Užití osobního jména v doméně .eu a související ADR doménové spory
Doménové jméno, tedy v podstatě „textová adresa“ webových stránek, patří mezi nezanedbatelnou součást úspěšné propagace produktu, služby, společnosti nebo konkrétní osoby. Doménová jména proto běžně obsahují i osobní jména zakladatelů společností nebo slavných osobností. V praxi se však může stát, že doménové jméno s vaším křestním jménem či příjmením je již zaregistrováno. Co můžete v takovém případě dělat? Na tuto otázku mimo jiné odpovídá tento článek, který se zaměřuje na problematiku doménových jmen v rámci .eu domény.
Často se setkáváme se situacemi, kdy klienti podcení přípravu založení nové společnosti nebo představení nového produktu – po vydání tiskové zprávy zjistí, že doménové jméno s názvem nové společnosti či produktu je již zaregistrováno.
Obdobné situace z povahy věci vznikají i v případě doménových jmen obsahující osobní jména či příjmení. Tato doménová jména navíc již nejsou fyzickými osobami registrována pouze za účelem podnikání, ale v posledních letech jsou velmi často registrována např. za účelem zřízení rodinného
e-mailu (např. „jan@novak.eu“ namísto „jan.novak@seznam.cz“). Tohoto zneužívají i někteří doménoví spekulanti a účelově registrují doménová jména obsahující frekventovaná příjmení za účelem jejich následného prodeje. Může se tedy zdát, že fyzické osobě v tomto případě nezbývá nic jiného než si dané doménové jméno s běžně vysokou cenovkou zakoupit, zvolit jinou doménu anebo zkusit vymyslet jiný název doménového jména.
Nicméně i v případě doménových jmen obsahující křestní jména a příjmení existuje cesta, jak za určitých podmínek dosáhnout relativně rychlého a levného převodu doménového jména, bez nutnosti zahajování standardního civilního soudního řízení. Touto cestou je zahájení online ADR[1] doménového sporu u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR[2].
Registraci a užívání doménového jména ve zlé víře, bez jakékoliv vazby či vztahu držitele ke znění doménového jména na úkor ochranné známky, názvu společnosti nebo právě osobního/rodinného jména lze totiž považovat za cybersquatting, který je obecně zakázaný.
Nařízení týkající se .eu domény[3] („Nařízení“) na tyto situace pamatuje a upravuje podmínky, při jejichž naplnění může být v rámci online ADR doménového sporu daná registrace doménového jména převedena na fyzickou osobu. Pro prokázání cybersquattingu a tedy úspěšný převod doménového jména musí žadatel v rámci ADR doménového sporu splnit, resp. prokázat současně následující tři podmínky:
- doménové jméno obsahuje rodinné jméno, které je chráněno vnitrostátním právem,
- doménové jméno musí být totožné se jménem nebo zavádějícím způsobem podobné rodinnému jménu a
- držitel zaregistroval doménové jméno, aniž by měl na toto jméno právo nebo oprávněný zájem, nebo držitel zaregistroval nebo užíval doménové jméno ve zlé víře.
První podmínku v praxi nebývá složité naplnit. Dle Nařízení a související rozhodovací praxe Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR se za dostatečný důkaz k prokázání rodinného jména chráněného vnitrostátním právem považuje osobní průkaz totožnosti. Tudíž k prokázání první podmínky stačí zjednodušeně řečeno předložit občanský průkaz.
V případě, že doménové jméno je totožné s rodinným jménem, druhou podmínku lze naplnit relativně bez problému (typicky se jedná o případy např. „josefnovak.eu“, „jnovak.eu“, „novak.eu“, atd.). V praxi bývají problémové pouze případy doménových jmen, které jsou zavádějícím způsobem podobné rodinnému jménu, ale zde vždy záleží na konkrétním případu. Nicméně např. typosquatting, kdy se v doménovém jménu vyskytuje záměrně/nezáměrně pravopisná chyba (např. „nnovák.eu“ či „joseffnovákk.eu“) nebývá v praxi příliš problematický.
Třetí podmínka se skládá ze dvou separátních dílčích podmínek, kdy pro prokázání cybersquattingu, postačí splnit pouze jednu z nich.
- První separátní dílčí podmínka hovoří o absenci práva nebo oprávněného zájmu. Dle Nařízení oprávněný zájem může být prokázán například aktivním používáním daného doménového jména v souvislosti s nabídkou zboží nebo služeb.
- Druhou separátní podmínkou je registrace nebo užití doménového jména ve zlé víře. Zlou víru dle Nařízení lze prokázat například tím, že doménové jméno bylo zaregistrováno zejména pro účely prodeje, pronájmu nebo převodu.
Typickým a častým případem, kdy jsou obě tyto dílčí podmínky splněny, je registrace doménového jména ze strany doménových spekulantů, kteří na doménové jméno pouze umístí reklamy a odkaz na nějaké online tržiště, kde je možné doménové jméno koupit za stovky či tisíce eur.
Pokud by si tedy například pan John Doe zaregistroval doménové jméno „novak.eu“, které by využíval pouze za účelem reklamy a jeho prodeje, pak mohou být naplněny všechny předpoklady pro převod doménové jména. Pan Novák by tak mohl zahájit a úspěšně vyhrát ADR doménový spor, čímž by mohl ušetřit relativně vysoké částky oproti koupi tohoto doménového jména prostřednictvím nějakého online tržiště.
Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR navíc do konce roku 2022 poskytuje dočasné slevy na zahájení ADR doménových sporů v rámci .eu domény – zahájit takový spor je nyní možné již od 100 EUR namísto 1.300 EUR. Tento druh řízení je oproti běžnému soudnímu sporu podstatně rychlejší a obecně není důvod se ho jakkoliv obávat.
Mgr. Ivan Rámeš,
partner
Ing. Mgr. Tomáš Chmelka,
advokát
[1] Alternative Dispute Resolution / Alternativní řešení sporů
[2] Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky; toto řízení lze zahájit zde.
[3] Nařízení Komise (ES) č. 874/2004 ze dne 28. dubna 2004, kterým se stanoví obecná pravidla pro zavádění a funkce domény nejvyšší úrovně .eu a zásady, jimiž se řídí registrace.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
