25. 6. 2018
ID: 107756upozornění pro uživatele
Pozastavení účinků plné moci udělené osobou, jíž bylo předběžným opatřením omezeno oprávnění k jednání
V roce 2014 došlo u jednoho z klientů naší advokátní kanceláře k situaci, kdy byl trestněprávním jednáním konkrétní osoby připraven jak o 100% obchodní podíl ve své společnosti s ručením omezeným, tak rovněž o možnost jakkoli společnost zastupovat, neboť byl rovněž odvolán z pozice jednatele a novým jednatelem byla jmenována osoba spřízněná s pachatelem tohoto trestněprávního jednání.
Neprodleně byly zahájeny veškeré právní kroky, které právní řád pro tyto případy nabízí, bylo podáno trestní oznámení, podány návrhy na vydání předběžných opatření vůči zapsanému společníkovi a zapsanému jednateli, byla podána žaloba na určení neplanosti rozhodnutí jediného společníka o změně jednatele a žaloba na určení vlastnického práva k obchodnímu podílu. Navržená předběžná opatření byla vydána a na jejich základě byl mimo jiné zapsaný jednatel ve smyslu ust. § 76 odst. 1 d) e), odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v tehdy platném znění (dále jen OSŘ), omezen zcela ve svém jednatelském oprávnění, když konkrétně bylo místně a věcně příslušným krajským soudem rozhodnuto o tom, že zapsaný jednatel je povinen zdržet se výkonu jednatelského oprávnění v dotčené společnosti, veškerých právních jednání v zastoupení dotčené společnosti a obchodního vedení této společnosti.
Po doručení vydaného předběžného opatření jak přímo osobě „jednatele“, tak dotčené společnosti, začal za dotčenou společnost jednat pachatel trestněprávního jednání, a to na základě plné moci udělené mu dle datace ještě před vydáním předběžného opatření ze strany jím dosazeného jednatele. Zásadní otázkou, kterou pak bylo nutno zodpovědět, a na kterou si neuměly orgány činné v trestním řízení udělat jednoznačný závěr, bylo, jaké účinky má vydané předběžné opatření na plnou moc udělenou před vydáním předběžného opatření tímto předběžným opatřením omezeným jednatelem, tedy zda-li okamžikem vydání předběžného opatření dochází k pozastavení účinků takové plné moci pro nedostatek oprávnění na straně zmocnitele, či zda předběžné opatření nemá žádného vlivu na zmocněncovo oprávnění zastupovat společnost, neboť bylo uděleno před vydáním předběžného opatření. Netřeba dodávat, že naše advokátní kancelář zastávala prvotní výklad pro našeho klienta příznivý, kdežto pachatel trestněprávního jednání zastával výklad zcela opačný a činil dál právní i faktická jednání za společnost.
Pro účely rozhodnutí, který výklad je správný, je nutné se nejprve zaměřit zejména na smysl a účel předběžného opatření v kontextu českého právního řádu. Předběžné opatření by mělo být vydáváno z důvodu potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků, přičemž povinnosti, které lze předběžným opatřením uložit, jsou obecně uvedeny v § 76 odst. 1 OSŘ. Předběžným opatřením lze poskytnout prozatímní ochranu oprávněnému jedině uložením povinnosti (něco konat, něčeho se zdržet, něco trpět) druhému účastníku, případně za podmínek dle § 76 odst. 2 někomu jinému, lze-li to po něm spravedlivě žádat. Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření musí věcně a místně příslušný soud vzít do úvahy, že základním smyslem předběžného opatření je ochrana toho, kdo o jeho vydání žádá, zároveň ale musejí být respektována ústavní pravidla ochrany i toho, vůči komu předběžné opatření směřuje, přičemž ochrana toho, vůči komu předběžné opatření má směřovat, nemůže dosáhnout takové míry, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. K charakteru předběžného opatření náleží mimo jiné jeho dočasnost, proto zásah do práv předběžným opatřením dotčeného účastníka musí být přiměřený navrhovatelem osvědčenému porušení jeho práv a právem chráněných zájmů, stejně tak musí být přiměřená i eventuální újma vzniklá z předběžného opatření dotčenému účastníkovi (VS v Praze3 Cmo 818/95).
Tento smysl a účel pak byl s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti daného případu naplněn právě vydáním předběžného opatření, kterým byl zapsaný jednatel zcela omezen ve svém jednatelském oprávnění, čímž bylo zabráněno ve vyvádění majetku ze společnosti, případně dispozicemi s nemovitostmi ve vlastnictví společnosti, tak, aby v okamžiku, kdy bude postaveno na jisto, která osoba je skutečně vlastníkem 100% obchodního podílu v dotčené společnosti, byla tato společnost ještě funkční ekonomickou entitou s fungujícími dodavatelsko – odběratelskými vztahy. Bylo by pak zcela proti smyslu a účelu vydaného předběžného opatření, pokud by bylo možné předběžné opatření obejít zejména v hmotněprávních jednáních pouhou plnou mocí udělenou před vydáním předběžného opatření. Přijetím takového výkladu by vydané předběžné opatření fakticky ztratilo jakékoli účinky a přijetí tohoto názoru v obecné rovině by pak zcela jednoznačně učinilo omezení jednatelského oprávnění formou předběžného opatření zcela obsolentním právním instrumentem. V našem případě se díky jiným právním krokům podařilo obnovit původní stav zápisu v obchodním rejstříku zápisem našeho klienta jako jednatele dříve, než bylo soudy rozhodnuto o nastolené otázce pozastavení účinků zmocnění na základě vydaného předběžného opatření. V soudní praxi tato otázka proto dosud řešena nebyla a ani nám se nepodařilo získat závazný právní názor soudní autority.
Jsme však přesvědčeni o tom, že v případě předběžného opatření, kterým je povinné osobě uloženo něčeho se zdržet, nelze tento příkaz věcně a místně příslušeného soudu obejít formou plné moci, a to ani za situace, kdy by byla plná moc udělena před oznámením předmětného předběžného opatření povinné osobě. Domníváme se totiž, že osoba zmocněnce není s ohledem na účinky vydaných předběžných opatření nadána pravomocí zastupovat společnost (zmocnitele). Takové zmocnění je do té míry oslabeno, že je zcela vyloučeno, aby jménem a v zastoupení společnosti činil jakákoliv právní jednání. Dnem vydání předběžného opatření bylo údajnému jednateli společnosti zamezeno a zakázáno vykonávat jednatelská oprávnění a tento důsledek samozřejmě a bez jakýchkoliv pochybností musí postihovat rovněž veškerá na jednatelství navázaná oprávnění zastupovat společnost, neboť jsou přímo od tohoto jednatelského oprávnění odvozena. Je naprosto nerozhodné, zda jednatel zmocnil k jakémukoliv jednání za společnost kterýkoliv subjekt ještě před účinky předběžného opatření, neboť jeho doručením je výkon jednatelství natolik oslaben, že kterákoliv osoba jednající po doručení předběžného opatření, která odvozuje své oprávnění zastupovat společnost ze zmocnění uděleného jednatelem se zakázaným výkonem jednatelství, je nutně zmocněncem neoprávněným.
JUDr. Květoslav Hlína
vedoucí partner, advokát
Mgr. Jakub Jančovič
spolupracující advokát
HSP & Partners advokátní kancelář v.o.s.
Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Tel.: +420 734 363 336
e-mail: ak@akhsp.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Po doručení vydaného předběžného opatření jak přímo osobě „jednatele“, tak dotčené společnosti, začal za dotčenou společnost jednat pachatel trestněprávního jednání, a to na základě plné moci udělené mu dle datace ještě před vydáním předběžného opatření ze strany jím dosazeného jednatele. Zásadní otázkou, kterou pak bylo nutno zodpovědět, a na kterou si neuměly orgány činné v trestním řízení udělat jednoznačný závěr, bylo, jaké účinky má vydané předběžné opatření na plnou moc udělenou před vydáním předběžného opatření tímto předběžným opatřením omezeným jednatelem, tedy zda-li okamžikem vydání předběžného opatření dochází k pozastavení účinků takové plné moci pro nedostatek oprávnění na straně zmocnitele, či zda předběžné opatření nemá žádného vlivu na zmocněncovo oprávnění zastupovat společnost, neboť bylo uděleno před vydáním předběžného opatření. Netřeba dodávat, že naše advokátní kancelář zastávala prvotní výklad pro našeho klienta příznivý, kdežto pachatel trestněprávního jednání zastával výklad zcela opačný a činil dál právní i faktická jednání za společnost.
Pro účely rozhodnutí, který výklad je správný, je nutné se nejprve zaměřit zejména na smysl a účel předběžného opatření v kontextu českého právního řádu. Předběžné opatření by mělo být vydáváno z důvodu potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků, přičemž povinnosti, které lze předběžným opatřením uložit, jsou obecně uvedeny v § 76 odst. 1 OSŘ. Předběžným opatřením lze poskytnout prozatímní ochranu oprávněnému jedině uložením povinnosti (něco konat, něčeho se zdržet, něco trpět) druhému účastníku, případně za podmínek dle § 76 odst. 2 někomu jinému, lze-li to po něm spravedlivě žádat. Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření musí věcně a místně příslušný soud vzít do úvahy, že základním smyslem předběžného opatření je ochrana toho, kdo o jeho vydání žádá, zároveň ale musejí být respektována ústavní pravidla ochrany i toho, vůči komu předběžné opatření směřuje, přičemž ochrana toho, vůči komu předběžné opatření má směřovat, nemůže dosáhnout takové míry, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. K charakteru předběžného opatření náleží mimo jiné jeho dočasnost, proto zásah do práv předběžným opatřením dotčeného účastníka musí být přiměřený navrhovatelem osvědčenému porušení jeho práv a právem chráněných zájmů, stejně tak musí být přiměřená i eventuální újma vzniklá z předběžného opatření dotčenému účastníkovi (VS v Praze3 Cmo 818/95).
Tento smysl a účel pak byl s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti daného případu naplněn právě vydáním předběžného opatření, kterým byl zapsaný jednatel zcela omezen ve svém jednatelském oprávnění, čímž bylo zabráněno ve vyvádění majetku ze společnosti, případně dispozicemi s nemovitostmi ve vlastnictví společnosti, tak, aby v okamžiku, kdy bude postaveno na jisto, která osoba je skutečně vlastníkem 100% obchodního podílu v dotčené společnosti, byla tato společnost ještě funkční ekonomickou entitou s fungujícími dodavatelsko – odběratelskými vztahy. Bylo by pak zcela proti smyslu a účelu vydaného předběžného opatření, pokud by bylo možné předběžné opatření obejít zejména v hmotněprávních jednáních pouhou plnou mocí udělenou před vydáním předběžného opatření. Přijetím takového výkladu by vydané předběžné opatření fakticky ztratilo jakékoli účinky a přijetí tohoto názoru v obecné rovině by pak zcela jednoznačně učinilo omezení jednatelského oprávnění formou předběžného opatření zcela obsolentním právním instrumentem. V našem případě se díky jiným právním krokům podařilo obnovit původní stav zápisu v obchodním rejstříku zápisem našeho klienta jako jednatele dříve, než bylo soudy rozhodnuto o nastolené otázce pozastavení účinků zmocnění na základě vydaného předběžného opatření. V soudní praxi tato otázka proto dosud řešena nebyla a ani nám se nepodařilo získat závazný právní názor soudní autority.
Jsme však přesvědčeni o tom, že v případě předběžného opatření, kterým je povinné osobě uloženo něčeho se zdržet, nelze tento příkaz věcně a místně příslušeného soudu obejít formou plné moci, a to ani za situace, kdy by byla plná moc udělena před oznámením předmětného předběžného opatření povinné osobě. Domníváme se totiž, že osoba zmocněnce není s ohledem na účinky vydaných předběžných opatření nadána pravomocí zastupovat společnost (zmocnitele). Takové zmocnění je do té míry oslabeno, že je zcela vyloučeno, aby jménem a v zastoupení společnosti činil jakákoliv právní jednání. Dnem vydání předběžného opatření bylo údajnému jednateli společnosti zamezeno a zakázáno vykonávat jednatelská oprávnění a tento důsledek samozřejmě a bez jakýchkoliv pochybností musí postihovat rovněž veškerá na jednatelství navázaná oprávnění zastupovat společnost, neboť jsou přímo od tohoto jednatelského oprávnění odvozena. Je naprosto nerozhodné, zda jednatel zmocnil k jakémukoliv jednání za společnost kterýkoliv subjekt ještě před účinky předběžného opatření, neboť jeho doručením je výkon jednatelství natolik oslaben, že kterákoliv osoba jednající po doručení předběžného opatření, která odvozuje své oprávnění zastupovat společnost ze zmocnění uděleného jednatelem se zakázaným výkonem jednatelství, je nutně zmocněncem neoprávněným.
vedoucí partner, advokát
Reklama
spolupracující advokát
HSP & Partners advokátní kancelář v.o.s.
Vodičkova 710/31
110 00 Praha 1
Tel.: +420 734 363 336
e-mail: ak@akhsp.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
