epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    22. 7. 2002
    ID: 17755upozornění pro uživatele

    Volební pravidla a reprezentace národnostních menšin ve volbách podle systému poměrného zastoupení

    Příslušníci národnostních menšin v mnoha zemích jsou v zastupitelských sborech zastoupeni v menší míře než by odpovídalo počtu obyvatel dané země. Jednou z příčin tohoto stavu může být působení volebního systému. Pokud je totiž počet příslušníků národnostních menšin v rámci daných volebních obvodů nízký, může volební systém zabránit zvolení jejích reprezentantů do zastupitelského sboru. Pokud ale naopak menšina tvoří podstatnou část obyvatel jistého území, volební systém s největší pravděpodobností nezabrání prosazení příslušníků menšiny do parlamentu.

    Příslušníci národnostních menšin v mnoha zemích jsou v zastupitelských sborech zastoupeni v menší míře než by odpovídalo počtu obyvatel dané země. Jednou z příčin tohoto stavu může být působení volebního systému. Pokud je totiž počet příslušníků národnostních menšin v rámci daných volebních obvodů nízký, může volební systém zabránit zvolení jejích reprezentantů do zastupitelského sboru. Pokud ale naopak menšina tvoří podstatnou část obyvatel jistého území, volební systém s největší pravděpodobností nezabrání prosazení příslušníků menšiny do parlamentu. 

    Zastoupení menšin v parlamentu může být v některých zemích považováno za natolik důležité, že tyto země zohledňují zájmy menšin při tvorbě volebních pravidel platných pro celou zemi nebo dokonce uzákoňují různé výjimky s cílem umožnit reprezentaci zájmů národnostních menšin.

    Jako příklad metod zohledňujících zájmy menšin může sloužit kumulativní a bodové hlasování. Při kumulativním hlasování obdrží volič tolik hlasů, kolik je přidělováno mandátů a může je rozložit, jak uzná za vhodné. Volič může dát všechny hlasy jednomu kandidátovi. Bodové hlasování přiděluje voliči větší počet bodů a volič pak sestavuje pořadí kandidátů.[1] V případě těchto metod se jedná spíše o návrhy, které v praxi nejsou uplatňovány. Obě metody podporují kandidáty menšin, protože umožňují koncentraci hlasů. Dále může být používána metoda omezeného hlasu, která přiděluje voličům více než jeden hlas, ale počet hlasů je menší než počet mandátů. Tato metoda je používána ve Španělsku.[2]

    Také stanovení hranic volebních obvodů může mít vliv na úspěch kandidátů menšin. Tento vliv však může být příznivý i nepříznivý. Jako prostředek usnadňující zastoupení menšin je používán například ve Spojených státech, kde favorizuje zastoupení černochů a Hispánců.[3]

    Vliv na zastoupení menšin může mít i to, jestli je umělá uzavírací klauzule uplatňována celostátně, nebo pro získání mandátů v jednotlivých krajích stačí její dosažení právě v těchto krajích.

    Přímým zvýhodněním stran reprezentujících národnostní menšiny může být neuplatnění umělé uzavírací klauzule na strany národnostních menšin nebo vyčlenění určitého počtu mandátů pro strany národnostních menšin, takže tyto strany  nemusí zdolat uzavírací klauzuli.

    Politické strany národnostních menšin nemusí překonat uzavírací klauzuli v Německu. Toto pravidlo však má fakticky význam zejména pro strany zastupující dánskou menšinu ve volbách do zemského sněmu v Šlesvicku- Holštýnsku.[4] 

    Častější jsou případy, kdy je určitý počet míst v parlamentu přímo vyhrazen pro příslušníky menšin. V dánském zákonodárném orgánu, Folketingu,  jsou pro příslušníky každé ze dvou menšin rezervována dvě místa.[5] Dalším příkladem může být vyčlenění jednoho mandátu pro zástupce Aalandských ostrovů ve Finsku. Právo této menšiny na zastoupení v parlamentu je zakotveno ve finské ústavě.[6] Poslanec reprezentující tyto ostrovy je členem klubu Švédské lidové strany, i když není členem této strany.

    Národnostní menšiny jsou ve volbách zvýhodněny také v Rumunsku. Podle článku 59 odstavec 2 rumunské ústavy náleží organizacím občanů patřících k národnostním menšinám, pokud splní podmínky vyžadované volebním zákonem, alespoň jeden mandát. Každou menšinu přitom může zastupovat pouze jedna organizace.[7] Volební zákon stanoví, že právo na mandát mají organizace národnostních menšin, jestliže získají celostátně alespoň pět procent z počtu hlasů, které jsou průměrně vyžadovány pro zvolení jednoho poslance.[8] V Maďarsku je pro zvolení poslance reprezentujícího národnostní menšinu požadován menší počet hlasů.[9]

    Na Novém Zélandu má maorská menšina zajištěno zastoupení v parlamentu prostřednictvím maorských obvodů, v nichž se o hlasy maorských voličů uchází celostátně působící strany.[10] Počet maorských mandátů kolísá podle počtu voličů, kteří jsou zapsáni na maorské voličské seznamy. Počet těchto mandátů se pohybuje kolem pěti. [11]

    Zvýhodňování národnostních menšin ve volbách se může týkat nejen celostátní úrovně, ale může se projevovat i na úrovni regionální. Kromě dánské menšiny v Německu je možné uvést regionální radu v italských jižních Tyrolech. Zde je zastoupení menšiny vyřešeno tak, že pokud není zvolen žádný z příslušníků menšiny, nahrazuje ten z nich, který získal největší počet preferenčních hlasů, toho kandidáta své strany, který je zvolen na posledním místě.[12]

    Volební systém však nemusí sloužit pouze ke zlepšení postavení národnostních menšin. Uzavírací klauzule může být stanovena v takové výši, aby jejich zastoupení fakticky vyloučila. Jako příklad je možné uvést reprezentaci Kurdů a desetiprocentní uzavírací klauzuli v Turecku.

    Vztah uzavírací klauzule k zastoupení národnostních menšin se stal předmětem diskuse i v Československu při přijímání volebních zákonů v roce 1990. Zejména zástupci maďarské menšiny považovali existenci pětiprocentní uzavírací klauzule za diskriminační. Zajímavé je, že příslušníci polské menšiny tuto otázku za takový problém nepovažovali.[13]

    V případě stanovování zvláštních pravidel pro příslušníky národnostních menšin nemusí být zcela jednoznačné, které menšiny zde mají být zařazeny. Další otázkou může být, zda se voliči náležející k národnostní menšině budou ochotni k této menšině veřejně hlásit.[14]

    Stanovení určité výše uzavírací klauzule jistě může mít vliv na zastoupení menšin v zákonodárném sboru. Obecně platí, že právní předpisy platí pro všechny stejně. I tak však mohou být konkrétní normy stanoveny takovým způsobem, že sice působí vůči všem, ale fakticky jsou namířeny proti některé skupině obyvatel. Například v zemi, v níž devět procent populace tvoří nepohodlná národnostní menšina, povede desetiprocentní uzavírací klauzule, ať už umělá nebo přirozená, k eliminaci celostátního politického vlivu představitelů této menšiny. Domnívám se, že by volební systém neměl sloužit těmto účelům. Takové volební pravidlo by bylo jistě nespravedlivé a mohlo by vést k radikalizaci této menšiny, pocitům nepřátelství vůči státu atd.

    Opačný postoj může být veden snahou dosáhnout zastoupení menšin i v situaci, kdy menšina není natolik početná nebo jednotná, aby získala mandáty v zastupitelském orgánu v rámci spravedlivého volebního systému.  

    Samozřejmě zde vyvstává otázka, zda je správné jakoukoli skupinu občanů  zvýhodňovat proti ostatním. Vhodnost opatření tohoto typu musí být posuzována případ od případu. Na jedné straně jistě existuje zájem na zatažení národnostních menšin do veřejného života, bylo by však kontraproduktivní, kdyby toto opatření vedlo k výrazné diskriminaci členů většiny a následně ke zhoršení postavení menšiny.

    Ideální jistě je situace, kdy není žádná část společnosti zvýhodňována ani znevýhodňována. Menšiny mohou však v rámci státu žít svým životem a problémy, se kterými  zápasí, mohou být odlišné od politických témat, které řeší většinová politická scéna. Může se tedy stát, že zastoupení menšin v parlamentu může být považováno za natolik významné, že jej může být dosaženo i zvýhodněním členů této menšiny. Domnívám se, že by ničemu neprospělo, kdyby k takovému zvýhodnění mělo dojít na úkor výrazného znevýhodnění členů většinové společnosti.  

    Domnívám se tedy, že je možné přijmout pravidlo, které zajistí překonání hranice vyžadované pro zastoupení menšin v parlamentu prostřednictvím zvláštních volebních obvodů pro příslušníky národnostních menšin, nebo stanovit, že pokud nebude zvolen žádný člen národnostní menšiny, bude počet poslanců zvýšen o zástupce národnostní menšiny. Je možné i stanovit, že se na politickou stranu menšiny neuplatní umělá uzavírací klauzule. Na druhé straně ale nejsem přesvědčen o správnosti takového postupu, který by upíral politikům většinové populace přístup do zastupitelského orgánu za situace, kdy sice získali dostatečný počet hlasů, ale nebyla splněna stanovená kvóta pro zastoupení menšin, a proto by byli místo nich zvoleni menšinoví politici, i kdyby získali méně hlasů.    

     



    [1] Sartori, G.: Srovnávací ústavní inženýrství. Sociologické nakladatelství, Praha 2001, str. 33

    [2] Sartori, G.: Srovnávací ústavní inženýrství. Sociologické nakladatelství, Praha 2001, str. 34

    [3] Sartori, G.: Srovnávací ústavní inženýrství. Sociologické nakladatelství, Praha 2001, str. 34

    [4] Fiala, P.-Rožňák, P.- Schubert, K.-Šimíček, V.: Politický systém Spolkové republiky Německo. Masarykova univerzita, Brno 1994, str. 96

    [5] http://www.us-rs.com/en/casefr.html

    [6] http://www.om.fi/constitution/3340.htm

    [7] http://www.senat.ro/ENGLEZA/FREN.htmL

    [8] http://www.ipu.org/english/parline/reports/2261.htm

    [9] http://www.us-rs.com/en/casefr.html

    [10] Strmiska,M.: Novozélandská stranicko- politická soustava (1993-1996). Politologický časopis 4/1996, str. 330

    [11] http://www.riga.lv/minelres/publicat/devaren2.htm

    [12] http://www.us-rs.com/en/casefr.html

    [13] Filip, J.: Volební inženýrství v letech 1990-1992, studie konkrétního případu. Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. VŠE, Praha 1999, str. 89

    [14] Filip, J.: Volební inženýrství v letech 1990-1992, studie konkrétního případu. Možnosti úpravy či reformy volebního systému v ČR. VŠE, Praha 1999, str. 90



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Vlastimil Burďák
    22. 7. 2002
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • DEAL MONITOR
    • Influencerství a možnosti regulace – Francouzský model
    • DEAL MONITOR
    • Aktuální stav regulace umělé inteligence ve světě
    • DEAL MONITOR
    • Veřejný zájem na obnovitelných zdrojích energie
    • DEAL MONITOR
    • Umělá inteligence jako konkurent a pomocník advokáta
    • Přelom v regulaci: Jak Akt o umělé inteligenci možná změní hru v Evropě

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novinky v IT právu a e-commerce pro rok 2023
    • NIS2 – nová směrnice EU a její dopady
    • Úskalí a rizika zachování lhůty pro ústavní stížnost
    • Limity dokazování v civilním procesu – jak může strany omezovat soud?
    • Exekuce cizích soudních rozhodnutí
    Lektoři kurzů
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. et Mgr. Ing.  Jan Tomíšek, CIPP/E
    Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek, CIPP/E
    Kurzy lektora
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    JUDr. Josef Donát, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Micková
    Mgr. Michaela Micková
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    Mgr. Libor Zbořil
    Mgr. Libor Zbořil
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Vegetativní stav – náklady na výživu
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Nadbytečnost zaměstnance jako důvod k výpovědi zaměstnance
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Počátek běhu lhůty pro podání stížnosti (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezbytným předpokladem naplnění smyslu a účelu jednak ústavně zaručeného práva na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a jednak práva na spravedlivý...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.