pracovní právo

Tímto článkem navazujeme na články pana Thomase Britze, advokáta/Rechtsanwalt ze dne 05.08.2011 a ze dne 18.08.2011, zabývající se řešením této problematiky v Německu.

Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1633/2009, ze dne 3. 11. 2010 plyne, že i neplatnost rozvázání dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dohody o pracovní činnosti a dohody o práci konané mimo pracovní poměr) může účastník pracovně-právního vztahu uplatnit (napadnout) u soudu (žalobou) ve smyslu § 72 zákoníku práce, tedy…

Nejvyšší soud vydal dne 16. června 2011 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 920/2010, v němž prohlásil za neplatnou výpověď, kterou zaměstnavatel ukončil pracovní poměr některých svých zaměstnanců z důvodu nadbytečnosti vzniklé v důsledku přijetí rozhodnutí o organizační změně. Nejvyšší soud v dané situaci shledal, že rozhodnutí zaměstnavatele o zrušení…

V prvním dílu tohoto článku, publikovaném dne 05.08.2011 jsme otevřeli otázku „švarcsystému“ a jeho vymezení a chápání ve smyslu neměckých předpisů. Zmínili jsme rovněž otázku řízení o zjištění statusu, které zpravidla končí jasným písemným určením, zda ve skutečnosti jde o nezávislou nebo závislou práci (zaměstnání). Toto určení nabývá právní…

Ústavní soud České republiky vydal dne 12. 5. 2011 rozsudek sp. zn. III. ÚS 3616/10 ve kterém potvrdil současnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky týkající se rozsahu možného vymezení místa výkonu práce v pracovněprávních vztazích. Ta dovoluje sjednat místo výkonu práce jako konkrétní pracoviště, ale i mnohem šířeji – např. obec, kraj či…

Zaměstnavatel má povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti. Pokud tedy zaměstnanec doloží zaměstnavateli potvrzení svého ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti, nemůže zaměstnavatel nepřítomnost takového zaměstnance posoudit jako neomluvenou absenci. Zaměstnavatel v současné době…

Podle ust. § 260 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce (ve znění účinném do 31. 12. 2006), tedy zrušeného zákoníku práce, nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká. Podle ust. § 260 odst. 2 uvedeného zákona ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající…

Ke krácení dovolené dochází z důvodu nepřítomnosti zaměstnance v práci, a to nejen absence neomluvené (toto téma již bylo předmětem samostatného výkladu),[1] ale i z důvodu absence omluvené.

Nejvyšší soud České republiky svým rozsudkem ze dne 12. 10. 2010 významně přispěl ke správné a jednoznačné interpretaci a aplikaci ust. § 56 písm. b) a ustanovení souvisejících zákoníku práce v praxi. Podle ust. § 56 písm. b) zákoníku práce zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo…

Nejvyšší soud vydal dne 10. května 2011 rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1395/2010, v němž prohlásil za neplatné okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně. Zaměstnavatel pracovní poměr okamžitě zrušil proto, že zaměstnankyně nedodržovala zaměstnavatelem jednostranně stanovenou pracovní dobu. Podle rozhodnutí soudu však…

Jestliže zaměstnanec ve sjednané nebo zaměstnavatelem určené pracovní době neplní svoje pracovní povinnosti z pracovního poměru z důvodu nepřítomnosti na určeném pracovišti a jestliže nepřítomnost není způsobena jeho prokázanou pracovní neschopností, čerpáním dovolené v souladu se zákoníkem práce nebo jinou zákonnou překážkou, jedná se o…

Místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce (zaměstnancem) vykonávána, je (jsou) ve smyslu ust. § 34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce jednou ze třech podstatných (povinných) náležitostí, které musí (resp. má každá) pracovní smlouva obsahovat - které v ní musejí (mají) být ujednány (specifikovány). Ujednání o místu výkonu práce v pracovní…

Jak při přijímání nových zaměstnanců, tak i při plánování změn u zaměstnanců stávajících, je nezbytné respektovat zákonná pravidla a limity v oblasti odměňování zaměstnanců.

Nedávno jsem se setkal se zajímavým dotazem, zda může nadřízený (šéf) sdělit ostatním pracovníkům ve firmě konkrétní výši mzdy některého člověka ostatním zaměstnancům. Šlo o situaci, kdy si šéf chtěl postěžovat na konkrétního pracovníka v rovině – jak málo práce odvádí za takovou mzdu (jejíž výši v této souvislosti sdělil ostatním pracovníkům) a…

Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní směny již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Pozdní příchody do zaměstnání popř. předčasné odchody z něj jsou relativně častým prohřeškem zaměstnanců, zvláště pak pracujících v nevýrobní sféře, proti jim stanoveným povinnostem, ať už u zaměstnavatelů státní a veřejné správy…

Na úvod je třeba zdůraznit, že je to právě zaměstnavatel, kdo stanovuje požadavky, které jsou nezbytnou podmínkou pro řádný výkon práce. Takovéto požadavky totiž zohledňují konkrétní podmínky u konkrétního zaměstnavatele a jeho představy o tom, jaké nároky mají být kladeny na zaměstnance, který konkrétní druh práce (funkci) vykonává. Vždy však…

Po dvou letech účinnosti zákona o nemocenském pojištění MPSV vyhodnotilo jeho uplatňování v praxi a připravilo novelu, která by měla řešit jeho problematické body a vést k úsporám. Návrh zákona je momentálně v připomínkovém řízení, jeho účinnost se plánuje na 1. 1. 2012. Dotýká se prakticky všech částí zákona o nemocenském pojištění a obsahuje jak…

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.[1], [2] Zaměstnavatel proto také odpovídá zaměstnanci, a to v plné výši, za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě…

Zjevnému porušování pracovněprávních předpisů na pracovišti se lze bránit poměrně snadno a s úspěchem, ať už – zřejmě spíše v těch jednodušších případech - s pomocí odborů, působí-li u zaměstnavatele, nebo státních orgánů – inspekce práce či soudní cestou. O poznání těžší je obrana v případě tzv. mobbingu a bossingu. Výrazy z anglického jazyka -…

K prodloužení zákoníkem práce stanovené dvouměsíční nebo smluvně případně dohodnuté delší výpovědní doby[1] z pracovního poměru, a tedy i k prodloužení délky trvání pracovního poměru, může ve smyslu ust. § 63 zákoníku práce[2] dojít i při hromadném propouštění z důvodů organizačních změn.[3]