epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 9. 2019
    ID: 109987upozornění pro uživatele

    Vydání dlužníkova majetku jako jeden ze způsobů provedení reorganizace

    Jako jeden z možných způsobů provedení reorganizace insolvenční zákon v ustanovení § 341 odst. 1 výslovně předpokládá vydání části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převod těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast. V praxi se však stále jedná o poměrně zřídka využívané reorganizační opatření a vzácně se mu věnuje i odborná literatura.

    Z hlediska některých dlužníků, ale i věřitelů, se přitom může jednat o opatření, které samo o sobě či v kombinaci s jinými výhodnými opatřeními výrazným způsobem usnadní provedení reorganizace, případně ji pro věřitele pomůže zatraktivnit. Tento fakt je dále umocněn skutečností, že insolvenční zákon blíže nestanoví konkrétní podmínky procesu vydání majetku věřitelům, a co se tedy nastavení parametrů jeho provedení týče, nechává předkladateli reorganizačního plánu relativní volnost. Na druhou stranu je však nutné vzít v potaz i některé aplikační aspekty, které se níže pokusíme nastínit.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Pro koho je vydávání vhodné

    Jak vyplývá již ze samotného názvu, smyslem předmětného reorganizačního opatření je převedení vlastnického práva k majetku dlužníka na jeho věřitele, a to ať už přímo nebo nepřímo na osobu, ve které mají tito věřitelé majetkovou účast. Na místo obvyklého finančního plnění tak věřitel v reorganizaci obdrží plnění ve formě nabytí vlastnického práva ke konkrétnímu aktivu dlužníka.

    Reklama
    Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    20.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pro dlužníka je tak vydání majetku věřitelům atraktivní zejména z toho pohledu, že zásadním způsobem snižuje okamžité finanční nároky na něj související s výplatou svých věřitelů v úrovni stanovené znaleckým posudkem, respektive nároky na výši čerpání externího financování, které zpravidla provedení reorganizace doprovází.

    Pokud je předmětem vydání z hlediska dalšího provozu zbytný majetek, představuje vydání majetku věřitelům pro dlužníka i jakýsi obraný mechanismus pro případ, že si věřitelé v rámci procesu schvalování znaleckého posudku stanoví nereálná finanční očekávání nad úrovní skutečné hodnoty dlužníkova majetku, respektive jejich zástav. Je logické, že v takovém případě dlužník raději převede vlastnické právo k danému aktivu, než aby se podílel na financování výplaty neodpovídající realitě trhu.

    Vydání dlužníkových aktiv může být stejně tak atraktivní a výhodné i pro věřitele, když jim umožňuje ve formě vlastnického práva obdržet plnění vyšší hodnoty, než by jim připadlo v řízení konkursního typu, ale i ve „standardním“ provedení reorganizace zahrnující finanční výplatu věřitelům. Důvodem je ta skutečnost, že při vydání aktiv v rámci plnění reorganizačního plánu nedochází ke vzniku některých transakčních nákladů, které by měl znalec zahrnout do hodnoty stanovené znaleckým posudkem. Typicky se tak jedná například o náklady zpeněžení, odměnu insolvenčního správce, nuceného prodeje, ale v případě nemovitého majetku i daň z nabytí nemovitých věcí, která, ač ji dle stávající právní úpravy hradí nabyvatel, má nezpochybnitelný dopad na potenciální výši kupní ceny. Vydání dlužníkových aktiv věřitelům je totiž na rozdíl od zpeněžení v insolvenčním řízení od uvedené daně věcně osvobozeno.

    Pro některé věřitele tak může dávat větší smysl nechat si určitý majetek, zejména v jejich prospěch zastavený, dlužníkem vydat a následně si zrealizovat zpeněžení (prodej) mimo insolvenci bez vzniku transakčních nákladů spjatých se zpeněžením v insolvenci či si tento majetek rovnou ponechat ve svém vlastnictví.    

    Jaký majetek lze vydat

    Insolvenční zákon v otázce, který majetek lze vydat, na první pohled předkladatele reorganizačního plánu nikterak neomezuje, když předmětem vydání může být jakýkoliv dlužníkův majetek zákonem souhrnně označovaný jako aktiva. Z pohledu úspěšné reorganizace je však nutné uvědomit si rozdíl mezi zbytnými a nezbytnými aktivy.

    Jelikož základním předpokladem reorganizace je v drtivé většině případů zachování provozu podniku, je nutné nejprve určit, jaká aktiva jsou pro budoucí provoz nezbytná a jaká zbytná, tj. jakých se lze naopak zbavit, aniž by to budoucí fungování podniku ovlivnilo.

    Zbytná aktiva je pak možné věřitelům vydat. Dlužník je pro svou činnost nepotřebuje a nemusí je tak nikterak provozně nahrazovat. V případě aktiv nezbytných, jejichž vydání není samo o sobě vyloučené, je však nutné se zamyslet nad tím, jakým způsobem budou z pohledu pokračujícího provozu podniku suplována.

    V úvahu připadající variantou je ta, že na základě reorganizačního plánu sice budou vydána z hlediska zachování budoucího provozu nezbytná aktiva, ale zároveň dojde reorganizačním plánem ke zřízení dlužníkova práva na další užívání majetku, ať již ve formě nájmu či leasingu s možností zpětného odkupu. Takové schéma však pochopitelně předpokládá dosažení vyšší míry konsenzu mezi dlužníkem a věřitelem.

    Komu lze vydávat

    Přesto, že insolvenční zákon předkladatele reorganizačního plánu ve výběru potenciálních věřitelů, vůči kterým bude chtít vydání majetku realizovat, přímo neomezuje, je nutné si uvědomit, že ne vůči každému věřiteli to bude z podstaty věci možné. Roli hraje zejména předmět činnosti jednotlivých věřitelů a dále zajištění váznoucí na konkrétních aktivech určených k vydání.

    Například v případě věřitelů z řad finančních institucí, kteří se nezřídka účastní reorganizací jako významní zajištění věřitelé, může být přímé vydání majetku problematické z hlediska regulace, které podléhají. V úvahu připadajícím řešením je v takové situaci vydání majetku nepřímo na nově založenou právnickou osobu, ve které mají tito věřitelé majetkovou účast.    

    Ačkoliv tak zákon výslovně nestanoví, je logické, že v případě vydávání majetku by přednostní právo k danému aktivu měl mít ten věřitel, v jehož prospěch je k němu zřízeno zajištění. Složitější situace může nastat ve chvíli, kdy na jednom aktivu vázne zajištění vícero věřitelů v různém pořadí či věřitelé své zajišťovací právo mezi sebou sdílejí. V takovém případě připadá v úvahu konstrukce, kdy dominantní věřitel či ten, který o to projeví zájem, zbývající věřitele v hodnotě stanovené znaleckým posudkem ze zástavy vyplatí.

    Vzhledem k výše uvedenému je proto v rámci příprav vydávání majetku vhodné nejprve zanalyzovat s jakým majetkem lze volně disponovat, jaký je naopak zastaven a v čí prospěch a jaké mezi sebou mají tito zástavní věřitelé ve vztahu k zastaveným aktivům vztah.

    Realizace vydávání ve vztahu ke katastrálnímu úřadu

    Jsou-li vydávaná aktiva dlužníka představována nemovitostmi, lze ve fázi realizace reorganizačního plánu snadno narazit na komplikaci před katastrálními úřady, které se s reorganizacemi, a tím spíše s vydáváním aktiv na základě reorganizačního plánu, setkávají jen velmi výjimečně. Problematickým se může jevit především to, jakou vkladovou listinu mají účastníci k příslušnému návrhu na vklad změny vlastnického práva přiložit.

    Lze uvažovat, že touto vkladovou listinou by měl v ideálním případě být samotný reorganizační plán, na jehož základě dochází ke změně vzájemných práv a povinností mezi dlužníkem a jeho věřiteli, a která má být v případě převodu nemovitostí za účelem nabytí věcně právních účinků zapsána do katastru.

    Tomuto závěru napovídá i druhá věta § 356 insolvenčního zákona: „… Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se zapisují do katastru nemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena.“ Má-li tedy k vydání nemovitosti dojít samotnou účinností plánu (proces vydávání může být ale nastaven i složitěji a k účinnosti vydávání může dojít až na základě dalších kroků navazujících na účinnost plánu), doporučujeme v něm příslušná práva a projevy vůle popsat způsobem, jako kdyby se jednalo o klasickou vkladovou listinu ve smyslu katastrálního zákona a souvisejících vyhlášek.

    Tento postup však nemusí být příliš praktický s ohledem na rozsah reorganizačního plánu, jeho komplexnost a proces vzniku, který z něj dělá listinu sui generis, se kterou mohou mít katastrální úřady vzhledem k jeho relativní ojedinělosti problém. Pro některé katastrální úřady může být problematická i absence úředně ověřených podpisů na plánu jako vkladové listině. V této souvislosti si nejsme vědomi jednotného postupu katastrálních úřadů.

    Alternativou proto mohou být souhlasná prohlášení či jiné formy registračních dohod uzavřené mezi dlužníkem a příslušným věřitelem s odkazem na účinný reorganizační plán a jeho konkrétní ustanovení zakládající navrhovanou změnu v katastru. V úvahu připadá k tomuto prohlášení přiložit i potvrzení insolvenčního správce, že navrhovaná změna je v souladu s účinným reorganizačním plánem, ač takový postup oporu přímo v zákoně nemá.

    Zvažte daňové dopady

    Před přistoupením k vydávání majetku by rovněž mělo dojít ke zvážení případných daňových dopadů, které mohou ve výsledku ovlivnit atraktivitu tohoto procesu pro jeho účastníky. Jak již bylo uvedeno výše, vydání dlužníkových aktiv věřitelům či jejich převod na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, je věcně osvobozeno od daně z nabytí nemovité věci.

    Dále je podstatné zamyslet se i nad dopady ve vztahu k dani z přidané hodnoty, kde je situace složitější a jako ve většině daňových otázek, i zde bude záležet na konkrétní situaci a postavení dlužníka a věřitele.

    Za splnění určitých podmínek je totiž vydání aktiv osvobozeno i od této daně, když je podřazováno pod dodání nemovitých věcí ve smyslu § 13 zákona o dani z přidané hodnoty, přičemž podmínky osvobození dále stanoví § 56 zmíněného zákona. Nicméně právě v této souvislosti nemusí být osvobození od DPH pro strany transakce tím nejvhodnějším řešením, když naopak v případě uplatnění DPH bude mít dlužník zachovalý nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných vstupů, které byly pořízeny v souvislosti s vydávanými aktivy (např. znalecké ocenění, provedené opravy a stavební práce spojené s pořízením těchto nemovitostí včetně jejich technického zhodnocení).  

    Závěr

    Vydávání dlužníkových aktiv jako reorganizační opatření, ač doposud zřídka užívané, představuje jak pro dlužníky, tak i pro věřitele poměrně efektivní nástroj, který lze vzhledem k volnosti, s jakou k tomuto opatření insolvenční zákon přistupuje, přiléhavě nastavit pro celou řadu situací. Vhodnost jeho využití však bude záviset na konkrétních okolnostech případu, přičemž vždy by mělo dojít ke zvážení v tomto článku nastíněných aspektů, se kterými je možné se při jeho aplikaci setkat.

    Mgr. Bc. Marek Šmůla,
    advokát

    Mgr. Michal Horký,
    advokátní koncipient

     

    CERHA HEMPEL Kališ & Partners
     
    Týn 639/1  
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:     +420 221 111 711
    e-mail:  office@cerhahempel.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Marek Šmůla, Mgr. Michal Horký (CERHA HEMPEL Kališ & Partners)
    19. 9. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 25.06.2025Nový stavební zákon – aktuální legislativní změny (online - živé vysílání) - 25.6.2025
    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • DEAL MONITOR
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • 10 otázek pro ... Lukáše Vacka
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Mlčenlivost notáře

    Při rozhodování, zda je nezbytný souhlas (právních nástupů) osoby, jejíž podpis notář ověřil, se zproštěním povinnosti mlčenlivosti notáře pro účely jeho výpovědi před...

    Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání

    Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 4 alinea 1 tr. zákoníku se za splnění dalších podmínek dopustí jen taková osoba, proti které byla...

    Zahlazení odsouzení

    Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....

    Vyvlastnění, moderační právo soudu

    Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.