epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 4. 2021
    ID: 112845upozornění pro uživatele

    Přípustná míra obecnosti návrhu na vydání předběžného opatření

    Tento článek se věnuje otázce obecnosti návrhu na vydání předběžného opatření v prostředí civilního procesu, tedy toho, do jaké míry musí být v petitu návrhu specifikován zejména rozsah povinností, které budou takovým předběžným opatřením uloženy. Obsah tohoto článku také vychází z praktických zkušeností autora indikujících značný nesoulad v soudní praxi týkající se této otázky.

    Obecně k předběžnému opatření v civilním procesním právu

    Předběžné opatření jako procesní institut je zakotveno primárně v ustanoveních §74 a násl. zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen OSŘ). Obecně se jedná o velice silný procesní nástroj, neboť umožňuje uložit určité osobě povinnosti i bez toho, aby bylo v dané věci vydáno meritorní rozhodnutí. Základními předpoklady pro nařízení předběžného opatření dle §74 odst. 1 OSŘ jsou (i) potřeba zatímně upravit poměry účastníků, nebo (ii) obava z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Typickými případy, kdy je tento institut využíván, jsou situace, kdy má být podána žaloba ve věci samé (např. na plnění, vydání věci apod.) a je zde důvodná obava, že žalovaný se bude aktivně snažit zmařit následný výkon rozhodnutí tím, že se bude zbavovat svého majetku. Předběžným opatřením lze žalovanému uložit povinnosti stanovené (deklaratorně) v §76 odst. 1 OSŘ, přičemž jsou to jednak aktivní povinnosti, tedy povinnosti konat (platit výživné, složit určitou částku do úschovy apod.), tak povinnosti pasivní (negativní), tedy povinnost nekonat, zdržet se jednání (nenakládat s určitými věcmi, právy) či snášet jednání druhé strany (např. umožnit výkon práva ze služebnosti, ohledně jehož určení má být podána žaloba).

    Je nutné zdůraznit, že předběžné opatření má (vzhledem k předpokladům pro jeho vydání a účinkům) povahu spíše výjimečného a mimořádného institutu. Jak už bylo uvedeno výše, jsou jím ukládány povinnosti bez meritorního rozhodnutí (tedy požadavky na prokázání oprávněnosti nároku u jeho nařízení jsou z meritorního pohledu nižší, než požadavky na prokázání oprávněnosti nároku ve věci samé) a je zpravidla nařízeno pouze dočasně a v úzké vazbě právě na uplatnění meritorního nároku (viz §76 odst. 3 OSŘ). O jeho specifické a mimořádné povaze svědčí také pravidla pro postup soudu v případě vadného návrhu (neuplatnění ustanovení o opravě vad, viz §75a OSŘ), požadavek na složení jistoty na náhradu újmy, která může být takovým opatřením způsobena (75b OSŘ) a v neposlední řadě také specifická pravidla ohledně vykonatelnosti (§76d OSŘ).

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V předchozím odstavci jsme zmínili přísné požadavky na obsahovou správnost návrhu na nařízení předběžného opatření, tedy skutečnost, že dle §75a OSŘ bude zpravidla bez dalšího odmítnut návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo je neurčitý. Tím jsou kladeny značné požadavky na řádnou přípravu takového návrhu, zejména pak na formulaci petitu. Je však bohužel nutné konstatovat, že ani při důkladné a z profesního „best practice“ hlediska řádné přípravě návrhu není úspěch zaručen a může do značné míry záviset na arbitrárním hodnocení soudu. Nehovoříme zde přitom o věcném neúspěchu, kdy soud neposoudí jako dostatečné prezentované důvody pro nařízení předběžného opatření (což jsou spíše skutkové okolnosti mimo kontrolu právního zástupce), ale právě o odmítnutí návrhu z důvodu (údajné) neurčitosti petitu.

    Požadavky na formulaci návrhu

    Z povahy předběžného opatření vyplývá zejména požadavek na to, aby byla respektována přiměřenost návrhu, tedy to, aby ten, proti němuž předběžné opatření směřuje, nebyl na svých právech zkrácen více, než jak to vyžaduje ochrana oprávněných zájmů navrhovatele.[1] Obecně jsou nepřípustné návrhy, v jejichž důsledku by žalovaný byl zcela nebo alespoň v podstatné míře omezen v nakládání se svým majetkem (např. by mu bylo zakázáno provádět jakékoliv platby či přímo dokonce nakládat s jakoukoliv věcí v jeho vlastnictví).

    V soudní praxi je přitom ustálen přístup, dle něhož není přípustné, aby navrhovatel již předběžným opatřením dosáhl toho, čeho chce dosáhnout až pravomocným rozhodnutím ve věci samé. Toto však nelze brát absolutně, neboť v řadě případů (zákaz určitého jednání v nekalé soutěži apod.) ani jiným způsobem ochranu navrhovateli poskytnout nelze.[2]

    Z hlediska vymezení povinností, které mají být předběžným opatřením uloženy, je vždy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem daného případu a k tomu, co je pro ochranu zájmů navrhovatele nezbytné (s přihlédnutím k požadavku přiměřenosti, viz výše). Doktrína a soudní praxe dovodily některé obecnější závěry ohledně obsahově přípustných návrhů. Tak např. lze předběžným opatřením uložit povinnost zdržet se nakládání s přesně označenou nemovitostí, zdržel se užívání konkrétní věci nebo naopak strpěl užívání konkrétní věci apod. Pokud je požadováno uložení povinnosti zdržet se nakládání s určitou věcí či určitými právy, nemusí být dle názoru doktríny v návrhu na nařízení předběžného opatření vyjmenovány jednotlivé druhy právních jednání, které se dalšímu účastníku zakazují. Tedy zákazy věc či právo převést jakýmkoliv jednostranným či dvoustranným právním jednáním, zatížit je apod. jsou v takovém návrhu již implicitně obsaženy.[3]

    Praktické příklady rozhodování o návrzích na nařízení předběžného opatření

    Konkrétní posouzení přípustnosti a určitosti návrhu je vždy na úvaze soudu, který o návrhu rozhoduje. O návrzích soudy přitom ve většině případů rozhodují spíše restriktivně, a to s ohledem na to, o jak výjimečný institut se jedná. Soudy by však měly v souladu se zásadou právní jistoty rozhodovat v právně a skutkově obdobných případech stejně. V naší praxi jsme se však v poslední době setkali s případy značné nekonzistence v soudním rozhodování (pozn.: z důvodu povinnosti mlčenlivosti nebudou níže uvedeny konkrétní detaily či odkazy na spisové značky příslušných řízení).

    Není sporu o tom, že pokud má být předběžným opatřením žalovanému zakázáno určité jednání ve vztahu k věcem či právům, musí být dostatečně určitě konkretizovány především tyto věci či tato práva. Zde se uplatní obecné občanskoprávní požadavky na označení a vymezení předmětu právního jednání (v případě nemovitostí pak také s přihlédnutím ke katastrálním předpisům).

    Nicméně z hlediska rozsahu ukládaných povinností je věc problematičtější. Z výše uvedených závěrů judikatury a doktríny by bylo možné dovodit, že není obecně problematické požadovat zákaz jakýchkoliv jednání, kterými může být zmařen účel, pro který je předběžné opatření navrhováno (tedy zákaz jakýchkoliv převodů, zcizování, zatěžování apod.). Tedy jinak řečeno, z hlediska přípustné obecnosti nemusí být ukládaná povinnost konkretizována stejným způsobem, jako samotný předmět zákazu, požadavek na obecnost, resp. konkretizaci zde není tak přísný (př. měl by být možný obecný zákaz jakkoliv nakládat s konkrétně vymezenou věcí bez konkrétní specifikace způsobu nakládání).

    Tak například v jednom z případů nedávno řešených v naší praxi bylo v souladu s výše uvedeným vyhověno návrhu, který ukládal žalovanému „aby se zdržel jakéhokoliv nakládání“ s konkrétně vymezenými dokumenty a daty, „jež by mohlo vést k jejich zničení, smazání či úpravě“. Shodně s tím v jiném případě bylo vyhověno návrhu, dle něhož bylo žalovanému zakázáno dokonce obecně „jakkoliv nakládat“ s konkrétně vymezenou nemovitostí.

    V obou případech (a shodných příkladů bychom jen z naší praxe mohli uvést více) byly tyto formulace následně beze změny užity v následně vydaných usneseních příslušných soudů (pozn.: okresního i krajského).

    V nedávné době jsme se však setkali s přístupem krajského soudu, který naopak obecně vymezenou povinnost ve vztahu ke konkrétnímu předmětu neuznal a z důvodu neurčitosti návrh odmítl (vzhledem k nemožnosti aplikovat postup k odstranění vad podání, viz výše). Návrh byl formulován jako příkaz „zdržet se jakéhokoliv jednání směřujícího k převodu“ určitých majetkových hodnot. Je nepochybné, že takovýto návrh je v souladu s požadavky §76 OSŘ, v němž je možnost uložit příkaz tohoto typu výslovně uvedena. Výčet §76 je nadto pouze deklaratorní (srov.: „zejména“) a varianty uvedené v §76 odst. (d) a (e) OSŘ jen obecně zakotvují možnost předběžným opatřením účastníku uložit, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy nebo aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel, a to z toho důvodu, že závisí vždy na okolnostech případu, jaká konkrétní povinnost má být uložena[4].

    Je nutné s politováním konstatovat, že odůvodnění ze strany soudu v tomto případě nebylo zcela vyčerpávající. Soud se v zásadě omezil pouze na konstatování neurčitosti uvedené formulace, přičemž použil argument ad absurdum, dle něhož by takto (údajně) bylo žalovanému zakázáno „hovořit při neformálním hovoru o možnosti převést určitá práva“. Ponecháme na posouzení čtenáře, zda skutečně se v případě neformálního hovoru jedná o jednání v právním smyslu[5], nadto o jednání směřující k převodu příslušných práv.

    Za podstatnou pro účely tohoto příspěvku nicméně považujeme část odůvodnění odmítavého usnesení, v němž soud (zřejmě v úmyslu poskytnout určitý návod či radu) uvedl, že pokud má žalobce uspět, je třeba, aby navrhovaný výrok formuloval „pregnantně“, např. tak, že se „žalovanému zakazuje, aby uzavřel smlouvu“. Tento přístup považujeme za zcela v rozporu s výše uvedenými závěry doktríny, které naopak specifikaci konkrétního jednání (smlouvy apod.) nepožadují. Nutno dodat, že příslušná formulace v tomto konkrétním případě byla zvolena cíleně spíše jako širší, neboť žalobce zde měl důvodnou obavu (popsanou a zdůvodněnou i v návrhu samotném), že zúžením zákazu se zde otevře prostor pro žalovaného, aby oprávněné zájmy žalobce poškodil jiným způsobem, než jaký by mu byl konkrétně zakázán. Je také nutno uvést, že se v daném případě jednalo skutečně o velmi specifická a konkrétně vymezená práva, u nichž ani absolutní zákaz jakéhokoliv nakládání nemohl žalobci způsobit škodu (s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu) v míře nepřiměřené chráněným zájmům žalobce. Soud se však ani k otázce přiměřenosti nevyjádřil, jelikož samotnou formulaci návrhu označil za neurčitou a tedy vadnou.

    Závěrečné poznámky

    Je tedy zřejmé, že v rozhodování soudů (a to i na shodné úrovni) ohledně přípustné obecnosti návrhu na vydání předběžného opatření jsou zásadní rozdíly. Výše jsme ilustrovali dva rozdílné přístupy, které jsme zaznamenali v nedávné době. Nelze však bez dalšího říct, že by druhý z případů byl pouhým excesem, naopak.

    Významným prvkem zde určitě je i skutečnost, že u předběžných opatření jejich navrhovatelé obvykle nepostupují tak, že by následně proti odmítavému či zamítavému rozhodnutí podali odvolání (resp. určitě podstatně méně, než u meritorních věcí), neboť takovýmto prodloužením soudního řízení často již předběžné opatření ztrácí následně smysl (a bylo tomu tak i v popisovaném případě). Prostor pro sjednocení výkladu a rozhodovací praxe je tak z těchto faktických důvodů značně snížen.

    Je otázkou, zda by řešením bylo legislativní upřesnění obsahových požadavků na návrhy, např. v rámci diskutované novelizace civilního procesu. Jak vyplývá z komentářů k současné úpravě, obecnost a nekonkrétnost právní úpravy je zde často cílená a nezbytná, vzhledem k nesčetným variantám případů, jichž se návrhy mohou týkat. Dává pak větší smysl (a autor s tímto přístupem obecně souhlasí) ponechávat posouzení splnění obsahových náležitostí až na soudech při řešení konkrétní věci.

    Na druhou stranu, lze si jistě představit i právní úpravu, která by byla stále dostatečně obecná (a dávala soudům dostatečnou diskreci v rozhodování), ale zároveň by poskytovala určitý legislativní rámec pro hodnocení této otázky. Tak například by příslušné ustanovení mohlo znít následovně: „Předběžným opatřením může být žalovanému zakázáno i jakýmkoliv způsobem jednat či nakládat s určitými věcmi nebo právy, a to i v neomezeném rozsahu, jestliže je to s ohledem na okolnosti případu a povahu těchto věcí a práv přiměřené vzhledem k ochraně práv a oprávněných zájmů žalobce.“

    Mgr. Petr Possel,
    advokát

     

     
     
    TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
     
    Sokolovská 68/105,
    186 00 Praha 8 - Karlín
     
    Tel.:   +420 226 251 057
    e-mail: office@taubellegal.com
     

    [1] Viz k tomu nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 394/01.

    [2] Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 291.

    [3] Viz k tomu tamtéž (ad 2), s. 309.

    [4] Viz k tomu tamtéž (ad 3).

    [5] Viz §545 a násl. Občanského zákoníku


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Possel (TAUBEL LEGAL)
    22. 4. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.