epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 11. 2018
    ID: 108413upozornění pro uživatele

    Půl roku s GDPR – praktický návod k vedení kontaktních databází

    Je tomu již půl roku od té doby, co nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), jež se veřejnosti vžilo do paměti spíše pod zkratkou GDPR.

     
    Weinhold Legal, v.o.s. 
     
    O nařízení GDPR a jeho dopadech na společnost se psalo a diskutovalo již dlouho před jeho účinností[1], k čemuž zajisté přispělo dvouleté přechodné období, jež zákonodárce poskytl všem dotčeným subjektům, aby se novým pravidlům stihli dostatečně přizpůsobit. Postupem času, s blížící se účinností GDPR, vzrůstaly obavy subjektů zpracovávajících osobní údaje a množily se dotazy, jak se s novým nařízením vypořádat v každodenní praxi. S nástupem GDPR si každý subjekt nakládající s osobními údaji zajisté kladl otázky, jak naložit se stávajícími databázemi kontaktních údajů fyzických osob a jak postupovat do budoucna při získávání nových kontaktních údajů a jejich uchovávání v databázi. Zmíněnými otázkami se zabývá tento článek, neboť získávání a uchovávání kontaktů je, a do budoucna zůstane, velmi aktuální nejen pro podnikatelské subjekty.

    1. Jaká pravidla je třeba dodržovat při vedení kontaktních databází

    Při každém získávání kontaktních údajů fyzických osob, jež jsou z hlediska GDPR považovány za osobní údaje, a jejich dalším zpracování v interních databázích je zapotřebí dodržovat určitá pravidla. Jaká jsou tato pravidla a jaká kritéria by měli správci zejména zohlednit při založení a vedení databáze kontaktních údajů fyzických osob?

    • Bez zákonného důvodu a jasně vymezeného účelu to nejde
    Při získávání kontaktních údajů fyzických osob a jejich dalším uchovávání je primárně nutné stanovit účel zpracování údajů a zajistit právní základ (zákonný důvod) pro takové zpracování. Pokud jde o účel, podnikatelské subjekty nejčastěji využívají kontaktní údaje fyzických osob pro marketingové účely nebo pro účely založení a plnění závazků. Zákonným důvodem je pak v těchto případech zpravidla oprávněný zájem ve smyslu čl. 6 písm. f) GDPR, plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je dotčená fyzická osoba, ve smyslu čl. 6 písm. b) GPDR, a konečně jím může být i souhlas subjektu údajů ve smyslu čl. 6 písm. a) GDPR.

    • Schopnost doložit původ osobních údajů a dostatečná informovanost fyzických osob
    Správce může zpracovávat osobní údaje získané přímo od subjektů údajů nebo nepřímo od třetích osob či z jiných zdrojů. Vždy bezpečnější cestou je získávání osobních údajů přímo od fyzických osob (subjektů údajů), neboť jsou získávány zpravidla s vědomím těchto osob a na bázi dobrovolnosti. Konkrétním příkladem získání osobních údajů přímo od fyzické osoby může být předání vizitky či objednávka produktů nebo služeb správce. Naopak získávání osobních údajů od třetích osob nebo z jiných zdrojů může znamenat velké riziko, že zpracování údajů nebude v souladu s právem. V praxi podnikatelské subjekty běžně využívají veřejných databází a rejstříků či specializovaných společností zabývajících se sběrem osobních údajů a prodejem databází.

    Jsou-li osobní údaje získávány z veřejných zdrojů, je třeba mít na paměti, že veřejnost údajů sama o sobě neopravňuje ostatní subjekty k jejich dalšímu neomezenému využívání a zpracování. Stejně tak jsou-li osobní údaje extrahovány z databáze poskytnuté jinou osobou, ať už úplatně či bezúplatně, musí být příjemci databáze vždy znám její původce. Pro zpracování zveřejněných osobních údajů nebo osobních údajů získaných od třetích osob tedy platí shodná pravidla jako pro jiná zpracování a příjemce (správce) musí mít zákonný důvod pro jejich zpracování.

    Ať už správce využívá jakýkoli způsob získávání kontaktních údajů fyzických osob, vždy musí řádně a včas splnit informační povinnost v souladu s čl. 13, resp. 14 GDPR a dodržovat základní zásady zpracování osobních údajů, zejména transparentnost přesnost a korektnost. 

    • Doba uchovávání a pravidelnost využívání kontaktních údajů
    Obecně platí, že doba uchovávání osobních údajů musí být přiměřená účelu vymezenému správcem, s čímž souvisí i aspekt pravidelnosti využívání kontaktních údajů a interakce správce s fyzickými osobami. Doba uchovávání osobních údajů je rovněž odvislá od důvodu zpracování.

    Získal-li správce osobní údaje fyzické osoby s jejím souhlasem, měla by být vždy stanovena doba, na kterou je souhlas udělen, neboť souhlas nelze chápat jako časově neohraničený. Stejně tak v případě, kdy správce zpracovává osobní údaje na základě oprávněného zájmu (např. zpracovává kontaktní údaje fyzických osob na základě minulého smluvního vztahu s nimi pro marketingové účely), nelze se v rámci tohoto zákonného důvodu odvolávat na smluvní vztah uzavřený před mnoha lety, pokud není dána pravidelná interakce mezi správcem a fyzickou osobou.

    U stávajících databází by tedy měl správce především zkontrolovat, kdy byly osobní údaje poprvé získány, na jakou dobu, a zda tyto kontakty v databázi vede jako aktivní.

    2. Ilustrativní příklad vedení databází kontaktních údajů fyzických osob pro marketingové účely

    S ohledem na výše uvedená kritéria lze databáze kontaktních údajů fyzických osob vedené pro marketingové účely rozdělit následovně s tím, že tyto případy se vztahují jak na fyzické osoby v rámci B2C[2] styku, tak na fyzické osoby v rámci B2B[3] styku. Pro úplnost je však nutné dodat, že fyzické osoby jednající se správci v rámci B2B styku mohou obvykle rozumně očekávat, že budou plnit funkci kontaktních osob, a pokud nejsou marketingové aktivity správců a priori obtěžující, platí v oblasti B2B vztahů mírnější režim.

    a) Kontakty, kdy není zapotřebí vyžadovat nový souhlas subjektu údajů pro marketingové účely

    I. skupina: U kontaktů existuje tzv. oprávněný zájem dle recitálu 47 GDPR ve spojení s čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR a správce je i nadále oprávněn zasílat obchodní sdělení, která se vážou k odebranému produktu/službě nebo ke spolupráci správce s kontakty:

    • fyzické osoby, s nimiž je správce v kontaktu na pravidelné bázi (pravidelná spolupráce, pravidelné odběry zboží apod.)
    • fyzické osoby, na něž správce získal kontakt v období max. 5 let nazpět (tato doba může být považována za přiměřenou)
    II. skupina: Kontakty mohou být nadále používány v souladu s podmínkami, za nichž byl souhlas subjektu údajů udělen:

    • fyzické osoby, jež udělily řádný souhlas se zpracováním osobních údajů pro účely zasílání obchodních sdělení, jenž odpovídá požadavkům GDPR, na určenou dobu
    • fyzické osoby, jejichž osobní údaje byly získány od třetích osob/veřejných zdrojů a pro jejichž předání správci byl udělen souhlas subjektu údajů odpovídající požadavkům GDPR
    b) Kontakty, kdy je zapotřebí vyžadovat nový souhlas subjektu údajů pro účely obchodních sdělení

    III. skupina: Pro tyto kontakty by měl být získán nový souhlas v souladu s GDPR:

    • kontakty, jež byly získány před více než 5 lety a neexistuje aktivní interakce mezi správcem a fyzickou osobou – subjektem údajů (např. opakované plnění smlouvy)
    • kontakty, u nichž nebyl udělen souhlas odpovídající požadavkům GDPR
    IV. Správce by měl získat souhlas subjektu údajů nebo by kontakty měly být vymazány:

    • kontakty, u nichž nelze prokázat jejich původ
    • kontakty, jež byly získány nepřímo (od třetích osob) a správce nemá souhlas subjektu údajů se zpracováním
    • kontakty, kdy subjekt údajů odmítl souhlas udělit, nebo souhlas odvolal či vznesl odůvodněnou námitku proti zpracování osobních údajů.
    Závěr

    I půl roku po nabytí účinnosti GDPR neexistuje jednoznačná odpověď na některé otázky související s vytvářením databází a jejich využíváním a nadále panuje řada nejasností, přestože je Úřad pro ochranu osobních údajů při výkladu GDPR aktivní a zčásti supluje nedostatky způsobené českým zákonodárcem spočívající v absenci vnitrostátní právní úpravy. Budou-li však správci bedlivě dodržovat shora uvedená pravidla, respektovat vůli fyzických osob (subjektů údajů), a vyvarují-li se získávání rozsáhlých databází z neověřených zdrojů bez jakéhokoli právního základu, neměla by jim hrozit vyšší rizika správního či soudního postihu.

    Karolina Šindelářová
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Mgr. Ing. Karolina Šindelářová, 
    advokát


    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

    Na Florenci 2116/15
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 225 385 333
    Fax:       +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com

    ______________________
    [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES vstoupilo v platnost dne 24. května 2016 a v účinnost 25. května 2018.
    [2] Business-to-consumer
    [3] Business-to-business


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Ing. Karolina Šindelářová (Weinhold Legal)
    19. 11. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Přinese rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny urychlení povolovacích procesů?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Vrácení věci státnímu zástupci k došetření
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • DEAL MONITOR
    • Společné jmění manželů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Soudní rozhodnutí

    Základní kapitál

    Neurčí-li společenská smlouva jinak, pak neudělí-li valná hromada souhlas podle § 222 z. o. k. a nestanoví-li „dodatečnou“ lhůtu pro převzetí vkladové povinnosti osobou, jíž byl...

    Vrácení věci státnímu zástupci k došetření

    Odsouzení pachatele trestné činnosti je primárně věcí státního zastupitelství (viz čl. 80 Ústavy). Je to státní zastupitelství, kdo nese odpovědnost za to, aby soudu předložená...

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.