Slevy po novelizaci spotřebitelského práva – co v posledních týdnech trápí podnikatele?
Nedávno jsme informovali o novele spotřebitelského práva, která vstoupila v platnost 6. ledna 2023. Pro podnikatele přinesla řadu zásadních změn, které se mimo jiné týkají slevových akcí. Tyto změny mají za cíl především chránit spotřebitele před klamavými praktikami obchodníků ve formě účelového krátkodobého zvyšování cen a jejich následného okamžitého snížení, které je prezentováno jako výrazná sleva. V tomto článku se na mantinely a úskalí nové slevové regulace podíváme podrobněji, protože nic není tak jednoduchého, jak by se mohlo zdát.
Nová pravidla pro provádění slevových akcí jsou bezpochyby nejdiskutovanějším tématem v rámci poslední novelizace spotřebitelského práva. Podnikatelé totiž mají nově podle § 12a zákona o ochraně spotřebitele povinnost u zboží ve slevě uvádět také informaci o nejnižší ceně, za kterou bylo zboží prodáváno v posledních 30 dnech před poskytnutím slevy. Účelem tohoto 30denního referenčního období je zabránit podnikatelům v účelové manipulaci s cenami při poskytování falešných slev, například krátkodobým účelovým zvýšením ceny a jejím následným snížením. Takto uměle vytvořená sleva sice působí atraktivně, ale ve skutečnosti tím dochází ke klamání spotřebitelů.
Za slevy jsou přitom považována veškerá oznámení, která u spotřebitele mohou vyvolat dojem snížení kupní ceny. Typicky se bude jednat například o akce typu „Black Friday“, „mínus 20 % na vše“, ale i obecnější propagační prohlášení jako „speciální nabídka“ apod. Jakkoli může toto základní pravidlo vypadat jednoduše, setkáváme se s řadou praktických problémů a hraničních situací, na které definitivní odpověď přinesou až praxe České obchodní inspekce (ČOI) a judikatura soudů. Níže jsme si pro Vás připravili přehled těch nejproblematičtějších oblastí, se kterými se nově podnikatelé musí popasovat.
Jaké údaje musí obsahovat cenovka v případě slev?
Kromě nejnižší ceny, za kterou se zboží prodávalo v posledních 30 dnech před poskytnutím slevy, musí být (i v případě krátkodobých plošných slev) zboží označeno také konečnou cenou platnou v okamžiku nabídky, tedy zlevněnou cenou. V praxi se může stát, že prodejce den před slevou bude zboží prodávat za vyšší cenu, než byla nejnižší cena za posledních 30 dní. Tuto vyšší cenu může prodejce u zboží jako další referenční cenový údaj (například doporučenou maloobchodní cenu) uvádět také, avšak musí si dávat pozor na to, aby její uvedení nebylo pro spotřebitele matoucí – tj. nesmí způsobovat záměnu s nejnižší cenou za posledních 30 dnů, jinak může být takové jednání posouzeno dozorovými orgány jako nekalá obchodní praktika, se kterou je spojena pokuta až ve výši 5 milionů Kč.
Účelem nové právní úpravy je dosažení větší transparentnosti a informovanosti spotřebitele – pokud tedy budou spotřebiteli jednotlivé cenové údaje a uváděné slevy srozumitelně vysvětleny a budou přehledně vyobrazeny, mělo by se jednat o dovolenou cenovou prezentaci. Je však diskutabilní, do jaké míry jsou cenovky pro spotřebitele přehledné, neboť ke konečné ceně po slevě, nejnižší ceně za posledních 30 dnů, procentuálně vyjádřené slevě, doporučené ceně či akční ceně z minulého týdne se v některých případech připojuje ještě měrná cena (tj. cena za jednotku). Při takovém počtu údajů na cenovce bude ochota spotřebitele analyzovat konečnou cenu či výhodnost slevy minimální.
Je potřebné vést cenovou evidenci?
Tlak na podnikatele k dodržování nových pravidel je ještě umocněn zákonnou povinností prodejce vést evidenci cen zboží prodávaného spotřebiteli po dobu 3 let po skončení platnosti cen. Zpřístupnění údajů z této evidence je ČOI oprávněna v případě kontroly požadovat a dle našich zkušeností se to také děje.
V případě, že prodejce provozuje kromě kamenné prodejny také e-shop, kde prodává zboží za rozdílné ceny, musí vést evidenci cen duplicitně.
Existují výjimky z nové slevové regulace?
Z povinnosti uvádět informaci o nejnižší ceně existují výjimky – nová pravidla se neuplatní například u zboží podléhajícímu rychlé zkáze či zboží s krátkou dobou spotřeby, akcí typu 2+1 zdarma a v některých případech také u věrnostních programů.
- Co lze zařadit pod označení zboží podléhající rychlé zkáze či s krátkou dobou spotřeby?
Dle zákonné výjimky prodejci nemusí nejnižší cenu za posledních 30 dnů uvádět při prodeji zboží, které se snadno zkazí. Zákon konkrétní druhy zboží, na které se bude vztahovat tato výjimka, nedefinuje, a proto je třeba posuzovat zboží případ od případu, což vytváří prostor pro různý výklad/kategorizaci zboží. Podle vodítek ČOI se však bude jednat především o potraviny, které mají omezené datum použitelnosti („spotřebujte do“) anebo výrobky určené k okamžité spotřebě (tedy například mléčné výrobky, čerstvé pečivo, ryby apod.). V případě nepotravinářských výrobků by pak dle ČOI mělo jít o výrobky, které vykazují podobné vlastnosti jako potraviny označené datem použitelnosti či určené k okamžité spotřebě (např. o řezané květiny).
- Jaká pravidla platí pro slevy v rámci věrnostních programů?
Zde rozlišujeme tzv. skutečně přizpůsobené slevy, tedy slevy, které jsou přizpůsobeny konkrétnímu zákazníkovi, a to buď na základě předchozích nákupů (poukázka na další nákup), nebo při příležitosti určité události, jako například registrace do věrnostního programu anebo slevová poukázka k narozeninám. Na tyto slevy se informační povinnost o nejnižší ceně neuplatní. Naopak v případě plošně oznamovaných slevových akcí, jakými jsou například slevové kódy dostupné mnoha zákazníkům nebo jejich většině, musí prodejce nejnižší cenu za posledních 30 dnů uvádět (vyjma slevových karet či poukázek v rámci věrnostních programů, které opravňují spotřebitele ke slevě z ceny u všech produktů nebo u určených produktových řad během dlouhých nepřetržitých období, například šest měsíců či jeden rok).
Jaké povinnosti mají podnikatelé v případě postupného zvyšování slev?
Specifickým a v praxi podnikateli často užívaným způsobem prezentace je postupné zvyšování slev, tedy postupným snižování ceny výrobků. Zde se za nejnižší cenu považuje cena, za kterou se zboží prodávalo v období 30 dnů před první slevou. Tato výjimka z obecného pravidla cílí především na déletrvající kampaně (nesmí však dojít k přerušení akce, tedy k dočasnému navýšení ceny, neboť poté by bylo opět nutné uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní). Zákon nestanovuje, jak často musí prodejce zboží zlevňovat ani maximální možnou délku takto poskytované slevy. Podle našeho názoru by prodejci měli slevy zvyšovat spíše v řádech dnů až týdnů, protože slevy trvající po velmi dlouhá období by fakticky slevami (při chybějícím dostatečném zdůvodnění jejich trvání) již nebyly a tato praktika by mohla být v případě kontroly ze strany ČOI považována za nekalou. Opět je vhodné transparentně komunikovat důvod dlouhodobé slevy, například sezónní výprodej aj.
Jaké jsou nejčastější chyby podnikatelů při poskytování slev?
S ohledem na množství variant prezentace cen online i v kamenných prodejnách je praxe na trhu velmi různorodá. Častými chybami bývá například zavádějící prezentace cen, kdy je uváděno více cenových údajů, ale není na první pohled zřejmé, z jaké ceny je počítána sleva a která cena je nejnižší za posledních 30 dnů, či výpočet slevy z ceny zboží, za kterou se zboží nikdy neprodávalo. S ohledem na již probíhající plošné kontroly praktik prodejců na poli prodejních cen ze strany ČOI a hrozící sankce doporučujeme všem, kterých se nově změny týkají, aby nastavování slevové politiky věnovali náležitou pozornost.
Mgr. Ivan Rámeš,
partner
JUDr. Lukáš Jakoubek,
advokát
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
