epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    14. 2. 2019
    ID: 108852upozornění pro uživatele

    Preventivní obrana slabší strany při uzavírání adhezních smluv [1]

    Jednou z mnoha podmínek pro podřazení smlouvy pod režim ust. § 1798-1801 OZ je naplnění zákonného předpokladu dle § 1798 odst. 1 OZ v tom smyslu, že o „základních podmínkách smlouvy“ nebylo slabší straně umožněno jednat (natož text smlouvy svým jednáním ovlivnit); výsledek posouzení uvedeného se přitom jeví jako zcela kruciální i pro řešení některých navazujících právních otázek v rámci daného smluvního vztahu,[2] jakož i v případných sporech stran platnosti dotčených ustanovení takových smluv.[3]

    Rimek_logo_c

    Pro dosažení výhodnějšího, a procesně komfortnějšího postavení[4] v řízení by tak měla slabší smluvní strana umět prokázat, že jí o základních podmínkách smlouvy vůbec nebylo umožněno jednat[5] - což ale implikuje přítomnost pokusu, jednání o smlouvě (či její části) jí samotnou alespoň vyvolat.

    Původně měl článek pojednat
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    o terminologických nejasnostech v zákonné úpravě adhezních smluv, kdy ovšem s ohledem na jejich, až překvapivou mnohost (celkem na 20 nejednoznačných, či jinak významově nejasných pojmů v pouhých 4 paragrafech) padlo rozhodnutí, že článek bude zaměřen podstatně detailněji.

    Podíl adhezních smluv na celkové smluvní agendě je dle střízlivých odhadů okolo 99% (zcela exaktně toto pochopitelně určit nejde),[6] o to víc fascinuje, jak nedostatečná je obecná povědomost o dané věci.

    Vyjma zcela zjevných situací (stranou smlouvy ČEZ distribuce, a.s., na straně jedné, invalidní důchodkyně, p. Konvičková z Horní Dolní, na straně druhé)
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    bývá prokázání adhezní povahy smluv v praxi někdy docela obtížné, posouzení smlouvy, jako uzavřené adhezním způsobem (tj. za naplnění alespoň některé z podmínek dle §§ 1798-1801 OZ) přitom dává slabší straně vztahu významné výhody, a poskytuje dodatečnou právní ochranu nad rámec její „základní“ spotřebitelské ochrany, v případném soudním řízení pak celkově velmi dobré šance ve věci uspět.

    Dle § 1798 odst. 1 OZ platí zákonné ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem „pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.“

    Slabší strana by tak v první řadě měla umět před soudem vyargumentovat a prokázat, že spor, vzniklý z dané smlouvy, je sporem ze smlouvy, uzavřené adhezním způsobem.

    Skutečnost je ale často taková, že nad pravým významem pojmu „skutečné příležitosti“ o smlouvě jednat se málokterý adherent kdy vůbec zamýšlel (kdy o obsahu smluv není takřka pravidelně jednáno vůbec), pojem „základní podmínky smlouvy“ pak často zůstává zcela nepochopen.

    Člověk je tak občas v situaci, kdy uzavření smlouvy/smluv se mu jeví jako nezbytné (energie, telekomunikace, bankovní a pojišťovací služby, doprava/přeprava …), tyto zásadně uzavírá, aniž by měl reálnou možnost s protistranou o jejich obsahu jednat, v případné soudní při z těchto smluv je to ale právě on, kdo své postavení, coby adherenta, musí v řízení nejdříve prokázat.

    Což ale také občas nedopadne …

    Otázkou je, zda lze vůbec na uvedený problém[7] jakkoli vyzrát, a zařídit věci tak, aby byly veškeré výhody, plynoucí ze smluvního postavení adherenta v řízení náležitě využity.

    Odpověď zní, ano, zajisté.

    Je ovšem potřeba si také uvědomit, že na možný problém / soudní střet je nutno myslet již před samotným podpisem smlouvy, kdy zvláště u obsahově rozsáhlých smluv, kombinovaných smluv, či smluv „rozbitých“ do několika samostatných smluvních dokumentů (typicky banky a pojišťovny, a jejich ceníky, všeobecně, zvláštní, doplňkové a jiné obchodní podmínky) jeden nikdy neví, co že to vlastně podepisuje, a k čemu že je do budoucna zavázán …

    K „základním podmínkám“ smlouvy

    K pojmu „základní podmínky“ smlouvy lze říct s odkazem na důvodovou zprávu k dotčenému ustanovení[8] asi tolik, že tento výraz by neměl být v žádném případě zaměňován s výrazem „podstatné náležitosti“ smlouvy dle § 1746/1 OZ, a tedy, že nejde o jeho alternativu, ani synonymum.

    Zatímco podstatnými náležitostmi smlouvy rozumíme její náležitosti takové, za absence kterých nelze smlouvu pod daný, zákonem definovaný smluvní typ vůbec podřadit, základními podmínkami smlouvy[9] budou smluvní podmínky ty, které mají pro smluvní strany zcela zřejmý hospodářský význam (příkl. smluvní ustanovení o transakčních nákladech, daňová ujednání, měnové a inflační doložky …), případně pro ně znamenají smluvní řešení určitých právní rizik (nastavení počátku účinnosti smlouvy, dodací podmínky, určení momentu nabytí vlastnického práva k věci / přechodu rizika poškození či zkázy věci, ujednání o způsobu vypořádání kupní ceny, rozhodčí smlouvy/doložky, zajišťovací instituty, různé odkládací či rozvazovací podmínky apod.), v žádném případě tak nejde o jakási vedlejší, významově „méněcenná“ či prázdná ujednání ve smlouvách, kdy naopak – jde o ty, pro strany významově nejdůležitější.

    A právě o těchto smluvních podmínkách by mělo být slabší smluvní straně dovoleno jednat – pokud by ne, a pokud je současně založena nikoli zanedbatelná nerovnost ve vyjednávací síle stran,[10] půjde s velikou pravděpodobností o smlouvu, uzavřenou adhezním způsobem.

    Ke „skutečné příležitosti“ o obsahu smlouvy jednat

    Níže provedené pojednání jest koncipováno prizmatem hypotetického soudního řízení „o platnost smlouvy / smluvní doložky,“ z pohledu účastníka, jež je její slabší stranou.

    Pokud smlouva, resp. její žalobou napadená část/doložka není zrovna vyvedena na předtištěném formuláři, pokud není psána nečitelným, či jen s velkými obtíži čitelným písmem, není vyčleněna mimo vlastní text smlouvy, aniž by na toto bylo přímo ve smlouvě samotné dostatečně jasně (významově) a zřetelně (vizuálně) odkázáno, či pokud textace dané smluvní doložky není „pro osobu průměrného rozumu“ zjevně nesrozumitelnou a nejasnou (téma dost výživné pro samostatný článek, ne-li kvalifikační práci), nezbude slabšímu účastníku smlouvy než prokázat, že mu o obsahu základních podmínek smlouvy nebylo vůbec umožněno jednat.

    Vše tak stojí a padá na výkladu pojmu „skutečná příležitost“ – kdy tato, na pohled jasná formulace ale v soudní praxi pomnoze zas až natolik jasnou není …

    Pochybnost může vyvstat již v samotných počátcích řízení, kdy protistrana bude − pro nás překvapivě až drze − tvrdit, že zde o adhezní smlouvu jít nemůže prostě už jen proto, že případný náš nesouhlas s obsahem smlouvy nebyl nikterak projeven, a že o případné naší vůli stran „základních podmínek smlouvy“ jednat zde nebyl ani náznak … (… a jak by oni rádi jednat – kdyby jim jen byl náš nesouhlas s obsahem předloženého smluvního textu vyjeven, a znám …)

    Výše uvedené přitom není projevem přehnaného negativismu ani žádnou fabulací, obdobné argumentace jest u středně velkých společností[11] užíváno pravidelně, jakmile je v soudní při na adhezní povahu jimi vypracovaných, a k podpisu předložených smluv poukázáno.

    Obranou vůči tomuto – při absenci důkazu, byť jen jediného pokusu, jednání o obsahu smlouvy vyvolat – by případně mohlo být doložení určitého počtu obdobných smluv protistrany s jinými klienty, avšak naprosto shodného znění (což by zjevně poukazovalo na nezměnitelnost smlouvy / dané smluvní doložky), k těmto se ale zpravidla nedostaneme, ne v rozsahu, aby to soud vzal jako důkaz „neprůstřelnosti“ protistranou navrženého smluvního textu, a nemožnosti o něm reálně jednat.

    Jak z dané situace ven, je nabíledni.

    Jakkoli se to může jevit jako beznadějné a zbytečné − je potřeba učinit pokus o obsahu smlouvy se silnější smluvní stranou jednat …

    Postačí přitom poukázat jen na pro nás nevyhovující části smlouvy, a postačí pokus i jen jediný, kdy tento bude zpravidla buďto 1/ odbit poukazem na nezměnitelnost protistranou dodaného textu, anebo 2/ zcela odignorován (jedno i druhé je dobré).

    Z uvedeného jasně plyne, že pokus by měl být učiněn písemně (to aby zůstala stopa - protistranou „pro zkvalitnění služeb“ zaznamenaný hovor může být nevratně poškozen, či jako na potvoru, čerstvě dearchivován …), a adresován v rámci protistrany právě k tomuto kompetentnímu oddělení/osobě (zpravidla pověřený pracovník společnosti, s kterým už jsme stran smlouvy v kontaktu), jinak se z toho protistrana, pouhým poukazem na rozsáhlost své organizační struktury a celkovou velikost, lehce vykroutí.

    Žádná větší, skutečně etablovaná společnost s námi o konkrétních ustanoveních „svých“ smluv pochopitelně nebude jednat, takže naši snahu buďto „přehlédne,“ anebo rovnou odmítne.

    Což je ale přesně to, co se může do budoucna velice hodit.

    S důkazem o učiněném, leč marném pokusu o smlouvě jednat, už je pak situace v případném soudním sporu / arbitráži o poznání jiná, ve smyslu jednodušší.

    Zajisté, bylo by nadmíru naivním se domnívat, že by běžný spotřebitel − při všech radostech a strastech svého všedního dne − měl dopředu promyšleno, co před podpisem smlouvy udělat, aby, pouze jen potencionálně či výhledově, snad, možná, za několik let, lépe ustál situaci před obecným či rozhodčím soudem, nicméně z čistě právního hlediska má výše naznačený postup jistě své rácio.

    Shrnutí

    S odkazem na úvod článku, a na znění tam citovaného ustanovení OZ je asi zjevné, že obě, zde rozebrané podmínky, musí být naplněny kumulativně, a tedy, že je potřeba dosáhnout (narafičit věci tak), aby z jednání protistrany zjevně plynula naše subjektivní nemožnost o základních podmínkách smlouvy skutečně jednat.

    Musí být tedy (ne)jednáno právě o takových podmínkách smlouvy, které mají určitou, nikoli jen nepodstatnou důležitost (čím podstatnější, tím lepší), a musí zde být z naší strany učiněn alespoň pokus, o těchto s protistranou jednat – jinak bude absence jednání o smlouvě soudem dovozována právě z důvodu na naší straně (ať už lenost, či náš bezbřehý souhlas se zaslaným nám smluvním textem …).

    Vše výše uvedené až tak neplatí[12] pro jednání s naprostými kolosy typu bank a pojišťoven, velkých přepravních, leasingových či telekomunikačních společností (tam je zpravidla adhezní povaha smluv dána bez dalšího), čím menší je ale obchodník, a čím méně zjevná bude nerovnováha ve vyjednávací síle stran, tím spíše lze slabší straně vztahu výše nastíněný postup doporučit.

    Závěr

     „Dopisování si“ zvlášť s každým jednotlivým kontrahentem, při každé jednotlivé kontraktaci, nedává až tak úplně smysl, obecně však platí, že s klesající velikostí a ekonomickou sílou protistrany smluvního vztahu, která je podnikatelem, stoupají nároky na unesení důkazního břemene stran adhezní povahy s touto uzavřených smluv ve smyslu § 1798/1 OZ („neumožněno jednat“), kdy ale současně, jeden dobře zacílený a naformulovaný výstup, v době před uzavřením smlouvy, může ve svém důsledku znamenat výhru v soudním sporu, a to i léta po doběhnutí smluvního vztahu. „A to už se vyplatí …“
     

    JUDr. Martin Rimek,
    advokát a externí doktorand na Katedře obč. práva PrF UK v Praze

    __________________________
    [1] Stran užití „slangového“ označení institutu, jinak nazvaného (zákonem definovaného) jako „smlouva uzavřená adhezním způsobem“ se zcela ztotožňuji s argumentací provedenou R. Pelikánem v komentáři k §§ 1798-1801 OZ – Pelikán, R. in Švestka, J.; Dvořák, J.; Fiala, J. a kolektiv - Občanský zákoník, Komentář - Svazek V (relativní majetková práva 1. část), Wolters Kluwer, Praha 2014.
    [2]  Otázka případné absence akcesority navazujících smluvních práv a povinností apod.
    [3] S ohledem na interpretační zásadu, přítomnou od 1. ledna 2014 v § 574 OZ (ale příkladně též I. ÚS 625/03 v dobách minulých) málokterá smlouva „padne“ jako celek.
    [4] Minimálně otázka přesunu důkazního břemene a použitelnosti relevantní judikatury.
    [5] Bez ohledu na první (i druhý) dojem z textu zde nejde o zcela typické prokazování negativní skutečnosti.
    [6] Adhezní smlouvu uzavíráme pokaždé, kdy kupujeme lístky do kina / do divadla, nastoupíme do autobusu či dobijeme kredit v telefonu, naproti tomu situací, kdy příkladně kupujeme/prodáváme nemovitost, či nějakou si pronajmeme, a kdy je o podmínkách smlouvy jednáno skutečně, je v životě jen několik.
    [7] Mimo neuzavření kontraktu – což se jeví, obzvláště v  oligopolních oblastech, docela nereálné …
    [8] Systém ASPI - stav k 21.09.2018 do částky 16/2018 Sb. a 10/2018 Sb.m.s., Důvodová zpráva k zákonu 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (konsolidované znění).
    [9] Definičně jde příkladně „o podmínky o dostatečném rozsahu a významu“ s přihlédnutím k obsahu a smyslu ujednání stran … Petrov, J. in Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. - Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), Komentář, 1. Vydání, C. H. Beck, Praha 2014.
    [10] Striktně vzato, jakákoli nerovnost ve vyjednávací síle stran bude dána i za absence nerovnosti v jejich ekonomické velikosti či síle, kdy úplně postačí, když jedna ze stran kontrahuje v tísni / pod tlakem, a druhá toho, k uzavření smlouvy adhezním způsobem, nepatřičně využije (nedovolí o základních podmínkách smlouvy jednat); pochopitelně, pokud se toto stane mezi obchodníky, je otázkou – zda vůbec, a v jakém rozsahu na ně právní regulace adhezních smluv (v ČR primárně konstruovaná za účelem ochrany spotřebitele), dopadne …
    [11] V případě kolosů velikosti ČEZ-u apod. už by pochopitelně taková argumentace postrádala smyslu, kdy je vše již předem jasné … (není nejmenší šance cokoli autonomně dojednat, což je obecně známý fakt)
    [12] Platí to v každém případě, u těch největších společností je ale situace ulehčena všeobecnou známostí jejich předsmluvních postupů, což ze slabšího účastníka smlouvy zpravidla snímá břímě důkazu stran adhezní povahy jím uzavřených smluv.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Martin Rimek
    14. 2. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.