epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 5. 2013
    ID: 90641upozornění pro uživatele

    Výrok o nákladech řízení v usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy

    Současná soudní praxe je v otázce ukládání náhrady nákladů řízení v rámci řízení o soudním prodeji zástavy dle § 200y an. o.s.ř. ovládána v zásadě dvěma judikáty – nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. II ÚS 114/06 (dále jen „Nález ÚS“) a usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009 (dále jen „Usnesení NS“), přičemž nutno uvést, že tato situace zavádí do rozhodovací praxe soudů jistou dvojkolejnost, když část soudů se přiklání k závěrům Nálezu ÚS a část k závěrům Usnesení ČR.

    V následujícím článku se pokusím shrnout závěry učiněné v obou rozhodnutích a zároveň uvést jejich klady či zápory a vliv na možnost vymáhání nákladů soudního řízení. Úvodem bych si dovolila zmínit specifický charakter řízení o soudním prodeji zástavy, které se odlišuje především svým dvoufázovým průběhem. V první – nalézací fázi řízení je zástavní věřitel povinen soudu doložit pouze tři skutečnosti, a to zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem (§ 220z odst. 1 o.s.ř.) – jakékoliv jiné skutečnosti nejsou pro uvedené řízení významné. Rozhodné skutečnosti navíc nemusí být v řízení prokázány (postaveny najisto), postačí, pokud budou osvědčeny, tj. budou-li se z předložených listin nebo jiných důkazů jevit alespoň jako pravděpodobné[1]. V této fázi může zástavní dlužník zpochybňovat pouze to, zda tyto skutečnosti byly zástavním věřitelem skutečně doloženy[2], přičemž nemá možnost jakkoliv rozporovat existenci či výši zajištěné pohledávky. Tato možnost se mu naskytne až ve druhé – vykonávací (exekuční) fázi řízení, a to především prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce), kdy může prokázat, že zajištěná pohledávka částečně či zcela zanikla.

    Ústavní soud ve svém Nálezu ÚS z roku 2007 došel k závěru, že „je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za občanského soudního řádu), současně s vyhovujícím výrokem o nařízení soudního prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.“

    Ústavní soud tento závěr odůvodnil tím, že řízení o soudním prodeji zástavy je již dle svého zařazení do třetí části hlavy páté o.s.ř. řízením zvláštní povahy a náklady řízení tak nelze poměřovat dle úspěchu ve věci. Jelikož zástavní dlužník nemá v první fázi řízení možnost se bránit a namítat neexistenci zástavního práva či zajištěné pohledávky, nelze dle názoru Ústavního soudu uzavřít, že by žalobce měl v případě vydání usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy plný úspěch ve věci a nelze proto zástavnímu dlužníku uložit povinnost k náhradě nákladů řízení. Ústavní soud v Nálezu dále uvedl, že řízení o soudním prodeji zástavy není samostatným řízením, nýbrž tvoří jeden celek s řízením vykonávacím (exekučním). Až ve druhé fázi má totiž zástavní dlužník možnost vznášet námitky vůči zajištěné pohledávce, tudíž až po skončení vykonávací (exekuční) fáze řízení lze rozhodnout o nákladech řízení na základě principu úspěchu ve věci a to včetně nákladů nalézací fáze řízení.

    Závěrem Ústavní soud v Nálezu ÚS uvedl, že pouze pokud by soud žalobě na nařízení soudního prodeje zástavy nevyhověl, rozhodne v usnesení o zamítnutí žaloby zároveň o nákladech řízení, protože v tomto případě by vykonávací (exekuční) fáze nemohla samozřejmě vůbec následovat. Zde si dovolím uvést, že Ústavní soud nejspíše nebral v úvahu možnost, že pohledávka může být po vydání usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy zcela uhrazena a ani v tomto případě by nemohla následovat vykonávací (exekuční) fáze, přičemž o nákladech řízení by tak nebylo vůbec rozhodnuto a zástavní věřitel by již neměl žádnou možnost dosáhnout vydání rozhodnutí o nákladech řízení.

    Nejvyšší soud svým pozdějším Usnesením NS z roku 2010 na Nález ÚS v podstatě navázal, avšak s tím rozdílem, že uzavřel, že „v usnesení, kterým soud vyhoví žalobě zástavního věřitele a nařídí soudní prodej zástavy (§200z o.s.ř.), soud rozhodne též o povinnosti zástavního dlužníka k náhradě nákladů řízení; přizná-li zástavnímu věřiteli náhradu nákladů řízení, nestanoví (nemusí stanovit) zástavnímu dlužníku lhůtu k jejich zaplacení. Přiznané náhrady nákladů řízení o soudní prodej zástavy se zástavní věřitel může ve výkonu rozhodnutí nebo exekuci domáhat jen z výtěžku zpeněžení zástavy, dosaženého jejím prodejem; nařízení a provedení výkonu rozhodnutí (exekuce) k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinného je nepřípustné.“

    Nejvyšší soud tak na rozdíl od Ústavního soudu došel k závěru, že každá z fází řízení o soudním prodeji zástavy je řízením samostatným, které je zahajováno na návrh zástavního věřitele a ukončeno vydáním soudního rozhodnutí. S ohledem na ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř.[3] je pak nepochybně nutné rozhodnout o nákladech řízení již ve fázi první, tedy v usnesení, jímž soud nařídí soudní prodej zástavy (popř. samozřejmě v usnesení o zamítnutí žaloby).

    Ze skutečnosti, že náklady řízení jsou příslušenstvím zajištěné pohledávky, NS dovodil, že tyto náklady je možné uspokojit pouze z výtěžku zpeněžení zástavy a nelze je tak uspokojit z žádného jiného zdroje, než z předmětné zástavy. Zástavnímu dlužníku tak nelze uložit povinnost uhradit zástavnímu věřiteli náklady řízení do tří dnů od právní moci usnesení, resp. i v případě, že takový výrok bude vydán, nebude možné nařídit exekuci na jiný majetek (nežli zástavu) zástavního dlužníka. Stejné platí i v případě, že ve výroku nebude uvedeno, že náklady řízení je možné uspokojit pouze z výtěžku soudního prodeje zástavy.

    Nejvyšší soud dle mého názoru správně vyvodil, že zástavní dlužník nemůže být poškozen tím, že v první fázi řízení soud zkoumá pouze okolnosti uvedené v § 200z odst. 1 o.s.ř., a že námitky vůči zajištěné pohledávce může vznášet až ve fázi vykonávací (exekuční). Jestliže totiž zástavní dlužník v druhé fázi řízení úspěšně a důvodně uplatní svou obranu proti prodeji zástavy, bude výkon rozhodnutí/exekuce zastaven/a a následně by to byl zástavní věřitel, který by byl na základě ustanovení § 271 o.s.ř.[4] zavázán k náhradě nákladů řízení zástavnímu dlužníku.

    Jak uvedl Nejvyšší soud, po první fází řízení nemusí vždy nutně následovat fáze druhá – tak tomu bude především tehdy, pokud po vydání usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy dojde k uhrazení celé pohledávky. V tomto případě by zástavní věřitel neměl možnost docílit přiznání náhrady nákladů řízení a tím vzniku vlastního práva na jejich uhrazení, neboť rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je konstitutivní povahy. Zástavní věřitel by tak v konečném důsledku musel nést náklady nalézací fáze řízení sám.

    Dle mého názoru by se soudní praxe měla ubírat v souladu se závěrem obsaženým v Usnesení NS, neboť lze zajisté souhlasit s tím, že obě fáze řízení o soudním prodeji zástavy jsou samostatným řízením a proto i v rozhodnutí, kterým se končí první fáze, je třeba vydat též výrok o nákladech řízení. Nelze se ztotožnit se závěrem soudu Ústavního, že zástavní dlužník by byl poškozen na svých právech, pokud by mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve fázi, kdy nemá možnost se účinně bránit, neboť tento může odvrátit prodej zástavy (a tedy i povinnost uhradit náklady řízení) ve druhé fázi řízení. Jak rovněž konstatoval Nejvyšší soud, zástavní věřitel nemusí přistoupit k vykonávací (exekuční) fázi řízení a o nákladech řízení by tak v rozporu s § 151 odst. 1 o.s.ř. nebylo vůbec rozhodnuto. Zároveň je třeba si uvědomit, že zástavní věřitel může k provedení dražby využít služeb soukromých dražebních společností, které nemají pravomoc rozhodovat o nákladech nalézacího řízení a věřitel by se tak nedomohl náhrady nákladů, které v řízení účelně vynaložil.

    Bude otázkou času, jak se soudy vypořádají s rozdílností závěrů těchto rozhodnutí a ke kterému způsobu řešení se soudní praxe uchýlí. Zároveň však nemají soudy jasno v otázce, jaký je vztah mezi oběma rozhodnutími, když Usnesení NS bylo vydáno až po Nálezu ÚS a měla by se tak uplatnit zásada lex posterior derogat priori, avšak tato zásada může být narušena nadřazeností Ústavního soudu soudu Nejvyššímu, tedy zásadou lex superior derogat inferiori. Z hlediska právní jistoty však bude jistě vhodné, aby se soudní praxe v této otázce ustálila.


    Mgr. Alexandra Šrámková


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4305/2010
    [2] např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3973/2009
    [3] „O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí;…“
    [4] „Dojde-li k zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o náhradě nákladů, které účastníkům prováděním výkonu rozhodnutí vznikly, podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo. …“


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Alexandra Šrámková
    17. 5. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • Dílo s nehmotným výsledkem
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.