epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    21. 5. 2015
    ID: 97701upozornění pro uživatele

    Význam právní ochrany nových odrůd rostlin a její jednotná úprava v Evropské unii

    Problematika právní ochrany nových odrůd rostlin zůstává často v rámci práv duševního vlastnictví poněkud opomíjena. I v česky psané odborné literatuře najdeme k tomuto tématu minimum informací, a to neprávem. Tento podobor průmyslových práv není totiž o nic méně významným než regulace patentové či známkověprávní ochrany; dokonce si troufám si tvrdit, že největší rozkvět teprve zažije.

    Podle statistik Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) se, v globálním měřítku, zvyšuje jak počet žádostí o registrace nových odrůd rostlin u příslušných úřadů, tak i státní investice v oblasti podpory a administrativy šlechtitelského práva[1]. V roce 2013 bylo jen u WIPO podáno více než 15 tisíc nových žádostí o registraci. Bez zajímavosti také není, že právě Evropa těmto žebříčkům dominuje (ze zmíněných 15 tisíc žádostí o registraci pocházelo v roce 2013 více než 7000 žádostí z Evropy, následované Asií se 3600 žádostí a Severní Amerikou – 2200 žádostí). K doplnění statistických údajů nutno také vyzdvihnout, že celosvětově již existuje více než úctyhodných 100 000 zaregistrovaných odrůd rostlin[2].

    V čem lze spatřovat důvody tohoto stále se zvyšujícího zájmu o právní ochranu nových odrůd? Nepochybně s všeobecným moderním trendem chránit si, a to pokud možno institucionálně, své duševní vlastnictví za pomoci státních či mezinárodních autorit. Faktorem, který rozmach odrůdového práva umožňuje je logicky vědeckotechnický pokrok, konkrétně moderní poznatky na poli šlechtitelství: kromě tradičních způsobů šlechtění (umělý výběr, křížení, mutace) přicházejí ke slovu v 21. století i nové biotechnologické a molekulární metody. Motivací pro šlechtitele je dnes především snaha o zvýšení odolnosti rostlin (což je požadavek nepochybně odůvodněný mimo jiné i globálními změnami klimatu), a snaha o zvýšení výnosu plodů – tedy důvody ekonomické.  Světová populace roste, a zemědělské plochy ve vyspělých státech se nepřestávají redukovat. I požadavek na velkou výnosnost je tedy také zcela očekávatelný.

    O důležitosti právní ochrany nových odrůd není pochyb. Nová odrůda rostliny je, stejně jako autorské dílo či vynález, jedinečným duševním výtvorem  - invencí „autora“ – tedy v tomto případě šlechtitele, a proto si zaslouží ochranu. Z těchto idejí se patrně vycházelo ve 30. letech 20. století v USA, kde byly vydány pravděpodobně vůbec první regulace práv šlechtitelů. Pokud jde o evropský kontinent, mají šlechtitelská práva nejdelší tradici ve Francii, která je v národní legislativě zakotvovala od 50. let 20. století, a z jejíhož popudu byla roku 1961 v Paříži přijata Mezinárodní úmluva na ochranu nových odrůd rostlin. Díky této mezinárodní smlouvě vznikla Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV), mezinárodní organizace dodnes fungující, s aktuálním sídlem v Ženevě.  Všechny státy, které hodlaly k Unii přistoupit, se nejprve musely zavázat poskytnout šlechtitelům na svém území určitou minimální zaručenou úroveň ochrany, včetně doby trvání, ve smlouvě regulované. Z důvodu problematického zařazení bylo nicméně dle této smlouvy ponecháno na státech, jakým formálním způsobem budou odrůdy rostlin chránit - bylo tedy možno je podřadit i např. pod „patent“ v širším smyslu. I přesto se většina států, snad z důvodu již zažitého mírně odlišného vymezení patentu, rozhodla zavést pro nové odrůdy rostlin systém ochrany sui generis. Od 60. let proto na základě této mezinárodní smlouvy vznikají zvláštní zákony regulující práva šlechtitelů nových odrůd rostlin, a formuje se to, co dnes nazýváme šlechtitelským právem. UPOV nezůstala zcela nezávislou organizací: je zvláštním způsobem vázána na Světovou organizaci duševního vlastnictví (WIPO), s níž na základě dvoustranné dohody spolupracuje finančně i administrativně.

    Ačkoli se jednotlivé státy Evropy, respektive Evropských společenství, ke zmíněné mezinárodní smlouvě přidávaly od 60. – 70. let již jednotlivě, roku 2007 tak učinila i Evropská unie jako celek (stále ještě jakožto Evropské společenství, neboť Unie ani v tomto roce ještě nepožívala právní subjektivity). Ještě před přístupem k UPOV ale orgány Evropských společenství, a to již v roce 1994, adoptovaly přímo použitelné nařízení, „nařízení Rady č. 2100/94, o odrůdových právech Společenství“. (Pro srovnání, v tomtéž roce bylo přijato i první nařízení o ochranné známce Společenství, byly tedy učiněny dva velké kroky k harmonizaci práv duševního vlastnictví v Evropské unii). Jak přístup ke zmíněné mezinárodní smlouvě ze strany Unie, tak přijetí předmětného nařízení zajistily, že práva k novým odrůdám rostlin budou garantována ve všech jejích členských státech. Cíl nařízení je velmi ambiciózní: má jím být zajištění jednotné úrovně ochrany ve všech státech Evropské unie, a to zavedením možnosti jediné registrace nové odrůdy s platností pro území všech členských států Unie. Jinak nařízení po obsahové stránce v mnohém kopíruje výše zmíněnou mezinárodní úmluvu. Obdobně jsou stanoveny jak podmínky pro získání registrace, tak doba trvání práv. Nařízení bylo několikrát pozměněno (poslední konsolidované znění publikované v Úředním věstníku je z roku 2008), většinou šlo ale o drobné úpravy - jeho základní principy tak zůstaly nezměněny. K doplnění pramenů šlechtitelského práva na území ČR je nutné zmínit zákon 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin, který byl koncipován tak, aby korespondoval jak se zmíněnou mezinárodní smlouvou, tak s evropským nařízením.

    Zmíněné evropské nařízení obsahuje ustanovení o institucionálním rámci evropské ochrany: zřizuje se Community Plant Variety Office (CPVO), Odrůdový úřad Společenství (dále jen „Úřad“), se sídlem v Angers ve Francii. Tento úřad jedná prostřednictvím svých orgánů, jimiž jsou prezident, odvolací senát a správní rada složená ze zástupců všech členských států Unie. Cílem Úřadu je shromažďovat přihlášky nových odrůd s požadovanou celounijní ochranou, a (po provedení testování a dalších náležitostí) udílet těmto odrůdám právní ochranu. Na základě elektronické žádosti lze pak nahlédnout do online registru všech zaregistrovaných a chráněných odrůd rostlin.

    Řízení o udělení registrace odrůdy pro území celé Unie začíná podáním žádosti u Úřadu. Přihlášku je ale možno podat i prostřednictvím národního přihlašovacího centra, jímž je pro území České republiky, na základě zákona 408/2000, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se sídlem v Brně. Tento úřad je zároveň orgánem příslušným i k řízení o udělení tzv. národní ochrany na území České republiky. Pakliže je přihláška podána, resp. postoupena CPVO, tento následně provede přezkum odrůdy. Přezkum ze strany Úřadu ovšem spočívá jen ve zjištění existence „novosti“ odrůdy (tj. zjištění, zda přihlašovaná odrůda nebyla již před přihlašováním prodávána či jinak dávána do oběhu); technickým přezkumem (odlišnost, uniformita a stálost) se Úřad nezabývá a svěřuje jej pověřenému úřadu ve státě, jehož příslušníkem je přihlašovatel, případně, v němž má přihlašovatel sídlo. Pro území v ČR je tímto pověřeným úřadem (úřadem „technického zkoušení“) taktéž ÚKZUZ. Zkoušení atributů nové odrůdy (resp. rozmnožovacího materiálu nové odrůdy) u pověřeného úřadu může trvat i značně dlouhou dobu; po jeho provedení předá ÚKZUZ své stanovisko CPVO.  (Kromě povinného technického zkoušení spojeného s registrací odrůdy je možné také za určitých okolností nařídit ex offo přezkoušení, za účelem přesvědčení se o neměnných vlastnostech odrůdy, a to kdykoli v následujících letech po obdržení práv k ní.) Pakliže odrůda splňuje čtyři výše zmíněné požadavky, může být úspěšně zaregistrována. Název nové odrůdy je samozřejmě oprávněn vybrat žadatel o registraci; potenciální omezení mohou být odůvodněna pouze ochranou veřejného pořádku, mravnosti, a jazykovou vhodností.

    Jaké následky má úspěšná registrace pro přihlašovatele? Přihlašovateli, resp. šlechtiteli vzniká řada exkluzivních práv: právo na výrobu a na množení rozmnožovacího materiálu odrůdy, dále právo na uvedení do oběhu, na prodej, nabízení k prodeji a právo na úpravu a další užití tohoto materiálu. To vše na území celé EU. Tato práva trvají 25 let, v případě odrůd vinné révy a dřevin dokonce 30 let od jejich udělení. Po uplynutí této doby je nutné zažádat o novou registraci. Svých práv se přihlašovatel samozřejmě může dobrovolně vzdát před uplynutím doby registrace, stejně jako udělit licencí oprávnění třetím osobám. Ze zákona dokonce existuje zákonná, tzv. nucená licence ve veřejném zájmu, kterou Nařízení, v souladu se základními principy unijního práva, umožňuje zavést. Nařízení taktéž zdůrazňuje (a to je prvek, který existuje taktéž v evropském právu patentovém), že není možné požívat dvojí ochranu, tedy mít tutéž odrůdu registrovanou jak u národního registračního úřadu, tak u CPVO s účinkem pro všechny státu EU.

    Na Odrůdový úřad Společenství se s žádostí o udělení ochrany v rámci Evropy obrací zdaleka nejvíce evropských šlechtitelů, ať už z jakéhokoli členského státu, a dávají mu tak přednost před národními úřady, které poskytují ochranu odrůdy pouze na principu státní teritoriality. Tento fakt svědčí o tom, že možnost udělení jediné registrace s ochranou pro území celé EU se setkala s velkým zájmem. (Dle statistik Světové organizace duševního vlastnictví, nejvíce přihlášek k registracím, ovšem s velkým odstupem po CPVO, soustřeďuje odrůdový úřad Nizozemska, následovaný Francií, Německem a překvapivě Českým ÚKZUZ). Vzhledem k dlouhodobé tradici a oblibě šlechtitelství v Evropě považuji evropskou regulaci této oblasti za významnou, a zároveň přispívající k tomu, aby byl, v souladu s článkem 118 Smlouvy o fungování Evropské unie, postupně vytvářen v rámci vnitřního trhu jednotný systém práv duševního vlastnictví.


    Mgr. Vojtěch Beran


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Statistické údaje z roku 2013, dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
    [2] Na základě údajů WIPO, která měla k dispozici data ze 66 státních registračních úřadů napříč kontinenty


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vojtěch Beran
    21. 5. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Odměňování zaměstnanců investiční společnosti
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2023
    • Budoucnost v evropské právní úpravě AML
    • Jak na ESG u investičních fondů?
    • Zákaz zaměnitelnosti obchodní firmy: Při výběru názvu zpozorněte!
    • Development čekají radikální změny v oblasti ESG. Budovy se neobejdou bez solárních panelů
    • Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti se zaměřením na potravinářství
    • Předávání osobních údajů mimo EU podle nových vodítek
    • Limity autonomie sportu z pohledu soutěžního práva
    • Vztah nařízení 261/2004 a Montrealské úmluvy v případě náhrady škody v souvislosti se zpožděním letu a určení soudní příslušnosti

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
    • Smluvní pokuta
    • Změny přinesené 5. směrnicí AML a zpřísnění evidence skutečných majitelů
    • Nová pravidla proti praní špinavých peněz v běžném podnikání
    • Kompletný sprievodca GDPR / Kompletní průvodce GDPR (SR / ČR)
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.