epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    29. 5. 2017
    ID: 105911upozornění pro uživatele

    Úprava podílu s vyloučením hlasovacích práv ve společnosti s ručením omezeným

    Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s některými praktickými a teoretickými aspekty úpravy práv a povinností souvisejících s podílem ve společnosti s ručením omezeným, a to konkrétně se zaměřením na možnost vytvořit podíl s omezením, resp. úplným vyloučením, hlasovacích práv. Zároveň se věnuje i aktuálnímu legislativnímu vývoji, tedy navrhované novele Zákona o obchodních korporacích, která má potenciál tuto problematiku významným způsobem ovlivnit.

         
       TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.  
         
    Rekodifikace soukromého práva účinná od 1. 1. 2014 si jako jeden ze svých cílů stanovila posílení smluvní svobody, resp. odpoutání se od dřívějšího direktivního přístupu v soukromém právu. V režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen ObčZ), tak došlo k výrazné změně koncepce dispozitivnosti a kogentnosti právní úpravy. Kromě typické oblasti relativních majetkových práv se tato změna projevila např. i v právu dědickém (posílení akcentu na vůli zůstavitele) a také v právu obchodních společností.

    Společníci či akcionáři tak mohou v rámci společenských smluv či stanov (jakožto právních jednání -smluv sui generis) upravit řadu otázek nad rámec zákonné úpravy, a to i v oblastech, u nichž to dřívější právní předpisy neumožňovaly. Pro účely tohoto příspěvku nejzásadnější z takových oblastí je možnost upravit více různých druhů podílů ve společnosti s ručením omezeným a spojit s nimi různá specifická práva a specifické povinnosti odchylně od podílů tzv. základních (viz §135 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, dále jen ZOK), s nimiž žádná zvláštní úprava nad rámec zákona spojená není. Ve smyslu §136 ZOK je pro vznik takových podílů ve společnosti potřeba jejich úprava právě ve společenských smlouvách.

    V odborné literatuře[1] je v této souvislosti někdy diskutována otázka limitů smluvní svobody při úpravě odchylných práv a povinností, které společníkovi náleží z titulu jeho účasti na korporaci (nutno odlišit od práv, která mu náležejí z titulu vlastnictví podílu jako majetkové hodnoty[2]).

    Ponecháme pro naše účely stranou možnost upravit si odchylně či nad rámec zákona práva a povinnosti společníků v obecné rovině a zaměříme se konkrétně na situaci, kdy společníci zamýšlí ve společenské smlouvě upravit podíl, s nímž nebude spojeno hlasovací právo, a to buď zcela, nebo jen v omezené míře.

    Konstruovat takový podíl může být (a často bývá) pro praktický život obchodních korporací vhodné a účelné. V naší praxi (která se stala inspirací právě pro napsání tohoto příspěvku) jsme se například setkali s typickou situací, kdy byl na straně společníků zájem vytvořit speciální podíl, z nějž by plynulo právo na podíl na zisku ve větší míře, což mělo být právě kompenzováno omezením práv ostatních, včetně práva hlasovacího. Mělo se tak jednat v zásadě o obdobu tzv. prioritních akcií dle §278 ZOK (u nichž je vyloučení hlasovacího práva dáno ex lege, neurčí-li stanovy jinak). Jiným myslitelným případem potřeby takového podílu by mohly být např. situace, kdy majoritní společníci hodlají formou převodu minoritních podílů odměnit zaměstnance či managery společnosti (tedy v rámci určité variace opčních programů), aniž by pro ně ale byl žádoucí následný vliv takových minoritářů na rozhodování o zásadních otázkách na valné hromadě.

    Při realizaci příslušných změn zakladatelských dokumentů jsme se však nejednou setkali s  protichůdnými názory na straně odborné veřejnosti, zejména (což je nejpodstatnější) u notářů. Je zřejmé, že dosavadní praxe i teoretické přístupy k této otázce nejsou jednotné, přičemž (jako u řady jiných oblastí nového soukromého práva) se doposud není možné opřít o relevantnější rozhodovací praxi vrcholných soudů[3].

    Lze však zobecnit, že k této otázce je možno zaujmout 3 relativně odlišné postoje:

    • 1) Není přípustné jakékoliv omezení (a tedy ani úplné vyloučení) hlasovacího práva;
    • 2) Je přípustné omezení či částečné vyloučení hlasovacího práva;
    • 3) Je přípustné i úplné vyloučení hlasovacího práva.

    První, absolutně odmítavý, přístup, by bylo možné založit na premise, že hlasovací právo je jedním ze základních zákonných práv společníků náležejících k podílu ex lege[4] a vyloučení takového práva by tedy popřelo to, co vůbec účast na společnosti má představovat. Společník bez hlasovacího práva by byl zbaven možnosti rozhodovat o poměrech ve společnosti, včetně otázek týkajících se zakotvení jeho práv a povinností ve společenské smlouvě. Tedy i v případě, kdy by bylo odnětí hlasovacího práva kompenzováno např. větším podílem na zisku, by bylo nutné vzít v úvahu, že také o rozdělení zisku by mohli hlasovat jen ostatní společníci (a tedy by měli možnost fakticky nehlasujícímu společníku výhodu plynoucí z jeho podílu odejmout), nadto i pokud by byl podíl na zisku vyplácen „automaticky“, nic by ostatním společníkům nebránilo společenskou smlouvu změnit odchylně tak, aby toto právo bylo nehlasujícímu společníkovi odejmuto.

    Přístup druhý, mírnější, je dle našich zjištění zřejmě nejrozšířenější. Ve zkratce by se dalo říci, že vyvažuje na jednu stranu smluvní svobodu při tvorbě společenských smluv a na druhou stranu bere v úvahu zásady korporátního práva jako rovnost společníků[5], zákaz zneužití menšiny / většiny a pravidlo, dle něhož společníkům musí být umožněno hlasovat tam, kde se rozhodování týká jejich práv a povinností, a zároveň jim nesmí být odebrána práva, která by jim znemožňovala rozhodovat svobodně o jejich investici[6]. V tomto smyslu teoretičtí autoři, a dle našich zkušeností v převažující části i praxe, připouští, aby byla hlasovací práva omezena, a to až na minimální úroveň rozhodování jen o otázkách, které se týkají práv a povinností dotčených společníků, ideálně za předpokladu současného posílení práv ostatních, typicky majetkových. Tento přístup je pro praxi zřejmě nejméně problematický a rizikový, argumentačně pokrývá i většinu výtek výše uvedeného přístupu odmítavého. Na druhou stranu nicméně stále nemusí vyhovovat potřebám společností např. právě v situacích, kdy je vytváření speciálních minoritních podílů bez hlasovacích práv zamýšleno pro účely odměňování zaměstnanců či statutárů v rámci „opčních“ programů, tedy tam, kde si majoritní společník (společníci) stále chtějí ponechat absolutní kontrolu nad všemi záležitostmi společnosti.

    Konečně přístup třetí, který upřednostňuje smluvní svobodu, spočívá v názoru, že lze bez dalšího upravit podíl, u něhož je hlasovací právo zcela vyloučeno, a to zejména s poukazem na to, že ZOK v §135 úpravu odchylných práv a povinností u speciálních podílů připouští a zároveň omezení či vyloučení hlasovacích práv výslovně nezakazuje. Argumentaci, dle níž by tímto byla nehlasujícímu společníkovi odňata možnost rozhodovat o jeho právech a povinnostech, by bylo možné odmítnout s poukazem na to, že i hlasující společník může být v rámci korporace přehlasován s účinky pro něj analogickými, jako kdyby nemohl hlasovat vůbec. Byť je připuštění tohoto přístupu teoreticky zřejmě obhajitelné, v praxi může působit obtíže a není neobvyklé, že notáři odmítají takovou úpravu akceptovat, zejména pokud není vyloučení hlasovacích práv kompenzováno zásadním posílením práv ostatních (přičemž někdy nebývá tato úprava akceptována ani v takovém případě).

    V této souvislosti je nutné zmínit ještě jeden aspekt, a to skutečnost, že ZOK připouští, aby jeden společník vlastnil více různých podílů, a to i jiného druhu. Za situace, kdy společník např. bude vlastnit základní podíl opravňující jej hlasovat o všech otázkách společnosti, a zároveň podíl odlišný, speciální, s nímž sice nebude spojeno hlasovací právo, avšak bude přinášet jinou výhodu, nebudou již zcela přiléhavé výše uvedené argumenty, které by jinak proti úplnému vyloučení hlasovacího práva bylo možno uvést. Je pravdou, že fakticky bude daná situace spíš podobná tomu, kdy by bylo hlasovací právo pouze omezeno nebo vyloučeno jen částečně, nicméně čistě z formálně právního hlediska zde stále bude existovat podíl s úplným vyloučením hlasovacího práva.

    Vzhledem k uvedeným nejasnostem a sporným přístupům není překvapivé, že na tuto problematiku cílí i aktuálně navrhovaná rozsáhlá vládní novela ZOK. Tato novela přináší dvě zásadní upřesnění současné úpravy.

    Předně je navrhováno nové ustanovení §135 odst. 2, dle něhož společenská smlouva bude moci upravit podíly, se kterými není spojeno právo na podíl na zisku, právo na podíl na likvidačním zůstatku nebo hlasovací právo. Zároveň však je zakotvena podmínka, že s podílem bude muset být vždy spojeno alespoň jedno z těchto práv. Novela tedy výslovnou úpravou vyloučení hlasovacích práv připouští, pokud bude společníkovi zachováno alespoň jedno z dalších uvedených práv. Je přitom zajímavé, že návrh nehovoří o nutnosti kompenzovat ztrátu hlasovacích práv posílením práv jiných. Dle gramatického výkladu by tak mělo být možné vytvořit podíl, s nímž bude spojeno i pouze jedno z těchto práv, například jen právo na podíl na likvidačním zůstatku.

    Na tuto úpravu pak novela navazuje v navrhovaném ustanovení §135 odst. 5, dle něhož i v případech, kdy budou hlasovací práva vyloučena, toto nebude mít vliv na (nově číslované) ustanovení §171 odst. 3 (nyní §171 odst. 2). To znamená, že i v případě vyloučení hlasovacích práv bude moci příslušný společník vždy hlasovat alespoň o změně společenské smlouvy, kterou by bylo zasahováno do jeho práv a povinností.

    Novela se tak v zásadě přiklání k druhé výše naznačené variantě, tedy výslovně vyloučení hlasovacích práv připouští, avšak nikoliv absolutně.

    Domnívám se, že byť je takové zpřesnění jistě pozitivní, nejedná se o všeobjímající spásné řešení reagující na všechny myslitelné problémy. Neřeší například výše naznačenou otázku faktického znemožnění realizace výhody plynoucí z podílu bez hlasovacích práv, pokud se ostatní společníci rozhodnou nerozdělovat zisk. Je otázkou, nakolik by byla tato situace řešitelná využitím obecných zásad, jako např. zákazu zneužití práv.

    Na druhou stranu pozitivem navrhované úpravy (bude-li takto skutečně přijata) by s velkou pravděpodobností bylo posílení právní jistoty jak na straně společností, tak i notářů, kteří budou příslušné úpravy zakladatelských dokumentů realizovat.

    Rozpory mezi praxí i odbornou veřejností navzájem jistě nejsou žádoucí v žádné oblasti, tím méně pak v právu obchodních společností, kde každá nejasnost či komplikace může mít zásadní ekonomické dopady. Proto je nanejvýš potřebné, aby otázka zásahů do hlasovacích práv při úpravě speciálních (nikoliv základních) podílů byla co nejdříve postavena najisto, a to jednak upřesněním právní úpravy alespoň tak, jak to činí navrhovaná vládní novela ZOK, a zejména pak ustálenou výkladovou praxí soudů. Do té doby ale nelze než z hlediska opatrnosti doporučit, aby případné omezování či vylučování hlasovacích práv bylo u příslušných podílů vždy alespoň kompenzováno jinou výhodou na straně např. majetkových práv, ideálně aby společníkovi, který tento podíl vlastní bylo umožněno hlasovat alespoň o nezbytném minimu otázek, např. jen o změnách společenských smluv, kterými by byla omezena jeho práva.


    Mgr. Petr Possel

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Mgr. Petr Possel,
    advokát

     

    TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

    Sokolovská 68/105
    186 00  Praha 8

    Tel.:       +420 226 251 057
    e-mail:    office@taubellegal.com


    ________________________________________________________________________________
    [1] Např. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 275.
    [2] Op. cit., s. 68.
    [3] Shodně například viz Laštovičková, L. Druhy podílu ve společnosti s ručením omezeným. Právní prostor. Dostupné >>> zde.
    [4] Op. cit. sub 2, s. 68.
    [5] §212 ObčZ
    [6] Lasák L., Pokorná P. a kol.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 874 – 875.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Possel (Taubel legal)
    29. 5. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Někdy nezákonné označování alternativních výrobků rostlinného původu
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury
    • Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
    • Vymahatelnost dluhu a prostředky jejího zajištění prakticky
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Předsmluvní odpovědnost
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Závěť (exkluzivně pro předplatitele)

    V ustanoveních § 555 a násl. o. z. je obsažena obecná úprava interpretace právních jednání, u některých právních jednání stanoví zákon speciální pravidla pro jejich výklad. Tak...

    Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

    Částka vymožená v exekuci prodejem nemovitých věcí se nemusí vždy shodovat s výtěžkem, kterého by bylo dosaženo při zpeněžení takové nemovitosti (coby předmětu zajištění) v...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.