Souhrn významných událostí ze světa práva
Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 korun a nové nastavení podpory na bydlení | Vláda schválila tři nové návrhy zákonů, mezi nimi úpravu účetnictví a auditu k evropskému přístupovému místu | Ústavní soud: Nejvyšší správní soud nepřípustně zkrátil lhůtu k zaplacení soudního poplatku | Ústavní soud posílil pozici zmocněnců obětí v adhezním řízení | Komise schválila rozšíření českého programu kompenzace nepřímých nákladů emisních povolenek | Pavel Zeman nastoupil jako evropský žalobce za Českou republiku | Nejvyšší státní zástupkyně podala správní žalobu ve veřejném zájmu proti patentu na evidenci zdravotnických záznamů | Senát dal souhlas s ratifikací daňové smlouvy s Maltou
Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku na 400 000 korun a nové nastavení podpory na bydlení
Senát na 28. schůzi konané 29. července 2026 schválil vládní novelu zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a zákona č. 151/2025 Sb., o dávce státní sociální pomoci, v poměru 64 hlasů ze 76 přítomných senátorů. Návrh byl projednán jako senátní tisk 262, ve Sněmovně jde o tisk 198, a Senát jej přijal usnesením č. 495. Celková částka rodičovského příspěvku se od 1. ledna 2027 zvyšuje ze 350 000 na 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat ze 700 000 na 800 000 korun, přičemž nová výše se vztahuje na děti narozené od tohoto data. Druhá část novely s účinností od 1. října 2026 mění výpočet podpory na bydlení uvnitř superdávky: normativy se nově stanoví podle 77 okresů namísto tří kategorií podle velikosti obce, a to na úrovni 50. percentilu u standardních a 75. percentilu u zranitelných domácností. Okruh zranitelných domácností se rozšiřuje na samoživitele s dětmi do 15 let, dosud šlo o hranici sedmi let. Doprovodným usnesením č. 496 Senát vyzval vládu k přípravě automatické valorizace rodičovského příspěvku podle inflace, ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka to však odmítl s odkazem na pevnou povahu dávky. Rozpočtový dopad se odhaduje na 230 milionů korun v prvním roce u rodičovské a až tři miliardy korun u nového nastavení podpory na bydlení.
Senát nepřijal usnesení k novele o léčbě na sklonku života, k zamítnutí chyběl jediný hlas
Senátní návrh novely zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, projednal Senát 29. července 2026 jako senátní tisk 199 a nepřijal k němu žádné usnesení. Návrh předložila skupina senátorů v čele s Věrou Procházkovou a Janem Látkou a měl zakotvit zákonná pravidla pro rozhodování o nezahájení či ukončení léčby, která pacientovi nepřináší prospěch nebo mu působí nepřiměřené utrpení. Předkladatelé v průběhu projednávání nahradili sporný pojem nepřiměřená léčba pojmem disproporční léčba a upravili definice tlumení bolesti i paliativní péče. Návrh na zamítnutí získal 35 hlasů ze 70 přítomných senátorů, k jeho přijetí tedy chyběl jediný hlas, návrh schválit získal pouze 17 hlasů. Proti novele se postavila etická komise Ministerstva zdravotnictví i odborné společnosti s argumentem, že duplikuje existující metodické postupy a mohla by omezit individualizovaný přístup k pacientovi. Doprovodným usnesením č. 504 Senát doporučil ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi připravit vládní návrh po odborné právní a etické diskusi.
Senát zvolil Tomáše Řeháka členem Rady České televize
Na téže schůzi Senát 29. července 2026 zvolil ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka členem Rady České televize, a to usnesením č. 499 k senátnímu tisku 271. Řehák uspěl hned v prvním kole první volby, senátoři odevzdali 74 hlasovacích lístků. Nahrazuje spisovatele Jiřího Padevěta a do rady se vrací po předchozím funkčním období. Neuspěl mimo jiné bývalý ministr kultury Daniel Herman, dále kandidovali Alice Němcová Tejkalová, Jiří Rajlich a Richard Němec. Volba je výkonem pravomoci Senátu podle zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, který část členů rady přenesl ze Sněmovny právě na horní komoru.
Senát dal souhlas s ratifikací daňové smlouvy s Maltou
Senát 29. července 2026 usnesením č. 494 vyslovil souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Maltskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsané v Římě 24. září 2025. Návrh byl projednán jako senátní tisk 241, ve Sněmovně jde o tisk 197, hlasovalo pro něj 64 senátorů ze 72 přítomných. Smlouva nahrazuje dosavadní režim a upravuje zejména zdanění dividend, úroků a licenčních poplatků mezi oběma státy, což je pro české skupiny s maltskými holdingovými strukturami zásadní. Ke vstupu v platnost je nyní třeba souhlasu Poslanecké sněmovny, která smlouvu projednala v prvním čtení 25. června 2026 a přikázala ji zahraničnímu výboru. Další projednávání ve Sněmovně je možné nejdříve na srpnové schůzi.
Vláda schválila tři nové návrhy zákonů, mezi nimi úpravu účetnictví a auditu k evropskému přístupovému místu
Vláda na jednání 27. července 2026 schválila tři vládní návrhy zákonů. Nejvýznamnější je novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech, a zákonů v oblasti přístupu na finanční trh Evropské unie vedená pod čj. 451/26, kterou předložila ministryně financí Alena Schillerová. Návrh reaguje na zavedení jednotného evropského přístupového místa pro zveřejňování finančních a udržitelnostních informací emitentů, tedy takzvaného SEAP. Ministr dopravy prosadil novelu zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pod čj. 357/26 a ministr vnitra novelu zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, pod čj. 402/26. Vláda současně schválila dvě nařízení vlády, novelu nařízení č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, a novelu nařízení č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Všechny předložené materiály prošly bez výjimky.
Vláda odmítla pět poslaneckých a senátních návrhů v jednom bloku
Na stejném jednání 27. července 2026 zaujala vláda nesouhlasné stanovisko k pěti návrhům zákonů z opozičních a senátních řad a neutrální stanovisko k jednomu. Stanoviska byla poslancům doručena a rozeslána 28. července 2026. Nesouhlas dostala novela zákona o prodejní době poslanců Marka Výborného, Petra Hladíka a Jiřího Talíře jako sněmovní tisk 243, dvě novely zákona o daních z příjmů jako tisky 244 a 248, novela zákona o ochraně přírody a krajiny jako tisk 261 a rovněž senátní návrh novely zákona o nemocenském pojištění jako tisk 257. Neutrální stanovisko získal návrh zákona o standardizaci poslanců Ryby a Bartáše jako tisk 250. Jednotlivé materiály byly vedeny pod čísly OVA 571/26 až 576/26 a předkládal je ministr spravedlnosti. Nesouhlasné stanovisko podle § 87 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, projednání nebrání, výrazně však snižuje šance návrhu v prvním čtení.
Sněmovně byly předloženy čtyři nové vládní návrhy zákonů včetně zvyšování penzí po osmdesátce
Dne 27. července 2026 byly Poslanecké sněmovně předloženy a poslancům rozeslány čtyři nové vládní návrhy zákonů jako sněmovní tisky 269, 270, 273 a 274. Nejvýznamnější je tisk 270, novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vedená pod čj. OVA 553/26 s určenou zpravodajkou Pavlou Pivoňkou Vaňkovou. Novela zavádí zvýšení penze o 500 korun ve věku 80, 85, 90 a 95 let a o 1 000 korun ve věku 100 let, dosud se penze zvyšovala pouze v 85 a 100 letech, a od roku 2028 automatické roční navýšení důchodu pracujícím důchodcům o 1,5 procenta za odpracovaný rok. Fiskální dopad roste z 2,6 miliardy korun v roce 2027 na zhruba 60,8 miliardy korun v roce 2060. Zbývající tisky se týkají technických požadavků na výrobky, zeměměřických a katastrálních orgánů a ochrany veřejného zdraví, přičemž u tisků 269 a 274 vláda navrhla projednání podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, tedy schválení již v prvním čtení. Projednávání je možné nejdříve od 7. srpna 2026.
Ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny čtyři nové předpisy, žádný zákon
Ve sledovaném týdnu nebyl vyhlášen ani podepsán žádný zákon, Sbírka zákonů a mezinárodních smluv přinesla pouze podzákonné předpisy. Dne 29. července 2026 byly vyhlášeny vyhláška č. 132/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 133/2026 Sb. o uložení kolektivní smlouvy vyššího stupně a vyhláška č. 134/2026 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2015 Sb., provádějící zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců. Dne 30. července 2026 následovalo nařízení vlády č. 135/2026 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, tedy prováděcí předpis k § 123 odst. 6 písm. b) zákoníku práce. Toto nařízení schválila vláda 27. července 2026 pod čj. 568/26, mezi schválením a vyhlášením tak uplynuly tři dny. Poslední zákony, tedy předpisy č. 128 až 130/2026 Sb., byly vyhlášeny 23. července 2026, tedy den před začátkem sledovaného období.
Ústavní soud: Nejvyšší správní soud nepřípustně zkrátil lhůtu k zaplacení soudního poplatku
Ústavní soud vyhlásil 29. července 2026 nález sp. zn. IV. ÚS 823/26, jímž vyhověl ústavní stížnosti Hnutí Pro život proti postupu Nejvyššího správního soudu. Ten stěžovatele vyzval k úhradě soudního poplatku 5 000 korun, ale namísto zákonné patnáctidenní lhůty podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích stanovil pouhých pět kalendářních dnů, fakticky tedy tři pracovní dny. Čtvrtý senát pod vedením soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové dovodil, že šlo o odepření přístupu ke kasačnímu přezkumu a porušení práva na spravedlivý proces. Ústavní soud zdůraznil, že Nejvyšší správní soud měl dostatečnou časovou rezervu, když o věci shromáždění plánovaného na 11. dubna 2026 rozhodoval již 2. února, a že zkrácení lhůty nelze odůvodnit obecným odkazem na efektivní ochranu práv, nýbrž vyžaduje konkrétní argumentaci na míru daného případu. Nález má praktický přesah pro celé správní soudnictví, protože zpřesňuje mantinely pro individualizované zkracování procesních lhůt.
Ústavní soud posílil pozici zmocněnců obětí v adhezním řízení
Druhým nálezem vyhlášeným 29. července 2026, sp. zn. IV. ÚS 666/26, Ústavní soud zrušil rozhodnutí Okresního soudu Praha-východ i Krajského soudu v Praze o odměně advokátky jako zmocněnkyně poškozené v adhezním řízení. Advokátka pro oběť vyjednala od obviněného dobrovolné odškodnění 150 000 korun ještě před vydáním rozsudku, obecné soudy jí však přiznaly odměnu jen podle minimální tarifní hodnoty podle § 10 odst. 5 advokátního tarifu. Čtvrtý senát se soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou označil takový postup za přepjatý formalismus, protože materiální úspěch dosažený dohodou před rozhodnutím soudu je skutečným úspěchem, jemuž má odpovídat i odměna. Opačný výklad by podle soudu advokáty finančně trestal za dosažení výsledku, který moderní trestní právo výslovně preferuje, a odrazoval by je od zastupování zvlášť zranitelných obětí. Věc se vrací Okresnímu soudu Praha-východ, který je vázán právním názorem Ústavního soudu.
Nejvyšší státní zástupkyně podala správní žalobu ve veřejném zájmu proti patentu na evidenci zdravotnických záznamů
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová oznámila 29. července 2026 podání zvláštní správní žaloby ve veřejném zájmu k Městskému soudu v Praze, kterou se domáhá zrušení rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví o patentu na způsob sběru, evidence a zpřístupňování informací o zdravotní péči a jejích výsledcích. Jde o technologii navazující na dřívější projekt elektronických zdravotních knížek IZIP, který ministerstvo zastavilo v roce 2012 a jehož provozovatel skončil v insolvenci. Nejvyšší státní zastupitelství argumentuje, že rozhodnutí úřadu postrádá řádné odůvodnění a že vynález nesplňuje podmínky patentovatelnosti. Veřejný zájem spatřuje v hrozbě negativních dopadů na digitalizaci českého zdravotnictví, protože držitel patentu z něj odvozuje nároky vůči zdravotním pojišťovnám. Případ je procesně mimořádný tím, že stát fakticky napadá rozhodnutí vlastního správního úřadu, a jeho výsledek ovlivní jak patentovou praxi u softwarových vynálezů, tak právní jistotu projektů eHealth.
Prezident jmenoval patnáct nových soudců, Krajský soud v Ostravě povede Daniela Teterová
Ministerstvo spravedlnosti informovalo 27. července 2026, že prezident republiky Petr Pavel na návrh vlády jmenoval patnáct nových soudců obecných soudů, konkrétně jedenáct žen a čtyři muže. Posílí okresní soudy v obvodech Praha, jižní Čechy, Plzeň, Hradec Králové, Brno a Ostrava. Po jmenování bude k 31. srpnu 2026 obsazeno 3 037 z plánovaných 3 063 soudcovských míst, tedy více než 99 procent kapacity justice. Novou předsedkyní Krajského soudu v Ostravě se stala Daniela Teterová, která uspěla ve výběrovém řízení, v justici působí nepřetržitě od roku 1993 a dosud byla místopředsedkyní téhož soudu pro civilní úsek. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc při té příležitosti zdůraznil požadavek nezávislého rozhodování.
NÚKIB eviduje nejnižší počet kybernetických incidentů za dvanáct měsíců
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zveřejnil 24. července 2026 Čtvrtletní přehled hrozeb za druhé čtvrtletí roku 2026. Úřad zaevidoval 44 kybernetických incidentů, z toho šest klasifikoval jako významné a žádný jako velmi významný, což je pokles téměř o polovinu oproti prvnímu čtvrtletí a nejnižší číslo za posledních dvanáct měsíců. Nejčastější kategorií byly průniky, tedy kompromitace účtů, průlomy firewallů a průniky na servery, postižena byla zejména veřejná správa, školství a zdravotnictví. Výrazně poklesly útoky typu DDoS spojované na začátku roku s proruskými hacktivistickými skupinami. Mezi klíčové události úřad řadí kampaň Fortibleed, při níž byla kompromitována zhruba polovina veřejně dostupných firewallů Fortinet včetně českých organizací, a phishingovou kampaň čínských státem podporovaných aktérů proti think-tanku Evropské hodnoty. Úřad zároveň varuje, že pokročilé modely umělé inteligence zkracují okno mezi zveřejněním zranitelnosti a jejím zneužitím.
Evropská komise doporučila Radě schválit český fiskálně-strukturální plán na roky 2027 až 2030
Ministerstvo financí oznámilo 28. července 2026 tiskovou zprávou č. 64718, že Evropská komise vyhodnotila revidovaný fiskálně-strukturální plán České republiky na období 2027 až 2030 a doporučila Radě Evropské unie jeho schválení. Plán vláda přijala 22. června 2026 a zaměřuje se na konkurenceschopnost a digitalizaci, energetickou transformaci, obranu, výzkum a inovace, reformu veřejné správy a fungování trhu práce. Komise konstatovala, že plán splňuje požadavky nařízení o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu. Ministryně financí Alena Schillerová zprávu využila ke kritice plánu předchozí vlády. Konečné schválení nyní náleží Radě Evropské unie a plán se stane rámcem pro víceleté výdajové stropy státního rozpočtu.
Pavel Zeman nastoupil jako evropský žalobce za Českou republiku
Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se 30. července 2026 ujal funkce evropského žalobce za Českou republiku v Úřadu evropského veřejného žalobce se sídlem v Lucemburku. Do funkce jej Rada Evropské unie vybrala v únoru 2026, kdy ve výběrovém řízení uspěl proti státním zástupkyním Petře Vítkové a Daniele Bártíkové. Zeman byl vůbec prvním českým zástupcem v Eurojustu po vstupu České republiky do Unie, tuto pozici zastával do roku 2011, kdy se stal nejvyšším státním zástupcem, a od března 2025 v Haagu opět působil jako národní člen. Na jeho místo národního člena v Eurojustu se vrací Lukáš Starý, který funkci zastával v letech 2011 až 2023. Úřad evropského veřejného žalobce se zaměřuje na vyšetřování trestné činnosti poškozující finanční zájmy Unie, tedy především na podvody s eurodotacemi a přeshraniční podvody s daní z přidané hodnoty.
Digitální omnibus odkládá povinnosti u vysoce rizikových systémů umělé inteligence
V Úředním věstníku Evropské unie bylo 24. července 2026 vyhlášeno nařízení (EU) 2026/1744, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1689, tedy akt o umělé inteligenci, a dále nařízení (EU) 2018/1139 a (EU) 2023/1230. Nařízení vstoupilo v platnost 27. července 2026 a zásadně odkládá použitelnost oddílů 1, 2 a 3 kapitoly III o povinnostech u vysoce rizikových systémů: u systémů podle čl. 6 odst. 2 a přílohy III z 2. srpna 2026 na 2. prosince 2027 a u systémů podle čl. 6 odst. 1 a přílohy I na 2. srpna 2028. Důvodem je opožděná dostupnost harmonizovaných norem a opožděné zřízení vnitrostátních příslušných orgánů. Nově vložený čl. 4a výslovně umožňuje zpracovávat zvláštní kategorie osobních údajů pro detekci a nápravu zkreslení za taxativně vymezených záruk a do nařízení se zavádí kategorie takzvaného small mid-cap enterprise se sníženým stropem pokut. Pro české poskytovatele i uživatele systémů umělé inteligence v bankovnictví, personalistice, zdravotnictví a veřejné správě to znamená šestnáct měsíců navíc, zákaz nepřijatelných praktik podle čl. 5 a povinnosti u obecných modelů však zůstávají účinné.
Nová dočasná výjimka z pravidel ePrivacy pro odhalování sexuálního zneužívání dětí
Dne 28. července 2026 bylo v Úředním věstníku vyhlášeno nařízení (EU) 2026/1881, které obnovuje dočasnou výjimku z čl. 5 odst. 1 a čl. 6 směrnice 2002/58/ES, tedy směrnice o soukromí a elektronických komunikacích. Výjimka umožňuje poskytovatelům interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech dobrovolně vyhledávat materiály zobrazující sexuální zneužívání dětí a platí do 3. dubna 2028. Nařízení stanoví podmínky zpracování v čl. 3, ukládá členským státům povinnost vykazovat statistiky včetně počtu odsouzených pachatelů podle čl. 8 a Komisi povinnost předložit do 1. února 2028 zprávu o provádění s posouzením proporcionality a míry falešně pozitivních výsledků. Legislativní proces byl mimořádně rychlý, pozici Evropský parlament přijal 9. července a Rada rozhodla 22. července 2026. Pro Českou republiku jde o bezprostředně použitelný rámec pro spolupráci poskytovatelů s Policií ČR a Národní centrálou proti organizovanému zločinu a zároveň o povinnost sbírat a předávat statistická data.
Komise schválila rozšíření českého programu kompenzace nepřímých nákladů emisních povolenek
Evropská komise 30. července 2026 oznámila v denním přehledu MEX/26/1709, že podle pravidel státní podpory schválila změny českého programu kompenzace energeticky náročným podnikům za vyšší ceny elektřiny způsobené promítnutím ceny emisních povolenek. Věc je vedena pod číslem SA.123662 a byla schválena společně s obdobnými programy Francie, Nizozemska a Slovenska. Rozsah českého opatření se rozšiřuje o další odvětví uvedená v příloze revidovaných pokynů ke státní podpoře v souvislosti se systémem obchodování s emisemi, které Komise přijala v prosinci 2025. Pro odvětví již zahrnutá v původním programu se současně zvyšuje maximální míra podpory ze 75 na 80 procent. Komise dospěla k závěru, že podpora je nezbytná a přiměřená k zabránění přesunu výroby do zemí s méně ambiciózní klimatickou politikou. Profitovat budou zejména čeští hutníci, chemičky, papírny a výrobci skla a hliníku.
Meziodvětvový opravný koeficient pro bezplatné povolenky byl stanoven na sto procent
Dne 24. července 2026 bylo v Úředním věstníku vyhlášeno prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2026/1862 ze dne 23. července 2026, vedené pod číslem dokumentu C(2026) 5379. Komise jím stanovila jednotný meziodvětvový opravný koeficient pro každý rok alokačního období 2026 až 2030 na sto procent, tedy bez jakéhokoli krácení bezplatně přidělovaných emisních povolenek. Rozhodnutí vychází z toho, že z maximálního objemu pro období 2021 až 2025 zůstalo nevyužito 125 586 948 povolenek a že z tříprocentní rezervy podle čl. 10a odst. 5a směrnice 2003/87/ES postačí využít 289 226 630 povolenek. Pro české provozovatele zařízení v systému obchodování s emisemi, tedy elektrárny, teplárny, cementárny, ocelárny i chemický průmysl, to znamená, že předběžné roční objemy bezplatných povolenek nebudou nijak zkráceny. Jde o zřetelnou ekonomickou úlevu oproti minulému období, kdy se koeficient opakovaně uplatňoval.
Rada přiznala evropské prokuratuře a úřadu OLAF přímý přístup k unijním údajům o DPH
V Úředním věstníku bylo 27. července 2026 vyhlášeno nařízení Rady (EU) 2026/1743 ze dne 10. července 2026, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty. Nařízení přiznává Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům centralizovaný přímý přístup k údajům o DPH držených na úrovni Unie prostřednictvím jednotného vstupního bodu, a to včetně informací týkajících se více členských států. Stanoví přitom povinné technické záruky ochrany údajů, tedy pseudonymizaci, uživatelské profily, kontrolu přístupu a auditní log přiřazující každý přístup ke konkrétnímu spisu a uživateli. Nařízení se použije až od 17. srpna 2027, čl. 1 bod 3 dokonce až od 1. července 2030, náklady na infrastrukturu nese OLAF. Pro Českou republiku jako členský stát evropské prokuratury to znamená nový nástroj pro odhalování karuselových podvodů, zvýšené riziko detekce pro plátce zapojené do přeshraničních řetězců a nové nároky na Finanční správu jako správce vnitrostátních dat v systému Eurofisc.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
