epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 5. 2021
    ID: 112955upozornění pro uživatele

    Povinné očkování v České republice obstálo před Evropským soudem pro lidská práva

    Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) vydal dne 8. dubna 2021 dlouho očekávané rozhodnutí ve věci Vavřička a ostatní proti České republice[1] (dále jen „Rozhodnutí“). Přestože ESLP již v řadě případů rozhodoval ve věci týkající se povinné lékařské péče, existuje pouze několik rozhodnutí, která se konkrétně zabývají problematikou povinného očkování. Z tohoto důvodu bylo Rozhodnutí Velkého senátu, které podrobně vyřeší vztah povinného očkování a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod[2] (dále jen „Úmluva“) očekáváno s poměrně velkým napětím.

    O důležitosti nastolené otázky pro jednotlivé státy svědčí i to, že se k řízení mimo jiné připojily vlády několika státu jako je Slovensko, Německo, Francie a Polsko. Analyzované Rozhodnutí potvrzuje slučitelnost českého práva s Úmluvou. Český právní řád ukládá obecnou povinnost očkování dětí proti vymezeným nemocem a v případě nedodržení této povinnosti z něj plynou pro děti a jejich rodiče negativní důsledky.

    Rozhodnutí ESLP

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Ačkoliv stěžovatelé namítali více článků Úmluvy, které byly dle jejich přesvědčení porušeny, ESLP se zaměřil ve své analýze na právo na soukromý život podle článku 8 Úmluvy. Bez podrobnějšího zdůvodnění uvedl, že nepovažuje za nutné se zabývat právem na respektování rodinného života, že není třeba věc zkoumat samostatně podle článku 2 protokolu č. 1 k Úmluvě (právo na vzdělání) a uvedl velmi krátkou argumentaci k tomu, proč nebyl porušen článek 9 Úmluvy.

    ESLP na počátku možná trochu překvapivě argumentoval, že ačkoliv žádný ze stěžovatelů nebyl očkování podroben, došlo k zásahu do soukromého života stěžovatelů. Zásah dle ESLP spočíval v přímých následcích odmítnutí stěžovatelů podstoupit očkování (odmítnutí přijetí dítěte do předškolního zařízení a uložení pokuty). Následně ESLP přikročil ke zkoumání kritérií, aby mohl dojít k závěru, zda tento zásah vedl, či nevedl k porušení článku 8 Úmluvy.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Kritérium zákonnosti

    Při zkoumání otázky zákonnosti, ESLP připomněl, že napadený zásah musí mít svůj podklad ve vnitrostátním právu, které musí být dostatečné, přístupné a formulováno dostatečně přesně, aniž by bylo potřeba, aby se jednalo o zákon v jeho „formálním smyslu“. ESLP došel k závěru, že dotčený zásah byl v souladu se zákonem ve smyslu čl. 8 odstavce 2 Úmluvy.

    Legitimní cíl pro zásah

    Následně se ESLP zabýval otázkou, zda zde byl dán jeden nebo více legitimních cílů pro zásah. Při hodnocení tohoto kritéria ESLP došel k závěru, že zákon sledoval legitimní cíl ochrany zdraví a ochrany práv ostatních. Ochrana před nemocí se týká, jak těch, kteří podstupují povinné očkování, tak i těch, kteří očkováni být nemohou, čímž jsou zranitelnější a lze je chránit právě tím, že ve zbytku společnosti bude vysoká proočkovanost.

    Jednou z nejpodstatnějších částí Rozhodnutí představuje argumentace ESLP, když uvádí, že „není pochyb o relativní důležitosti dotčeného zájmu“, jelikož „panuje mezi smluvními stranami obecná shoda, silně podporována specializovanými mezinárodními orgány, že očkování je jedním z nejúspěšnějších a nákladově nejefektivnějších zdravotních zásahů a každý stát by se měl snažit dosáhnout co nejvyšší úrovně proočkovanosti svého obyvatelstva“.

    ESLP k tomu dále uvádí, že neexistuje jednotná shoda ohledně modelu očkování (zda dobrovolné, či povinné). Současně však bere na vědomí, že několik států změnilo politiku povinného očkování poté, co se z důvodu dobrovolného očkování znatelně snížila proočkovanost populace v jejich zemi. ESLP zdůrazňuje, že v oblasti politiky povinného očkování dětí by měly mít vnitrostátní orgány široký prostor pro uvážení („the margin of appreciation“).  Citlivost tématu se nevztahuje pouze na ty, kteří povinné očkování odmítají; je na něj nutné pohlížet i jako na hodnotu sociální solidarity, jejíž cílem je ochrana zdraví všech členů společnosti, zejména pak těch, kteří jsou zvlášť zranitelní, pokud jde o určité nemoci a jejichž jménem se od zbytku populace požaduje, aby na sebe převzali minimální riziko v podobě očkování.

    Z toho vyplývá, že státy, v případě přijímání rozhodnutí, která mohou ovlivnit zdraví dítěte, musí vždy rozhodovat s ohledem na  nejlepší zájem dítěte, a také zájmy dětí jako skupiny, a cílem těchto rozhodnutí by mělo být, aby každé dítě bylo chráněno.

    Ve většině případů je toho dosaženo tím, že se děti podrobují očkování. Ti, kterým nelze takovou možnost poskytnout, jsou pak nepřímo chráněni před nakažlivými nemocemi, pouze pokud je v populaci zachována vysoká míra proočkovanosti. V případě, že stát dojde k závěru, že politika dobrovolného očkování není dostatečná, mohou vnitrostátní orgány zavést rozumnou politiku povinného očkování za účelem dosažení odpovídající úrovně ochrany před závažnými nemocemi.

    ESLP došel k závěru, že volba českého zákonodárce zavést politiku povinného očkování je podložena relevantními a dostatečnými důvody, kdy se tento závěr vztahuje i na následky odmítnutí povinného očkování.

    Test proporcionality v užším smyslu

    A nakonec ESLP přešel k testu proporcionality v užším slova smyslu, který se zaměřuje na několik rysů politiky povinného očkování v České republice. Dá se říci, že tato část Rozhodnutí tvoří i jakýsi návod pro zavedení politiky povinného očkování, která bude slučitelná s Úmluvou.

    Přestože je v České republice zavedena politika povinného očkování, nejde o povinnost absolutní. Výjimky z této povinnosti jsou dány zejména u dětí s nepříznivým zdravotním stavem (kontraindikací) a na základě judikatury Ústavního soudu ČR, lze též uplatnit „námitku sekulárního svědomí“. Stěžovatelé se během vnitrostátního řízení této výjimky nedovolali. Současně neexistuje žádné ustanovení umožňující nucené provedení očkování. Povinnost očkování je vymáhána nepřímo prostřednictvím sankcí, které jsou v České republice relativně mírné (uložení správní pokuty, kterou lze uložit pouze jednou).

    ESLP se dále zabýval „následkem“ - nepřijetím dítěte do předškolního zařízení a dovodil, že jde o zásah ve smyslu článku 8 odstavce 2 Úmluvy. Stěžovatelé nepřijetí dětí do předškolního zařízení vnímali jako formu sankce, trestu, avšak ESLP tento následek, stanoven v primárním právu, považoval spíše za ochranný než represivní. ESLP má za to, že nelze považovat za nepřiměřené, aby stát požadoval od těch, u nichž očkování představuje minimální riziko, aby přijali tato ochranná opatření ve prospěch sociální solidarity malého počtu zranitelných dětí, které se nemohou podrobit povinnému očkování. Uvedené důsledky neabsolvování povinného očkování jsou nadto časově omezené. Po dosažení věku povinné školní docházky neměla absence povinného očkování vliv na jejich přijetí. Povinnost přijmout pouze dítě, které se podrobilo povinnému očkování se vztahovala jen na zařízení poskytující péči o dítě do 3 let věku v denním režimu nebo předškolní zařízení.[3]

    Vakcíny, které jsou používány k povinnému očkování, jsou považovány vědeckou komunitou za účinné a bezpečné. Dle vnitrostátního práva nad rámec toho existuje určitá volnost při výběru vakcíny, ačkoli pouze standardní vakcíny jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a náklady na jiné vakcíny jsou rodiče povinni uhradit. 

    ESLP se s ohledem na předmět řízení nezabýval podrobněji otázkou dostupnosti náhrady škody na základě objektivní odpovědnosti za újmu na zdraví způsobenou očkováním. Nicméně poznamenal, že dostupnost odškodnění v případě újmy na zdraví je skutečně relevantní pro celkové posouzení systému povinného očkování.

    ESLP dospěl k závěru, že české orgány v rámci politiky povinného očkování nepřekročily svůj široký prostor pro uvážení a že nedošlo k porušení článku 8 Úmluvy.

    Závěr

    I s ohledem na současnou epidemii se očekávalo, že ESLP zaujme jasný postoj k otázce povinného očkování. A ačkoli se ESLP rozsáhle zabýval analýzou mezinárodního a evropského práva a praxí v jednotlivých státech, Rozhodnutí má 98 stran, při jeho čtení jde spíše o zklamání. Bylo by na místě, aby Rozhodnutí bylo podloženo silnějším a soudržnějším odůvodněním, zejména pak v části proporcionality, přiměřenosti. Jistě existují mnohem přesvědčivější argumenty pro Rozhodnutí, které konstatuje, že nedošlo k porušení Úmluvy, jak ostatně uzavírá soudce Wojtyczek ve svém disentu.[4]

    Jedním z hlavních nedostatků Rozhodnutí je nerozlišování mezi nakažlivými a nenakažlivými chorobami. Přestože ESLP sám ve svém Rozhodnutí toto rozlišení zmínil, bylo by vhodné, aby s tímto rozlišením dále pracoval. Je zřejmé, jak i sám ESLP uvedl, že povinnost očkování na jedná straně chrání zdraví očkovaného dítěte, na straně druhé veřejné zdraví. V případě nakažlivých nemocí je ohroženo jak zdraví neočkovaného dítěte, tak i veřejné zdraví; v případě nenakažlivých nemocí je ohroženo „pouze“ neočkovaného dítě. Bylo by vhodné, aby ESLP toto rozlišování zachovával i při zvažování jednotlivých kritérií.

    Druhá, možná mírně kontroverzní otázka je, zda opatření, v případě nesplnění povinnosti očkování, jsou vhodná k dosažení legitimního cíle. Stát spoléhá, že vyloučení z předškolního zařízení a hrozba pokut, budou hrát odstrašující roli a rodiče nechají své děti naočkovat. Na druhé straně, pokud rodič přesto odmítne nechat své dítě očkovat, stát nemá prostředek, jak dítě nechat naočkovat. Zdraví dítěte tak nebude chráněno, stejně tak veřejné zdraví, jelikož dítě se bude ve společnosti pohybovat, i přesto, že bude vyloučeno z předškolního zařízení.

    I přes zmíněné nedostatky Rozhodnutí ESLP a zdůraznění, že se projednávaná věc týká standartního a rutinního očkování dětí proti nemocem, které jsou lékařským vědám dobře známy, není sporu o tom, že předmětné Rozhodnutí bude pro právě probíhající pandemii relevantní, a to jak z právního, tak i z politického hlediska. Takto klíčová Rozhodnutí ESLP mají vliv na přijímání, či nepřijímání vnitrostátních politik (právě jako je povinné očkování) a obsah jejich nastavení. Především část Rozhodnutí týkající se proporcionality vytvořila určitý „návod“, jak nastavit povinné očkování, aby nebylo v rozporu s Úmluvou.


    Mgr. Klára Pelclová,
    advokátní koncipientka

    Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o.

    Na strži 2102/61a
    140 00 Praha 4

    Tel.:    +420 270 005 533
    Fax:    +420 270 005 537
    e-mail:    info@tdpa.cz
     

     


    [1] Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. dubna 2021 ve věci Vavřička a ostatní proti České republice, stížnost. 47621/13, 3867/14, 73094/14, 19306/15, 19298/15 a 43883/15.

    [2] Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících, ve znění dodatkových protokolů.

    [3] Problematiku upravuje zákon 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. S účinností od 1. 12. 2015 bylo do ustanovení § 50 tohoto zákona zakotvena výjimka pro zařízení, do nichž je docházka povinná.

    [4] Odlišné stanovisko soudce Wojtyczka k rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 8. dubna 2021 ve věci Vavřička a ostatní proti České republice, stížnost. 47621/13, 3867/14, 73094/14, 19306/15, 19298/15 a 43883/15.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Klára Pelclová (Trojan, Doleček a partneři)
    6. 5. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.