V Senátu bude veřejné slyšení o odbojové skupině bratří Mašínů

     Bratři Ctirad a Josef Mašínové vedli skupinu, která po únoru 1948 otevřeně bojovala proti komunistickému režimu. Při probíjení se do Západního Berlína zabili šest lidí z ozbrojených složek státu. V názorech na tento čin panují v Česku stále značné rozdíly. Podle loňského průzkumu agentury STEM více než polovina dotázaných označila bratry Mašínovy za vrahy.

    Stíhání Mašínů pro trestné činy sabotáže, vraždy, pokusu o vraždu, rozkrádání národního majetku, zběhnutí, vyzvědačství a vlastizradu bylo přerušeno v roce 1954. V roce 1998 nabylo právní moci rozhodnutí, podle kterého jsou činy Mašínů promlčené. Tři z členů skupiny byli ovšem v květnu 1955 popraveni.

    Případ bratří Mašínů se do parlamentu nedostane poprvé. V prosinci 2000 obdržely obě komory parlamentu petici s 1500 podpisy za projevení úcty těmto odbojářům. Iniciátor petice Martin Vadas uvádí v dopise, který má ČTK k dispozici, že činnost Mašínů zkreslili komunističtí propagandisté. I v současnosti jsou oba odbojáři napadáni také některými zástupci justice.

    Bratři Mašínové navázali na činnost svého otce Josefa Mašína, který patřil k legendární trojici důstojníků ilegální vojenské organizace Obrana národa. Podplukovníci Josef Balabán, Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek jako příslušníci armády v roce 1938 odmítli demobilizaci, nepřešli do civilu a nevstoupili ani do vládního vojska. Po okupaci působili v ilegalitě. Jejich organizaci však Němci odhalili a všichni tři zahynuli.