epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    15. 6. 2004
    ID: 26810upozornění pro uživatele

    Příplatek mimo základní kapitál

    V souladu se zahraničními právními úpravami společnosti s ručením omezeným bylo novelou obchodního zákoníku 370/2000 Sb. účinnou od 01.01.2001 umožněno i společníkům české společnosti s ručením omezeným poskytnout příplatek nad vklad do základního kapitálu bez toho aniž by se jednalo o povinnost uhradit ztrátu společnosti. Obchodní zákoník v § 121 odst. 2 stanoví, že společník může poskytnout příplatek nad základní kapitál, pokud s tím projeví souhlas valná hromada, a to i v případě, že tak nestanoví společenská smlouva.

    V souladu se zahraničními právními úpravami společnosti s ručením omezeným bylo novelou obchodního zákoníku 370/2000 Sb. účinnou od 01.01.2001 umožněno i společníkům české společnosti s ručením omezeným poskytnout příplatek nad vklad do základního kapitálu bez toho aniž by se jednalo o povinnost uhradit ztrátu společnosti. Obchodní zákoník v § 121 odst. 2 stanoví, že společník může poskytnout příplatek nad základní kapitál, pokud s tím projeví souhlas valná hromada, a to i v případě, že tak nestanoví společenská smlouva. Obecně tedy došlo k připuštění příplatků nad vklad do základního kapitálu, a to k jakýmkoliv účelům. Záleží pak na samotné společnosti, jak s vlastním kapitálem vytvořeným příplatkem naloží. Příplatek nemá vliv ani na výši vkladu společníka ani na výši základního kapitálu společnosti.

    Tento způsob vytváření vlastního kapitálu využívají především zahraniční společníci tuzemských společností s ručením omezeným. Z účetního hlediska se takto vytvořený vlastní kapitál účtuje vedle základního kapitálu a kromě vylepšení obrazu vlastního kapitálu žádný zvláštní význam nemá. Z daňového hlediska tento způsob již bez významu není, neboť vyšší vlastní kapitál ovlivňuje daňovou uznatelnost úroků z půjček od společníků. Zákon o daních z příjmů totiž omezuje daňovou uznatelnost úroků z půjček od společníků. Pokud tyto půjčky jsou vyšší než čtyřnásobek vlastního kapitálu, jsou úroky z půjček, které tento limit překračují považovány za nedaňový náklad. Naopak jsou považovány za výplatu podílu na zisku, který navíc podléhá srážkové dani. Vyšší vlastní kapitál tedy umožní zahrnout do daňových nákladů i úroky z vyššího objemu půjček. Pro společníka poskytujícího příplatek ani pro přijímající společnost nemá poskytnutí, resp. přijetí příplatku žádné další daňové dopady. U přijímající společnosti nepodléhá příplatek ani dani z příjmů ani dani darovací a u společníka se zase nejedná o daňově uznatelný výdaj.

    Na rozdíl od zvyšování základního kapitálu, které je formálně dosti náročné a účinné až zápisem do obchodního rejstříku, což u některých rejstříkových soudů trvá i déle než půl roku, je příplatek nad základní kapitál záležitostí mnohem jednodušší a hlavně téměř okamžitou. Výše vlastního kapitálu však není viditelná z výpisu z obchodního rejstříku, kde se uvádí jen základní kapitál. Není ale vyloučeno, aby společnost později použila vlastní kapitál vytvořený příplatkem právě ke zvýšení základního kapitálu.

    Valná hromada činí rozhodnutí o souhlasu s příplatkem prostou většinou hlasů přítomných společníků. Na příplatkovou povinnost se nevztahuje ustanovení § 108 odst. 2 ObchZ upravující zákaz započtení pohledávek společnosti na splacení vkladu a vkladu společníka. Je tedy přípustná i kapitalizace pohledávek, tj. např. společník, který poskytl společnosti půjčku může svoji pohledávku na splacení půjčky započíst proti pohledávce společnosti na splacení příplatku.

    Je třeba rovněž uvést, že příplatky lze společníkům vrátit byť pouze v rozsahu, v jakém převyšují ztráty společnosti. O vrácení příplatků společníkům bude muset zřejmě rozhodnout valná hromada neboť se jedná bezplatné převedení majetku společnosti, které je možné dle § 196a ObchZ jen s předchozím souhlasem valné hromady. Vrácení příplatku nemá pro společnost ani pro společníka žádné negativní daňové konsekvence.

    Jediným problematickým bodem, který se dostal v souvislosti s příplatkem do obchodního zákoníku, zřejmě nedopatřením zákonodárce, je forma notářského zápisu pro souhlas valné hromady s příplatkem. Ve výčtu § 141 odst. 1 ObchZ, který stanoví o jakých rozhodnutích valné hromady musí být pořízen notářský zápis, je uveden celý § 121 ačkoliv smysl pořizovat notářský zápis je z povahy věci dán jen v § 121 odst. 1 ObchZ. Toto ustanovení totiž umožňuje za podmínky, že tak stanoví společenská smlouva, aby valná hromada uložila společníkům přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál.

    Pokud však společník dobrovolně poskytuje příplatek mimo základní kapitál a v mnoha případech se jedná dokonce o jediného společníka, je forma notářského zápisu pro souhlas valné hromady nesmyslná. Smyslem a účelem proto, aby v konkrétním případě byla stanovena zpřísněná forma notářského zápisu je ochrana účastníka daného právního úkonu. V případě, kdy jediný společník vkládá do společnosti příplatek a o souhlasu rozhodne při výkonu působnosti valné hromady zase tento jediný společník, nedává tato forma smysl neboť není koho chránit. Stejně tak pokud vkládá příplatek společník u společnosti s ručením omezeným, která má více společníků. Opět zde není důvod pro zvláštní formu souhlasu valné hromady neboť společník dobrovolně přispívá na vytváření vlastního kapitálu společnosti.

    Samotný souhlas valné hromady je v notářském zápisu obsažen v jedné větě, ale z notářského zápisu se platí poplatek ve výši dle notářského řádu, který u vyšších částek dosahuje desetitisíců korun. Např. u příplatku ve cca 30.000.000,- Kč činí notářská odměna cca 70.000,- Kč vč. DPH. Zákonodárce tak zatížil bez jediného rozumného důvodu společnost, která je nucena vynakládat velké částky jen za to, že do ní společník vložil kapitál. Společnost je tak vlastně za tento příjem „zdaněna“ ačkoliv „daň“ se neplatí finančnímu úřadu, ale notáři, který má konkrétně s tímto zápisem naprosté minimum práce a odpovědnosti. Absurdnost tohoto ustanovení vyniká v případě, kdy jediný společník při výkonu působnosti valné hromady dává souhlas sám sobě, aby mohl poskytnout příplatek své společnosti a za tuto proklamaci je povinen uhradit notáři za notářský zápis výše zmíněný poplatek.

    Ačkoliv někteří autoři komentářů k obchodnímu zákoníku tvrdí, že k dobrovolnému příplatku není zapotřebí souhlasu valné hromady formou notářského zápisu nebo tento problém bagatelizují, nemůžeme se ohledem na výše uvedené s tímto názorem ztotožnit.

    Podle § 40 odst. 1 ObčZ, který platí i pro obchodní závazkové vztahy je právní úkon neplatný, není-li učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Vyžaduje-li tedy obchodní zákoník pro souhlas valné hromady s poskytnutím příplatku formu notářského zápisu, má nedodržení této formy za následek neplatnost celého právní úkonu. Na straně společnosti tak vzniká bezdůvodné obohacení a společnost je povinna příplatek společníkovi vrátit. V takovém případě se nejedná o zvýšení vlastního kapitálu, a proto také nedojde k výše zmíněným daňovým dopadům (zvýšení možnosti uznat úroky z půjček od společníků jako daňový náklad).

    Nezbývá tedy než dodržovat formu stanovenou zákonem a zcela nesmyslně platit za něco, co nemohlo být myšleno vážně.


    JUDr. Richard Cihlář, advokát, Praha
    Ing. Josef Mašek, auditor, daňový poradce
    www.alferypartner.com



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Cihlář, Mašek
    15. 6. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Strategická transformace: Jak odštěpení do SPV posílí váš projekt a ochrání vaše podnikání
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Klamavá reklama

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Odměna advokáta
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Náklady exekuce
    • Blíží se konference Next Gen Law Forum 2025
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Vyjde-li soud při určování nákladů řízení z náhradní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách...

    Náklady exekuce

    Soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce, které fakticky vymohl na povinném podle pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce ještě před tím, než bylo zahájeno...

    Eutanázie

    Otázka možnosti svobodného rozhodnutí o ukončení vlastního života, a to i za asistence třetí osoby, spadá do rozsahu práva na respektování tělesné a duševní integrity podle čl. 7...

    Zvýšení důchodového věku

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.