epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 12. 2020
    ID: 112318upozornění pro uživatele

    Vodní nádrž jako objekt sloužící hospodaření v lese

    Dovolím si připomenout všem vlastníkům vodních děl, pokud tak ještě neučinili, že vodní zákon[1] ve svém ust. § 20 odst. 1 vymezuje některá vodní díla, která je nezbytné nechat zapsat do katastru nemovitostí s tím omezením, že tento článek se již bude víceméně týkat pouze vodních děl zařazených do IV. kategorie podle ust. § 61 odst. 2 vodního zákona.[2] U vodních děl IV. kategorie totiž zákonodárce stanovil jejím vlastníkům prodlouženou lhůtu k zápisu, a to do 01.01.2021.[3] Pro lepší představu o tom, která vodní díla jsou zařazena do IV. kategorie, lze uvést seznam vedený Ministerstvem zemědělství ČR, který vede ty významnější z nich.[4]

    V tomto článku bych se rád zaobíral dílčím problémem spojeným se zápisem malých vodních děl rozlohou do 2 ha, a to konkrétně s možným vyměřením poplatku za odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa dle lesního zákona.[5] Hráz vodního díla je totiž potřeba vyjmout z lesního půdního fondu, kdy v katastru nemovitostí je tato část vodního díla nadále vedena s druhem pozemku zastavěná plocha.[6] Jak se ukázalo, správní praxe není zcela jednotná v tom, zda toto vyjmutí podléhá či nepodléhá poplatku za odnětí dle ust. § 17 lesního zákona. Osobně jsem toho názoru, že na takové vodní dílo je nezbytné se dívat jako na objekt sloužící hospodaření v lese, takže poplatek se dle ust. § 17 odst. 2 písm. a) nemá předepisovat. Nicméně při vyřizování jednoho případu jsem se setkal s praxí správního orgánu, jež poplatek předepsal s následujícím odůvodněním: „nelze spojovat výstavbu vodních nádrží na lesních pozemcích s přímými potřebami lesního hospodaření, protože kromě pozitivního vlivu nádrže na nejbližší okolní lesní porosty tam jiné přímé provázání není. Dokud nebude v lesním zákoně jednoznačně uvedeno, že se poplatek v případě výstavby malých vodních nádrží (resp. vodního díla – hráze) nepředepisuje, je třeba poplatek vyměřit.“[7] Pomineme-li jisté procesní pochybení, kterých se správní orgán dopustil, tak mám za to, že i předmětná otázka stanovení či nestanovení poplatku byla nesprávně právně posouzena.

    Předně nelze souhlasit s tvrzením, že vodní nádrž ovlivňuje pouze svoje bezprostřední okolí. Vodní díla obecně mají mimo jiné sloužit z hlediska akumulace a bezeškodného průchodu velkých nárazových vod, které mají dopad na celou oblast. Na vodní prvky nelze hledět tak, že ovlivňují výlučně svoje bezprostřední okolí.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Dle odůvodnění správního orgánu mám za to, že z jeho strany došlo k chybnému výkladu pojmu hospodaření v lese, který vnímá příliš úzce, kdy za hospodaření v lese považuje pouze jednu z jeho množin, a to zpracovávání dřevní hmoty. Jedná se však o nepřípustně zužující výklad popírající znění zákona, neboť lesní zákon ve svém ust. § 2 písm. d) zahrnuje mezi hospodaření v lese obnovu, ochranu, výchovu a těžbu lesních porostů, ale zároveň i ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa. Z tohoto důvodu je pro správné právní posouzení povahy vodního díla nezbytné vycházet i z písm. b) daného ustanovení, které funkce lesa rozděluje na produkční a mimoprodukční, kdy z mimoprodukčních funkcí lesa můžeme zmínit funkci klimatickou, vodoochrannou, půdoochrannou, zdravotní či rekreační. Výstavbu vodních děl lze přitom jednoznačně považovat za činnost zabezpečující všechny výše zmíněné funkce, které navíc mají dalekosáhlý dopad, a tuto činnost tudíž nelze vnímat izolovaně a ve své podstatě protiprávně. Z pohledu lesního zákona je tak vodní dílo jednoznačně posuzováno jako stavba sloužící hospodaření v lese.

    Odhlédneme-li od výkladu prezentovaného výše, považuji za mylný rovněž právní závěr správního orgánu, podle kterého je pro účely nevyměření poplatku za odnětí pozemku nezbytné výslovné zakotvení dané výjimky v lesním zákoně.[8] Takový výklad vnímám jako rozporný s judikaturou nejvyšších soudů ČR: „právní řád, založený na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti, s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech či dokonce odvětvích“.[9] Zároveň je nezbytné vycházet z tam uvedeného způsobu výkladu „v prvé řadě je nezbytné zdůraznit základní interpretační přístup: „k výkladu právních předpisů a jejich institutů nelze přistupovat pouze z hlediska textu zákona, ale především podle jejich smyslu. Jazykový výklad může ve smyslu ustálené judikatury Ústavního soudu, s níž se v řadě svých rozhodnutí výslovně ztotožnil i Nejvyšší správní soud, představovat pouze prvotní přiblížení se k obsahu právní normy, jejímž nositelem je interpretovaný právní předpis…k jeho doplnění či upřesnění, potom slouží ostatní interpretační přístupy, z nichž je v souzené věci namístě jmenovat především metodu teleologickou a systematickou.“[10]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Z pohledu judikatury tedy není právně významné, že samotný lesní zákon nedefinuje stavbu sloužící hospodaření v lese, neboť při správném aplikaci právních metod výkladu se můžeme opřít o jiné právní předpisy. Co se týče relevantní právní úpravy, vycházíme sice především z lesního zákona, ale dále využijeme i zákon 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), kdy daná problematika je dále po technické stránce řešena zejména příslušnými vyhláškami. Pro účely tohoto článku zmiňme vyhlášku 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa, která k 1. lednu 2018 nahradila vyhlášku 433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa. Současná vyhláška sice na rozdíl od vyhlášky 433/2001 Sb. nestanoví technické požadavky na malé vodní nádrže v lesích, nicméně k vypuštění vodních nádrží nedošlo z důvodu změny náhledu na věc, ale výlučně proto, protože jsou příslušné technické požadavky v potřebném rozsahu stanoveny vyhláškou 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla. Zároveň s ohledem na již zmíněnou zásadu vnitřní bezrozpornosti právního řádu je vhodné opětovně uvést i zákon 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a to z toho důvodu, že za vodní díla nepředepisuje poplatek za odnětí ze zemědělského půdního fondu. Přitom není důvod rozlišovat z pohledu ochrany mezi ochranou zemědělského půdního fondu a lesními pozemky, neboť je možné je postavit sobě naroveň. I na základě této skutečnosti je tak zřejmé, že zákonodárce nepočítá s poplatkovou povinností ohledně lesních pozemků.  

    Názor, že je potřeba se na malé vodní nádrže v lesích dívat i nadále optikou staveb pro plnění funkcí lesa, je prezentován dokonce i na portálu eAGRI, což je resortní portál Ministerstva zemědělství ČR, který má danou problematiku v gesci. Pokud tedy samo Ministerstvo zemědělství ČR vnímá vodní nádrže jako stavby pro plnění funkcí lesa, tak se zároveň musí jednat i o stavby sloužící hospodaření v lese.

    Závěrem již jen krátce ke smyslu zakotvení poplatku za odnětí dle ust. § 17 lesního zákona. Poplatek za odnětí se hradí z důvodu kompenzace uvolnění pozemků s ochranou pozemku určeného k plnění funkce lesa pro jiné využití, čímž dochází k určitému negativnímu zásahu, který se snaží poplatek do jisté míry vykompenzovat. V těchto případech však k žádnému znehodnocení pozemků nedochází, pouze se sleduje naplnění zákonné povinnosti zápisu vodního díla do veřejného rejstříku, kdy splnění této zákonné povinnosti správní orgán ve své podstatě sankcionuje.

    Ten, komu byl vyměřen poplatek za odnětí pozemku z pozemků určených k plnění funkcí lesa, by měl v případě uplynutí lhůty k podání řádného opravného prostředku[11] podat podnět k přezkumnému řízení z důvodu, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy.[12] V takovém případě budou splněny zákonné požadavky na vedení zkráceného přezkumného řízení dle ust. § 98 správního řádu, neboť pochybení je zjevné a netřeba provádět dokazování, jehož výsledkem by měla být změna napadeného výroku rozhodnutí v následujícím znění: „Stanovuje podle ust. § 17 odst. 2 písm. a) lesního zákona, že poplatek za odnětí se nepředepisuje, jelikož se jedná o objekt sloužící hospodaření v lese.“

     

    Mgr. Petr Kroupa,
    podnikový právník

    e-mail: kroupa.pe@gmail.com

    Názory obsažené v článku představují pouze osobní názor autora, ne zaměstnavatele.

     

    [1]Zákon 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“).

    [2] Bližší kritéria rozhodná pro zařazení vodních děl do odpovídající kategorie, upravuje vyhláška 471/2001 Sb., vyhláška Ministerstva zemědělství o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly. Hlavním kritériem je výše možných škod, ke kterým může dojít při poruše stability a bezpečnosti vodního díla.

    [3] Uvedené vyplývá z přechodných ustanovení zavedených zákonem 181/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, bod 1. Vodní díla kategorie I. až III. měly být zapsány nejpozději k 01.01.2011.

    [4] K dispozici >>> zde dne 28.11.2020.

    [5] Zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „lesní zákon“, který odnětí pozemků upravuje v ust. § 15 a násl.

    [6] Samotná vodní nádrž bude v katastru nemovitostí sice vedena s druhem pozemku vodní plocha, nicméně je u ní i nadále možné evidovat ochranu nemovitosti - pozemek určený k plnění funkcí lesa, takže tuto plochu není třeba vyjímat.

    [7] Konkrétní správní orgán v dané chvíli není třeba uvádět, navíc věc zatím není pravomocně skončena.

    [8] Byť to v samotném rozhodnutí nebylo zmíněno, tak se domnívám, že správní orgán mohl být ovlivněn úpravou podle zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, který v ust. § 11a odst. 1 písm. n) výslovně uvádí vodní nádrže jako objekt, jež nepodléhá odvodu za trvalé odnětí ze zemědělského půdního fondu.

    [9] Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26.10.2005, č.j.: 2 Afs 81/2005-54.

    [10] Tamtéž.

    [11] V takovém případě požadovat změnu pouze napadaného výroku rozhodnutí s tím, aby správní orgán rozhodl na základě autoremedury dle ust. § 87 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

    [12] Podnět k přezkumnému řízení se podává podle ust. § 94 správního řádu s tím vědomím, že podle ust. § 96 odst. 1 může být usnesení vydáno nejpozději do 1 roku od právní moci napadaného rozhodnutí.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Kroupa
    29. 12. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.