Cílem tohoto článku je demonstrovat dopady nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 482/18 ze dne 28. 11. 2018 týkající se podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody na reálné kauze, kdy došlo k propuštění odsouzeného.
Ústavní soud při rozhodování o ústavních stížnostech jen naprosto výjimečně zasahuje do trestů uložených v trestním řízení. Jednu takovou výjimku představuje nález ze dne 30. července 2019 sp. zn. II. ÚS 4022/18. Týká se postupného ukládání nejprve podmíněných trestů odnětí svobody, jejichž pozdější přeměna v reakci na později uložený nepodmíněný…
V nálezu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 1083/16, kterým zamítl ústavní stížnost města Vsetín, Ústavní soud dovodil velmi důležitý závěr pro oblast práva na informace, a totiž, že povinný subjekt sice podle § 17 zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále „InfZ“) může požadovat úhradu nákladů spojených s poskytnutím…
Tento článek se věnuje aktuálnímu nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4037/18, v němž se soud zabýval zejména otázkou práva novinářů na ochranu zdrojů a obecně postavením novinářů a médií z pohledu ústavně zaručeného práva na informace.
Svým nálezem ze dne 17. července 2019 sp. zn. III. ÚS 2408/18 Ústavní soud zamítl ústavní stížnost proti rozhodnutím obecných soudů a přisvědčil tak výkladu Nejvyššího soudu.
Ve svém nálezu ze dne 14. května 2019 sp. zn. I. ÚS 3520/18 se Ústavní soud vyjádřil ke vztahu využití opravných prostředků, dobrovolnosti plnění vymáhané povinnosti a snížení nákladů exekuce.
V loňském roce odbornou veřejnost poměrně překvapil rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) vydaný dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Cdo 1922/2018-273, který se vyjádřil zcela novým způsobem k otázce závaznosti platně uzavřené konkurenční doložky pro zaměstnance. V tomto konkrétním případě šlo o posouzení, zda má být zaměstnanec povinen…
Ani s publikací nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí, zásadně vrcholných soudních instancí, v oboru pracovního práva z letošního roku 2019 nebudeme otálet, nebudeme tedy čekat na uzavření ročníku, nýbrž budeme přinášet přehledy judikatury nejen k zákoníku práce průběžně, tak jako tomu bylo ohledně loňského ročníku 2018. Již nyní tedy…
Jak jsem již dne 23. 10. 2018[1] oznamoval na zdejších stránkách, Vrchní soud v Praze v usnesení sp. zn. 7 Cmo 201/2016, ze dne 30. 8. 2018 judikoval, že za část závodu v intencích § 190 odst. 2 písm. i), § 421 odst. 2 písm. m) a § 656 písm. m) z. o. k. je třeba považovat pobočku závodu dle § 503 o. z. Tento právní názor byl potvrzen Nejvyšším…
Soudní síň. Protistrana má evidentně navrch. Soud souhlasně přikyvuje. Situace se jeví beznadějně. Nahrávka, která může zachránit situaci a zvrátit soudní spor ve prospěch klienta nás pálí ve dlani. Tento klíčový důkaz byl ovšem pořízen bez souhlasu osoby, která je na nahrávce zachycena. Je opravdu všechno ztraceno?
Dnes chci představit hned dva nálezy Ústavního soudu, které na sebe úzce navazují věcně i časově. Jedná se o nálezy ve věci soudních poplatků z odvolání v řízení o náhradu škody podle zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V obou případech se stěžovatelé…
Přespříští rok tomu bude již 20 let od doby, kdy český zákonodárce poprvé v pracovněprávních předpisech normoval tzv. konkurenční doložku, která od té doby prošla značným vývojem, jenž, zdá se, stále není u konce. Jedná se o velmi často používaný institut, který zaměstnavatelé využívají k tomu, aby lépe chránili své know-how, a aby si tak upevnili…
V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.
Ústavní soud opět rozhodoval o ochranném opatření zabrání věci. A to konkrétně o stížnosti dvou obchodních společností, které provozovaly tzv. growshopy, tedy obchody zaměřené na prodej a distribuci zboží pro pěstování rostlin. Jejich dva vlastníci byli pravomocně uznáni vinnými přečinem šíření toxikomanie podle § 287 odst. 1, odst. 2 písm. c)…
Již více než dva a půl roku je účinný poměrně kontroverzní zákon 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (dále jen „zákon“). Na poměry českého právního řádu útlý právní předpis ve svém § 1 zakazuje prodej v maloobchodě a velkoobchodě o vybraných svátcích, ze kterého jsou stanoveny některé výjimky; zákaz prodeje se tak…
Od účinnosti zákona 221/2012 Sb. novelizujícího k 1. lednu 2013 zákon 29/2000 Sb., o poštovních službách (dále jen „ZPS“) trápí zasílatele poskytující balíčkové služby otázka, zda jsou služby, které poskytují, poštovními službami ve smyslu zákona o poštovních službách. Touto novelou došlo mimo jiné ke zrušení monopolu na poskytování…
Podle § 505 NOZ je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů v ČR pak taková součást věci nemůže být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů (smlouvy o převodu součásti věci jsou právně bezvýznamné a nemají žádný účinek) a vždy…
Zákonem 287/2018 Sb., který novelizoval zákon 40/2009 Sb., trestní zákoník, byl s účinností od 1.2.2019 rozšířen katalog trestných činů o trestný čin maření spravedlnosti podle nově doplněného § 347a, který zákonodárce zařadil do sousedství trestného činu křivé tlumočení (§ 347) a trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny (§…
Ústavní soud se opět zabýval ústavní stížností ve věci vymáhání dluhu ze smlouvy o úvěru a v té souvislosti zejména povinnostmi poskytovatele úvěru před uzavřením předmětné smlouvy. Dospěl přitom k závěru, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr…
Odmítnutím dovolání pro nepřípustnost z důvodu, který ve skutečnosti nebyl naplněn, Nejvyšší soud porušil právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny...
Obecné soudy musí šetřit podstatu a smysl základních práv a volit takový výklad zákona, který minimalizuje zásah do stěžovatelova práva na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1...
Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.
Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...
Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...
