Poplatky za odpady od roku 2021 (2022) a jejich splatnost
Ve svém předchozím článku Poplatky za odpady od roku 2021 - zjednodušení, nebo komplikace?[1] jsem informoval o nových poplatcích, které bude každá obec, která má v úmyslu odpadové hospodářství zpoplatnit, povinna zavést, a to novou obecně závaznou vyhláškou, která musí nabýt účinnosti k 1. lednu 2022. Kromě shrnutí dosavadních režimů výběru poplatků jsem se podrobněji zabýval i jednotlivými poplatky dle nové právní úpravy[2].
Vzhledem k tomu, že jde v mnoha ohledech o zcela novou právní úpravu, je nasnadě, že v průběhu příprav nových obecně závazných vyhlášek vyvstaly některé praktické problémy, které by mohly mít neblahý dopad na obce a jejich rozpočty.
Tím narážím především na otázku splatnosti u poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, u něhož právní úprava nabízí tři různé varianty základů, ze kterých vycházet při stanovení poplatku, a to hmotnost vyprodukovaného odpadu, objem vyprodukovaného odpadu, anebo kapacita soustřeďovacích prostředků. U všech těchto základů bylo ze strany příslušných ministerstev počítáno s tím, že splatnost těchto poplatků bude moci nastat až po uplynutí příslušného poplatkového období, tedy až v následujícím kalendářním roce. To by jinými slovy znamenalo, že by obce musely jeden rok odpadové hospodářství zcela financovat ze svých zdrojů, jelikož na příjmové straně by v prvním roce od zavedení nového poplatku zcela vypadly příjmy právě z těchto poplatků.
U hmotnostního a objemového základu má takový postup své opodstatnění, jelikož tyto režimy vycházejí ze základní zásady, že každý platí tolik, kolik odpadu vyprodukuje. Proto zákon o místních poplatcích i u těchto základů poplatku stanovuje vlastní mechanismus výběru[3], kdy správce poplatku každému plátci či poplatníkovi vyměří poplatek platebním výměrem, a to až v okamžiku, kdy bude zřejmé, kolik která osoba odpadu vyprodukovala. Právní úprava nepočítá se zálohovými platbami, tudíž pro rok 2022 skutečně platí, že obce, které plánují zavést poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se základem dle hmotnosti resp. objemu vyprodukovaného odpadu, musejí počítat s ročním výpadkem příjmů z tohoto poplatku. To se však netýká vysokého počtu obcí.
O poznání více obcí již uvažuje o zavedení poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se základem dle kapacity soustřeďovacích prostředků. Tyto úvahy jsou naprosto logické především tam, kde doposud obce vybíraly buď poplatek za komunální odpad dle zákona o odpadech[4], nebo vybíraly úhradu na základě smlouvy dle téhož zákona[5].
Jenže i u tohoto poplatku původní výklad směřoval k tomu, že poplatek bude možné vybírat rovněž až po uplynutí poplatkového období, tedy až v následujícím kalendářním roce. S tím však takřka žádná z obcí, které zavedení tohoto poplatku zvažují, nepočítá. Postupně se však výklady ministerstev začaly měnit, kdy následně bylo dosaženo shody na tom, že u poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se základem dle kapacity soustřeďovacích prostředků bude možné nastavit splatnost tohoto poplatku v příslušném kalendářním roce, tj. jak tomu bylo doposud např. do 31. března, 30. dubna apod. Obce tedy budou moci u nových vyhlášek vydaných pro rok 2022 vybírat poplatek v roce 2022.
Jedním z argumentů pro odloženou splatnost byly možné proměny výše poplatkové povinnosti (stěhování, změna kapacity soustřeďovacích prostředků ze strany plátce apod.), což samozřejmě může činit určité problémy při správě poplatku. Za tímto účelem je v obecně závazných vyhláškách žádoucí upravit nejen jednorázovou splatnost v průběhu roku, ale zahrnout též splatnost poplatku v případě změn po uplynutí tohoto data. Jinými slovy, pokud obec stanoví splatnost poplatku do 30. dubna a plátce si v červnu objedná další nádobu na odpad, měla by obecně závazná vyhláška upravovat i splatnost poplatku pro případ takové změny.
Důležité je zmínit i skutečnost, že byť lze splatnost poplatku stanovit v průběhu poplatkového období, kterým je kalendářní rok, vyměřit poplatek (tam, kde nebyl poplatek uhrazen včas) bude možné až po uplynutí poplatkového období, tedy v následujícím kalendářním roce. Tento závěr se týká i poplatku za obecní systém odpadového hospodářství (poplatek tzv. na hlavu) a má jednoduché zdůvodnění - před uplynutím poplatkového období nemusí být zřejmá přesná výše poplatku (poplatník se může např. odstěhovat). Předpokládám však, že většina poplatníků a plátců svou povinnost splní řádně a včas, odložená možnost vyměřit poplatek by tudíž neměla mít zásadní dopad do obecních rozpočtů.
Mgr. Bc. Tomáš Auer,
specialista na odpadovou legislativu
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
