epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 10. 2019
    ID: 110057upozornění pro uživatele

    Shrnutí aktuální judikatury Ústavního soudu ve vztahu k vyměřování soudních poplatků ve věcech odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

    V nedávné době se velmi často hovořilo o novele zákona o soudních poplatcích, která nabyla účinnosti již dne 30.9.2017. Důsledky této novelizace se ale projevily až o několik měsíců později. Přesto není výklad této novely do dnešního dne ustálený.

     

    Dle zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, účinného do 30.9.2017, byla řízení ve věcech dle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jako zákon o odškodnění), od hrazení soudních poplatků zcela osvobozena, a to jak návrh na zahájení řízení [1], tak odvolání v těchto věcech.[2]

    Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Novelou zákona o soudních poplatcích, zákonem 296/2017 Sb. (dále jako „novela zákona o soudních poplatcích“), došlo ke zrušení osvobození od soudních poplatků v těchto věcech.[3] Nově tak byla v příloze Sazebníku soudních poplatků vložena položka 8a – „Za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem – 2.000,- Kč.“ [4]

    Novelou tedy byl zaveden poplatek pro návrh na zahájení řízení, ale nebyla speciálně řešena úprava soudního poplatku pro odvolací řízení v těchto věcech. Na vyměření soudního poplatku za podání odvolání se tak podle názoru obecných soudů měla vztahovat obecná pravidla dle položky 22 Sazebníku soudních poplatků, neboť i přechodná ustanovení o podání odvolání mlčela.[5]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Na základě tohoto výkladu zákona tak s účinností od 30.9.2017 začaly být žadatelům (resp. v tomto případě již žalobcům) vyměřovány nejen soudní poplatky ve výši 2.000,- Kč za podání žaloby, ale také soudní poplatky za odvolání dle obecných pravidel vyměřování soudních poplatků, tedy procentuelně z částky, které se jako částky za odškodnění domáhali. Nezřídka se přitom jednalo o částky v řádech několika desítek až stovek tisíc korun, neboť žalobami jsou často požadovány částky v řádech statisíců, např. jako nemajetková újma či jako ušlý zisk.

    Ačkoli bylo opakovaně namítáno, že vyměřování takových soudních poplatků za podání odvolání je v rozporu se smyslem a cílem zákona, kterým byly soudní poplatky za podání žaloby ve věci náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem do právního řádu implementovány, obecné soudy tuto argumentaci ignorovaly, a trvaly na vyměřování dle položky 22 Sazebníku soudních poplatků. Dle názoru obecných soudů totiž došlo ke změně výběru soudních poplatků v návaznosti na vývoj a praktické zkušenosti, neboť jsou v odškodňovacích řízeních masivně využívány řádné i mimořádné opravné prostředky, a právě novela výběru soudních poplatků by měla tomuto masivnímu využívání zabránit.[6]

    Obecnými soudy však nebylo žádným způsobem reflektováno, že odškodňovací řízení je řízením specifickým, ve kterém žadatelé požadují odškodnění od státu za to, že právě státem bylo zasaženo do jejich, často základních, práv, a to velmi výrazným způsobem, a v souvislosti s tím jim vznikla škoda, či nemajetková újma.

    Řada žadatelů se tak rozhodla proti tomuto výkladu obecných soudů brojit soudní cestou, a o věci musel opakovaně rozhodovat Ústavní soud. Ten se přiklonil na stranu žadatelů a rozhodl, že samotné vyměření soudního poplatku ve výši 2.000,- Kč není v rozporu se základními právy a svobodami a sleduje legitimní cíl, ale takový výklad zákona, který pro odvolací řízení stanovuje soudní poplatek, který je několikanásobně vyšší, než poplatek za podání žaloby, je dle názoru Ústavního soudu nepřijatelný.

    Poprvé rozhodl Ústavní soud usnesením ze dne 29.1.2019, sp. zn. II. ÚS 2443/18, kdy uvedl, že „v případě dvou myslitelných výkladů zákonného ustanovení je třeba vždy volit ten, který co nejméně zasahuje do základních práv jednotlivců“ a v návaznosti na tuto podmínku uzavřel, že „nelze akceptovat takový výklad zákona, který při stanovení soudního poplatku vychází z obecné položky 22 bodu 1 Sazebníku, namísto analogické aplikace položky 8a sazebníku.“ Přiklonil se tedy na stranu žadatelky, ačkoli ústavní stížnosti nebylo vyhověno z důvodu nevyčerpání všech dostupných opravných prostředků.

    V dalším, tentokráte již meritorním rozhodnutí, a sice nálezu ze dne 23.4.2019, sp. zn. I. ÚS 1415/18, Ústavní soud vyslovil závazný právní názor, že „Nevyplývá-li ze zákonné změny ani zjevného úmyslu zákonodárce vůle zpoplatnit odvolání, je třeba setrvat na tradičním závěru, že jde o návrh nezpoplatněný.“ V tomto rozhodnutí pak Ústavní soud ještě doplnil, že s ohledem na paušální osvobození státu od hrazení soudních poplatků, dochází k porušení zásady rovnosti zbraní, kdy k tomuto Ústavní soud uvedl: „Z tohoto pohledu si lze jen stěží představit toleranci stavu, kdy stát jako jedna strana sporného řízení si bude moci prostřednictvím zákonodárné moci nastavit taková pravidla, aby se stát v soudním řízení nestal plnohodnotně žalovatelným, tedy aby zamítavé rozsudky proti státu byly z finančních důvodů na straně žalobce jen obtížně přezkoumatelné v odvolacím řízení, zatímco vyhovující rozsudky vynesené ve prospěch žalobce by byly přezkoumávány odvolacím soudem bez překážek.“ Obdobně rozhodl Ústavní soud i v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3283/18 ze dne 21.5.2019, či v nálezu sp. zn. I. ÚS 3668/18, ze dne 26.6.2019.

    Z výše uvedeného je tak zřejmé, že dosud prováděný výběr soudních poplatků, je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a v případech trestního odsouzení též s čl. 3 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.[7]

    Výše uvedené ale ukazuje, že i názor Ústavního soudu se částečně vyvíjel, a to zejména ve vztahu k tomu, v jaké výši mají být soudní poplatky vyměřovány. Dle usnesení Ústavního soudu z ledna letošního roku je na místě vyměřovat soudní poplatek za odvolání ve výši 2.000,- Kč, z pozdějších rozhodnutí naopak vyplývá závěr, že odvolání zpoplatněno být nemá. Je nutné upozornit na to, že Ústavní soud ani k návrhu nepřistoupil k tomu, že by předmětnou „problematickou“ novelu zákona o soudních poplatcích zrušil, přičemž návrhu na zrušení části zákona nevyhověl právě s argumentem, že je možný ústavně konformní výklad práva, a ten má přednost před rušením zákonů (viz nález nálezu sp. zn. I. ÚS 3668/18, ze dne 26.6.2019).

    Nyní tedy bude třeba zkoumat, jakým způsobem k celé věci přistoupí obecné soudy. Z mé právní praxe jsou mi známy jak situace, kdy k vyměření soudního poplatku nedošlo, či bylo usnesení, kterým byl soudní poplatek vyměřen, zrušeno, ale také situace, kdy byl soudní poplatek vyměřen ve snížené výši, tedy dle položky 8a Sazebníku soudních poplatků, ve výši 2.000,- Kč, a sice s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 29.1.2019, sp. zn. II. ÚS 2443/18.

    Zároveň je na místě otázka, zda na nastalou situaci bude reagovat i zákonodárce, a praxi soudu sjednotí další novelou zákona o soudních poplatcích. Z dostupných zdrojů totiž není zřejmé, zda zákonodárce chtěl výběr soudních poplatků za odvolání nějakým způsobem upravit a pouze to opomenul (přičemž není zřejmé, jaká měla být právní úprava), či zda tím, že výběr soudního poplatku neupravil, měl opravdu v úmyslu ponechat odvolání nezpoplatněná.

    Mgr. Marcela Jandorová,
    advokátní koncipientka
     

    Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o.
     
    Sokolská třída 60
    120 00  Praha 2
     
    Tel.:       +420 224 941 946
    Fax:       +420 224 941 940
    e-mail:    advokati@akbsn.eu
     
    PFR 2018

    [1] § 11 odst. 1 písm. n) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 30.9.2017

    [2] § 11 odst. 3 písm. b) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 30.9.2017

    [3] část třetí, čl. V., bod 6 zákona 296/2017 Sb.

    [4] část třetí, čl. V., bod 13 zákona 296/2017 Sb.

    [5] Přechodné ustanovení (čl. VI.) zákona 296/2017 Sb. stanovuje, že „Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon 549/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nebytí účinnosti tohoto zákona.“

    [6] Toto tvrzení je parafrázováno z vyjádření obecného soudu k ústavní stížnosti, které je autorce známo z advokátní praxe.

    [7] viz nález Ústavního soudu ze dne 23.4.2019, sp. zn. I. ÚS 1415/18

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Marcela Jandorová (Brož & Sokol & Novák)
    11. 10. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Kombinovaná stavba opěrné zdi a oplocení bez povolení stavebního úřadu
    • Bezdlužnost poskytovatele sociálních služeb po 1. 3. 2025
    • Veřejné právo a obecní zřízení: Výbory zastupitelstva obce a jejich „funkční období“
    • Správní právo: Vznik a zánik mandátu člena zastupitelstva kraje
    • K (ne)použitelnosti kamerového záznamu pořízeného policejním orgánem v trestním řízení jako důkazu v řízení správním
    • Pochybení NSS – zásadní precedens v oblasti elektronické komunikace

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.