ústavní právo

Dle ustanovení § 2952 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se ušlým ziskem rozumí „to, co poškozenému ušlo“. Odborná literatura pak rozvádí definici ušlého zisku jako majetkové újmy vyjádřitelné v penězích, která spočívá v tom, že v důsledku škodné události nedošlo k rozmnožení (zvětšení) majetku poškozeného…

Čtvrtý senát Ústavního soudu ve svém rozhodnutí ze dne 21. prosince 2020 sp. zn. IV. ÚS 2841/19 rozhodoval o možné náhradě škody – nákladů obhajoby v případě, že řízení o správním deliktu bylo zastaveno. O co konkrétně šlo.

Ústavní soud v nedávném nálezu I. ÚS 760/18 snad s konečnou platností rozhodl problematiku, která budila již několik let velkou kontroverzi na poli financování. Konkrétně se ústavní soudci zaobírali otázkou, zda je s odkazem na zásadu akcesority zástavního práva přípustné, aby zástavní právo vzniklo i před tím, než vznikne zajištěná (tedy budoucí)…

Na konci loňského roku vynesl Nejvyšší soud dvě rozhodnutí, která mohou výrazně ovlivnit další směřování rozhodčího řízení v České republice. V obou těchto rozhodnutích se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce nezávislosti a nestrannosti rozhodců a zároveň se postavil na stranu ochrany autonomie vůle stran uzavírajících rozhodčí…

Svým nálezem ze dne 30. listopadu 2020 sp. zn. I. ÚS 922/18 se Ústavní soud zabýval relativně bagatelní náhradou škody. Učinil tak proto, že řešená otázka, jak určit ušlý zisk podnikatele má obecný význam.

Osvobození od soudních poplatků představuje institut, který slouží k ochraně účastníka řízení nacházejícího se v tíživých majetkových poměrech, před příliš tvrdými dopady zákona 549/1991 Sb., České národní rady o soudních poplatcích. Osvobození od soudních poplatků umožňuje hájit práva v soudních řízeních i osobám sociálně slabým, nebo…

Dnes představovaný nález Ústavního soudu ze dne 2. září 2020, sp. zn. IV. ÚS 4156/19 se týká rodinného práva. Konkrétně praktické otázky realizace styku tzv. nerezidentního rodiče s dítětem. A to, kdo si pro dítě přijede a kdo dítě odveze zpět. Na první pohled snad tato otázka nemá ústavněprávní rozměr. Ale opravdu jen na první pohled. Mechanická…

Ústavní soud sice často opakuje, že se náhradou nákladů řízení nezabývá, ale přesto tak často činí. Nakolik tak činí ku prospěchu věci, ponechám na úvaze laskavého čtenáře. Většinou se jedná o řízení civilní, ale dnes přináším jedno takové rozhodnutí týkající se řízení trestního. A to konkrétně práva poškozeného na náhradu nákladů řízení…

Ústavní soud letos vydal dva klíčové nálezy v oblasti prekluse přestupků a dřívějších jiných správních deliktů (sp. zn. Pl. ÚS 15/19 a Pl. ÚS 4/20). Jejich dosah je však podstatně větší, než jak se může na první pohled zdát a dalece přesahuje oblast přestupků. Těmito nálezy totiž došlo k překonání dlouho platného názoru vyjádřeného Ústavním soudem…

Právní úprava boje proti legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (často se používá také pojem AML z anglického anti-money laundering) nebývá tím nejčastějším předmětem odborné diskuse ani judikatury českých soudů. České správní soudy k současnému zákonu 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné…

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v exekučním řízení, a to jak v případě, že exekučním titulem je soudní rozhodnutí, tak v případě, že je exekučním titulem rozhodčí nález. Řízení se týkalo exekučního řízení…

Problematika reklamy na doplňky stravy[1] je v tuzemském právním prostředí relativně frekventovanou – stačí vzpomenout například na širší odborné veřejnosti známá rozhodnutí ve věci reklamy na přípravky Urinal[2] nebo Allivictus[3]. V judikatuře Nejvyššího správního soudu lze vysledovat v zásadě dvě větve přístupu k posuzování zakázaných…

Tímto příspěvkem si dovolíme krátkou vsuvku do trestního práva a malý návrat do léta, jelikož s ohledem na všechna vládní opatření a zákony vydané v průběhu tohoto léta, především v důsledku COVID 19, máme pocit, že možná mohlo dojít k nechtěnému opomenutí jednoho z nálezů vydaných Ústavním soudem.

V souvislosti s nástupem druhé vlny koronaviru se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo proti šíření viru opět bojovat prostřednictvím nařízení nosit roušky, případně respirátory. Ačkoli situace je odlišná než na jaře a vzhledem ke stoupajícímu počtu nakažených pravděpodobně i vážnější, ve vzduchu stále visí dosud nezodpovězená otázka: Má…

Vykazuje-li prováděné dílo takové vady, které brání jeho řádnému užívání, nelze jej považovat za dokončené, ani kdyby bylo zprovozněno a byla tak předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

Nepočítal jsem s tím, že budu ještě někdy psát o tomto tématu, protože mi přišlo, že je to již notorieta. Není! A proto ještě jednou připomenu velmi důležité pravidlo týkající se počátku lhůty k podání stížnosti proti usnesení týkajícímu se osobní svobody. Ale právní větu až nakonec. Nejprve představení čerstvého nálezu Ústavního soudu ze dne 7.

Posouzení otázky dobrých mravů Ústavní soud zpravidla ponechává zcela obecným soudům a do jejich úvah a následných rozhodnutí nezasahuje. V tomto případě však učinil výjimku, když svým nálezem sp. zn. III. ÚS 2552/18 ze dne 16. června 2020 vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Hradci…

Již dvacet let můžeme žádat o informace „ostošest“. Ale pořád to jaksi drhne.

Ústavní soud svým usnesením sp. zn. IV. ÚS 905/20 ze dne 12. května 2020 vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele – obviněného proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 o vzetí do vazby.

Na základě ústavní stížnosti se Ústavní soud zabýval otázkou, kterým okamžikem je zaplacen soudní poplatek, je-li placen kolkovými známkami. V návaznosti na svou předchozí judikaturu dospěl k závěru, že lhůta k zaplacení soudního poplatku na základě výzvy soudu je lhůtou procesní. Zastavení řízení pro pozdní zaplacení soudního poplatku, pokud ve…