epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 9. 2019
    ID: 109964upozornění pro uživatele

    Robot na pracovišti: úspora nákladů zaměstnavatele nebo odpovědnostní břemeno?

    Pokud se podnikatel rozhodne užívat na pracovišti robota, neměl by se tento podnikatel na používání robota na pracovišti dívat pouze z pohledu případné ekonomické výhodnosti. Podnikatele by měly zajímat i právní aspekty jeho počínání, zejména pak jakému režimu bude podléhat odpovědnost, jestliže při kooperaci zaměstnance s robotem či při samostatné činnosti robota dojde na pracovišti ke vzniku újmy na zdraví či majetku. V tomto článku se zamýšlíme právě nad právními aspekty působení robotů na pracovišti.

    „Neodmlouvá, nekrade stříbrné nádobí, a ještě mi ho Dick srazí z daní.“ Takto ve filmu Wall Street z roku 1987 reaguje finanční žralok Gordon Gekko na otázku svých přátel, zdali jeho robot obsluhující hosty umí namíchat suché martini. Ačkoliv režisér Oliver Stone zařadil scénu do filmu spíš pro odlehčení, svým způsobem tak již před více než třiceti lety předestřel neoddiskutovatelný fakt, že některé profese budou v budoucnosti místo lidí vykonávat stroje a vzájemná kooperace robotů s lidmi bude součástí každodenní reality. Stone tím nevědomky otevřel dnes vysoce aktuální téma vzájemné spolupráce člověka s robotem, které představuje nejen pro pracovní právo celou řadu výzev a nezodpovězených otázek.
     

     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Někteří autoři jsou toho názoru, že by stejně jako jiné technologické trendy mající vliv na podobu pracovněprávních vztahů měla mít i kooperace člověka s robotem svůj právní rámec, ve kterém by se mohla užitečně realizovat.[1] Jejich názoru lze přisvědčit tím výrazněji, že tento komplexní právní rámec je zatím v nedohlednu, a to jak na národní, tak evropské úrovni. Ani toto právní vzduchoprázdno však neodrazuje určité zaměstnavatele od toho, aby trend „zaměstnávání“ robotů aplikovali na svých pracovištích jako lákavou alternativu k jinak standardním pracovněprávním vztahům, jak jsou definovány v zákoníku práce.

     

    Reklama
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    24.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Že trend kooperace člověka s robotem není hudbou vzdálené budoucnosti nakonec dokazují i aktuální případy z tuzemska i zahraničí, kde se můžeme setkat s restauracemi, ve kterých zákazníky kromě číšníků obsluhují roboti[2], ale také s továrnami na výrobu automobilů, jejichž produkce díky využití robotické síly vzrůstá meziročně o desítky procent.[3] Výjimkou však nejsou ani inovativní pracoviště, kde je robot kromě kooperace s člověkem při plnění konkrétního pracovního úkolu také oprávněn na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele stanovovat a ukládat jiným zaměstnancům (lidem) pracovním úkoly, řídit je a kontrolovat jejich práci, čímž de facto zastává funkci vedoucího zaměstnance.[4] Za zmínku stojí i případy, kdy státy udělují robotům státní občanství.[5]

    Přesto všechno je nutné podotknout, že kooperace člověka a robota na pracovišti jakkoli je lákavá, skýtá celou řadu rizik, která si ne vždy progresivní zaměstnavatelé plně uvědomují, a u nichž při neexistenci právního rámce pro kooperaci člověka s robotem nezbývá než aplikovat účinné právní normy.

    Z hlediska pracovního práva má zde zásadní význam zejména to, v jakém postavení se robot v pracovněprávním vztahu nachází a dále jakým režimem odpovědnosti se bude kooperace člověka s robotem na pracovišti řídit, pakliže je robotovi nebo naopak robotem způsobena škoda při plnění pracovních úkolů.

    Právní status robota jako základní předpoklad

    Pakliže zaměstnavatel usoudí, že je pro něj ekonomicky výhodné robota na pracovišti užívat, tj. že je robot schopen jisté pracovní úkoly plnit lépe a s nižšími náklady, než by stejné úkoly plnil člověk (zaměstnanec), neměl by se tento zaměstnavatel spokojit pouze s ekonomickým náhledem na věc. Kromě úspory nákladů by mělo zaměstnavatele (a ostatně i zaměstnance) zajímat to, jakému režimu bude podléhat odpovědnost, jestliže při kooperaci zaměstnance s robotem dojde na pracovišti ke vzniku újmy na zdraví či majetku. Nelze však správně rozklíčovat, jakému režimu odpovědnosti budou tyto situace podléhat, pakliže nebude dříve postavena najisto otázka právního postavení robota v rámci pracovněprávního vztahu.

    Je zřejmé, že vztah pracovněprávní má stejně jako každý jiný právní vztah své obligatorní prvky - subjekt, předmět a obsah. V tomto konkrétním případě jsou subjekty pracovněprávního vztahu zaměstnanec, který se v daném pracovněprávním vztahu zavázal k výkonu závislé práce a zaměstnavatel, tj. osoba, pro kterou se zaměstnanec zavázal v základním pracovněprávním vztahu práci vykonávat. Ze zákoníku práce potom vyplývá, že zaměstnanec je vždy osobou fyzickou, zatímco zaměstnavatel může být jak osobou fyzickou, tak osobou právnickou. Výkon závislé práce tak jak je definována v § 2 odst. 1 zákoníku práce je pak předmětem tohoto vztahu a vzájemná práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele jsou jeho obsahem.

    Otázka však zní: V jakém právním poměru ve vztahu k zaměstnavateli a v jakém ve vztahu k zaměstnancům stojí v tomto vztahu robot? Je jasné, že obsahem být nemůže, neboť tím jsou pouze vzájemné závazky subjektů. Stejně tak nemůže být předmětem, neboť tím je výkon závislé práce. Zbývá tedy určit, může-li být robot subjektem – zaměstnancem.

    Ačkoli vzhledem k narůstajícímu trendu využívání robotů při výkonu práce zaznívají názory, že by vzhledem k autonomii a úrovni umělé inteligence měl být robotům přiznán zvláštní status elektronické osoby[6], nebo že by právní osobnost robotů měla být postavena na teorie fikce stejně jako u osob právnických[7], ba dokonce že by měli být tzv. semipersonnalité – osobami s dílčí právní osobností dle francouzského práva[8], nejsme o tomto přisuzování právní osobnosti robotům přesvědčeni jako o vhodném řešení. Naopak se domníváme, že by bez ohledu na úroveň umělé inteligence a schopnosti toho kterého robota mělo být v zájmu zachování právní jistoty na roboty i nadále pohlíženo jako na věci v právním smyslu v dikci § 489 občanského zákoníku. Je-li tedy robot tím, co je odlišné od osoby a slouží potřebě lidí, je zřejmé, že v rámci pracovněprávních vztahů nemůže být robot nikdy jejich subjektem.

    Odpovědnost za škodu způsobenou robotem na pracovišti

    Vzhledem k výše uvedenému závěru, kdy robot jakožto věc v právním smyslu nacházející se na pracovišti zaměstnavatele způsobí škodu zaměstnanci, či naopak kdy zaměstnanec způsobí škodu zaměstnavateli jakožto vlastníkovi robota tím, že robota poškodí, bude z hlediska pracovního práva bez dalšího možné aplikovat část jedenáctou zákoníku práce, která odpovědnost obou subjektů pracovněprávního vztahu upravuje.

    V praxi však na pracovišti mohou nastat situace, na něž bude možné aplikovat zákoník práce jen s těží, neboť škoda bude způsobena zaměstnavateli robotem bez zavinění zaměstnance, tj. bez porušení jeho pracovních povinností. Kromě toho není výjimkou, že se na pracovišti zaměstnavatele pohybují i osoby odlišné od subjektů pracovněprávního vztahu, jejichž vztahy se zaměstnavatelem či zaměstnancem jsou upraveny smlouvami odlišnými od smluv pracovněprávních, nebo jejichž vztahy se zaměstnancem a zaměstnavatelem nijak smluvně upraveny nejsou.[9]. Co tedy se situací, kdy robot způsobí újmu na zdraví či majetku těmto osobám, na něž se zákoník práce nevztahuje?

    Subsidiarita občanského zákoníku

    Již dříve bylo řečeno, že i navzdory absenci právního rámce pro kooperaci člověka s robotem je nutné vycházet ze stávajících právních norem. Klíčem k vyřešení této situace pak bude § 4 zákoníku práce, jenž zakotvuje subsidiaritu použití občanského zákoníku tam, kde zákoník práce použít nelze.

    Pokud vyjdeme z výše zmíněného předpokladu, že je robot věcí v právním smyslu, občanský zákoník v hlavě třetí své čtvrté části upravující problematiku závazků z deliktů obsahuje několik skutkových podstat, pod které by mohly být subsumovány situace, kdy robot způsobí na pracovišti škodu osobě odlišné od zaměstnance. Jejich aplikace však není zcela bez problému.

    Vyjdeme-li z teze, že robot nemůže být subjektem pracovněprávních vztahů a tím spíše soukromoprávních vztahů obecně, zcela určitě lze hned na začátku vyloučit aplikaci ustanovení § 2914 občanského zákoníku, jenž hovoří o náhradě škody v případě, že je způsobena zmocněncem, zaměstnancem či pomocníkem, které osoba povinná k určité činnosti užila. Aplikace tohoto ustanovení by připadala v úvahu pouze tehdy, pakliže by byl robot právem jako osoba uznán, což není. Za zmocněnce, zaměstnance nebo pomocníka jej tedy označit nelze.

    Jinak tomu je v případě aplikace ustanovení § 2936 občanského zákoníku, které ve větě první stanoví, že kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc (v tomto případě robota), nahradí škodu způsobenou vadou této věci. Toto ustanovení je pak doplněno § 2939 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého společně a nerozdílně s povinou osobou bude odpovědný i ten, kdo danou věc vyrobil či distribuoval na trh. Vezmeme-li v potaz např. restaurace, kde obsluhu zajišťují roboti, lze si představit situaci, kdy robot v důsledku své vady opaří zákazníka horkým nápojem, a vlastník restaurace (zaměstnavatel) bude společně a nerozdílně spolu s výrobcem robota povinen zákazníkovi nahradit předmětnou škodu.

    Jak ale postupovat v situaci, kdy tento incident nevznikne v důsledku vady robota, ale jako důsledek mající původ v jeho věcné povaze (vnitřní příčině)? V tomto případě je dle našeho názoru možné aplikovat ustanovení § 2937 občanského zákoníku, dle kterého způsobí-li robot (věc) škodu sám od sebe, je k její náhradě poškozenému povinen ten, kdo měl nad robotem dohled a nelze-li takovou osobu určit, pak vlastník robota, ledaže prokáže, že náležitý dohled nad robotem nezanedbal. Ani toto ustanovení však nelze aplikovat bez dalšího, neboť na jeho obsahu nepanuje všeobecná shoda. Není zde jasné, zdali jde o odpovědnost objektivní s možností liberace, nebo o odpovědnost subjektivní, kde je zavinění reprezentováno zanedbáním náležitého dohledu. Prizmatem ustanovení § 2895 občanského zákonu, dle kterého jde o objektivní odpovědnost pouze v případě, kde je výslovně stanovena, je dle našeho názoru logické přiklonit se spíše k závěru, že jde o odpovědnost subjektivní.

    Při řešení otázky odpovědnosti za robota na pracovišti lze nakonec uvažovat i o aplikaci ustanovení § 2924 občanského zákoníku týkajícího se škody vzniklé z provozní činnosti. Dle tohoto ustanovení, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, je povinen nahradit škodu vzniklou z provozu této činnosti, ať již byl škoda způsobena vlastní provozní činností či věcí při ní použitou (robotem). Odpovědnosti se pak provozovatel může zprostit za předpokladu, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Ani v tomto případě však není jasné, zdali jde o odpovědnost objektivní, k čemuž se klaní i ustálená judikatura (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3186/2010), či odpovědnost subjektivní, jak to vyplývá z důvodové zprávy k ustanovení §  2924 až 2926 občanského zákoníku. V tomto případě jsme však spíše názoru, že se jedná o odpovědnost objektivní.

    Závěr

    Přestože robot namnoze disponuje celou řadou schopností, kterými člověk coby zaměstnanec nikdy disponovat nebude a ani nemůže, jsme toho názoru, že za stávající právní úpravy je robot na pracovišti pro zaměstnavatele spíše odpovědnostním břemenem, než prototypem „ideálního zaměstnance“.

    Každý zaměstnavatel uvažující o využití robotické síly by proto měl důkladně zvážit, zdali náklady za zaměstnance, které využitím robota ušetří, vyváží rizika z této alternativy plynoucí. Stávající právní předpisy totiž dle našeho názoru negarantují zaměstnavatelům dostatečnou míru právní jistoty, kterou kooperace člověka s robotem vyžaduje, a to zejména pokud jde o odpovědnost v případě vzniku újmy na zdraví a majetku.

    Domníváme se, že dokud nebude pro kooperaci člověka s robotem stanoven speciální právní rámec, nebo alespoň ustanovena zvláštní odpovědnostní skutková podstata v občanském zákoníku, ze které bude na první pohled zřejmě, zda je odpovědnost zaměstnavatele za robota subjektivní – posuzována jako odpovědnost za věc podle § 2937 občanského zákoníku – nebo objektivní – posuzována jako odpovědnost za věc podle § 2937 občanského zákoníku, představuje využití robotické síly či dokonce autonomních robotu na pracovišti jistou míru rizika.

    S ohledem na výše uvedené a na právní povahu subjektivní a objektivní odpovědnosti, a to zejména ve vztahu ke kompenzaci nároků případných poškozených a k povaze smyslu využívání robotů při práci a podnikatelské činnosti, se spíše kloníme k názoru, že by odpovědnost za újmu způsobenou robotem měla být posuzována jako odpovědnost objektivní.

    Mgr. Jáchym Stolička,
    advokátní koncipient

     
    Málek
    Mgr. Jakub Málek,
    partner

    Eliška Výšková,
    právní asistenka

    PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.

    Futurama Business Park
    Sokolovská 668/136d
    186 00 Praha 8 – Karlín
     

    Tel.:      +420 227 629 700
    E-mail:   info@plegal.cz


    [1] Roboty a umělá inteligence: Evropský parlament žádá společná pravidla odpovědnosti za škodu. In techmagazin.cz [online]. 2017 [cit. 2019-08-23]. K dispozici >>> zde.

    [2] Chip labour: Robots replace waiters in China restaurant. In straitstimes.com [online]. [cit. 2019-08-23]. K dispozici >>> zde.

    [3] Škoda Auto zavedla nové robotické linky, aby závod stihl vyrábět slibované elektromobily. In lidovky.cz [online]. 2019 [cit. 2019-08-23]. K dispozici >>> zde.

    [4] Zaměstnanci v Amazonu dostávají vyhazov od robotů. In lidovky.cz [online]. 2019 [cit. 2019-08-23]. K dispozici >>> zde.

    [5] První robot v dějinách lidstva získal občanství. In national-geographic.cz [online]. 2017 [cit. 2019-08-23]. K dispozici >>> zde.

    [6] K tomu pojetí se klaní Evropský parlament v čl. 59 písm. f) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku.

    [7] KOLAŘÍKOVÁ, L.: Odpovědnost (za) robota aneb právo umělé inteligence; Bulletin advokacie, 2018, č. 3.

    [8]ZIBNER. J.: Akceptace právní osobnosti v případě umělé inteligence, s. 29, k dispozici >>> zde.

    [9] STOLIČKA, J.: Vývojové trendy v pracovním právu ve světle automatizace, digitalizace a robotizace, s. 101, k dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jáchym Stolička, Mgr. Jakub Málek, Eliška Vetýšková (PEYTON legal)
    24. 9. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Skladování
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Společné jmění manželů
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • DEAL MONITOR
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.