epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 8. 2006
    ID: 42764upozornění pro uživatele

    Režim veřejných podpor

    V praxi jsem narazil na režim tzv. veřejných podpor v Evropské unii, respektive na zákaz jejich poskytovaní v souvislosti s privatizací bytového fondu obce za nižší než tržní cenu. Jak je tento institut upraven v rámci evropského/komunitárního práva a českého práva a v jaké míře na tuto problematiku doléhá?

    Úprava v Evropské unii

    Úvodem nutno podotknout, že režim veřejných podpor (státních subvencí) upravuje primárně evropské právo ve Smlouvě o založení Evropských společenství (Smlouva o založení ES) v článcích 87 až 89 v rámci společných pravidel upravených mezi členskými státy pro hospodářskou soutěž, daně a sbližování právních předpisů s tím, že obsah těchto článků je dále rozveden v sekundární komunitární legislativě – nařízeních Rady ES. Smlouva o založení ES má jako smlouva mezinárodní v našem právním řádu přednost před právní úpravou obsaženou v zákonech a podzákonných právních předpisech (např. vyhláškách apod.). Smlouva o založení ES obsahuje zákaz státních (veřejných) podpor, které mohou být, až na stanovené výjimky a limity (prahy), považovány za narušující hospodářskou soutěž v rámci Evropské unie a tím za neslučitelné se společným trhem dle čl. 2 Smlouvy o založení ES. Otázku nakládání s byty veřejnými subjekty v  některém členském státě nelze apriori z rámce zákazu veřejných podpor předem vyloučit.

    Účelem této právní úpravy je zamezit zvýhodňování určitých podnikatelských subjektů či sfér (např. subvencování realitních kanceláří odprodejem bytů za nižší cenu) oproti jiným (např. zahraničním) v hospodářské soutěži v rámci trhu Evropské unie, kterého se tyto subjekty mohou účastnit Zde je důležité si uvědomit, že za veřejné podpory narušující hospodářskou soutěž a tedy neslučitelné se společným trhem jsou považovány podpory poskytované v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků (tedy i územněsamosprávnými celky), které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo odvětví výroby, to vše za podmínky, že mohou ovlivnit či ohrozit obchod (služeb, zboží) mezi členskými státy. Za veřejnou podporu může být tedy považováno i plnění ve formě prodeje bytů za nižší než tržní cenu subjekty veřejné správy, které může určitého podnikatele  nebo i skupinu podnikatelů (zde v oblasti realit) zvýhodnit oproti jiným podnikatelům (typicky např. ze zahraničí). Zde tedy může nastat situace, kdy tuzemským podnikatelům je umožněno získat přednostně majetek (byty či celé nemovitosti) za zvýhodněnou cenu oproti jiným podnikatelským subjektům, což je skutečnost, která není aprobovaná komunitárním právem. Důležitým prvkem je zde ovšem fakt, že tato „podpora“ má potencionální vliv na obchod mezi členskými státy. Tuto skutečnost ovšem poukazem na fakt, že se bytový fond nachází na území jednoho členského státu a jako takový není přenosný, vyloučit nelze. Podnikatelé totiž mohou zisk, který utrží odprodejem levně nabytých realit využít např. pro investice v zahraničí apod. Dalším důležitým kritériem, které v tomto případě rozhoduje, je skutečnost, zdali je adresátem veřejné podpory podnikatel či nikoliv. Pokud je adresátem soukromá fyzická osoba (nájemník) nebo nepodnikající právnická osoba (typicky sdružení nájemníku podle zákona o vlastnictví bytů), právní úprava veřejných podpor se na ně nevztahuje. V praxi však může docházet k odprodeji bytů různým obchodním společnostem (typicky s.r.o.) složených buď zcela nebo částečně z nájemníků, u kterých s ohledem na jejich podnikatelský rys pozdější obchodní aktivity ve vztahu k bytům vyloučit nelze. Jediným čistým řešením by byl v tomto případě pouze prodej bytů či nemovitostí těmto subjektům za cenu tržní, tj. rovnající se v postatě tržnímu znaleckému odhadu.  I když Smlouva o založení ES upravuje některé výjimky ze  zákazu veřejných podpor a na základě zmocnění též prováděcí legislativa Evropské unie, nelze je na tento případ aplikovat. Jedinou myslitelnou výjimku představuje pouze povolené prahové množství veřejné podpory de minimis (viz níže). O tom, zdali by se v daném případě mohlo jednat o zakázanou veřejnou podporu, která je neslučitelná se společným trhem ES, je  ale vždy na posouzení orgánů ES.

    Oznamovací povinnost

    Každý záměr či plány poskytnout jakoukoliv novou podporu musí být s dostatečným časovým předstihem oznámen příslušným orgánům Evropské unie, aby mohly tyto podat své vyjádření. V tomto případě, je orgánem dohledu nad veřejnými podporami Evropská Komise (Komise), která rovněž průběžně zkoumá již existující režimy podpor, rozhoduje o slučitelnosti chystaných podpor se společným trhem atd. Chystaná nová podpora (např. privatizace bytů) pak nesmí být uskutečněna dříve, než Komise přijme rozhodnutí schvalující tuto podporu. Komise je při tom vázána lhůtou 2 měsíců od doručení oznámení, jinak se má za to, že její souhlas byl udělen. Rozhodnutí Komise se následně uveřejňuje ve Věstníku Evropské unie. Z výše uvedené oznamovací povinnosti však existuje skupina výjimek daná prováděcími předpisy  Evropské unie. Jedná se o výjimky pro určité příjemce nebo odvětví a rovněž o výjimky založené na kvantitativním principu (tzv. podpory de minimis). Podpora de minimis ve své podstatě ztělesňuje jakousi limitní hodnotu pro jeden podnik po určitou dobu, kdy se má za to, že do výše limitu poskytnutá podpora nesplňuje všechny prvky veřejné podpory a nepodléhá oznamovací povinnosti. Doposud je dán strop podpory de minimis částkou 100 000 euro jednomu subjektu po dobu tří let. V současné době se však uvažuje o jeho zvednutí na částku až 200 000 euro. V souladu s výše uvedeným lze tedy konstatovat, že v případě prodeje bytového fondu ve vlastnictví obce, který v každém jednotlivém případě (u každého nabyvatele) nepřesáhne prahové množství, oznamovací povinnosti nepodléhá a takovou podporu lze tedy bez dalšího poskytnout i podnikateli.

    Úprava v České republice

    Česká republika přijala k provedení režimu veřejných podpor zákon 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, který stanovuje jako centrální koordinační, poradenský, konzultační a monitorovací orgán v oblasti veřejných podpory Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad pak spolupracuje s poskytovatelem veřejné podpory před oznámením Komisi, vede evidenci poskytnutých veřejných podpor na našem uzemí atd. V případě privatizace bytového fondu, na který není možno bezpečně aplikovat výše uvedenou výjimku, lze tedy doporučit kontaktovat Úřad na ochranu hospodářské soutěže s žádostí o konzultaci (úřad již v této věci vydal několik doporučení, která jsou přístupná na jeho internetových stránkách).

    Filip Záděra
    Advokátní kancelář HOLEC, ZUSKA & Partneři



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Filip Záděra
    24. 8. 2006

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Důkladnější přezkum rozhodnutí vydaných Rozhodčím soudem pro Sport
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červen 2025
    • Digitální marketing: Rozhodnutí belgického soudu ve věci IAB Europe
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Matzner: Řešme také jak dál s AML. A vyvarujme se nadměrné zátěži a zbytečné byrokracie
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.