Právnická osoba jako člen statutárního orgánu kapitálové obchodní společnosti
Právní úprava zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) připouští, aby členem orgánu kapitálové obchodní společnosti byla jiná právnická osoba. Budeme-li toto pravidlo ilustrovat na příkladu, pak členem představenstva akciové společnosti může typicky být společnost s ručením omezeným. V takovém případě OZ předpokládá, že tato společnost s ručením omezeným zmocní fyzickou osobu, která ji v představenstvu akciové společnosti zastoupí, resp. bude zde vykonávat její vůli. Pokud tato s.r.o. žádnou fyzickou osobu nezmocní, zastupuje ji v orgánu kapitálové společnosti dle § 154 OZ člen jejího statutárního orgánu.
Uvedená úprava OZ však v praxi vykazuje nedostatky vedoucí zejména k netransparentní struktuře kapitálových obchodních společností, kdy není zajištěno, že bude v těchto společnostech dohledatelná fyzická osoba, která jménem právnické osoby jedná, právnickou osobu řídí, a kterou lze případně volat k odpovědnosti (včetně trestněprávní). Zástupcem obchodní společnosti ve funkci člena statutárního orgánu totiž může být další obchodní společnost, kdy takto popsané řetězení může být v praxi aplikováno na několika úrovních.
Zákon č. 33/2020 Sb. (dále jen „novela“), kterým se mění ZOK, na tuto nežádoucí situaci předně reaguje novelizací ustanovení § 46 odst. 3, dle kterého s účinností od 1. 1. 2021 platí, že „Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně.“ Novela tedy vyjasňuje, že společnost, která je členem statutárního orgánu jiné společnosti, má zmocnit právě jednu fyzickou osobu. Na tom doposud nepanovala doktrinální shoda.
Citované ustanovení však pro praxi nabývá zásadního významu až ve spojení s novelizovanými odst. 6 a odst. 7. Absence zmocnění zástupce – jediné konkrétní fyzické osoby – je totiž dle § 46 odst. 6 ZOK v konečném důsledku spojena s neprovedením zápisu společnosti do obchodního rejstříku jako člena statutárního orgánu jiné společnosti. Současně pokud společnost svého zástupce neurčí do tří měsíců od vzniku její funkce, a nebude-li zástupce v téže lhůtě do obchodního rejstříku zapsán, její funkce ex lege zanikne.
Zbystřit by pak měly zejména společnosti, které k dnešnímu dni již funkci člena statutárního orgánu v jiné společnosti vykonávají. Dle přechodného ustanovení totiž platí, že společnosti vystupující jako statutární orgán jiné společnosti, jsou povinny konkrétní fyzickou osobu a do obchodního rejstříku zapsat svého zástupce ve smyslu výše uvedeného zmocnit do 1.4.2021. V opačném případě jim funkce ex lege zaniká. Nepostačí tedy, pokud bude návrh na zápis do obchodního rejstříku včas podán, nýbrž je třeba, aby byla konkrétní fyzická osoba jako zástupce v uvedené lhůtě taktéž do obchodního rejstříku zapsána.
Závěr
Novela ZOKu vyjasňuje, že zástupcem obchodní společnosti vykonávající funkci člena statutárního orgánu jiné obchodní společnosti, je třeba zmocnit právě jednu fyzickou osobou. Nezmocní-li a nezapíší do obchodního rejstříku společnosti aktuálně vykonávající tuto funkci pro tento účel svého zástupce, pak se vystavují sankci v podobě zániku funkce, což v konečném důsledku může ochromit fungování společnosti.
Mgr. Miroslav Papoušek,
advokát
Mgr. Marek Němeček,
advokátní koncipient
Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
Nám. Svobody 18, Brno
Václavské nám. 47, Praha
Dukelská 12, Vyškov
Petra Bezruče 2, Ivančice
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
