Nejvyšší soud ČR zjevně zpřísnil svůj přístup v otázkách posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po uplynutí období (do 31. 12. 2011 termínu) [1] splatnosti. Oproti nedávné době vykládá podmínky…
Klíčové pro nárok na opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti a míru tohoto nároku podle ust. § 48 a 49 zákona o zaměstnanosti[1] je, zda uchazeči o zaměstnání v posledních 2 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula, nebo neuplynula celá podpůrčí doba (tedy zda ji nezaměstnaný vyčerpal, nebo nevyčerpal), jakož i doba…
O tom, kdy bude čerpat zaměstnanec dovolenou, rozhoduje zaměstnavatel. Existují však dvě výjimky, kdy toto právo přísluší samotnému zaměstnanci.
Jednou ze základních povinností dočasně práce neschopného pojištěnce (pacienta) je dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, ten zahrnuje i povinnost dodržovat rozsah a dobu povolených (ošetřujícím lékařem stanovených) vycházek, samozřejmě za předpokladu, že pojištěnec vůbec nějaké vycházky povoleny má… Až do 1. 1. 2012…
„U dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je možné konat práci za pomoci rodinných příslušníků uvedených v dohodě.“ Zní to lákavě, že? Ale není to pravda. Před takovou informací je třeba varovat a odmítnout ji stejně jako to, že „zaměstnavatel odpovídá pomáhajícímu členovi rodiny za škodu, která mu při této činnosti případně…
Nejvyšší soud České republiky vydal (vynesl) i v uplynulém r. 2011 celou řadu zajímavých a pro personální praxi přínosných rozhodnutí ve věcech pracovně-právních. Bez nároku na úplnost přehledu – autor neřešil otázku, co uvést, nýbrž naopak v zájmu přístupnosti příspěvku a přiměřeného rozsahu článku, co neuvést - následuje výběr judikátů, který…
Hlavním cílem novely zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti provedené zákonem č. 1/2012 Sb. s účinností od 5. ledna 2012 je především zabránit zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Úkolem novely je tak (mimo jiné) dostát povinnosti stanovené členským zemím ve směrnici ES 2009/52/ES, o minimálních normách pro sankce a…
Od 1. ledna 2012 byl rozšířen okruh výpovědních důvodů, pro které může zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Přibyl jeden zcela nový výpovědní důvod (v novém ust. § 52 písm. h) zákoníku práce), [1] který může zaměstnavatel uplatnit, poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost stanovenou v (rovněž zbrusu novém)…
Donedávna, do 31. 12. 2011, zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce nemocenského, a ani důchodového, pojištění za žádných okolností účastni nebyli. [1] Ke změně došlo s účinností od 1. 1. 2012 na základě zákona č. 365/2011 Sb. [2]
Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k poškození na zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovnímu úrazu), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru nebo činný na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Pracovním úrazem však není úraz…
Jedním z důvodů pro rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele je nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce.[1] Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu (např. svého zřizovatele) o změně jeho úkolů…
Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti nový zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který upravuje mimo jiné pracovnělékařské služby (dříve závodní preventivní péče) a posuzování zdravotní způsobilosti osob ucházejících se o zaměstnání. Prováděcí právní předpis, který by stanovil postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy…
Je-li zaměstnanec odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance nebo se takové funkce vzdá, pak jeho pracovní poměr nekončí; [1] zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro…
Dopisem ze dne 5. 5. 2008 žalovaný zaměstnavatel (Statutární město Ostrava se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě a Přívoze) sdělil žalobkyni, že jí ve smyslu ust. § 52 písm. g) zákoníku práce dává výpověď z pracovního poměru. Zároveň ji stejným dopisem pro porušení uvedených povinností odvolal se souhlasem tajemníka Magistrátu města Ostravy z…
Zákoník práce [1] již nezná a neobsahuje povinnost zaměstnavatele, který chce dát resp. dal svému zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, nabídnout mu jinou vhodnou práci či mu účinně pomáhat při získání nového vhodného zaměstnání u jiného zaměstnavatele nebo mu je zajistit v rozsahu, v jakém ji upravoval předchozí – zrušený zákoník práce. [2]…
Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele [1] má zaměstnanec v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti, a to náhradní výplatou od Úřadu práce ČR resp. jeho organizačních…
Zákoník práce[1] v § 58 odst. 1 stanoví, že zaměstnavatel může pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvláště hrubým způsobem pracovní poměr zaměstnance okamžitě zrušit pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu okamžitého zrušení dozvěděl, ale nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento…
Nejvyšší soud ČR vydal dne 27. března 2012 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4586/2010, v němž vyslovil názor, že za diskriminační nelze označit jednání, kdy zaměstnavatel pozve uchazeče o zaměstnání k osobnímu pohovoru elektronickou formou v nestandardně krátkém čase před termínem osobního pohovoru, pokud nebylo cílem tohoto jednání znevýhodnit některého…
Je běžnou praxí, že obchodní společnosti využívají živnostníků jako svých obchodních zástupců. Je možné, aby činnost živnostníků jako obchodních zástupců byla v rozporu se zákazem tzv. švarcsystému od platnosti novely zákoníku práce?
Novela zákoníku práce – zákon č. 365/2011 Sb. - přinesla s účinností od 1. 1. 2012 významné změny ohledně limitů pro sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho prodlužování nebo opakovaného sjednávání, tzv. řetězení. Zákoník práce nově v ust. § 39 odst. 2 uvádí, že „Doba trvání pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními…
Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nemá po dobu trvání reorganizace vliv ani na zjištění (a následné uspokojení) popřené pohledávky, ani na hlasovací právo věřitelů,...
Není důvod, aby byl pojem provozovatele užitý v § 19d zákona o pozemních komunikacích vykládán odlišně od pojmu provozovatele podle § 17a odst. 6 zákona o obecní policii a § 45 odst....
Je-li udělen příklep k (ideálnímu) spoluvlastnickému podílu povinného k nemovité věci, jde z hlediska § 336j odst. 4 o. s. ř. o nemovitou věc, u níž „povaha vydražené nemovité...
Ustanovení § 6a odst. 5 zákona o soudních poplatcích se nepoužije v případě, kdy účastníku byla podle § 9 odst. 6 zákona o soudních poplatcích v souvislosti s podáním prvního...
Investor je sice adresátem povinnosti výstavby, nikoli však subjektem, jehož by zákon zamýšlel učinit vlastníkem veřejné komunikace. Jeho role je dočasná a kompenzační: zřídit...
