epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 10. 2016
    ID: 103359upozornění pro uživatele

    Vracení příplatku mimo základní kapitál v akciové společnosti

    Institut příplatku mimo základní kapitál v dnešní době představuje relativně běžný prostředek k financování provozu kapitálových společností, včetně akciových společností. O podmínkách vrácení takového příplatku v akciové společnosti toho však bylo v odborné literatuře napsáno spíše poskrovnu. Cílem tohoto článku je předestřít základní podmínky, které musí společnost splnit, aby mohla vrátit akcionáři dobrovolný příplatek mimo základní kapitál.

     
     ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s. r. o.
     
    Obecně k poskytnutí příplatku

    Ačkoliv institut dobrovolného příplatku mimo základní kapitál není v souvislosti s akciovou společností v ZOK[1] výslovně upraven, panuje široká a dlouhodobá shoda na tom, že i v akciové společnosti je jeho použití možné a právem dovolené.[2] Závěr o přípustnosti poskytnutí dobrovolného příplatku lze rozhodně kvitovat, neboť není ničím jiným než důsledným uplatněním základní zásady soukromého práva, a sice zásady, že každý může činit vše, co zákon nezakazuje. Pouze pro úplnost shrňme, že o přijetí příplatku má rozhodnout statutární orgán akciové společnosti a mezi akcionářem a společností by mělo dojít k uzavření smlouvy o poskytnutí příplatku mimo základní kapitál.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Vrácení příplatku

    ZOK v žádném svém ustanovení neupravuje možnost přijetí, natož pak vrácení příplatku mimo základní kapitál v akciové společnosti. Pakliže však přijmeme závěr, že akcionář je oprávněn poskytnout společnosti příplatek, logicky musíme dojít ke shodnému závěru i při posuzování možnosti vrácení takového příplatku. Právní předpisy (na rozdíl od dřívější úpravy obsažené v obchodním zákoníku[3]) tomuto postupu totiž nijak nebrání.

    Přijetím dobrovolného příplatku společnost navyšuje svůj vlastní kapitál a příplatek tvoří vlastní zdroje akciové společnosti. Při jeho vracení je proto společnost povinna postupovat v souladu s obecnými pravidly pro rozdělení vlastních zdrojů. Tato pravidla jsou upravena zejména v § 40 a § 350 ZOK.

    V § 350 odst. 1 ZOK je stanoveno omezení maximální výše prostředků určených k vyplacení akcionářům, které odpovídá aktuální výši vlastního kapitálu společnosti vyplývajícího z řádné či mimořádné účetní závěrky snížené o hodnotu základního kapitálu a o hodnotu prostředků ve fondech, které nelze použít k rozdělení mezi akcionáře.[4] V případě, že vlastní kapitál společnosti vyplývající z řádné či mimořádné účetní závěrky nedosahuje ani hodnoty základního kapitálu a těchto fondů, společnost nesmí rozdělit mezi akcionáře zisk či jiné vlastní zdroje společnosti.

    Ustanovení § 350 odst. 2 ZOK se pak na vracení příplatku dle převládajícího výkladu neaplikuje, přičemž s tímto závěrem zcela souhlasíme.[5]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Rozhodnutí o vrácení příplatku a účetní závěrka

    Před vlastním zahájením procesu vrácení příplatku je nezbytné, aby společnost vyjádřila kvalifikovaným způsobem vůli vrátit příplatek akcionáři. Rozhodování o vrácení příplatku coby vlastního zdroje společnosti spadá do výlučné kompetence valné hromady. Návrh na rozdělení vlastních zdrojů může vznést jak statutární orgán, tak i akcionář.

    Praktický problém ovšem může nastat při přípravě podkladů pro rozhodnutí valné hromady. S ohledem na doslovnou dikci § 350 odst. 1 ZOK totiž musí být rozhodnutí valné hromady o vrácení příplatku podloženo řádnou či mimořádnou účetní závěrkou, na základě které bude zjištěna aktuální výše vlastního kapitálu společnosti. Řádná účetní závěrka se přitom sestavuje k poslednímu dni účetního období, tj. ke konci kalendářního či hospodářského roku. Mimořádná účetní závěrka se pak sestavuje v souvislosti s různými mimořádnými okolnostmi určenými právními předpisy. Rozhodnout o vrácení příplatku na základě mezitímní účetní závěrky, anebo dokonce bez sestavení účetní závěrky ZOK nepřipouští.

    Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu navíc vyplývá, že k rozhodnutí o výplatě podílu na zisku může valná hromada přistoupit pouze do 6 měsíců od posledního dne účetního období, ke kterému byla sestavena řádná či mimořádná účetní závěrka.[6] Jedním z důvodů tohoto judikaturou dovozeného požadavku je, aby účetní závěrka poskytovala reálný obraz účetnictví akciové společnosti v době přijetí takového rozhodnutí. S ohledem na tyto důvody zastáváme názor, že uvedenou lhůtu 6 měsíců je nutné analogicky aplikovat i na případy rozdělování jiných vlastních zdrojů společnosti, včetně vrácení příplatku. Jinými slovy, valná hromada akciové společnosti může rozhodnout o vrácení příplatku mimo základní kapitál nejpozději do 6 měsíců ode dne, ke kterému byla sestavena řádná či mimořádná účetní závěrka.

    Určité problémy tak přinesou situace, kdy má k rozhodnutí vrácení příplatku dojít po 6 měsících od posledního dne předchozího účetního období, kdy společnost nemá k dispozici aktuální mimořádnou účetní závěrku. Sestavení mimořádné účetní závěrky totiž dle zákona o účetnictví[7] vyžaduje zákonný důvod a nelze ji sestavovat libovolně bez současného naplnění těchto důvodů. V této souvislosti může být sporné, zda zákonným důvodem pro sestavení mimořádné účetní závěrky je plánované vrácení příplatku. Ačkoliv ZOK přímo nestanoví, že společnosti musí za účelem rozdělení vlastních zdrojů sestavit mimořádnou účetní závěrku, přikláníme se k názoru, že odkaz na mimořádnou účetní závěrku v § 350 odst. 1 ZOK je dostatečným podkladem pro její sestavení. Zajisté by nedávalo smysl, pokud by zákon požadoval kontrolu vlastního kapitálu dle aktuální účetní závěrky, ale současně by neumožňoval její sestavení pro tento účel. Opačný výklad by také vedl k situaci, kdy po uplynutí 6 měsíců od konce účetního období fakticky nelze rozhodnout o vrácení příplatku, neboť by společnost při respektování rozhodnutí Nejvyššího soudu nemohla vrátit příplatek na základě poslední řádné účetní závěrky ani by nemohla sestavit aktuální mimořádnou účetní závěrku.[8] To je z logického i praktického důvodu jen stěží obhajitelný závěr.

    Rozhodně lze nalézt i argumenty pro obhajobu jiných závěrů, zejména že k rozhodnutí valné hromady o vrácení příplatku nemusí být k dispozici nanejvýš 6 měsíců stará řádná či mimořádná účetní závěrka, ale postačí poslední řádná závěrka, kterou má společnost k dispozici. Avšak vzhledem k tomu, že vrácení příplatku v akciové společnosti v minulosti nebylo dovolené a i s ohledem na výše uvedené závěry Nejvyššího soudu lze v judikatuře soudů v tomto směru očekávat spíše restriktivní a opatrný přístup.

    V této souvislosti si dovolujeme upozornit též na ustanovení § 350 odst. 3 ZOK, na základě kterého bude každé rozhodnutí valné hromady učiněné v rozporu s pravidly obsaženými v § 350 ZOK stiženo vadou nicotnosti. Na takové rozhodnutí bude pohlíženo, jako by nikdy nebylo přijato, aniž by bylo nutné, aby takovou vadu (právního) jednání kdokoli napadal. Nelze se tak, jako v případě jiných rozhodnutí valné hromady, jednoduše spoléhat na to, že nikdo tento postup nenapadne a uplynutím relativně krátkého času dojde k zániku práva zpochybnit platnost usnesení valné hromady. Příplatek vrácený na základě nicotného rozhodnutí valné hromady by byl patrně plněním poskytnutým bez právního důvodu a společnost by byla povinna se domáhat jeho vydání. Toto riziko vnímáme jako zásadní, protože může být „odhaleno“ i v budoucnu např. při právní prověrce společnosti.

    Výplata vráceného příplatku

    O výplatě příplatku rozhoduje statutární orgán.

    V této souvislosti platí absolutní zákaz výplaty jakýchkoli prostředků z majetku společnosti jejím akcionářům v případě, že by si tím způsobila úpadek ve smyslu insolvenčního zákona.[9] Statutární orgán společnosti je povinen provést před distribucí jakýchkoli vlastních zdrojů tzv. insolvenční test bez ohledu na to, zda se jedná o prostředky vytvořené ze zisku společnosti, či získané jiným způsobem.[10]

    Příplatek pak lze z důvodu omezení v § 349 ZOK vyplatit pouze bezhotovostním převodem na bankovní účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů.

    Závěr

    Příplatek mimo základní kapitál představuje pro akciovou společnost velmi efektivní způsob, jakým lze zvýšit její vlastní kapitál. Možnost vrácení příplatku pak pouze zvyšuje atraktivitu tohoto institutu, třebaže je nutné při něm dodržovat poměrně rigidní pravidla, a to jak na úrovni rozhodování valné hromady, tak i statutárního orgánu.


    Mgr. Michal Pálinkás

    Mgr. Michal Pálinkás
    ,
    advokát
     
    Radek Šmíd

    Radek Šmíd
    ,
    advokátní koncipient


    ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.


    Truhlářská 13-15
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 222 537 500 – 501
    Fax:    +420 222 537 510
    e-mail:    office.prague@randalegal.com


    _____________________________________________
    [1] Zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), v platném znění.
    [2] Viz např. výkladové stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti č. 26 ze dne 25. 6. 2014. [cit. 30-09-2016]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [3] Zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
    [4] Lze si představit např. sociální fond pro zaměstnance, fond určený pro vědu a výzkum apod.
    [5] Viz např. výkladové stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti č. 25 ze dne 9. 4. 2014. [cit. 26-09-2016]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [6] Viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4284/2007, nebo ze dne 29. 4. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2363/2011.
    [7] Zákon 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
    [8] Samozřejmě za předpokladu, že by společnost současně např. nevstoupila do likvidace či nebyl prohlášen její úpadek. V takových případech lze však stěží uvažovat o vracení příplatku.
    [9] Zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    [10] Srov. op. cit. výkladové stanovisko KANCL č. 25.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Michal Pálinkás, Radek Šmíd (ŘANDA HAVEL LEGAL)
    5. 10. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.