Rozhodčí řízení o sporech ze smluv o výkonu profesionální sportovní činnosti
Bohužel i v rámci výkonu profesionální sportovní činnosti nezřídkakdy dochází k situacím, kdy již smluvní strany, tj. v převážné většině případů sportovní klub či asociace na straně jedné a profesionální sportovec na straně druhé, nejsou schopny vyřešit konkrétní sporné otázky smírnou mimosoudní cestou a na řadu tak přichází řízení před nezávislým třetím subjektem. V tomto článku se blíže zaměříme na jednu z odnoží takového způsobu řešení vzniklých sporů, a to rozhodčí řízení, konkrétně vedené před Sborem rozhodců Fotbalové asociace České republiky (dále jen „FAČR“).
Procesní řád FAČR
Základním právním předpisem upravujícím průběh samotného rozhodčího řízení před Sborem rozhodců FAČR, je Procesní řád FAČR, jenž upravuje řízení před orgány FAČR a jejích pobočných spolků, a to ve věcech soutěžních, při přezkumech a při revizní a kontrolní činnosti, jakož i rozhodčí řízení (dále jen „PŘ“). Jedním z typů sporů, které jsou řešeny v rámci předmětného rozhodčího řízení, jsou takové, vzniknuvší v rámci členské základny FAČR z písemných smluv mezi členskými kluby a hráči, jde-li o profesionální smlouvy registrované FAČR.
Kdo může rozhodovat
Jako rozhodce může v tomto typu rozhodčího řízení působit pouze fyzická osoba, která je v souladu se stanovami FAČR zapsána do seznamu rozhodců a je tak členem Sboru rozhodců. V prvním stupni rozhodčího řízení rozhoduje tříčlenný rozhodčí senát, ve druhém stupni pak rozhodčí senát pětičlenný.
Podání návrhu
Místem pro podání návrhů na zahájení rozhodčího řízení je sídlo FAČR. Návrh se podává v listinné podobě, a to k rukám sekretáře rozhodčího řízení. Účastníci řízení mohou uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání nejpozději 7 dní před konáním prvního ústního jednání ve věci, popřípadě do uplynutí dodatečné lhůty. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí rozhodčí senát přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností.
Zahájení řízení
Rozhodčí řízení je zahájeno dnem doručení návrhu na zahájení rozhodčího řízení, který splňuje předvídané náležitosti, nebo dnem odstranění zjištěných vad návrhu. Účastníky řízení jsou navrhovatel a odpůrce. Je-li na základě návrhu řízení zahájeno, sekretář rozhodčího řízení zašle tento návrh, včetně jeho příloh a přiložených důkazů, odpůrci s výzvou, aby k tomuto návrhu ve lhůtě 14 dnů od jeho doručení předložil svou písemnou odpověď, včetně označení důkazů, jichž se k prokázání svých tvrzení dovolává.
Jednání ve věci
O čase a místě ústního jednání vyrozumí sekretář rozhodčího řízení účastníky řízení na základě pokynu rozhodčího senátu předvoláním, které je účastníkům řízení zasláno nejméně se čtrnáctidenním předstihem. Právo účasti při ústním jednání mají vždy účastníci řízení, popř. jejich zástupci na základě plné moci.
Účastníci řízení jsou povinni prokázat tvrzené skutečnosti, na které se odvolávají při uplatnění svých nároků nebo námitek, jakož i ve svých dalších tvrzeních. Činí tak především listinnými důkazy a v případě, že probíhá řízení s jednáním, též například výpověďmi účastníků řízení a svědků. Rozhodčí senát hodnotí důkazy podle své úvahy.
Rozhodnutí
Rozhodčí senát rozhoduje rozhodčím nálezem nebo usnesením. Vyhlášeným rozhodnutím je rozhodčí senát vázán, s výjimkou usnesení, jímž se upravuje vedení řízení. Ve výroku rozhodnutí, jímž se účastníkům řízení ukládá povinnost k plnění, určí rozhodčí senát zároveň lhůtu pro toto plnění. Lhůta k plnění počíná běžet okamžikem právní moci rozhodnutí. Účastníkovi řízení, který měl ve věci plný úspěch, přizná rozhodčí senát náhradu nákladů rozhodčího řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li každý z účastníků řízení částečný úspěch ve sporu, přizná rozhodčí senát každému z nich náhradu nákladů řízení podle jeho úspěchu, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů právo.
Odvolání
Účastník řízení může v souladu s PŘ napadnout rozhodnutí rozhodčího senátu vydané v rozhodčím řízení odvoláním. Na rozhodčí řízení před odvolacím rozhodčím senátem se přiměřeně použijí pravidla o řízení před rozhodčím senátem v prvním stupni. Rozhodčí řízení před odvolacím rozhodčím senátem je třeba vést tak, aby mohlo být pravomocně skončeno ve lhůtě 9 měsíců ode dne zahájení celého rozhodčího řízení.
Odvolání lze obecně podat pouze ve lhůtě 21 dnů od doručení napadaného rozhodčího nálezu. Odvolání má odkladný účinek.
Předseda Sboru rozhodců FAČR, nebo odvolací rozhodčí senát, byl-li již ustaven, odvolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. Nebylo-li odvolání odmítnuto, nebo nebylo-li řízení zastaveno, rozhodne o odvolání odvolací rozhodčí senát tak, že napadené rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné nebo napadené rozhodnutí změní. Proti rozhodnutí odvolacího rozhodčího senátu není v rámci FAČR přípustný žádný opravný prostředek.
Výše uvedené shrnutí představuje základní nástin průběhu samotného rozhodčího řízení před Sborem rozhodců FAČR, tedy jednoho ze spolků z nejpočetnější členskou základnou.
JUDr. Miroslav Různar,
advokát
Lazarská 11/6
120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 517 466
Fax: +420 222 517 478
e-mail: office@ak-vych.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
