epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    19. 9. 2019
    ID: 109987upozornění pro uživatele

    Vydání dlužníkova majetku jako jeden ze způsobů provedení reorganizace

    Jako jeden z možných způsobů provedení reorganizace insolvenční zákon v ustanovení § 341 odst. 1 výslovně předpokládá vydání části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převod těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast. V praxi se však stále jedná o poměrně zřídka využívané reorganizační opatření a vzácně se mu věnuje i odborná literatura.

    Z hlediska některých dlužníků, ale i věřitelů, se přitom může jednat o opatření, které samo o sobě či v kombinaci s jinými výhodnými opatřeními výrazným způsobem usnadní provedení reorganizace, případně ji pro věřitele pomůže zatraktivnit. Tento fakt je dále umocněn skutečností, že insolvenční zákon blíže nestanoví konkrétní podmínky procesu vydání majetku věřitelům, a co se tedy nastavení parametrů jeho provedení týče, nechává předkladateli reorganizačního plánu relativní volnost. Na druhou stranu je však nutné vzít v potaz i některé aplikační aspekty, které se níže pokusíme nastínit.

    Pro koho je vydávání vhodné

    Jak vyplývá již ze samotného názvu, smyslem předmětného reorganizačního opatření je převedení vlastnického práva k majetku dlužníka na jeho věřitele, a to ať už přímo nebo nepřímo na osobu, ve které mají tito věřitelé majetkovou účast. Na místo obvyklého finančního plnění tak věřitel v reorganizaci obdrží plnění ve formě nabytí vlastnického práva ke konkrétnímu aktivu dlužníka.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Pro dlužníka je tak vydání majetku věřitelům atraktivní zejména z toho pohledu, že zásadním způsobem snižuje okamžité finanční nároky na něj související s výplatou svých věřitelů v úrovni stanovené znaleckým posudkem, respektive nároky na výši čerpání externího financování, které zpravidla provedení reorganizace doprovází.

    Pokud je předmětem vydání z hlediska dalšího provozu zbytný majetek, představuje vydání majetku věřitelům pro dlužníka i jakýsi obraný mechanismus pro případ, že si věřitelé v rámci procesu schvalování znaleckého posudku stanoví nereálná finanční očekávání nad úrovní skutečné hodnoty dlužníkova majetku, respektive jejich zástav. Je logické, že v takovém případě dlužník raději převede vlastnické právo k danému aktivu, než aby se podílel na financování výplaty neodpovídající realitě trhu.

    Vydání dlužníkových aktiv může být stejně tak atraktivní a výhodné i pro věřitele, když jim umožňuje ve formě vlastnického práva obdržet plnění vyšší hodnoty, než by jim připadlo v řízení konkursního typu, ale i ve „standardním“ provedení reorganizace zahrnující finanční výplatu věřitelům. Důvodem je ta skutečnost, že při vydání aktiv v rámci plnění reorganizačního plánu nedochází ke vzniku některých transakčních nákladů, které by měl znalec zahrnout do hodnoty stanovené znaleckým posudkem. Typicky se tak jedná například o náklady zpeněžení, odměnu insolvenčního správce, nuceného prodeje, ale v případě nemovitého majetku i daň z nabytí nemovitých věcí, která, ač ji dle stávající právní úpravy hradí nabyvatel, má nezpochybnitelný dopad na potenciální výši kupní ceny. Vydání dlužníkových aktiv věřitelům je totiž na rozdíl od zpeněžení v insolvenčním řízení od uvedené daně věcně osvobozeno.

    Pro některé věřitele tak může dávat větší smysl nechat si určitý majetek, zejména v jejich prospěch zastavený, dlužníkem vydat a následně si zrealizovat zpeněžení (prodej) mimo insolvenci bez vzniku transakčních nákladů spjatých se zpeněžením v insolvenci či si tento majetek rovnou ponechat ve svém vlastnictví.    

    Jaký majetek lze vydat

    Insolvenční zákon v otázce, který majetek lze vydat, na první pohled předkladatele reorganizačního plánu nikterak neomezuje, když předmětem vydání může být jakýkoliv dlužníkův majetek zákonem souhrnně označovaný jako aktiva. Z pohledu úspěšné reorganizace je však nutné uvědomit si rozdíl mezi zbytnými a nezbytnými aktivy.

    Jelikož základním předpokladem reorganizace je v drtivé většině případů zachování provozu podniku, je nutné nejprve určit, jaká aktiva jsou pro budoucí provoz nezbytná a jaká zbytná, tj. jakých se lze naopak zbavit, aniž by to budoucí fungování podniku ovlivnilo.

    Zbytná aktiva je pak možné věřitelům vydat. Dlužník je pro svou činnost nepotřebuje a nemusí je tak nikterak provozně nahrazovat. V případě aktiv nezbytných, jejichž vydání není samo o sobě vyloučené, je však nutné se zamyslet nad tím, jakým způsobem budou z pohledu pokračujícího provozu podniku suplována.

    V úvahu připadající variantou je ta, že na základě reorganizačního plánu sice budou vydána z hlediska zachování budoucího provozu nezbytná aktiva, ale zároveň dojde reorganizačním plánem ke zřízení dlužníkova práva na další užívání majetku, ať již ve formě nájmu či leasingu s možností zpětného odkupu. Takové schéma však pochopitelně předpokládá dosažení vyšší míry konsenzu mezi dlužníkem a věřitelem.

    Komu lze vydávat

    Přesto, že insolvenční zákon předkladatele reorganizačního plánu ve výběru potenciálních věřitelů, vůči kterým bude chtít vydání majetku realizovat, přímo neomezuje, je nutné si uvědomit, že ne vůči každému věřiteli to bude z podstaty věci možné. Roli hraje zejména předmět činnosti jednotlivých věřitelů a dále zajištění váznoucí na konkrétních aktivech určených k vydání.

    Například v případě věřitelů z řad finančních institucí, kteří se nezřídka účastní reorganizací jako významní zajištění věřitelé, může být přímé vydání majetku problematické z hlediska regulace, které podléhají. V úvahu připadajícím řešením je v takové situaci vydání majetku nepřímo na nově založenou právnickou osobu, ve které mají tito věřitelé majetkovou účast.    

    Ačkoliv tak zákon výslovně nestanoví, je logické, že v případě vydávání majetku by přednostní právo k danému aktivu měl mít ten věřitel, v jehož prospěch je k němu zřízeno zajištění. Složitější situace může nastat ve chvíli, kdy na jednom aktivu vázne zajištění vícero věřitelů v různém pořadí či věřitelé své zajišťovací právo mezi sebou sdílejí. V takovém případě připadá v úvahu konstrukce, kdy dominantní věřitel či ten, který o to projeví zájem, zbývající věřitele v hodnotě stanovené znaleckým posudkem ze zástavy vyplatí.

    Vzhledem k výše uvedenému je proto v rámci příprav vydávání majetku vhodné nejprve zanalyzovat s jakým majetkem lze volně disponovat, jaký je naopak zastaven a v čí prospěch a jaké mezi sebou mají tito zástavní věřitelé ve vztahu k zastaveným aktivům vztah.

    Realizace vydávání ve vztahu ke katastrálnímu úřadu

    Jsou-li vydávaná aktiva dlužníka představována nemovitostmi, lze ve fázi realizace reorganizačního plánu snadno narazit na komplikaci před katastrálními úřady, které se s reorganizacemi, a tím spíše s vydáváním aktiv na základě reorganizačního plánu, setkávají jen velmi výjimečně. Problematickým se může jevit především to, jakou vkladovou listinu mají účastníci k příslušnému návrhu na vklad změny vlastnického práva přiložit.

    Lze uvažovat, že touto vkladovou listinou by měl v ideálním případě být samotný reorganizační plán, na jehož základě dochází ke změně vzájemných práv a povinností mezi dlužníkem a jeho věřiteli, a která má být v případě převodu nemovitostí za účelem nabytí věcně právních účinků zapsána do katastru.

    Tomuto závěru napovídá i druhá věta § 356 insolvenčního zákona: „… Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se zapisují do katastru nemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena.“ Má-li tedy k vydání nemovitosti dojít samotnou účinností plánu (proces vydávání může být ale nastaven i složitěji a k účinnosti vydávání může dojít až na základě dalších kroků navazujících na účinnost plánu), doporučujeme v něm příslušná práva a projevy vůle popsat způsobem, jako kdyby se jednalo o klasickou vkladovou listinu ve smyslu katastrálního zákona a souvisejících vyhlášek.

    Tento postup však nemusí být příliš praktický s ohledem na rozsah reorganizačního plánu, jeho komplexnost a proces vzniku, který z něj dělá listinu sui generis, se kterou mohou mít katastrální úřady vzhledem k jeho relativní ojedinělosti problém. Pro některé katastrální úřady může být problematická i absence úředně ověřených podpisů na plánu jako vkladové listině. V této souvislosti si nejsme vědomi jednotného postupu katastrálních úřadů.

    Alternativou proto mohou být souhlasná prohlášení či jiné formy registračních dohod uzavřené mezi dlužníkem a příslušným věřitelem s odkazem na účinný reorganizační plán a jeho konkrétní ustanovení zakládající navrhovanou změnu v katastru. V úvahu připadá k tomuto prohlášení přiložit i potvrzení insolvenčního správce, že navrhovaná změna je v souladu s účinným reorganizačním plánem, ač takový postup oporu přímo v zákoně nemá.

    Zvažte daňové dopady

    Před přistoupením k vydávání majetku by rovněž mělo dojít ke zvážení případných daňových dopadů, které mohou ve výsledku ovlivnit atraktivitu tohoto procesu pro jeho účastníky. Jak již bylo uvedeno výše, vydání dlužníkových aktiv věřitelům či jejich převod na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, je věcně osvobozeno od daně z nabytí nemovité věci.

    Dále je podstatné zamyslet se i nad dopady ve vztahu k dani z přidané hodnoty, kde je situace složitější a jako ve většině daňových otázek, i zde bude záležet na konkrétní situaci a postavení dlužníka a věřitele.

    Za splnění určitých podmínek je totiž vydání aktiv osvobozeno i od této daně, když je podřazováno pod dodání nemovitých věcí ve smyslu § 13 zákona o dani z přidané hodnoty, přičemž podmínky osvobození dále stanoví § 56 zmíněného zákona. Nicméně právě v této souvislosti nemusí být osvobození od DPH pro strany transakce tím nejvhodnějším řešením, když naopak v případě uplatnění DPH bude mít dlužník zachovalý nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných vstupů, které byly pořízeny v souvislosti s vydávanými aktivy (např. znalecké ocenění, provedené opravy a stavební práce spojené s pořízením těchto nemovitostí včetně jejich technického zhodnocení).  

    Závěr

    Vydávání dlužníkových aktiv jako reorganizační opatření, ač doposud zřídka užívané, představuje jak pro dlužníky, tak i pro věřitele poměrně efektivní nástroj, který lze vzhledem k volnosti, s jakou k tomuto opatření insolvenční zákon přistupuje, přiléhavě nastavit pro celou řadu situací. Vhodnost jeho využití však bude záviset na konkrétních okolnostech případu, přičemž vždy by mělo dojít ke zvážení v tomto článku nastíněných aspektů, se kterými je možné se při jeho aplikaci setkat.

    Mgr. Bc. Marek Šmůla,
    advokát

    Mgr. Michal Horký,
    advokátní koncipient

     

    CERHA HEMPEL Kališ & Partners
     
    Týn 639/1  
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:     +420 221 111 711
    e-mail:  office@cerhahempel.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Marek Šmůla, Mgr. Michal Horký (CERHA HEMPEL Kališ & Partners)
    19. 9. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Práce z domova: Musí vám zaměstnavatel přispívat na náklady?
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Smlouva o převodu obchodního podílu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červenec 2022
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Výšková regulace budov na území hl. města Prahy
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.