění. Touto optikou je však potřeba nahlížet i na tuzemské platby – zejména pokud existují indicie nebo pochybnosti, zda je příjemce příjmů i jejich skutečným vlastníkem, tedy tím, kdo tyto platby přímá ve svůj vlastní prospěch, nikoliv pouhý zprostředkovatel nebo průtoková entita.

Skutečný vlastník – podmínka nutná (nikoliv jediná)

V případě zdanění pasivních příjmů neexistuje jasný pokyn, postup nebo “check-list” stanovující co vše je dostačující pro plátce k unesení důkazního břemene. Potvrzení o daňové rezidenci příjemce se jaksi předpokládá. Také aspekt „skutečného vlastnictví“ je jednou z podmínek, které konkrétně uvádí česká legislativa (případně metodické pokyny) a smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Stejně tak se na něj odvolávají soudy ve svých rozhodnutích – nicméně v praxi je poněkud složitější situaci posoudit v celém kontextu. Správce daně totiž nemusí akceptovat pouhé prohlášení příjemce, že je skutečným vlastníkem daného příjmu, ale může požadovat (a často také požaduje) doložení dalších skutečností. Například jakým způsobem příjemce příjem zdanil, jak ho využil v rámci své ekonomické činnosti, jestli následně nedošlo k převedení příjmu na jiný subjekt, kdo má dispoziční práva k účtům a tak dále.

Jak v českém prostoru, tak i v zahraničí se stále častěji dostává rozporování skutečného vlastnictví před soudy a lze tak očekávat věcně zajímavé debaty se správcem daně. K hmotněprávnímu pojmu skutečného vlastnictví se soudy nicméně vyjadřují materiálně až poté co je prokázáno, že plátce daně alespoň formálně unese své primární důkazní břemeno, tj. podaří se mu obhájit, že správně uplatnil osvobození nebo výhodnější daňový režim.

Ekonomická podstata – snahy o vymezení

S problematickou skutečného vlastnictví a tzv. průtokových entit úzce souvisí také další poněkud abstraktní aspekt, a to ekonomická podstata (substance) transakcí anebo samotných společností, tj. příjemců úroků, licenčních poplatků, dividend a dalších příjmů.

I problematika ekonomické podstaty se řeší již nějakou dobu. Umělost nebo spíše daňový motiv transakcí se v praxi většinou řeší prostřednictvím institutu zneužití práva. Některé země mají vydefinované svoje lokální požadavky ve vztahu k požadavkům na „kvalitu“ zahraničních entit (substance requirements), nicméně stále více se uvažuje o jakési definici minimálního standardu, tj. jednotných požadavků, a to alespoň v rámci EU.

Vedle již zavedených poměrně specifických instrumentů jakými je technika zdanění ovládaných zahraničních společností (tzv. CFC pravidla), které již s určitou formou ekonomické podstaty, resp. definicí podstatné ekonomické činnosti, pracují, avizovala Evropská komise v rámci představení rámce své daňové politiky na nadcházející roky i přípravu návrhu pro stanovení jednotných unijních pravidel znemožňujících zneužívání subjektů typu „prázdných schránek“ (společností bez dostatečné ekonomické podstaty) pro daňové účely. Návrh legislativy by měl být zveřejněn ve čtvrtém čtvrtletí 2021.

Vedle toho vidíme stále více, že státy přichází i s vlastními přístupy, jak vyhýbání se daňovým povinnostem u pasivních příjmů předcházet, některé např. přechází z režimu zdanění prostřednictvím plátce na tzv. refundační režim, kdy je sražena daň ve výši domácí sazby a následně musí zahraniční subjekt zpětně prokazovat nároky na osvobození nebo výhodnější režim zdanění na základě smluv o zamezení dvojímu zdanění a pokud se mu zadaří doložit vše potřebné, je mu rozdíl vrácen. Případně jakási se postupně uplatňuje kombinace obou režimů, kterou v praxi můžeme vidět u našich sousedů (dlouhodobě Německo či poměrně nedávno Polsko).

Co shrnout závěrem?

Řadu informací již byla schopna finanční správa získat dříve, ovšem digitalizace, analýza obdržených dat a mezinárodní spolupráce umožnily lépe cílit daňové kontroly a rozkrývat detailnější informace o strukturách a zahraničních společnostech.

  • Je třeba věnovat pozornost informacím, které v rámci různého reportingu daňové správě poskytujete a vnímat je v souvislostech.

Společnosti a obecně plátci (nejen pasivních příjmů) mají povinnost správně zhodnotit situaci a odvést daň – a případně tento postup i prokázat (v rámci celé lhůty pro daňovou kontrolu). Což na ně klade další administrativní povinnosti, a to jak ve směru správného výkladu zákonů a smluv o zamezení dvojího zdanění, tak i po stránce dokumentační a archivační.

  • Věnujte pozornost dokumentaci a archivaci komunikace, listin a dalších podkladů, a to průběžně. S odstupem času již nemusí být věci tak zřejmé a je poměrně obtížné je zpětně dohledávat. Daňová kontrola bývá zahájena s odstupem několika let, výkladová praxe se navíc může vyvíjet jiným směrem. A také zodpovědné osoby už nemusí být ve společnosti přítomni.

Je pravděpodobné, že platby dividend, úroků a licenčních poplatků placené českými společnostmi zahraničním matkám nebo jiným zahraničním subjektům budou předmětem zkoumání daňové správy (primárně české – ale v některých případech může být podnět i ze zahraničí). Zejména pokud se jedná o velké částky nebo o příjemce ze zemí, které jsou dlouhodobě vnímány jako jurisdikce s nižším zdaněním nebo výhodnými režimy (např. i Kypr, Lucembursko, Nizozemí aj.).

  • Zdaleka se to netýká jen nadnárodních společností, ale i menších nebo rodinných firem, které mají zahraniční struktury. Doporučujeme proto prověřit daňové aspekty vyplácených příjmů a nastavení případných opatření tak, aby vaše společnost nebyla vystavena daňovým, finančním a reputačním rizikům.



Jiří Kappel
,
právník a daňový poradce


Tereza Petrášová
,
daňová poradkyně

Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

Churchill I
Italská 2581/67
120 00  Praha 2 – Vinohrady

Tel.:     +420 246 042 100
e-mail:  legalcz@deloittece.com


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Jiří Kappel, Tereza Petrášová (Deloitte Legal)
22. 11. 2021
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Jak probíhá získání licence od ČNB? Poznatky z praxe
  • Novinky v právní úpravě krytých dluhopisů
  • Rozhodnutí o nerozdělení zisku pohledem judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2022
  • Investiční arbitráže v roce 2021: Rekordní rok
  • Jaké úkony (ne)smí správce daně provádět v rámci vyhledávací činnosti?
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2022.
  • Zadluženost je třeba řešit co nejrychleji, shodli se experti v debatě Neduhy dluhů
  • Několik aktuálních postřehů ohledně nařízení o crowdfundingu
  • Emise dluhopisů: s prospektem a bez prospektu

Související produkty

Online kurzy

  • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
  • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
  • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
  • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
  • Daňové trestné činy
Lektoři kurzů
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
Ing. Martina Šotníková
Ing. Martina Šotníková
Kurzy lektora
Ing. Roman Burnus
Ing. Roman Burnus
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Ing. Alexander Novák, LL.M.
Kurzy lektora
Ing.  Klára Sauerová
Ing. Klára Sauerová
Kurzy lektora
Ing. Miroslav Skopec
Ing. Miroslav Skopec
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Zadržovací právo
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Distanční smlouvy a smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory s operátory – 1. díl
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Dva časté omyly ohledně minimální mzdy
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Legitimní očekávání účastníků řízení (exkluzivně pro předplatitele)

Rozhodne-li civilní soud o předběžné otázce jinak (opačně), než jak to dříve ve výroku pravomocného rozsudku učinil soud správní, porušuje svým rozhodnutím závisejícím na...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.