Překážky investičních fondů při investování do kryptoaktiv
Česká národní banka vydala v květnu 2023 stanovisko[1], v němž se vyjadřuje k možnosti investičních fondů investovat do kryptoaktiv po právní stránce. Jakým problémům ale čelí správci investičních fondů, pokud chtějí takové investice skutečně realizovat?
Jaké entity mohou do kryptoaktiv investovat?
Z investičních vehiklů podle českého práva mají nejvíce omezený okruh investic standardní a speciální fondy kolektivního investování[2] pro veřejnost a není tedy překvapivé, že takové fondy do kryptoaktiv[3] investovat skutečně nemohou.
Fondy kvalifikovaných investorů[4] naopak nemají zákonem stanovené náležitosti své investiční politiky a její určení je čistě na obhospodařovateli takového fondu. Nehraje roli ani to, o jaký druh kryptoaktiva půjde (evropské nařízení MiCA například rozlišuje tři druhy tokenů), investovat tedy lze do všech, a to včetně NFT[5], které nesplňují parametr zaměnitelnosti, a tudíž ani nejsou regulací MiCA upraveny. Klíčové je správné vymezení v investiční strategii, resp. statutu fondu, a obhospodařování s náležitou péčí za účelem potenciálního zhodnocení aktiva. Pro tento účel není vyžadována speciální terminologie, ve výsledku jde o to, aby byly pojmy používané pro kryptoaktiva dostatečně srozumitelné pro investora k zasvěcenému posouzení investice[6].
Nejméně regulované jsou pak alternativní fondy[7], které nepodléhají dohledu ČNB, a jejichž investiční strategie se pouze oznamuje regulátorovi a není předmětem přezkoumávání po věcné stránce. Mezi aktiva, do nichž bude fond investovat, lze zařadit jakékoli kryptoaktivum.
Praktické problémy
V předchozím odstavci jsme shrnuli teoretické možnosti, ale jak vypadá praxe? Subjekty se potýkají s řadou problémů, které jsou i přes tlak odborné veřejnosti stále překážkou vstupu do odvětví.
Prvním problémem je samotné otevření podnikatelského bankovního účtu v případě, že zájemce zamýšlí podnikat s kryptoaktivy. Na straně bankovních domů tato informace spouští červené světlo a společnost má smůlu, protože banky se nechtějí pro ně neznámým a rizikovým odvětvím ve smyslu praní špinavých peněz raději vůbec zabývat. Povinnost bankovních institucí poskytovat spotřebitelům základní platební účet platí od roku 2016, ale vůči právnickým osobám stejná povinnost neexistuje a platí zde smluvní volnost; je tedy na rozhodnutí banky, s kým uzavře smlouvu o vedení účtu. Návrh novely zákona 370/2017 Sb., o platebním styku, který by postavil podnikatele naroveň spotřebitelům, v roce 2022 vláda odmítla[8]; před několika dny téma opět vrátil na stůl sněmovní podvýbor pro ICT, telekomunikaci a digitální ekonomiku hospodářského výboru, který ve svém usnesení apeloval na ČNB a Ministerstvo financí, aby řešily problémy spojené s rozvojem kryptoprůmyslu[9].
I druhá překážka se týká primárně vztahu s bankami nebo obchodníky s cennými papíry[10], kteří mohou vystupovat v roli depozitáře investičního fondu[11], jehož hlavní rolí je evidovat majetek investičního fondu. Tento bod je aplikovatelný pouze na zmíněné fondy kvalifikovaných investorů, protože fondy kolektivního investování předmětnou činnost vůbec provádět nemohou a alternativní fondy zase nejsou investičním fondem[12] a nemají tedy povinnost mít depozitáře. Z povahy kryptoaktiv plyne, že jako takové zpravidla nemohou být předmětem úschovy u depozitáře, nelze jednoznačně ověřit vlastníka, a tedy depozitář ani nemůže vést jejich evidenci.[13] Tyto skutečnosti nicméně nebrání depozitáři, aby vykonával svou činnost podle ZISIF, a ve výsledku je tedy pouze na jeho rozhodnutí, zda je s ohledem na své možnosti schopen zajistit řádný výkon činnosti. Jak lze odhadnout, vzhledem ke specifikům kryptoaktiv zmíněných v tomto odstavci se fondy kvalifikovaných investorů nepřekvapivě setkávají se zamítavými stanovisky při žádosti o spolupráci s oprávněným subjektem za účelem výkonu činnosti depozitáře.
I pokud by se fondu kvalifikovaných investorů povedlo překonat první dvě nástrahy, zbývá mu stále zajistit minimálně dvě důvěryhodné vedoucí osoby, které mají dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie fondu[14]. Vzdělání a odborná praxe takových osob se dokládají v rámci schvalovacího řízení před ČNB, která posoudí předložené doklady (zejména životopis s popisem relevantních zkušeností) a zváží udělení předběžného souhlasu k výkonu činnosti vedoucí osoby[15].
Závěr
Situace je v současnosti taková, že je stále v praxi složité působit jako investiční fond zaměřený na investice do kryptoaktiv – v případě zájmu o tato aktiva tak správcům nezbývá, než se stát fondem fondů a investovat zejména do zahraničních ETF[16] zaměřených na kryptoaktiva. S tímto režimem se samozřejmě pojí nevyhnutelná nevýhoda, a to že správce je zcela závislý na kopírování portfolií ostatních fondů a nemůže si sám vybrat konkrétní kryptoaktiva do svého portfolia. Nezbývá tedy než doufat, že s účinností nařízení MiCA začnou být banky otevřenější a v návaznosti na plánovanou institucionalizaci odvětví v něj získají větší důvěru, případně v novelu legislativy odstraňující znevýhodnění právnických osob oproti fyzickým.
Mgr. Ondřej Kučera,
právník
Mgr. Petr Bečvář
e-mail: info@klblegal.cz
[1] K možnosti investičních fondů investovat do kryptoaktiv ze dne 19. května 2023 dostupné >>> zde.
[2] § 205 a násl. zákona 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“)
[3] Podle českého práva svou povahou nehmotné zastupitelné a převoditelné věci; čl. 3 odst. 1 bod 2 nařízení MiCA je definuje jako digitální zachycení hodnoty nebo práv, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie sdíleného registru nebo pomocí podobné technologie.
[4] § 272 a násl. ZISIF
[5] Nezaměnitelné tokeny (Non-fungible Tokens)
[6] § 288 ZISIF
[7] Podle § 15 ZISIF
[10] § 83 odst. 1 ve spojení s § 69 odst. 1 ZISIF
[11] § 60 a násl. ZISIF
[12] Ve smyslu § 92 odst. 1 ZISIF
[14] § 21 odst. 4 ZISIF
[15] § 515 ZISIF
[16] Burzovně obchodované fondy (Exchange-traded Funds)
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
