Rozvod mezinárodního manželství
Rozvod manželství je obvykle komplexní a emotivně náročný proces, a to zejména v případech mezinárodních rozvodů – tedy například kdy jsou jeden či oba manželé různé národnosti. V dnešní globalizované době je tato situace navíc stále běžnější. Možnosti a postup v řízení o mezinárodním rozvodu vyžadují individuální právní posouzení, které zohlední všechny aspekty daného případu.
V případě rozvodů mezinárodních manželství je potřeba primárně řešit dvě otázky:
- Před jakým soudem může rozvod proběhnout? Může to být český soud?
- Jakým právem se rozvod bude řídit? Českým či jiným právem?
V závislosti na odpovědi na tyto otázky pak může například nastat situace, kdy bude rozhodovat český soud, ale podle práva cizího státu.
Kdy bude příslušný český soud?
V případě rozvodu mezinárodního manželství existují dvě základní situace pro určení příslušnosti českého soudu:
1) Manželé jsou občany některého ze států Evropské unie nebo zde mají trvalý pobyt
V rámci EU stanoví soudní příslušnost nařízení Brusel II ter[1], které vstoupilo v účinnost v srpnu 2022. Stručně řečeno, příslušný soud pro mezinárodní rozvod je soud země, kde:
- mají manželé obvyklý pobyt, nebo kde měli poslední obvyklý pobyt, pokud zde jeden z nich stále bydlí,
- má odpůrce, tj. manžel, který nepodal žádost o rozvod, obvyklý pobyt,
- má alespoň jeden z manželů obvyklý pobyt, pokud byl podán společný návrh,
- má navrhovatel obvyklý pobyt, pokud zde bydlí nejméně rok před podáním návrhu na rozvod, resp. 6 měsíců, pokud je zároveň občanem daného státu.
Zároveň platí logický princip, na jehož základě je příslušný ten soud, jehož státními občany jsou oba manželé.
Výše uvedená pravidla lze aplikovat tak, že pokud se chce rozvést například český manžel se španělskou manželkou, kteří dlouhodobě společně žili v Itálii, avšak manžel se nyní odstěhoval do Anglie, bude příslušný italský soud. Pokud by však manželé byli oba českými občany, byl by český soud příslušný i přesto, že oba manželé dlouhodobě pobývají či pobývali v Itálii.
2) Jeden z manželů je cizinec, který nežije v EU
Pokud jeden nebo oba manželé nejsou občany EU a nežijí v EU, situace se stává komplexnější vzhledem k různým právním úpravám v jednotlivých zemích.
Například česká legislativa stanoví, že české soudy jsou příslušné v případě, kdy:
- je jeden z manželů státním občanem České republiky
- má odpůrce v České republice obvyklý pobyt.
Zároveň platí, že český soud může rozvést manželství dvou cizinců, i pokud zde odpůrce nemá obvyklý pobyt například tehdy, pokud zde má obvyklý pobyt navrhovatel a druhý manžel se připojil k návrhu.
Zde upozorňujeme, že před národní úpravou mají přednost mezinárodní smlouvy mezi jednotlivými státy. Jako příklad uvádíme smlouvu mezi Českou republikou a Ruskou federací[2], která stanoví, že za předpokladu, že jeden z manželů má ruské občanství a pobývá v Rusku, a druhý má české občanství a pobývá v České republice, budou příslušné soudy obou zemí.
Jaké právo je rozhodné v případě rozvodu?
Další důležitou otázkou, kterou si musí manželé cizinci před podáním návrhu na rozvod položit, je, podle jakého práva se mají řídit při přípravě rozvodové dokumentace a na advokáty které země se mají obrátit. To je klíčové nejen pro průběh rozvodového řízení, ale také pro úpravu majetkových vztahů manželů nebo pro úpravu poměrů k nezletilým dětem, která se může v jednotlivých zemích lišit.
Česká republika není signatářem nařízení EU z roku 2010 o posílené spolupráci v oblasti rozvodu, tzv. Řím III[3]. Proto určení rozhodného práva zakotvuje zákon o mezinárodním právu soukromém[4], který zavádí následující pravidla:
- Rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.
- Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany.
- Jsou-li manželé občany různých států, řídí se osobní poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.
Avšak i před touto úpravou mají přednost mezinárodní smlouvy. Konkrétně, výše zmíněná smlouva mezi Českou republikou a Ruskem stanoví, že pokud je jeden z manželů občanem Ruska a druhý České republiky, použije se právní řád smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvodu probíhá. Tento princip pomáhá zajistit konzistenci celého soudního procesu tím, že vylučuje aplikaci právního řádu země, v níž se rozvodové řízení nekoná.
Jak postupovat, když manžel - cizinec není dohledatelný?
Může se stát, že si jeden z manželů přeje podat návrh na rozvod manželství, ale neví, kde se druhý manžel nachází, a není v jeho možnostech to zjistit. I v takovém případě je možné rozvod uskutečnit.
Soud manželi, o kterém není známo, kde pobývá, jmenuje opatrovníka, obvykle advokátní kancelář, která jej bude v řízení zastupovat. Opatrovník může v řízení navrhovat za druhého manžela důkazy, podávat odvolání i další opravné prostředky. Jelikož se však obvykle ani opatrovníkovi nepodaří zjistit, kde se druhý manžel nachází, řízení je poměrně rychlé a věc se nedostává před odvolací soud.
Řešíte rozvod s manželem, který je cizinec? Neváhejte nás kontaktovat, rádi Vás celým procesem provedeme a zajistíme pro Vás nejlepší možný výsledek.
Nikola Prachařová
Advokátní koncipient / Associate
Stuchlíkova & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Spálená 97/29
110 00 Praha 1 – Nové Město
Tel.: +420 222 767 393
e-mail: info@stuchlikova.com
[1] Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí
[2] Vyhláška č. 95/1983 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních
[3] Nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. prosince 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
