epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    25. 8. 2023
    ID: 116763upozornění pro uživatele

    Problematické aspekty spojené s ukládáním správního trestu zveřejnění rozhodnutí o přestupku

    Přijetím nového přestupkového zákona[1] byl do našeho právního řádu představen nový správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku. Jedná se o trest, který je možno uložit právnické, nebo podnikající fyzické osobě, a jak již napovídá jeho samotný název, jeho podstatou je zveřejnění rozhodnutí o tom, že byl touto osobou spáchán přestupek, a to způsobem předepsaným zákonem. V tomto článku se budu věnovat problematickým aspektům spojeným s ukládáním tohoto správního trestu.

    Ke správnímu trestu zveřejnění rozhodnutí o přestupku obecně

    Jak již bylo řečeno, trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku vstoupil do našeho právního řádu spolu s účinností nového přestupkového zákona. Ačkoliv se jedná o trest nový, nelze říct, že český právní řád před jeho přijetím nic podobného neznal. I před novým přestupkovým zákonem umožňovaly některé zákony zveřejnění správního rozhodnutí o přestupku jakožto součást udělované sankce[2], a v tomto kontextu pak samozřejmě rovněž nelze opomenout trestněprávní úpravu v podobě trestu uveřejnění rozsudku.[3]

    K uložení trestu zveřejnění rozhodnutí o přestupku je třeba kumulativní splnění následujících podmínek: (i) pachatelem přestupku je právnická či podnikající fyzická osoba, (ii) uložení trestu je umožněno zákonem, a (iii) uložení trestu je přiměřené povaze a závažnosti spáchaného přestupku. Samotné zveřejnění pak probíhá na úřední desce správního orgánu, který trest uložil, a ve veřejném sdělovacím prostředku zvoleném správním orgánem[4].

    Hlavní význam tohoto trestu pak spočívá v jeho výrazném difamačním účinku, kdy zveřejněním rozhodnutí může být poškozeno dobré jméno podnikatele, a to zejména v očích spotřebitele, ale i jeho obchodních partnerů.

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Problematické aspekty trestu

    Právní úprava tohoto trestu obsahuje dle mého názoru několik problematických aspektů, které ztěžují jeho užití v praxi a vedou k tomu, že tento trest prakticky není ze strany správních orgánů využíván[5]. Za hlavní z těchto problematických aspektů považuji následující:

    Rozhodnutí o přestupku zveřejňuje správní orgán na náklady pachatele – prvním a nejpodstatnějším nedostatkem právní úpravy tohoto trestu je dle mého názoru to, že zajištění samotného zveřejnění rozhodnutí ve veřejném sdělovacím prostředku je povinností správního orgánu, a nikoliv pachatele přestupku. Ten dle zákona nese pouze náklady na zveřejnění rozhodnutí. V případě uložení takového trestu tak musí správní orgán sám kontaktovat provozovatele veřejného sdělovacího prostředku a zajistit zveřejnění rozhodnutí. Zákon navíc neukládá povinnost provozovateli veřejného sdělovacího prostředku rozhodnutí zveřejnit. Výkon rozhodnutí je tak vázán mimo jiné i na ochotu provozovatele veřejného sdělovacího prostředku ke zveřejnění rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že při rozhodování o uložení tohoto trestu nelze uložit pachateli povinnost složit zálohu na náklady na zveřejnění rozhodnutí, nese navíc prvotní náklady na zveřejnění ve sdělovacím prostředku sám správní orgán, který tyto musí následně po pachateli přestupku vymáhat. V situaci, kdy by mohly náklady na zveřejnění dosahovat i milionových částek (např. při zveřejnění v celostátní televizi) by tak mohl být správní orgán při rozhodování veden i čistě pragmatickými úvahami o tom, zda je schopen zveřejnění zajistit s ohledem na svůj rozpočet.

    Vymáhání nákladů zveřejnění po pachateli – jak bylo výše uvedeno, správní orgán je povinen zveřejnit rozhodnutí na náklady pachatele. Zákon však neupravuje postup k vymožení těchto nákladů. Není tak stanoveno, jakým způsobem má být o úhradě nákladů zveřejnění rozhodnuto, přičemž dle komentářové literatury připadá v úvahu vymáhat náklady prostřednictvím postupu dle daňového řádu jako exekuci na peněžité plnění[6], nebo by musel správní orgán přistoupit k vymáhání nároku soukromoprávní cestou jakožto pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení[7]. K prvnímu zmíněnému chybí dle mého názoru exekuční titul, na základě kterého by byla exekuce dle daňového řádu zahájena (zákon totiž nepočítá s rozhodnutím o náhradě nákladů zveřejnění), a druhé zmíněné by bylo z časového i nákladového hlediska zcela neefektivní. Nejistota ohledně postupu k vymožení nákladů tak může rovněž přispívat k neochotě správních orgánů tento trest ukládat.

    Nezajištění zákonného zmocnění k ukládání trestu v relevantních předpisech – vzhledem k tomu, že právní úprava trestu vyžaduje zákonné zmocnění k jeho uložení, bylo třeba současně zajistit novelizaci relevantních právních předpisů tak, aby bylo možné trest efektivně využívat, např. při varování spotřebitelů před nekalými praktikami prodávajících (což je koneckonců dle důvodové zprávy k zákonu jeden z hlavních účelů trestu)[8], či při informování veřejnosti o znečišťování životního prostředí podnikateli. K této rozsáhlé novelizaci však nedošlo a trest nebyl do těchto relevantních předpisů doplněn. V současné době tak například není možné ukládat trest za přestupky dle zákona o ochraně spotřebitele. V důsledku tohoto opomenutí tak v současné době zásadně nelze efektivně ukládat tento trest v situacích, kdy by to bylo nejefektivnější.

    Efektivnost rozsahu a způsobu zveřejnění – zákon stanoví, že se zveřejňuje výroková část rozhodnutí o přestupku. Tímto však dle mého názoru chybí potřebný kontext k výroku, který je obsažen v odůvodnění rozhodnutí. Adresát sdělení se tak dozví, že byl spáchán přestupek, ale nedozví se k tomuto žádné relevantní podrobnosti, čímž je výrazně snížena efektivita trestu. Rovněž způsob zveřejnění lze považovat za příliš úzký. Zákonodárce se při přípravě této právní úpravy omezil pouze na úřední desku a veřejný sdělovací prostředek, a zcela opomenul otázku zveřejnění na provozovně/provozovnách pachatele, či například zveřejnění prostřednictvím sociálních sítí pachatele, přes které často podnikatelé vedou hlavní část své obchodní komunikace se zákazníky a obchodními partnery.

    Závěr

    Správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku má dle mého názoru velký potenciál zejména v boji proti nekalým obchodním praktikám podnikatelů, informování společnosti o možném znečisťování životního prostředí a obecně neetickém chování podnikatelů. Jeho právní úprava však trpí mnoha nejasnostmi, o jejichž částečný výčet jsem se v tomto článku pokusil. Tyto zmíněné problematické aspekty mohou být jedním z důvodů, proč je tento trest prozatím opomíjeným a prakticky nevyužívaným.

    Mgr. Jakub Filipek,
    advokátní koncipient

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno

    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    tel.: +420 543 217 520
    e-mail: office@dolezalpartners.com

     

    [1] Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.

    [2] Např. zveřejnění rozhodnutí o udělení pokuty dle ustanovení § 135 odst. 3 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (nyní § 236 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů); udělení veřejného napomenutí dle ustanovení § 32 odst. 3 a odst. 4 zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění pozdějších předpisů; či udělení veřejného napomenutí dle ustanovení dle ustanovení § 25 odst. 3 písm. b) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

    [3] Dle ustanovení §23 zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob, ve znění pozdějších předpisů.

    [4] §50 nového přestupkového zákona.

    [5] Ze statistik přehledu přestupků, které byly za období 2018–2020 zveřejňovány plyne, že tento trest nebyl uložen ani jednou, přičemž tento závěr o neukládání, či sporadickém ukládání trestu podporuje i fakt, že ke dni sepsání tohoto článku není znám žádný mediálně známy případ uložení tohoto trestu.

    [6] Fiala a kol. Správní právo trestní, 2017, s. 216.

    [7] Bohadlo a kol. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Komentář, 2018, s. 319.

    [8] Dle důvodové zprávy k novému přestupkovému zákonu je „jedním z účelů tohoto správního trestu je nutnost informovat veřejnost o nekalých obchodních praktikách právnických nebo podnikajících fyzických osob, které tedy z povahy věci často (v důsledku svého závadného chování typicky v obchodním styku) ani dobré pověsti požívat nemohou.“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jakub Filipek (Doležal & Partners)
    25. 8. 2023
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Kvóty pro podávání žádostí o pobytová oprávnění na konkrétních zastupitelských úřadech České republiky, a to především žádostí o vydání zaměstnanecké karty, a jejich oprávněnost podle soudního přezkumu
    • Policie vede nezákonnou evidenci politických projevů a soudy přivírají oči
    • Budoucí imise jako obrana účastníka ve stavebním řízení
    • Problematické aspekty spojené s ukládáním správního trestu zveřejnění rozhodnutí o přestupku
    • Podmínka výslovného vyloučení staveb v nezastavěném území obce
    • Zadržení SPZ za přestupek, který jste nespáchali? Je to možné!
    • Otázka platnosti smlouvy o smlouvě budoucí kupní uzavřené s obcí
    • Nový stavební zákon aneb revoluce stavebního práva se (prozatím) nekoná
    • (Ne)závaznost zásad pro výstavbu a jejich obsahové náležitosti

    Související produkty

    Online kurzy

    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Whistleblowing aneb ochrana oznamovatelů v praxi
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Evidence skutečných majitelů v roce 2023
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z přidané hodnoty 2022–2023
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z příjmů právnických osob
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    prof. JUDr. Bc.  Tomáš Gřivna, Ph.D.
    prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    JUDr. Filip Seifert, MBA
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Robert Kabát
    Mgr. Robert Kabát
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Jiří Kmec, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr.  František Málek
    Mgr. František Málek
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Rothanzl
    Mgr. Lukáš Rothanzl
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sousedské spory, jablka a paragrafy
    • Nájem nemovitých věcí z pohledu DPH
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • K novele zákona o státní službě
    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Volně žijící živočich
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Volně žijící živočich

    Pokud jde o zákon č. 100/2004 Sb., tj. zákon o obchodování s ohroženými druhy, významné je ustanovení § 3 odst. 1 tohoto zákona, jež stanoví, že postup při dovozu, vývozu, zpětném...

    Náhrada škody

    Má-li výrok o trestu ve správním rozhodnutí konstitutivní povahu a působí-li (zavazuje) do budoucnosti a zásadně až od okamžiku právní moci, pak počátek běhu subjektivní promlčecí...

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.