Ve svém nálezu ze dne 5. září 2018 sp. zn. II. ÚS 1017/15 se Ústavní soud vyjádřil k možné občanskoprávní odpovědnosti oznamovatele za podání trestního oznámení. Mimo jiné zdůraznil, že instituty trestního řízení by se neměly stát běžnou součástí pokračování politického boje "jinými" prostředky.
Ve svém nálezu ze dne 7. listopadu 2017 sp. zn. IV. ÚS 2867/16 se Ústavní soud opět vyjádřil k právu obviněného vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě. Jednalo se o trestní věc, kdy ještě před zahájením trestního stíhání obviněného (dále jen stěžovatele) byl jako neodkladný a neopakovatelný úkon proveden výslech svědka. Tomuto výslechu…
Tentokrát představuji zcela čerstvý nález Ústavního soudu, kterým mi kolegové ze IV. Senátu udělali radost. A myslím, že nejen mě.
Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh na zrušení ustanovení § 61 odst. 1 trestního řádu (nález ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. Pl. ÚS 32/16). Nikoli však proto, že by toto ustanovení bylo v zcela pořádku, ale proto, že je lze vyložit tak, aby nebyla porušena základní práva poškozených.
K otázce přiznání rodičovských práv stejnopohlavnímu páru a uznání cizího rozhodnutí se již v září roku 2016 vyjadřoval JUDr. Jan Brodec pro Lidové noviny[1], kdy prostějovský soud rozhodoval o uznání kalifornského rozhodnutí o adopci dvojčat stejnopohlavními partnery žijící v manželství, které bylo uzavřeno dle kalifornského práva. Rozhodnutí…
Ačkoli v naprosté většině případů soudy v exekučním řízení již exekuční titul nepřezkoumávají, i z tohoto pravidla existují výjimky. K jedné z takových výjimek se v poslední době Ústavní soud opakovaně vyjádřil.
Ústavní soud dne 23. 5. 2017 svým nálezem sp. zn. II. ÚS 3700/16 zrušil příkaz k zatčení Městského soudu v Brně ze dne 12. 8. 2016 č. j. 7 T 120/2014-74, protože jím bylo porušeno právo stěžovatelky na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod spolu s…
Ústavní soud řešil stížnost soudce krajského soudu, který byl kárným senátem Nejvyššího správního soudu uznán vinným, že publikací dvou svých článků na webu "pravyprostor.cz" narušil důstojnost soudcovské funkce a tím spáchal kárné provinění, za které mu bylo uloženo kárné opatření ve formě důtky. Podle kárného soudu tyto články obsahují příběhy…
V listopadu 2016 vydal Ústavní soud významný nález, který by měl přinést (částečnou) změnu v rozhodování odvolacích soudů o usneseních, jimiž byla či nebyla nařízena předběžná opatření. Odvolací soudy dosud zastavovaly odvolací řízení či odmítaly odvolání v případě, kdy pominuly účinky předběžného opatření. Tedy za situace, kdy v době rozhodování…
Následující text je věnován konsekvencím precedentního rozhodnutí Ústavního soudu (dále jen „soud“) sp.zn. ÚS Pl. 4/13, ve věci napadeného čl. II. rozhodnutí prezidenta o amnestii (dále jen „amnestie“). Pro níže uvedené závěry se jeví zcela zásadním rozlišení mezi aplikací práva optikou formálního nebo materiálního právního státu[1]. Obsahové…
Téma amnestie, a konkrétně amnestie presidenta republiky ze dne 1.1.2013, vyhlášená pod 1/2013 Sb., byla na začátku roku, a tak trochu stále je, mediálně poměrně zajímavým tématem, byť s argumentací neustále omílanou různými laiky i odborníky. Společenský konsenzus je v této otázce nastaven poměrně negativně a prezident republiky našel jen…
Přestože od vyhlášení amnestie prezidentem republiky na počátku letošního roku uběhla doba více než 5-ti týdnů a vrací se k ní stále veřejnost odborná i laická a vrací se k ní různými prohlášeními a návrhy i naše politická reprezentace, očekával bych, že tyto návraty po odeznění emocí, které amnestie vyvolala, začnou konečně otevírat diskuzi o…
Odmítnutím dovolání pro nepřípustnost z důvodu, který ve skutečnosti nebyl naplněn, Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny...
Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...
Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
