Smlouva o vývoji webových stránek
Ve své praxi se nezřídka setkáváme s požadavkem na přípravu smlouvy ošetřující vývoj webových stránek na zakázku dle požadavků objednatele. Vzhledem k tomu, že takový vývoj se neobejde bez investice nemalých finančních prostředků, je třeba o to více dbát na precizní přípravu smlouvy se zhotovitelem webových stránek. V následujícím příspěvku bychom chtěli krátce shrnout nejpodstatnější body, které by při uzavírání takové smlouvy neměly zůstat opomenuty.
Webovou stránkou se rozumí soubor vzájemně propojených hypertextových dokumentů, které nesou velké množství informací, nejčastěji v podobě textů, obrázků, grafů, hudby, videa apod. Aby však mohlo jít o webovou stránku, musí být tento soubor zpřístupněn a prezentován určitým estetickým a čitelným způsobem uživatelům za pomoci k tomu určeného softwaru – typicky webový prohlížeč – a to prostřednictvím sítě internet.[1] Webové stránky jsou vyjádřeny ve zdrojovém kódu, který může být, a také zpravidla bývá, kombinací mnoha různých jazyků – zejména HTML, CSS, JavaScript či PHP.
NDA
První věcí, na kterou by při úvahách o uzavření smlouvy na vývoj webových stránek měl objednatel pomýšlet, je uzavření dohody o mlčenlivosti (Non-disclosure agreement, NDA), a to zejména u inovativních řešení spadajících pod obchodní tajemství, know how nebo důvěrné informace, jejichž odhalení třetím osobám před samotným spuštěním webových stránek by mohlo objednateli způsobit újmu. Občanský zákoník[2] pod „obchodní tajemství“ podřazuje všechny „konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti“, které souvisejí s podnikatelskou činností a existuje zájem na jejich utajení, především před konkurencí.
Povaha a předmět smlouvy
Smlouva na vývoj webových stránek kombinuje několik smluvních typů, mezi které lze zařadit smlouvu o dílo, licenční smlouvu, podle nastavení obsahu závazku může dojít ke kombinaci s nepojmenovaným vztahem.
Na počátku vývoje webových stránek je kruciální dohoda objednatele a zhotovitele o požadovaných vlastnostech webových stránek. Tato fáze je pro pozdější plnění smluvního vztahu a odpovědnost zhotovitele rozhodující, pomůckou v této fázi je vytvoření tzv. projektové dokumentace, dokumentu, jehož úkolem je vymezit požadavky na klíčové vlastnosti webových stránek a jejich funkcionalitu. Tento dokument se následně stává přílohou smlouvy a je zásadní pro uplatňování případných vad ze strany objednatele a prokázání řádného dodání ze strany zhotovitele.
Ujednání o ceně
Dílo může být předáváno (a převzato) i po částech, pokud se provádí postupně a jednotlivé stupně lze odlišit.[3] Cena za vývoj webových stránek by měla být pro ochranu objednatele stanovena za jednotlivé fáze vývoje a splatná až po předání jednotlivých fází, případně celého funkčního díla.
Akceptační proces webových stránek jako díla
Způsob akceptace díla je rovněž nutné vymezit přesně, neboť akceptace může mít různé formy, různé způsoby testování, zda byla splněna akceptační kritéria. Pokud má být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla úspěšným dokončením těchto zkoušek za dokončené; výsledek zkoušky má být zachycen v zápisu.[4]
Předání a převzetí díla bude v případě rozfázování vývoje webových stránek probíhat postupně akceptací jednotlivých projektových fází. Příkladmo lze uvést následující fáze: návrh celkového vzhledu webových stránek, technické zajištění webových stránek, zprovoznění základních funkcionalit a poslední fází pak je úplná verze webových stránek před spuštěním obsahující veškerý objednatelem dodaný obsah. Čím více rozfázovaný akceptační proces bude, tím větší kontrolu nad plněním zhotovitele objednatel logicky získá.
V souvislosti s jednotlivými fázemi je vhodné stanovit splnitelné termíny pro předání s následnou možností objednatele uplatnit připomínky a pro případ nesplnění povinností zhotovitele zahrnout do smlouvy sankční ujednání v podobě smluvní pokuty, případně možnost uplatnění slevy z ceny díla nebo odstoupení od smlouvy objednatelem.
Spolu s předáním webových stránek objednateli je vhodné ve smlouvě upravit i okamžik nabytí vlastnického práva objednatelem.
Práva z vadného plnění
Pro úspěšné uplatnění práv z vadného plnění objednatelem je nezbytná specifikace účelu smluvního vztahu a úmyslu a cílů objednatele a co nejpodrobnější specifikace předmětu plnění. Součástí smlouvy by měla být definice jednotlivých kategorií vad, reakčních časů a časů pro odstranění vad, včetně sankcí za prodlení s tímto odstraněním. V rámci akceptačního procesu se pak v praxi často používá členění vad do několika typů, které mají pro akceptaci webových stránek různé důsledky. Vesměs je možno rozdělit vady do následujících kategorií: vady znemožňující funkčnost webových stránek, vady omezující funkčnost webových stránek a ostatní drobné vady, přičemž lze sjednat, že i přes výskyt některých vad lze dílo či část díla akceptovat (s výhradami), a to se závazkem zhotovitele takové vady v dohodnutých lhůtách odstranit.
Lze též doporučit sjednání záruky za dílo, případně řešit vady vzniklé po předání díla uzavřením servisní smlouvy.
Zdrojový kód
Zdrojový kód je v rámci vytváření webových stránek na zakázku nejpodstatnější spojnicí mezi objednatelem, který zatím nemá jak s dílem disponovat a dosavadním vynaloženém úsilí ze strany zhotovitele. Pokud zhotovitel neočekávaně svou činnost ukončí, bude objednatel bez zdrojového kódu zcela bez možnosti jakkoli s dílem disponovat a najít pro pokračování ve vývoji případně jiného zhotovitele. Proto doporučujeme upravit ve smlouvě povinnost předání zdrojového kódu zhotovitelem vždy při dokončení jednotlivé fáze vývoje webových stránek.
Exit plán
Již při uzavírání smlouvy o vývoji webových stránek je třeba myslet na tzv. exit plán. Ten souvisí s předčasným ukončením smlouvy ve smyslu změny zhotovitele. Do samotné smlouvy je tedy vhodné pro tento případ od počátku zakotvit především povinnost zhotovitele poskytnout objednateli aktuální zdrojový kód a veškerou potřebnou součinnost, dokumentaci a informace k webovým stránkám za účelem plynulého a řádného převedení plnění smlouvy na nového zhotovitele.
Licenční ujednání
Webové stránky jsou formou zobrazení informací a jako takové jsou tvořeny z mnoha prvků, které podléhají autorskoprávní ochraně samy o sobě. Spojují tak v sobě několik prvků, a to grafický prvek, zdrojový kód, redakční systém, databáze apod. Webové stránky jako celek tedy většinou nelze považovat za autorské dílo požívající autorskoprávní ochranu, jejich jednotlivé prvky však ano. Právní teorie není zajedno v tom, zda zdrojový kód webových stránek lze považovat za počítačový program, jak ho chápe autorský zákon[5].
K autorskoprávní ochraně grafického uživatelského rozhraní (GUI) se vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie ve věci sporu mezi Bezpečnostní softwarovou asociací – Svaz softwarové ochrany a Ministerstvem kultury ČR, C-393/09[6], kdy uvedl, že vodítkem pro posouzení, zda je znak originality v rámci grafického uživatelského rozhraní naplněn, by mělo být uspořádání nebo zvláštní konfigurace veškerých složek, které jsou součástí grafického uživatelského rozhraní, přičemž požadavek originality nesplňují ty složky, které se vyznačují pouze svou technickou funkcí.
V případě webových stránek vytvářených na objednávku se v případě, že jejich obsah zahrnuje počítačový program či databázi, uplatní dle ustanovení § 58 odst 7 autorského zákona fikce, podle které se počítačové programy, databáze a kartografická díla, jež nejsou kolektivními díly, považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku. Zde je nutné poznamenat, že autorem se myslí pouze fyzická osoba – zhotovitel webových stránek. Vzhledem k výše uvedenému, kdy v sobě webové stránky spojují více prvků požívajících autorskoprávní ochranu a též s ohledem na skutečnost, že se uvedená fikce neuplatní v případě vytvoření webových stránek právnickou osobou nebo s pomocí třetích osob, např. podzhotovitelů, doporučujeme v zájmu právní jistoty smluvních stran licenční ujednání do smlouvy o vývoji webových stránek zahrnout.
Zvláště v případech, kdy objednatel uvádí na trh inovativní řešení, které by po zveřejnění webových stránek mohlo být napodobeno konkurencí, se vyplatí v rámci smlouvy sjednat výhradní licenci a zároveň do smlouvy začlenit ustanovení o zákazu vytvoření obdobných webových stránek pro třetí osoby.
Cena za poskytnutí licence pak obvykle bývá již zahrnuta v rámci ceny za zpracování webových stránek jako díla.
SLA
Závěrem uvádíme, že po úspěšném vytvoření webových stránek je třeba zajistit jejich pravidelnou údržbu a servis, k tomu slouží uzavření navazující servisní smlouvy (Service Level Agreement, SLA). V tomto dokumentu je vhodné upravit garanci dostupnosti, systém hlášení chyb, jejich třídění, doby reakce apod.
Mgr. Eva Doležalová,
advokát
Stuchlíkova & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.
Spálená 97/29
110 00 Praha 1 – Nové Město
Tel.: +420 222 767 393
e-mail: info@stuchlikova.com
_____________________________________
[1] JANSA, Lukáš, Petr OTEVŘEL, Jiří ČERMÁK, Petr MALIŠ, Petr HOSTAŠ, Michal MATĚJKA a Ján MATEJKA. Internetové právo. Brno: Computer Press, 2016, str. 73.
[2] Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ).
[3] § 2606 NOZ.
[4] § 2607 NOZ.
[5] Zákon 121/2000 Sb., autorský zákon.
[6] Věc C-393/09: Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 22. prosince 2010 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu — Česká republika) — Bezpečnostní softwarová asociace — Svaz softwarové ochrany v. Ministerstvo kultury („Duševní vlastnictví — Směrnice 91/250/EHS — Právní ochrana počítačových programů — Pojem „vyjádření počítačového programu v jakékoliv formě“ — Vztažení či nevztažení na grafické uživatelské rozhraní programu — Autorské právo — Směrnice 2001/29/ES — Autorské právo a práva s ním související v informační společnosti — Televizní vysílání grafického uživatelského rozhraní — Sdělování díla veřejnosti“).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
