epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 11. 2021
    ID: 113764upozornění pro uživatele

    Rozdělování zisku (a jiných vlastních zdrojů) v kapitálových společnostech

    Rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů vede ke zmenšení hodnoty majetku obchodní korporace a má potenciál ohrozit její věřitele a jiné zainteresované strany (mj. zaměstnance, management, zákazníky a dodavatele), proto je striktně regulováno. V tomto článku se zaměříme na rozdělování zisku (a jiných vlastních zdrojů) v s.r.o. a a.s. jako nejrozšířenějších formách obchodních společností, konkrétně na působnost valné hromady a statutárního orgánu, možnost revokace rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku, smysl zálohy na dividendu a testy prováděné statutárním orgánem, který nese odpovědnost za zákonnost celého procesu (včetně odpovědnosti za škodu).

    Působnost valné hromady

    O rozdělení zisku rozhoduje valná hromada (ne však sama – viz dále) a může s ním naložit různými způsoby. Zisk lze (i) ponechat ve společnosti jako nerozdělený zisk minulých let nebo k úhradě ztráty minulých let, event. ke zvýšení základního kapitálu, či (ii) rozdělit mezi společníky nebo akcionáře, event. jiné osoby.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    S podílem v s.r.o. nebo a.s. je zpravidla spojen podíl na zisku úměrný výši vkladu. Právní úprava s.r.o. (§ 161 zákona o obchodních korporacích /„ZOK“/) i a.s. (§ 276 an. ZOK) však umožňuje pro jednotlivé druhy podílů či akcií ve společenské smlouvě (s.r.o.) nebo ve stanovách (a.s.) vyloučit podíl na zisku nebo jej stanovit nerovnoměrně, tj. bez přímé úměry k výši podílu či vkladu.

    Musí ale valná hromada rozhodnout o výplatě zisku, pokud jej společnost vytváří? Odpověď na tuto otázku se v judikatuře soudů vyvíjela a dnes nelze než konstatovat, že ANO, musí. Původně soudy polemizovaly, že o zneužití většiny se jedná jen v případě, že většinový společník po několik let bez vážného důvodu brání rozdělování zisku ze ziskové společnosti (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. 14 Cmo 213/2019). Aktuální tvrdou linii nastavil v roce 2019 Nejvyšší soud, když judikoval: „Právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv akcionáře; vytvoří-li akciová společnost zisk, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi akcionáře, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů. Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku mohou být mimo jiné i ujednání obsažená ve stanovách upravující nakládání se ziskem společnosti.“ (usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 27. 3. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017). Lze dodat, že tyto důležité důvody by měly být uvedeny v zápise z valné hromady a podloženy argumenty a že v případě a.s. je třeba příslušné odůvodnění uvést již v pozvánce na valnou hromadu.

    Reklama
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    24.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    V dalším textu si zodpovíme základní otázky, a to komu, do kdy a kolik je možné rozdělit.

    Komu lze zisk vyplatit? Podíl na zisku vyplácený společníkům či akcionářům se nazývá dividenda a část určená členům orgánů pak tantiéma. Platí, že „Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky či akcionáře, ledaže společenská smlouva či stanovy určí jinak“ (§ 34/1 ZOK). Výplata tantiém tedy musí být výslovně připuštěna ve společenské smlouvě či stanovách. K tomu ještě doplňujeme, že v případě tantiém nestačí, že valná hromada určí souhrnnou částku k rozdělení mezi členy představenstva či dozorčí rady a zbytek ponechá na představenstvu či dozorčí radě, nýbrž musí určit buď částky pro jednotlivé osoby, nebo podrobná pravidla pro jejich určení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1159/2010).

    Kolik lze rozdělit? Předně výše zisku a jiných vlastních zdrojů k rozdělení (viz dále) se určí na základě řádné či mimořádné účetní závěrky, kterou předtím schválila valná hromada (§ 34/1  ZOK). Konkrétní částka se pak určí podle § 34/2 ZOK: „Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští.“ Rozdělit lze tedy nejen zisk z posledního účetního období, ale též nerozdělený zisk minulých let (po odečtení ztráty minulých let) a ostatní kapitálové fondy včetně emisního ážia, ledaže se vytváří účelově ze zákona (např. fond podle § 316 ZOK – tj. zvláštní rezervní fond na vlastní akcie při finanční asistenci). Základní kapitál však takto rozdělit nelze (k tomu viz dále pravidlo o výši vlastního kapitálu po rozdělení zisku) a příplatky společníků v s.r.o se vrací se souhlasem valné hromady přímo jednotlivým společníkům, kteří je poskytli (§ 166 ZOK).

    Podíl na zisku a jiných vlastních zdrojích lze na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky rozdělit do „konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena.“ (§ 34/1 ZOK). Toto zákonné pravidlo účinné od r. 2014 je přitom zásadním posunem od starší judikatury (nyní tedy překonané), která dovozovala, že zisk lze rozdělit jen ve lhůtě pro schválení účetní závěrky, tj. do 6 měsíců od rozvahového dne (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 20209, sp. zn. 29 Cdo 4384/2007). Účetní období se přitom nemusí krýt s kalendářním rokem (§ 3 zákona 563/1991 Sb., o účetnictví), ale pro zjednodušení budeme v dalším textu předpokládat, že se shodují. Zisk a jiné vlastní zdroje lze tedy rozdělovat po schválení účetní závěrky až do 31. 12.

    Opakované rozdělení zisku a záloha na dividendu

    Co když valná hromada zisk vůbec, nebo z části nerozdělí, může o jeho rozdělení rozhodnout znovu? ANO, může. Obecné pravidlo pro revokace (tj. změny, zrušení či nahrazení) usnesení valné hromady zní: „Nic nebrání valné hromadě, která přijala v rámci své působnosti rozhodnutí, aby takové rozhodnutí následně zrušila – pokud v důsledku takového rozhodnutí dosud nenastaly nevratné účinky. (…) popřípadě pokud by zrušením takového usnesení došlo k podstatnému zásahu do práv třetích osob, nelze již takové usnesení zrušit.“ (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 29 Odo 540/2004). Dodáváme, že nevratnými účinky by byl v každém případě realizovaný zápis do obchodního rejstříku podle usnesení valné hromady, k čemuž u výplaty zisku nedochází. Pokud tedy uvažujeme jednoduchou situaci, že valná hromada či jediný společník (akcionář) ponechá svým rozhodnutím k 30. 6. zisk ve společnosti, ale v druhé půlce roku vznikne potřeba jej vyplatit, nic nebrání opakovaně, a to až do 31. 12., činit nová rozhodnutí o rozdělení zisku (či jiných vlastních zdrojů), což ostatně výslovně připouští i důvodová zpráva k velké novele ZOK účinné od 1. 1. 2021 (zákon 33/2020 Sb.).

    K čemu je tedy potom záloha na podíl na zisku, kterou nově upravuje § 35 ZOK? Tato záloha umožňuje vyplácet částky společníkům (akcionářům) především v situaci, kdy je potřeba čerpat z výsledku hospodaření běžného účetního období, tj. ještě před jeho skončením, a může být navýšena i o nerozdělený zisk minulých období. Zálohovat jiné vlastní zdroje však nelze. Podmínkou pro výplatu záloh je sestavení mezitímní účetní závěrky, kterou však nemusí schvalovat valná hromada (viz komentář k ZOK - Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 99 – 103). Zákon neurčuje orgán, do jehož působnosti spadá rozhodnutí o výplatě této zálohy, proto se jedná o tzv. zbytkovou působnost statutárního orgánu (tj. jednatel, představenstvo či správní rada), ledaže společenská smlouva nebo stanovy určí jiný orgán. Samozřejmé potom je, že valná hromada musí následně podle řádné účetní závěrky schválit vyplacení dividendy alespoň ve výši záloh, jinak se zálohy vrací (§ 35/2 ZOK).

    Působnost a odpovědnost statutárního orgánu

    Rozdělení podílu na zisku tedy schvaluje valná hromada, nicméně odpovědnost za jeho samotnou výplatu a zákonnost rozdělení má statutární orgán. Podle § 34/3 ZOK totiž platí, že „O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení v rozporu se zákonem, podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.“ Ostatně rozhodnutí valné hromady či jediného společníka, které je v rozporu se zákonnými pravidly pro určení částky k rozdělení, „nemá právní účinky“ (§ 34/2 ZOK). Statutární orgán zde tedy nese riziko odpovědnosti za škodu. Rozhodnutí statutárního orgánu o rozdělení zisku by mělo být zaznamenáno v zápisu ze zasedání nebo v písemném rozhodnutí.

    Kromě kontroly, že valná hromada či jediný společník (akcionář) nerozdělují jiné zdroje, než ty disponibilní (§ 34/2 ZOK), a že při schvalování usnesení nebyl porušen zákon či společenská smlouva (stanovy), musí statutární orgán navíc provádět tzv. test insolvence podle § 40/3 ZOK: „Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku.“ Toto pravidlo má zejména podchytit situace, kdy se od konce předchozího účetního období (31. 12.) podstatně zhorší hospodářská situace společnosti, což logicky nemůže řádná účetní závěrka zachytit, a dále problémy s likviditou (cash flow). O obojím má statutární orgán průběžné informace z manažerského účetnictví.

    Úpadek (§ 3 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení /insolvenční zákon/) může mít formu platební neschopnosti nebo předlužení. K platební neschopnosti lze zjednodušeně říci, že společnost nesmí vyplatit podíl na zisku, pokud by jí následně chyběly finance pro úhradu dluhů vůči jiným (nejméně dvěma) věřitelům, a to 30 dní po splatnosti. Na druhou stranu společnost nutně nemusí mít na vyplacení podílu na zisku hotovost a může si na to i půjčit. Zde se však mj. uplatní druhý limit, a to předlužení. O předlužení jde tehdy, „má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku“ (§ 3/4 insolvenčního zákona). Na předlužení ukazuje zejména záporný vlastní kapitál (určuje se jako rozdíl mezi aktivy a závazky), a pokud si na výplatu zisku společnost půjčuje, pak musí do svých závazků (v účetním slova smyslu) zahrnout i tento nový dluh.

    Na to navazuje další obdobný limit podle § 40/1 ZOK - v případě s.r.o. ani a.s. nesmí klesnout výše vlastního kapitálu na základě rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů pod výši upsaného základního kapitálu, nadto zvýšeného o fondy, které nelze rozdělit (viz výše).

    Závěrem

    Schválení valnou hromadou je tedy podmínkou nutnou, nikoliv jedinou pro vyplacení podílu na zisku, a členům statutárnímu orgánu nelze než doporučit, aby při rozhodování o jeho výplatě postupovali nanejvýš obezřetně. Dodáváme, že se jedná o základní pravidla pro rozdělování zisku a že rozebírání všech doplňkových pravidel a nuancí by přesáhlo zamýšlený rozsah a cíl tohoto článku.

    Mgr. Jan Široký,
    advokát

     

    Advokátní kancelář Chrenek, Kotrba spol. s r.o.

    Těšnov 1/1059
    110 00 Praha 1

    Tel: +420 221 875 402-9
    e-mail: kancelar@chrenek-kotrba.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Široký (AK Chrenek, Kotrba)
    5. 11. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Klíčová reforma ochrany průmyslových vzorů Evropské unie: Co se změní?
    • Jak na návrh na vydání elektronického platebního rozkazu neboli „EPR“?
    • Povinnosti českých s.r.o. a a.s. vůči zahraničním mateřským firmám: praktický přehled

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Skladování
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Společné jmění manželů
    • LEAGLEONE: (NEJEN) PRÁVNĚ SPRÁVNĚ – Střídavá péče: Boj nebo spravedlnost?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • DEAL MONITOR
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Postoupení pohledávky, postoupení smlouvy (exkluzivně pro předplatitele)

    Postoupení pohledávky nebrání následnému (či současnému) postoupení smlouvy v tom rozsahu, jehož se smlouva o postoupení pohledávky netýká, ačkoliv je postupovaná pohledávka s...

    Restrukturalizace (exkluzivně pro předplatitele)

    V restrukturalizačním řízení má před úpravou obsaženou v obecné části zákona o zvláštních řízeních soudních vždy přednost zvláštní úprava obsažená v zákoně o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.