Novela přestupkového zákona – promlčecí doba, přestupky proti pořádku ve státní správě

Stávající právní úprava stanoví, že přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok; nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebo její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie. Uvedená právní úprava znamená, že promlčecí doba byla u přestupků jeden rok od jeho spáchání.

Navrhovaný zákon o přestupcích stanoví, že řízení o přestupku lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se orgán příslušný k projednání přestupku o jeho spáchání dozvěděl. Přestupek nelze projednat, jestliže od jeho spáchání uplynuly 2 roky. Nová právní úprava tak prodlužuje promlčecí lhůtu u přestupků o jeden rok na dva roky. Vedle toho však zakotvuje novou jednoletou lhůtu pro zahájení řízení o přestupku. Důvodem prodloužení promlčecí doby pro projednání přestupku je, jak se uvádí v důvodové zprávě, skutečnost, že stávající prekluzivní lhůta jednoho roku od spáchání přestupku je příliš krátká, zejména s ohledem na možné obstrukce při projednávání přestupku nebo jeho právní kvalifikaci. Dochází proto k případům, že přestupek po uplynutí jednoroční lhůty zůstane nepotrestán. Stává se to rovněž v případech, kdy orgány činné v trestním řízení zjišťují, zda nejde o trestný čin. Teprve poté vracejí případ správnímu orgánu k dalšímu řízení a ten obvykle již nestačí přestupek projednat pro krátkost lhůty.

Na druhou stranu je třeba poznamenat, že prodloužením lhůty postačí správnímu orgánu řízení včas zahájit a pak poměrně má dlouhou dobu pro uložení sankce. Přijetí nové právní úpravy promlčecí doby u přestupků může ve svém důsledku znamenat, že se přestupková řízení budou „protahovat“, protože úředníci nebudou tlačeni zákonnou jednoroční lhůtou k jejich rychlému rozhodnutí.

V §21 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona dochází k upřesnění definice přestupku, a to tak, že přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty a nově se dopustí přestupku i ten, kdo si takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije. Zároveň se skutková podstata uvedeného přestupku zužuje na zneužití ceniny (např. kolku), neboť zneužití razítka státního orgánu, resp. úředního razítka, se stalo od 1. ledna 1998 trestným činem podle § 176a trestního zákona, a proto nepatří do právní úpravy přestupkového zákona.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz