Vláda schválila zrušení 13. a 14. platů, činitelé bez 14. už nyní

      Další platy by se v příštím roce měly rozpustit do běžných měsíčních mezd. S jejich zrušením souhlasí i odbory. Předmětem sporu se ale stala částka, která by se měla do mezd rozplynout. Odboroví předáci žádali celý plat navíc. S touto "kompenzací" počítal původně i návrh zákona. Vláda ale nabídla nakonec rozpuštění 20 procent měsíční mzdy. Na jaké sumě se dnes kabinet dohodl, Šikula neupřesnil.


    Zavedení 13. a 14. platu v 90. letech mělo zabránit "rozevírání nůžek" mezi mzdami ve veřejném a v podnikatelském sektoru, kde rostly příjmy výrazněji. Veřejnost s vyplácením většinou nesouhlasí. Argumentuje tím, že rok má jen 12 měsíců.

    Další plat představuje polovinu měsíční mzdy. Vláda ale rozhodla letos o tom, že pracovníci veřejného sektoru místo poloviny dostanou jen deset procent. Zaměstnanci na to reagovali hodinovou stávkou.

    Snížení 13. platu ve veřejné sféře je podle ministerstva práce i jedním z důvodů pro odebrání 14. platu soudcům,
poslancům, ministrům, státní zástupcům a dalším představitelům státních orgánů. Roli hrají i úspory. Pokud by ústavní činitelé 14. platy dostali, byli by zvýhodněni, míní autoři normy z ministerstva práce. Třináctý plat by měli totiž získat v původní výši.

    Ústavní činitelé a soudci o své 14. platy přišli kvůli úsporám již v roce 2001 a 2002. Ústavní soud ale loni rozhodl o tom, aby stát soudcům peníze zpětně doplatil. Snížení příjmu by podle něj znamenalo ohrožení nezávislosti soudců. Ústavní soud ale neměl v minulosti na tento problém jednotný názor. V roce 1999 řekl, že další příjmy nelze soudcům odebrat. O rok později zvítězil názor opačný. Loni rozhodl o doplacení.