Stinné stránky investování a na co si dát pozor
O téma investování se začíná i vlivem vysoké inflace zajímat stále větší množství osob z řad veřejnosti. Spolu s poměrně nízkou mírou finanční gramotnosti ve společnosti tak vzniká situace, která nahrává nepoctivým hráčům. Je proto dobré dopředu znát rizika, která jsou s výběrem vhodné investiční příležitosti spojena.
Autoři nejprve popisují současné praktiky obcházení práva v oblasti investování. Ve druhé části článku vyjmenovávají příklady tzv. red flags neboli varovných signálů, které by měly investory upozornit na to, že je přezkoumání nabízené investiční příležitosti třeba věnovat o to zvýšenou pozornost.
Obcházení/ zneužívání práva v oblasti investic
I. Alternativní investiční fondy
V poslední době jsou v českém prostředí v souvislosti s nekalými praktikami v oblasti investic a kapitálového trhu zřejmě nejčastěji skloňovány kauzy tzv. alternativních investičních fondů („AIF“)[1]. Tyto společnosti vystupují na finančním trhu ve specifickém postavení. Je tomu tak proto, že nepodléhají dohledu České národní banky a celkově jsou téměř kompletně vyňaty z regulace obsažené v ZISIF, která dopadá na investiční společnosti či „standardní“ investiční fondy.
Tento specifický režim je na jedné straně velkou výhodou pro poctivé správce, na straně druhé však představuje značné riziko pro investory v případě investic do podvodných projektů typu Growing Way či WCA International. Příklady nekalých (ilegálních) praktik spojených s investicí do AIF mohou být:
- nabízení investice do AIF široké veřejnosti[2] a to i prostřednictvím investičních poradců;
- přímé označování či vzbuzování dojmu, že AIF podléhá dohledu ČNB[3];
- slibování nerealisticky vysokého zhodnocení vložených prostředků do AIF; nebo
- vyvádění prostředků mimo AIF namísto investování do konkrétních aktiv a projektů.
II. Podlimitní emise podnikových dluhopisů
Dalším hojně diskutovaným tématem je problematika podlimitních emisí dluhopisů. Koupě podnikových dluhopisů může být pro investora rizikem nejenom tehdy, má-li emitent nesprávný či nerealizovatelný obchodní záměr, ale bohužel také v případech, kdy je celá emise od začátku vedena s podvodným úmyslem.
Agentura Surveilligence ve své analýze[4] pojmenovává nejčastější druhy nekalého jednání emitentů, jsou jimi:
- Ponziho schéma (tzv. letadlo);
- podvod – účelové vytvoření právnické osoby za účelem vylákání peněžních prostředků od investorů a následné likvidace společnosti jakožto prázdné skořápky v insolvenčním řízení;
- zkreslování informací o osobě a/ nebo hospodaření emitenta – zkreslování informací ať už v médiích či v emisních podmínkách za účelem zvýšení prodeje dluhopisů; a
- tunelování majetku – vyvádění prostředků z majetku emitenta jejími ovládajícími osobami.
III. Greenwashing
Jako třetí příklad obcházení zákona v oblasti investování zmiňují autoři problém tzv. greenwashingu. Ten definujeme jako chování, kterým se typicky obchodní společnost snaží vzbudit dojem, že přispívá k ochraně životního prostředí více než jak je tomu ve skutečnosti[5]. Při současném rozvoji ESG regulace[6] je toto téma stále aktuálnější. Evropská unie prosazuje strategii podpory udržitelných investic, a proto lze předpokládat, že se s tématem greenwashingu budeme potkávat i do budoucna.
Red flags – kdy zpozornět?
Výše popsané vybízí k otázce, co jsou ony varovné signály, které by měly investora přimět minimálně k zamyšlení se, zda je vhodné vložit své prostředky právě do této investice. Co lze považovat za tzv.
red flags?
- Nabídka nízkorizikové investice s nadstandardním zhodnocením – téměř investiční oxymóron, jelikož s vyšší mírou zhodnocení je ze zásady spojeno také vyšší riziko ztráty vložených prostředků.
- (Ne)dohled ČNB – role České národní banky je mnohdy pouze formální a např. magická věta „prospekt byl schválen ČNB“ nám nic neříká o skutečné kvalitě nabízeného produktu.[7]
- Bezrizikovost investice – pamatujte, že každá investice s sebou ze své podstaty nese určité riziko a ve velké většině případů nelze garantovat její pozitivní zhodnocení.
- Nejasná či nedůvěryhodná investiční strategie – nejasná investiční strategie schovaná za senzační slogany by ve Vás měla automaticky vzbuzovat určitou nedůvěru, může se totiž stát, že ve skutečnosti žádná investiční strategie ani neexistuje.
- Časový tlak – přestože je investice časově omezená, nikdo by Vás do jejího výběru neměl tlačit, nehledě na to, že existují případy, kdy je časový tlak vytvářen uměle.
- Účetní závěrky atd. – společnost, se kterou je investiční příležitost spojena nezveřejňuje ve sbírce listin povinné dokumenty jako účetní závěrky, výroční zprávy atd. buď vůbec anebo částečně, popřípadě je zveřejňuje a jejich obsah nevypovídá o příznivé ekonomické situaci daného subjektu.
Závěrem
Univerzální rada, jak vybrat správnou investici neexistuje. Přesto je při dodržování určitých pravidel, která byla zčásti popsána i v tomto článku, možné riziko výběru nevhodné či v horším případě podvodné investice výrazně omezit. Zejména začínající investor by se měl v oblastech, které mu připadají investorsky zajímavé neustále vzdělávat. Neměl by činit rychlá emoční rozhodnutí a pokud si s výběrem investice neví rady, měl by se obrátit na důvěryhodného specialistu v daném odboru a případně si také vyslechnout druhý či třetí názor.
Mgr. Veronika Civínová,
Vedoucí advokát // Kapitálový trh
e-mail: info@klblegal.cz
[1]Jako alternativní investiční fondy označujeme společnosti, jejichž předmětem podnikání je správa majetku srovnatelná s obhospodařováním ve smyslu § 15 odst. 1 zákona 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech („ZISIF“).
[2] Zákon zakazuje alternativním investičním fondům shromažďovat majetek od veřejnosti. Podle stanoviska ČNB může alternativní fond oslovit v rámci veřejnosti maximálně 20 osob, všichni ostatní musí být tzv. kvalifikovanými investory (musí investovat alespoň ekvivalent 125 000 EUR či při splnění dalších podmínek alespoň 1 mil. Kč).
[3] Typicky uváděním informace, že je společnost zapsána v seznamu správců vedeném ČNB. Tato informace je sice bez dalšího správná, nicméně zápis do seznamu je toliko pouze formální záležitostí a v žádném případě není roven procesu získání licence, který musejí absolvovat např. investiční společnosti.
[4] Analýza forenzní agentury Surveilligence – Insolvence a nekalé jednání emitentů podnikových dluhopisů v ČR k 31. 8. 2022.
[6] Klíčovým předpisem v této oblasti je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019, o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb.
[7] Dle nařízení o prospektu schvaluje ČNB prospekt pouze po formální stránce, nikoli obsahové.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
