Variace dle smluvních podmínek FIDIC – soukromoprávní aspekty (IV.)

S kritikou variací a pochybnostmi o jejich bezproblémové aplikaci se totiž můžeme setkat i v odborné literatuře. Někteří autoři například (ještě za účinnosti občanského zákoníku 1964 a obchodního zákoníku) dovozovali, že ustanovení smluvních podmínek FIDIC zakládající správci stavby oprávnění nařizovat zhotoviteli pokynem variace, a v podstatě tak měnit předmět díla (i bez jeho souhlasu), mohou být absolutně neplatná pro jejich rozpor se zákonem či alternativně pro jejich neurčitost.[1]

I proto je vhodné zabývat se tím, zda je zhotovitel v důsledku nařízených variací, které navíc ani nemusel odsouhlasit, povinen provést určité práce, které původně nebyly výslovně zahrnuty do předmětu díla. Respektive je otázkou, zda smluvní ustanovení, která zakládají správci stavby pravomoc nařizovat zhotoviteli variace, nemohou být například vyhodnocena jako neplatná.  

Pro posouzení této problematiky považuji za vhodné rozdělit variace dle Red Book (RB) podle charakteru jejich přijímání a schvalování na:

• variace zlepšující dílo (iniciované zhotovitelem dle pod-čl. 13.2 RB), které nejsou nezbytné pro jeho provedení, a
• variace nezbytné pro provedení díla (iniciované správcem stavby dle pod-čl. 13.1 či 13.3 RB).[2]

Variace zlepšující dílo

Reklama

Evropská podnikatelská peněženka: Digitální revoluce (nejen) pro byznys (online - živé vysílání) - 15.5.2026

15.5.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Variace zlepšující dílo (v české praxi někdy nazývané také jako „zlepšení“)[3] ve smyslu pod-čl. 13.2 RB nemohou být zhotoviteli správcem stavby nařízeny, jelikož oprávnění navrhovat tento typ variací svědčí pouze zhotoviteli. To znamená, že na obsahu variace vedoucí ke zlepšení díla, musí smluvní strany nalézt společnou shodu. V důsledku toho lze také tento druh variací označit za variace konsensuální, neboť ohledně jejich rozsahu a provedení musí panovat mezi smluvními stranami konsensus.

Ačkoli je smluvní mechanismus jejich iniciace i administrace stanoven samotnou smlouvou, variace zlepšující dílo nejsou a ani nemohou být rozsahově dostatečně určitě předvídány smlouvou. Jejich schválením a realizací se tak určitým způsobem může měnit předmět díla nad rámec předvídaný smlouvou, k čemuž je obecně zapotřebí souhlasu obou smluvních stran.[4]

Jelikož však takováto změna předmětu díla nemůže být zhotoviteli nařízena (pouze on může být jejím iniciátorem) a musí být výsledkem společné vůle smluvních stran, nepovažuji variace zlepšující dílo z hlediska soukromoprávních limitů za nikterak problematické. Navíc pokud obě smluvní strany musí souhlasit s obsahem takové variace, bylo by fakticky možné takovou variaci administrovat i mimo režim Red Book (například uzavřením dodatku ke stávající smlouvě o dílo, uzavřením nové smlouvy o dílo apod.).

Variace nezbytné pro provedení díla

Variace nezbytné pro provedení díla může správce stavby dle pod-čl. 13.1 RB nařídit pokynem zhotoviteli i bez jeho souhlasu. Z toho důvodu lze tento druh variací označit za variace direktivní, neboť takovou variaci je zhotovitel povinen realizovat i v případě, kdy s ní nesouhlasí. Zde se teoreticky nabízí otázka, zda je takový smluvní mechanismus akceptovatelný. Nedochází totiž realizací variace na pokyn správce stavby ke změně samotné smlouvy o dílo bez souhlasu zhotovitele?

Red Book taxativně určuje, co variace (nezbytná k provedení díla) smí zahrnovat. Stejně tak stanovuje, že takovou variací je možné měnit pouze dílo, které je smlouvou jednoznačně definováno.[5] Pokyn k variaci musí být nutný k provedení díla či odstranění všech vad, a může být vydán pouze před vydáním potvrzení o převzetí díla.[6] Smlouva také stanovuje, jakým způsobem se variace oceňují.[7] Navíc pokud správce stavby se zhotovitelem v rámci variačního procesu nesjednají důsledky na dobu pro dokončení díla, je zhotovitel oprávněn v důsledku variace claimovat prodloužení doby pro dokončení díla.[8]

Smluvní mechanismus administrace variací je tedy poměrně podrobně stanoven dopředu smlouvou stejně jako jejich potenciální obsah. Pokynem správce stavby (coby zástupce objednatele) či schválením návrhu zhotovitele ze strany správce stavby tak dochází pouze k aktivaci předem nastaveného smluvního mechanismu, který se obě smluvní strany zavázaly uzavřením smlouvy o dílo respektovat a dodržovat. Proto se jedná toliko o plnění předpokládaná smlouvou, nikoliv o plnění nad rámec smlouvy.[9]

Variace nezbytné pro provedení díla v důsledku toho nejsou změnou smlouvy, ale pouze změnou předmětu díla (určité části závazku)[10] provedenou na základě předem upraveného smluvního mechanismu.[11] Potenciální požadavek na souhlas všech smluvních stran s provedením variace nezbytné pro provedení díla, neboť smlouvu lze změnit nebo zrušit jen se souhlasem smluvních stran či z jiných zákonných důvodů,[12] proto v tomto případě není na místě.

S připuštěním výše uvedené právní konstrukce se lze namátkově setkat také v judikatuře Nejvyššího soudu ČR. Ten například v usnesení ze dne 28.04.2011, sp. zn. 23 Cdo 746/2010 připustil, že v případě naplnění předvídaného smluvního ujednání se stanovenými právními důsledky se nejedná o jednostrannou změnu smlouvy, a proto v takovém případě nemusí být splněna podmínka souhlasu druhé smluvní strany.[13]

Přímo ve vztahu k variacím se pak se stejným názorem lze setkat rovněž ve výkladové pomůcce Ministerstva vnitra ČR vytvořené k zákonu o registru smluv. Autoři této metodiky výslovně zmiňují, že změnový list (záznam o provedení variace), kterým administruje variace například ŘSD ČR,[14] je pouze záznamem o uplatnění již dříve dohodnutých smluvních mechanismů. Změnový list proto dle autorů nemá povahu změny smlouvy (z tohoto změnového listu nevznikají práva a povinnosti nepředvídaná smlouvou, ale pouze se tímto zápisem potvrzuje určitá skutečnost, která již nastala z jiných důvodů).[15]

Navíc jistě nelze v případě variací nezbytných pro provedení díla hovořit o neomezené pravomoci správce stavby měnit předmět díla dle jeho libovůle. Red Book sice tímto umožňuje objednateli (prostřednictvím správce stavby) v podstatě jednostranně měnit závazek ze smlouvy o dílo, ale pouze ve smlouvou vymezeném rozsahu. Takové smluvní ujednání, které připouští změnu či vymezení závazku jednou smluvní stranou v přiměřeném a mravném rozsahu, by však dle odborné literatury mělo být platné.[16]

Ostatně i Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k otázce pravomoci správce stavby omezeně měnit předmět díla. V rozsudku ze dne 29.08.2011, sp. zn. 32 Cdo 1818/2011 uvedl, že i kdyby došlo ke změně předmětu díla co do jeho kvality projevem vůle správce stavby, bylo by tomu tak proto, že k tomu smluvní strany ve smlouvě o dílo sjednaly oprávnění. Provedená změna předmětu díla by tak i v takovém případě byla z věcného hlediska důsledkem dohody smluvních stran.

Závěr

Variací zlepšující dílo sice může dojít ke změně předmětu díla nad jeho původně sjednaný rozsah (nad rámec smlouvy), avšak takovouto variaci není správce stavby oprávněn zhotoviteli nařídit a na její výsledné podobě musí smluvní strany vždy nalézt shodu. Prostřednictvím variace nezbytné k dokončení díla pak dochází pouze k předvídané změně závazku založeného smlouvou, nikoli však ke změně smlouvy, a tudíž není třeba, aby zhotovitel s nařízením takové variace vyjádřil souhlas. Z toho důvodu lze variace, respektive změny předmětu díla dle Red Book, v obou případech považovat za souladné s limity nastavenými soukromým právem.

Samozřejmě lze však uvažovat například o potenciální neplatnosti určitých excesivních pokynů správce stavby, které mohou vybočovat z pravomocí, které mu smluvní podmínky FIDIC v této věci zakládají (například pro rozpor pokynu k variaci s dobrými mravy apod.). Nedomnívám se však, že je možné předem konstatovat neplatnost smluvního ujednání umožňujícího správci stavby udělení takového pokynu.[17]

V příštím článku se podrobněji zaměříme na právní úpravu zakotvenou v zákoně o zadávání veřejných zakázek (zejména na jednotlivé kategorie změn závazků ze smluv na veřejnou zakázku) a její vztah k variacím dle smluvních podmínek FIDIC.

JUDr. Tomáš Kalenský

advokátní koncipient